lex.One
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 224 C 49/2026-54Soud: Okresní soudAutor: JUDr. Jitka SikorováDatum vydání: 2026-06-12Datum zveřejnění: 2026-07-28Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2026:224.C.49.2026.1Graf vazeb →

224 C 49/2026-54

náklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtydokazovánínáhrada nákladůelektronický podpis

Předmět řízení

o zaplacení částky 51 272 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 600 Kč s příslušenstvím a dále částky 10 672 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že je podnikatelkou poskytující spotřebitelské úvěry a že žalovaný dne 22.06.2024, 28.06.2024, 29.06.2024, 30.06.2024, 04.07.2024, 05.07.2024 a 06.07.2024 prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 29 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno]. Žalovaný se měl zavázat hradit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž za první měsíc čerpání činil kapitalizovaný úrok 11 600 Kč. Pro případ prodlení byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný své povinnosti neplnil, úvěr byl zesplatněn ke dni 15.10.2024 a žalovaný se dostal do prodlení dne 16.10.2024. Vedle smluvního nároku žalobkyně pro případ neprokázání smluvního základu uplatnila i nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté jistiny 29 000 Kč.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Stejně tak se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a OSŘ, občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3.Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 22.06.2024, potvrzeními o provedené platbě prostřednictvím platební brány [anonymizováno] ze dnů 22.06.2024, 28.06.2024, 29.06.2024, 30.06.2024, 04.07.2024, 05.07.2024 a 06.07.2024, zprávou [anonymizováno]., ze dne 24.04.2026, potvrzeními o příchozí platbě od zaměstnavatele žalovaného [anonymizováno]., předžalobní výzvou ze dne 19.10.2025 a potvrzením o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025.
4.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 22.06.2024 soud zjistil, že na jejím základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč formou revolvingového úvěru na dobu neurčitou, přičemž v čl. 2.1.4 bylo uvedeno poskytnutí úvěru dne 22.06.2024, v čl. 2.1.6 úroková sazba 40 % p. m. a v čl. 4.2 písm. c) smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V čl. 10.9 bylo uvedeno, že podpisem žalovaného se rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem [anonymizováno] v žádosti o úvěr. Listina však neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani kvalifikovaný elektronický podpis žalovaného.
5.Z potvrzení o provedené platbě prostřednictvím platební brány [anonymizováno] soud zjistil, že na účet č. [anonymizováno] byly z účtu žalobkyně zaslány částky 4 000 Kč dne 22.06.2024, 4 000 Kč dne 28.06.2024, 2 000 Kč dne 29.06.2024, tři částky po 2 000 Kč dne 30.06.2024, částky 3 000 Kč, 1 000 Kč a 2 000 Kč dne 04.07.2024, částka 3 000 Kč dne 05.07.2024 a částky 3 000 Kč a 1 000 Kč dne 06.07.2024, tedy celkem 29 000 Kč. Ze zprávy [anonymizováno]., ze dne 24.04.2026 soud zjistil, že žalovaný byl jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. [anonymizováno].
6.Z potvrzení o příchozí platbě od zaměstnavatele žalovaného [anonymizováno]. ze dnů 09.12.2022 a 09.02.2023 soud zjistil, že žalovanému byly na účet poukazovány částky 26 220 Kč a 30 257 Kč. Tyto listiny však samy o sobě nevypovídají o tom, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalovaného žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala.
7.Z předžalobní výzvy ze dne 19.10.2025 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 21.10.2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky a stanovila mu k plnění lhůtu 3 dnů.
8.Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala poskytnutí částky 29 000 Kč na bankovní účet žalovaného, jehož jediným majitelem a disponentem žalovaný byl. Nebylo však prokázáno, že mezi účastníky byla platně a v tvrzeném obsahu uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž by žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle jistiny též smluvní úrok 11 600 Kč a smluvní pokutu 10 672 Kč.
9.Podle § 2395 OZ, občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10.Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
11.Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 odst. 1 OZ je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 OZ se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.
12.V projednávané věci žalobkyně neprokázala takovým způsobem, který by obstál v občanském soudním řízení, že právě žalovaný učinil elektronické právní jednání o obsahu tvrzeném žalobkyní a že tak učinil způsobem zachovávajícím písemnou formu v intencích § 562 OZ. Samotná skutečnost, že některé listiny obsahují osobní údaje žalovaného, že smlouva uvádí verifikační SMS kód a že částka 29 000 Kč byla zaslána na účet žalovaného, ještě bez dalšího neprokazuje, že žalovaný učinil projev vůle přesně v rozsahu a obsahu zachyceném ve smlouvě předložené žalobkyní. Žalobkyně nepředložila takové záznamy elektronického systému či další věrohodné důkazy, z nichž by bylo možno bezpečně uzavřít, že smlouva byla mezi účastníky v tvrzeném znění uzavřena.
13.Nadto soud dodává, že i pokud by bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázáno, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb.. Žalobkyně toliko obecně tvrdila, že žalovaný poskytl výpisy z bankovního účtu či výplatní listy a že byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, avšak netvrdila ani nedoložila, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalovaného zkoumala a jak na základě těchto údajů dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je přitom smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
14.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku 29 000 Kč, aniž by ji žalobkyni vrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu poskytnuté jistiny 29 000 Kč.
16.Vedle práva na vrácení jistiny vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty v této výzvě uvedené. V projednávané věci žalobkyně učinila výzvu předžalobní výzvou ze dne 19.10.2025, kterou dala k poštovní přepravě dne 21.10.2025. Ve smyslu § 573 OZ se zásilka považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 24.10.2025. Stanovila-li žalobkyně ve výzvě lhůtu k plnění 3 dnů, uplynula tato lhůta dne 27.10.2025 a ode dne 28.10.2025 je žalovaný v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně, neboť pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2025 činila repo sazba České národní banky 3,50 % a zákonný úrok z prodlení tedy odpovídá součtu této sazby a 8 procentních bodů.
17.Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 29 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28.10.2025 do zaplacení. Ve zbývající části, tj. ohledně kapitalizovaného smluvního úroku 11 600 Kč, smluvní pokuty 10 672 Kč a příslušenství přesahujícího přiznaný nárok, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 898,52 Kč, přičemž tato částka představuje 13,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 272 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč.
CZ Rozhodnutív0.1.0