Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 33 499,17 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 286,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 286,53 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
částky 33 212,64 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 212,64 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele [anonymizováno], IČ [anonymizováno] se žalobou doručenou dne 15. 10. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 55 214,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 55 214,22 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel [anonymizováno] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 48 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 14. 6. 2025. Žalovaný se nejprve dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a následně se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 15. 6. 2025. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 48 000 Kč a smluvní úrok ve výši 7 214,22 Kč. Na webových stránkách [anonymizováno] si žalovaný vybral výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Seznámil se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s úvěrem. Vyplnil registrační formulář čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Jako variabilní symbol k identifikaci plateb bylo dohodnuto číslo smlouvy. Žalovaný se seznámil s podmínkami, právy a sankčními ujednání ze smlouvy a uzavřel tak s původním věřitelem úvěrovou smlouvu. Původní věřitel vyplatil žalovanému úvěr převodem na jeho bankovní účet č. [anonymizováno]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru variabilním symbolem [anonymizováno]. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale nebyl do dnešního dne vrácen. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [anonymizováno] a žalobcem.
2.Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 11. 2025, č.j. 22 C 382/2025-7 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství. 3.Žalobce v podání ze dne 8. 12. 2025 uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS,NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce však nedisponuje žádnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Poukázal na odst. 1.2. obchodních podmínek k úvěrové smlouvě, kde žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu, není evidován v databázi dlužníků a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění dluhu. Žalobce dále sdělil, že žalovaný uhradil částku ve výši 47 713,47 Kč.
4.Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 11. 12. 2026, č.j. 22 C 382/2025-19 bylo řízení zastaveno v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 21 715,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 715,05 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení.
5.Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 33 499,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 499,17 Kč od 15. 6. 2025 do zaplacení.
6.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
7.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8.mBank S. A. organizační složka v přípisu ze dne 14. 11. 2025 sdělila na výzvu soudu, že na účet č. [anonymizováno] evidovaný na jméno [anonymizováno] evidují dne 14. 7. 2024 příchozí platbu ve výši 48 000 Kč.
9.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
10.Žalovaný dne 14. 7. 2024 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce [anonymizováno] podepsal elektronicky prostřednictvím kódu, který byl předtím odeslán na telefonní číslo [anonymizováno], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru, žalovaný byl označený jako klient. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč na účet číslo [anonymizováno]. Jistinu spolu s úrokem se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 12 měsíců, tj. do 14. 6. 2025. Celkem se žalovaný zavázal splácet 81 794,52 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 112 % ročně. PRPSN byla sjednána ve výši 191,80%. Přílohu č. 1 úvěrové smlouvy tvořily Obchodní podmínky [anonymizováno] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]). Na účet žalovaného č. [anonymizováno] byla dne 14. 7. 2024 připsána platba ve výši 48 000 Kč (z přípisu mBank S. A., organizační složky ze dne 14. 11. 2025). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 42 164,11 Kč, kterou tvořila jistina ve výši 35 292,11 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 6 872 Kč (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025). Původní věřitel žalovaného postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, když původní věřitel žalovaného o této skutečnosti vyrozuměl žalovaného (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2025, ze seznamu postoupených pohledávek, z potvrzení o odeslání a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024). Žalovaný na úvěr uhradil částku 47 713,47 Kč (z tvrzení žalobce).
11.Soud shrnuje skutkový stav takto: Původní věřitel žalovaného ([anonymizováno]) a žalovaný podepsali prostřednictvím webových stránek [anonymizováno].cz smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému převodem na účet částku 48 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky do 14. 7. 2024. Jelikož žalovaný úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 7 214,22 Kč nesplatil včas. Žalovaný na úvěr uhradil částku 47 713,47 Kč. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzván k jejímu okamžitému vrácení.
12.Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ). 13.Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17.Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazujek plnění od počátku nemožnému. 18.Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19.Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20.Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 21.Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ. 22.Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).
23.Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
24.Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalované. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat. 25.S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním úvěru 48 000 Kč a splatil 47 713,47 Kč. Žaloba je tedy důvodná pouze ohledně částky 286,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 6. 2025. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně částky 33 212,64 Kč zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). 26.Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 286,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 6. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 15. 6. 2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu 27.Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení částky včetně veškerého příslušenství ve výši 55 214,22 Kč s příslušenstvím neměl ve věci úspěch (přiznána mu byla částka 286,53 Kč s příslušenstvím, když řízení bylo částečně zastaveno kvůli chování žalobce). Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, náležela by mu proto poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplynulo, že žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.