1 Azs 9/2026- 36 - html 1 Azs 9/2026 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové, soudkyně Lenky Bursíkové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: O. H., zast. Mgr. Václavem Dařbujanem, advokátem se sídlem Jungmannova 351/2, Liberec, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2025, č. j. OAM-8767-4/ZR-2025, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. 1. 2026, č. j. 58 Az 8/2025 ‑ 32,
takto:
Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 6 134,70 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Václava Dařbujana, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný zaslal žalobkyni oznámení ze dne 29. 8. 2025 o zahájení řízení o odnětí dočasné ochrany a o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Vycházel z toho, že tato písemnost byla žalobkyni doručena tzv. fikcí podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobkyně nebyla při jejím doručování zastižena, zásilka byla proto uložena na poště, kde si ji ale žalobkyně v úložní lhůtě 10 dnů nevyzvedla. Zásilka se pak vrátila zpět žalovanému. Následně žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví žalobkyni odňal oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (neboť v žádosti o její udělení vědomě zamlčela, že v době jejího podání měla platné povolení k dlouhodobému pobytu v Polské republice). [2] Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“), který rozsudkem označeným v záhlaví rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem ke stavu, v němž se nedoručená zásilka obsahující oznámení ze dne 29. 8. 2025 vrátila odesilateli (žalovanému), nemohl podle krajského soudu žalovaný dovozovat, že byly naplněny podmínky pro nastoupení zákonné fikce doručení. Na obálce totiž nebylo uvedeno jméno a podpis doručovatele, razítko a datum. Obálka také obsahovala protichůdné údaje o dni, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (4. 9. či 5. 9. 2025). Pokus o doručení a následující postup doručovatele tak nebyly prostřednictvím doručenky dostatečně prokázány. Krajský soud proto uložil žalovanému, aby v dalším řízení toto procesní pochybení zhojil.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalobkyně
[3] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. V ní navrhl, aby Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Stěžovatel nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že chybějící jméno doručovatele, jeho podpis, razítko a datum na obálce na přední části obálky (na dodejce) v případě vrácené písemnosti způsobuje, že není prokázáno splnění podmínek pro doručení fikcí. Stěžovatel poukazuje na rozsudek ze dne 1. 10. 2019, č. j. 59 A 16/2019 ‑ 77, v němž týž krajský soud dospěl k obdobným závěrům jako v nynější věci. Stěžovatel odkazuje na stanovisko České pošty, s.p. ze dne 20. 5. 2020 k vyplňování údajů na dokladu o uložení doručované písemnosti (doručence) v případě, kdy nebylo požádáno po uplynutí úložní lhůty o vložení písemnosti do schránky adresáta. Vyzdvihuje, že je určující, jaký typ předtisku byl na obálce použit.
[5] Typ dodejky použitý v případě žalobkyně neobsahuje předtisk pro otisk razítka ze dne, kdy je zásilka připravena k vyzvednutí, ani kolonky pro vyznačení jména a příjmení a podpisu doručovatele, tedy tyto údaje nebudou a ani nemohou být na dodejce uvedeny. Kolonky se jménem a příjmením, včetně podpisu a razítka jsou určeny pro vydávajícího pracovníka, nikoliv pro doručovatele. V případě, že si adresát v úložní lhůtě zásilku nevyzvedne, tato část se logicky nevyplňuje, protože pracovník pošty nemá co stvrzovat. Pro doručení fikcí je stěžejní vyplnění prohlášení na zadní straně obálky při jejím vrácení a to, že bylo zanecháno na vhodném místě poučení o možnosti si zásilku převzít a o následcích jejího nepřevzetí v úložní době. To vše se stalo. Pod tímto prohlášením podpis, jméno doručovatele i razítko pošty figuruje.
[6] Jde‑li o data uložení písemnosti, je pravdou, že na přední straně obálky se uvádí, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 5. 9. 2025, dle údajů na zadní straně již dne 4. 9. 2025. Tato nesrovnalost je ale nepodstatná. Pokud byla totiž zásilka připravena k vyzvednutí až dne 5. 9. 2025, pak desátý den úložní lhůty připadnul na den 15. 9. 2025. Zásilka byla vrácena stěžovateli až dne 16. 9. 2025. Podmínky, za nichž nastává fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu, tedy byly naplněny. [7] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti souhlasí se závěrem krajského soudu, podle kterého jí oznámení o zahájení řízení nebylo řádně doručeno. Poštovní podmínky České pošty, s.p. mají charakter vnitřního (soukromoprávního) normativního dokumentu, který zavazuje pouze smluvní strany. Správní orgán musí být schopen prokázat, že byly splněny všechny podmínky pro fikci doručení, a to typicky doručenkou, na níž mají být okolnosti doručování popsány. Proti rozsudku č. j. 59 A 16/2019 ‑ 77, ve kterém se krajský soud vypořádal se stanoviskem České pošty, s.p. ze dne 20. 5. 2020, stěžovatel kasační stížnost nepodal.
III. Posouzení kasační stížnosti
[8] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není‑li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006‑39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021‑28, č. 4219/2021 Sb. NSS). [9] Kasační stížnost podaná správním orgánem je přijatelná, dotýká‑li se právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; týká‑li se právních otázek, které dosavadní judikatura řeší rozdílně; vyvolává‑li potřebu učinit tzv. judikaturní odklon; nebo svědčí‑li o zásadním pochybení krajského soudu – o nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury či o hrubém pochybení při výkladu hmotného či procesního práva (rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2007, č. j. 2 Azs 21/2006‑59, č. 1143/2007 Sb. NSS).
