Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
28 Cdo 578/2024
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 28. 2. 2024
Spisová značka : 28 Cdo 578/2024
ECLI: ECLI:CZ:NS:2024:28.CDO.578.2024.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Odklad vykonatelnosti
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 6. 3. 2024
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
28 Cdo 578/2024-583
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců a) V. Š. , b) L. K. , c) L. F. , d) B. F. , všech zastoupených JUDr. Janou Pánkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Hořická 283/22, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, jednajícímu prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby: 69797111, o zaplacení finanční náhrady, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 17 C 70/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-540, ve znění opravných usnesení ze dne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-546, a ze dne 8. září 2023, č. j. 18 Co 210/2022-557, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-540, ve znění opravných usnesení ze ne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-546, a ze dne 8. září 2023, č. j. 18 Co 210/2022-557, takto:
Vykonatelnost výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-540, ve znění opravných usnesení ze dne 29. června 2023, č. j. 18 Co 210/2022-546, a ze dne 8. září 2023, č. j. 18 Co 210/2022-557, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 5. 2020, č. j. 17 C 70/2016-496, uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců [současní žalobci a) a b) jsou právními nástupci původní žalobkyně a), M. Š.] částku 1.125.684,- Kč (výrok I.) a v rozsahu částky 6.110.976,- Kč pro každého z žalobců žalobu zamítl (výrok II.). Žalované uložil povinnost nahradit žalobcům a), b) a c) - oprávněným společně a nerozdílně - k rukám jejich zástupkyně náklady řízení ve výši 633.808,- Kč (výrok III.) a dále rozhodl tak, že České republice – Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení za znalečné nepřiznává (výrok IV.)
K odvolání žalobců i žalované Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-540, ve znění opravných usnesení ze d ne 29. 6. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-546, a ze dne 8. 9. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-557, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II. změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 2.477.916,- Kč (výrok I.) a ve zbytku výroku II., pokud jím byla žaloba zamítnuta ohledně zaplacení částky 3.663.060,- Kč pro každého ze žalobců, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.). Odvolací soud dále změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. tak, že žalované dále uložil povinnost nahradit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení státu ve výši 67.518,- Kč (výrok III.) a rozhodl o povinnosti žalované nahradit každému ze žalobců k rukám jejich zástupkyně náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 223.829,- Kč (výrok IV.).
Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu doručeného žalované (dále „dovolatelka“) dne 3. 8. 2023 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 29. 9. 2023. Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, platném znění (dále „o. s. ř.“), přičemž předkládá k posouzení otázky hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, respektive jež nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, a sice zda přísluší oprávněným osobám finanční náhrada dle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o půdě navýšená se zřetelem na mimořádné okolnosti, jimiž jsou v konečném důsledku kompenzovány srážky z administrativní ceny odňatých pozemků, jak byly zjištěny znaleckým posudkem. Současně uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. V rámci podaného dovolání žalovaná navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila újmou, která by jí neprodlenou exekucí vznikla vzhledem k výši plnění přiznané žalobcům vykonatelným výrokem I., proti němuž dovoláním brojí. Dovodila, že přinejmenším část zaplacené finanční náhrady by musela v případě, že by bylo jejímu dovolání vyhověno, po žalobcích vymáhat.
Žalobci se k návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřili.
Podle ustanovení § 243 o. s. ř. v aktuálně platném znění, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala jej žalovaná jako účastník řízení, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelce je věcným výrokem rozsudku odvolacího soudu, proti němuž dovoláním brojí, uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši, jež může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s obtížně reparovatelnými následky. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad vykonatelnosti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-540, ve znění opravných usnesení ze dne 29. 6. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-546, a ze dne 8. 9. 2023, č. j. 18 Co 210/2022-557, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 2. 2024
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu