Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Komzákovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení částky 50 686,46 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [anonymizováno] s kapitalizovaným úrokem ve výši [anonymizováno], s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou, doručenou soudu dne [anonymizováno], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [anonymizováno] s kapitalizovaným úrokem ve výši [anonymizováno], s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2.Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [anonymizováno] uzavřela žalovaná s žalobkyní Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy se staly úvěrové podmínky. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná stvrdila, že se s nimi seznámila a souhlasí s nimi. Sjednaný úvěrový rámec činil [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,64 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky jako například poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, pokud není v úvěrové smlouvě uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku [anonymizováno] a na poskytnutý úvěr celkem uhradila [anonymizováno]. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [anonymizováno]. Žalovaná i přes výzvy žalobkyně uhradila po zesplatnění úvěru na svůj dluh pouze částku ve výši [anonymizováno]. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši [anonymizováno], sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši [anonymizováno], poplatků za pojištění ve výši [anonymizováno] (pojištění CPI, splatné [anonymizováno], zahrnuté v 38. splátce), nákladů na vymáhání ve výši [anonymizováno] (jedná se o měsíční náklady vynaložené žalobkyní na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobkyně) a smluvních pokut ve výši [anonymizováno] (naúčtována v souvislosti s prodlením splátky žalované). Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný úrok ve výši [anonymizováno] (vypočtený sazbou 11,9 % ročně z dlužné jistiny [anonymizováno] za období od [anonymizováno] do [anonymizováno]) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] (vypočtený sazbou 11, 5 % ročně z jistiny, poplatků a smluvní pokuty od [anonymizováno] do [anonymizováno]).
3.Usnesením, č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství. V doplnění žaloby ze dne [anonymizováno] žalobkyně uvedla, že v rámci posuzování nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (zkráceně MLS), který je vypočítáván vždy jak na klienta, tak i na domácnost klienta. Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schvalovaného úvěru. Dle výpočtu MLS k smlouvě č. [anonymizováno] příjem klienta z žádosti činil [anonymizováno], výdaje činily: životní minimum klienta [anonymizováno], životní minimum na 1 vyživované dítě (50 %) [anonymizováno], součet splátek HC úvěrů [anonymizováno], součet splátek úvěrů z NRKI, mimo HC [anonymizováno], výše splátky schváleného úvěru [anonymizováno] a zbývající MLS klienta činila [anonymizováno]. Žalobkyně dále zjišťovala, zda má žalovaná v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů. To je patrné ze zprávy NRKI, ze které lze zjistit, jaké závazky žalovaná v minulosti měla, jaké současně má, kolik na existující závazky měsíčně hradí a zda se dostala do prodlení se splácením. V daném případě byly předchozí závazky a měsíční splátky na ně zjištěny, a to ve výši [anonymizováno] u osobních závazků a u závazků domácnosti (tedy včetně stavebního spoření), kdy byly následně zahrnuty do výpočtu MLS. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Žalobkyně poukázala skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaná dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků dostala do prodlení se splacením svých závazků pouze jednou. Platební morálka žalované byla proto na velmi vysoké úrovni, o čemž svědčí skutečnost, že žalovaná následně hradila žalobkyni na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru od března 2020 do listopadu 2025, tedy po dobu přesahující pět let, a byla tak nepochybně schopna úvěr splácet. 4.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
5.Z účastníky předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně se Smlouvou o úvěru č. [anonymizováno], uzavřenou dne [anonymizováno], zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat jí peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce [anonymizováno] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve formě měsíčních splátek ve výši 2,64 % z dlužné částky. Roční úroková sazba činila 19,90 % a RPSN činila 21,82 %. Celková částka splatná spotřebitelem činila [anonymizováno]. Pro případ, že žalovaná nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Ke dni uzavření smlouvy byla výše nákladů vypočtena na [anonymizováno] za měsíc vymáhání a [anonymizováno], je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od [anonymizováno] byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částku [anonymizováno] za měsíc vymáhání. Dále je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] (v případě, že výše dlužné částky bude nižší než [anonymizováno], může být naúčtována smluvní pokuta ve výši dlužné částky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Smlouva obsahuje formulář, ve kterém žalovaná uvedla, že je zaměstnána od ledna 2009 u Charity [anonymizováno], jeho čistý měsíční příjem činí [anonymizováno], má jednu vyživovací povinnost a příjem ostatních členů domácnosti činí [anonymizováno] (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]). V průběhu úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši [anonymizováno] a uhradila částku [anonymizováno]. Žalobkyně účtovala žalované úrok za hotovostní transakce ve výši [anonymizováno] - po započtení částky [anonymizováno] zaplacené žalovanou zbývá k úhradě částka [anonymizováno], úrok za pojistné ve výši [anonymizováno] – po započtení částky [anonymizováno] zaplacené žalovanou zbývá k úhradě částka [anonymizováno], náklady na vymáhání ve výši [anonymizováno] - po započtení částky [anonymizováno] zaplacené žalovanou zbývá k úhradě částka [anonymizováno], pojištění CPI ve výši [anonymizováno] – po započtení částky [anonymizováno] zaplacené žalovanou zbývá k úhradě částka [anonymizováno], smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] - po započtení částky [anonymizováno] zaplacené žalovanou zbývá k úhradě částka [anonymizováno], úrok ve výši [anonymizováno] (byl žalovanou uhrazen), obchodní úrok ve výši [anonymizováno] úrok z prodlení ve výši [anonymizováno], kdy tyto částky nebyly žalovanou uhrazeny. Dne [anonymizováno] žalobkyně revolvingový úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši [anonymizováno] nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad, ze zesplatňujícího dopisu ze dne [anonymizováno]).
