lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 17 C 73/2025-28Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Bc. Hana StuchlíkováDatum vydání: 2026-03-26Datum zveřejnění: 2026-05-20Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSHB:2026:17.C.73.2025.1Graf vazeb →

17 C 73/2025-28

lhůtynáklady řízenídodávky energieodstoupení od smlouvyuznání dluhusmlouva o sdružení

Předmět řízení

30 009,95 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení 30 009,95 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [anonymizováno]. [anonymizováno]. [anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), do odběrného místa na adrese [anonymizováno], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Žalobkyně dne 22.05.2024 vyúčtovala žalovanému fakturou variabilní symbol [anonymizováno] na částku ve výši 70 949,95 Kč včetně DPH, splatnou dne 11.06.2024, následující: - 81 749,95 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 10,13500 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 21.11.2023 do 16.05.2024 – mínus 10 800,00 Kč představující zaplacené zálohy. Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada v celkové výši 41 340,00 Kč.
2.Soud vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.
3.Žalobkyně podáním ze dne 05.12.2025, doručeným soudu téhož dne, vzala žalobu částečně zpět, co do částky 5 920 Kč na jistině pro chování žalovaného, který po podání žaloby tuto částku uhradil.
4.Podle ustanovení § 96 odst. 1 OSŘ může vzít žalobce (navrhovatel) za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (srov. § 96 odst. 2 OSŘ).
5.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala podáním ze dne 05.12.2025 svůj návrh na zahájení řízení zčásti zpět, soud řízení v této části zastavil.
6.Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:
7.Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] a žalovaný se zavázal tuto elektřinu odebírat a zaplatit za ni sjednanou cenu.
8.Soud z hlediska hmotného práva na posuzovanou věc aplikoval níže uvedená ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona).
9.Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10.Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. (srov. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb.).
11.Podle ustanovení § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
12.Uznáním dluhu podle § 2053 OZ se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 OSŘ, které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 OSŘ skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.04.2013 sp. zn. nsoud/33_Cdo_4237_2011, ač se judikatura vztahuje k uznání dluhu dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku je použitelná i v současné době, vzhledem k obdobné právní úpravě).
13.Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny řídící se příslušnými ustanoveními energetického zákona a v obecné rovině též občanským zákoníkem. V řízení žalobkyně tvrdila a listinnými důkazy prokázala, že žalobkyně dle smlouvy výše řádně plnila a do dohodnutého odběrného místa žalovaného elektřinu dodávala. Byl to naopak žalovaný, který své smluvní povinnosti nedostál a za dodanou elektřinu za období výše specifikované nezaplatil vzniklý nedoplatek. Za takové situace soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení ceny za dodanou elektřinu za období shora zcela po právu a žalobě vyhověl. Stejně tak soud vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, na kterou má žalobkyně nárok v souvislosti se zpožděnými platbami splátek uznaného dluhu. A to za situace, kdy žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni i uznal co do důvodu i výše, a má se tak za to, že tyto dluhy trvaly. Žalovanému dále soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.
14.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1 201 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 700 Kč § 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění] a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu], dále advokátu náleží odměna za jeden úkon právní pomoci (písemné podání – částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 2 340 Kč (srov. § 7 advokátního tarifu) s paušální náhradou ve výši 450 Kč (srov. § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 089,90 Kč. Náklady řízení v celkové výši 7 480,90 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ).
15.Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 OSŘ, tj. v délce tří dnů.
CZ Rozhodnutív0.1.0