[10] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[11] Podle stěžovatele je kasační stížnost přijatelná, neboť judikatura dosud neřešila otázku, zda jsou naplněny podmínky pro doručení fikcí, pokud na obálce s vrácenou písemností (resp. na oddělitelné části doručenky) není uvedeno jméno, příjmení a podpis doručovatele a razítko pošty. Tuto otázku však již judikatura vyřešila.
[12] Doručení písemnosti do vlastních rukou tzv. fikcí představuje formalizovaný způsob doručení, který nastupuje bez ohledu na to, zda se adresát s obsahem písemnosti fakticky seznámil (např. rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2024, č. j. 2 As 90/2024 ‑ 21, bod 11). V rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014 ‑ 41, č. 3524/2017 Sb. NSS, rozšířený senát vymezil čtyři podmínky, které musí být splněny, aby mohla nastat fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu. Zaprvé musí být zásilka doručována na správnou adresu, zadruhé musí být uložena a připravena k vyzvednutí. Zatřetí je třeba, aby byl adresát vyzván k převzetí zásilky a řádně poučen o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky ve lhůtě 10 dnů. Začtvrté je nutné, aby uplynula úložní doba dle § 24 odst. 1 správního řádu, aniž by byla zásilka vyzvednuta. [13] Splnění podmínek pro uložení doručované písemnosti podle § 23 správního řádu, a tudíž i pro její doručení na základě fikce podle § 24 odst. 1 téhož zákona, pokud si ji adresát ve lhůtě 10 dnů od uložení nevyzvedne, prokazuje správní orgán obvykle tím, že založí do spisu vrácenou obálku s nevyzvednutou písemností, včetně předtištěné doručenky, na níž je zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že byla tato zásilka určitého data uložena a že bylo v místě doručování zanecháno oznámení o tomto uložení a rovněž poučení o následcích nevyzvednutí zásilky (rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2010, č. j. 5 As 26/2009 ‑ 67). Potřebu stvrdit údaje na doručence jménem, příjmením a podpisem doručovatele včetně razítka potvrdil i rozsudek NSS ze dne 14. 10. 2021, č. j. 9 Azs 132/2021 ‑ 35, bod 21. [14] Závěr krajského soudu, že neúspěšný pokus o doručení a skutečnost, že byla žalobkyně vyzvána k převzetí zásilky a poučena o právních důsledcích nevyzvednutí, musí být na doručence (resp. obálce obsahující písemnost) potvrzen jménem, příjmením, podpisem a razítkem poštovního doručovatele, je tedy souladný se shora citovanou judikaturou. Úvaha krajského soudu, že by se tyto údaje měly nacházet na části dodejky určené pro vyplnění „jména a příjmení pracovníka pošty, podpis pracovníka pošty a razítko“, ani jeho nezohlednění údajů vyplněných na zadní straně obálky zachycující „prohlášení v případě vrácení zásilky“, nemají vliv na soulad nosného rozhodovacího důvodu krajského soudu s ustálenou judikaturou.
[15] Ani tvrzení stěžovatele, že předtisk obálky, který byl v dané věci použit, neobsahuje místo určené pro podpis, jméno a razítko doručovatele, který se pokusil o doručení a který zanechal výzvu k převzetí zásilky a poučení o následcích nevyzvednutí zásilky, nezakládá přijatelnost kasační stížnosti. Ze shora citované judikatury totiž plyne, že je na správním orgánu, aby prokázal naplnění všech podmínek pro doručení fikcí (dále též rozsudky NSS ze dne 11. 1. 2012, č. j. 2 As 35/2011 ‑ 54, ze dne 31. 3. 2015, č. j. 2 As 165/2014 ‑ 27, ze dne 14. 10. 2021, č. j. 9 Azs 132/2021 ‑ 35 aj.).
[16] Závěr krajského soudu, že nebyly prokázány podmínky doručení fikcí, je tedy souladný se shora citovanou judikaturou. Je proto nadbytečné zabývat se další zmiňovanou nesrovnalostí (v datech, od kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí), neboť by to na věci nic nezměnilo.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Vzhledem k tomu, že krajský soud rozhodl v souladu s ustálenou a jednotnou judikaturou, která poskytuje odpověď na stěžovatelem vznesené kasační námitky, a nedopustil se ani zásadního pochybení při výkladu hmotného či procesního práva, NSS kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. NSS nepřistoupil k věcnému posouzení kasační stížnosti, a proto se nezabýval tím, zda je třeba k důkazu provést stanovisko České pošty, s.p. k vyplňování údajů na doručence, které předložil stěžovatel. [18] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020‑33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51‑53). Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představují odměnu a náhradu hotových výdajů jejího zástupce. Odměna zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření ke kasační stížnosti) podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí 4 620 Kč (§ 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu). Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu je třeba k odměně za daný úkon připočítat 450 Kč jako náhradu hotových výdajů. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající této dani, tedy o 1 064,70 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak představuje částku 6 134,70 Kč, kterou je stěžovatel povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2026
Sylva Šiškeová
předsedkyně senátu