I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [anonymizováno] s úroky z prodlení z této částky za dobu od [anonymizováno] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-jih doplatek soudního poplatku ve výši [anonymizováno], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], IČO [anonymizováno], s žalovaným dne [anonymizováno] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši [anonymizováno], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši [anonymizováno] ve 26 týdenních splátkách po [anonymizováno]. Poslední splátka byla stanovena na den [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Zejména provedla vyhodnocení požadovaných a získaných informací od žalovaného, kdy se žalovaného dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalovaného vyžádala výplatní pásky za měsíce leden a únor 2024. Dále z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný na úvěr hradil pouze částečně, když uhradil celkem částku ve výši [anonymizováno]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [anonymizováno], dlužné částky poplatku ve výši [anonymizováno], kapitalizovaných úroků ve výši [anonymizováno], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [anonymizováno], úroků ve výši 12,75 % ročně jdoucích z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši [anonymizováno], kdy tato částka představuje součet postoupené smluvní pokuty ve výši [anonymizováno] a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši [anonymizováno] ode dne následujícího po postoupení, tj. od [anonymizováno] do [anonymizováno].
2.Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3.O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 OSŘ, neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
4.Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne [anonymizováno] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Žalovaný se oproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši [anonymizováno] ([anonymizováno] + [anonymizováno]), a to ve 26 týdenních splátkách po [anonymizováno], přičemž poslední splátka činila [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky. Úroková sazba ve výši 88 % ročně a roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 231,12 % byly zjištěny rovněž z úvěrové smlouvy. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je svobodný, bezdětný a má základní vzdělání. Dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako obsluha u [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]. Čistý měsíční příjem uvedl ve výši [anonymizováno] a další čisté příjmy domácnosti ve výši [anonymizováno]. Částka pravidelných měsíčních výdajů uvedena nebyla. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dále doložil výplatní pásky za měsíce leden a únor 2024, dle kterých jeho čistý příjem v uvedených měsících činil [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný na úvěr celkem [anonymizováno]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [anonymizováno].
5.Podle § 2390 OZ, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6.Podle § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7.Podle § 2993 OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8.Podle § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.V projednávané věci bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude předána finanční částka, tj. „zastupitelná“, druhově určená věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.
11.Soudem bylo vzato za prokázané, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, čímž je dána její aktivní věcná legitimace k vedení sporu. Dále bylo prokázáno, že na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [anonymizováno], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s částkou ve výši [anonymizováno] (poplatek včetně pojistného). Lze tedy konstatovat, že strany sjednaly hotovostní úrok. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). Soud zároveň zdůrazňuje, že RPSN je ve výši 231,12 %.
12.Soud se dále zabýval rovněž tím, zda před poskytnutím zápůjčky byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumána úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jednak z údajů poskytnutých žalovaným a dále z doložených výplatních pásek. Z těch však vyplynulo, že příjem žalovaného v měsících lednu a únoru 2024 činil pouze [anonymizováno] a [anonymizováno]. Tvrzené další příjmy domácnosti ve výši [anonymizováno] měsíčně nebyly žalovaným nijak doloženy. Pokud jde o výdaje žalovaného, tyto nebyly vůbec uvedeny. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně přezkoumána. V souladu s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je nutné smlouvu o zápůjčce považovat za absolutně neplatné právní jednání.
13.Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši [anonymizováno], má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [anonymizováno], má tento povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši [anonymizováno], a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni částku [anonymizováno] s úroky z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně za dobu od [anonymizováno] do zaplacení.
14.Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15.Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [anonymizováno], neboť žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán. Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku poplatků proto žalobkyni vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše Položky 1, tedy do výše [anonymizováno] (žalobkyně však dosud uhradila pouze [anonymizováno]). Poplatek bude zaplacen na účet soudu č. [anonymizováno], VS [anonymizováno].
16.O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky [anonymizováno], přičemž úspěšná byla pro částku [anonymizováno]. [anonymizováno] = 100 %; [anonymizováno] = 39 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 39 % = 61 %; 61 % - 39 % = 22 % poměru úspěchu na straně žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo, a proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.