6.Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen „pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem v „registru nenalezen“. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, že je rozvedená, bydlí ve státním bytě, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnaná od ledna 2009 s čistým měsíčním příjmem [anonymizováno], příjmy ostatních členů domácnosti jsou [anonymizováno] a měsíční výdaje uvedené žalovanou činí [anonymizováno]. Dále žalobkyně vycházela z výdajů ve výši životního minima člena domácnosti [anonymizováno], jednoho vyživovaného dítěte [anonymizováno], splátek u žalobkyně [anonymizováno], splátek jiným společnostem [anonymizováno] a nové splátky úvěru [anonymizováno] (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik a dokumentu Posouzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik).
7.Předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, výzva byla žalovanému odeslána dne [anonymizováno] (zjištěno z výzvy ze dne [anonymizováno] a podacího archu).
8.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [anonymizováno] smlouvou o úvěru č. [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr a přenechat jí peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce [anonymizováno]. Výše měsíční splátky činila 2,64 % z dlužné částky a roční úroková sazba činila 19,90 %. Žalovaná celkem čerpala částku [anonymizováno] a na poskytnutý úvěr uhradila [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, z údajů životního minima a využila statistický model. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne [anonymizováno], a to do 14 dnů od sepsání výzvy a předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno].
9.Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 OZ, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10.Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11.Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12.Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zák. č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná vystupovala jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13.Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne [anonymizováno] spisové značky [anonymizováno], z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [anonymizováno]) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 14.Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu usoud/III.__S_4129_18 ze dne [anonymizováno] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. 15.Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [anonymizováno] ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [anonymizováno]. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
16.S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
17.V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Žalovaná ve smlouvě deklarovala příjmy ze zaměstnání ve výši [anonymizováno] a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši [anonymizováno], avšak tyto žalobkyni nikterak nedoložila. Žalobkyně tedy nezjistila skutečné příjmy žalované relevantní v době posuzování žádosti. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně vyšla pouze z údajů životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou legislativně zakotveny pro posuzování dávek hmotné nouze, a ze statistických údajů. Úvěrující vůbec neprověřila, jaké jsou skutečné měsíční výdaje žalované např. v souvislosti s bydlením, dopravou, [anonymizováno] stavem, výživou dítěte a další. Sama žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši [anonymizováno] a splátky úvěrů jiným společnostem [anonymizováno], což při jejím deklarovaném příjmu ve výši [anonymizováno] signalizovalo, že bude mít problémy úvěr splácet.
18.S ohledem na výše uvedené byla shledána předmětná úvěrová smlouva jako neplatná podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ. 19.Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky [anonymizováno], kterou žalovaná od žalobkyně načerpala, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaná dosud uhradila, tedy částku ve výši [anonymizováno]. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit, činí částku [anonymizováno] ([anonymizováno] – [anonymizováno]). Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20.Pokud jde o počátek prodlení žalované, dle předžalobní výzva ze dne [anonymizováno], byla žalované odeslána dne [anonymizováno], a dle této předžalobní výzvy měla žalovaná uhradit dlužnou částku do [anonymizováno]. Ode dne následujícího, tj. od [anonymizováno] je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
21.Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
22.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalované právo na částečnou náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu žalované žádné náklady nevznikly, z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.