Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobce: [anonymizováno], IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátkou [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalovaným: 1. [anonymizováno], narozený dne [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
2.[anonymizováno], narozená dne [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení částky 160 055 Kč s příslušenstvím,
--- VÝROK ---
I. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [anonymizováno], zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši [anonymizováno] k rukám [anonymizováno], advokátky se sídlem v [anonymizováno], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [anonymizováno], domáhal zaplacení částky [anonymizováno], po připuštění změny žaloby částky [anonymizováno], s odůvodněním, že je spoluvlastníkem pozemku parc. č. 469/3, jehož součástí je rodinný dům čp. [anonymizováno] a pozemků parc. č. 469/1 a 469/2 v kat. území [anonymizováno], o podílu id. ¼. Žalovaní jsou rovněž spoluvlastníky, podíl žalovaného činí id. ¼ a podíl žalované id. ½. Žalobce svůj podíl nabyl v dražbě ke dni [anonymizováno] a nemovitosti jsou užívány oběma žalovanými. Po nabytí spoluvlastnictví chtěl žalobce se žalovanými o dalším trvání spoluvlastnictví, příp. vypořádání a o způsobu užívání, několikrát se obrátil na žalovaného, bylo však naprosto vyloučeno dosáhnout jakékoliv dohody. Dům, který je na pozemcích postaven, má jednu bytovou jednotku a je vyloučeno, aby žalobce a žalovaní mohli nemovitost využívat společně, není možné reálné rozdělení. Žalovaná na výzvy a upomínku neodpověděla vůbec, žalovaný nesouhlasně a víceméně nesrozumitelně. Při podání žaloby vycházel žalobce z kvality a velikosti nemovitosti, jde o větší rodinný dům s velkým příslušenstvím, zahradou a velkými pozemky, za obvyklé nájemné považoval částku [anonymizováno] měsíčně, za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno], tedy za 35 měsíců požaduje částku [anonymizováno] měsíčně, tj. celkem [anonymizováno]. Usnesením ze dne [anonymizováno] soud připustil rozšíření žaloby o [anonymizováno]. Rozšíření žaloby navrhl žalobce po vypracování znaleckého posudku, kde byla stanovena cena nájemného za uvedené období ve výši [anonymizováno] celkem. Za červenec 2018 požaduje žalobce pouze částku [anonymizováno], celkem tedy [anonymizováno].
2.Žalovaní učinili řadu podání, tato jsou však nesrozumitelná a neurčitá, ve věci samé lze dovodit z těchto podání, že se žalobou nesouhlasí.
3.Podle ustanovení § 1121 OZ, je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu. Dle ustanovení § 1122 OZ podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývající ze spoluvlastnictví věci. Podle ustanovení § 1120 OZ, se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů. 4.V souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5.Podle ustanovení § 1970 OZ, občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6.Soud důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 7.Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec [anonymizováno] a kat. území [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že k pozemkům parc. č. 469/1 a 469/2, oba orná půda a pozemku – zastavěná plocha a nádvoří parc. č. 469/3, jehož součástí je stavba – objekt bydlení čp. [anonymizováno] je zapsáno spoluvlastnictví účastníků, žalovaný podíl ¼, žalovaná podíl ½ a žalobce podíl ¼. Nabývacím titulem žalobce je rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 01.04.2015 (viz výpis z katastru nemovitostí).
8.Žalobce zaslal přípisem ze dne [anonymizováno] oběma žalovaným žádost o úhradu náhrady za užívání nemovitosti, ve kterém požadoval částku [anonymizováno] měsíčně. Přípisem ze dne [anonymizováno] zaslal žalobce oběma žalovaným předžalobní upomínku, ve které požadoval rovněž částku [anonymizováno] měsíčně jako náhradu svého spoluvlastnického podílu (viz oba přípisy žalobce).
9.Bezdůvodné obohacení za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno], vyplývající z totožného skutku, se žalobce dožadoval po žalovaných ve sporu, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. okresni/10_C_145_2015. 10.Ze znaleckého posudku Ing. Tomáše Hudce, č. 3052/2013, vypracovaného na základě objednávky soudního exekutora JUDr. Aleny Blažkové, Exekutorský úřad Brno-město ze dne 27. března 2013 soud zjistil, že jde o dům o dvou nadzemních podlaží, podsklepený, dům obsahuje bytovou jednotku 4+1 s tím, že nebylo možné provést podrobnou prohlídku zejména interiéru, objekt je v průměrném stavebně technickém stavu pravděpodobně se zanedbanou údržbou o celkové podlahové ploše 316,86 m2, z toho 1. podzemní podlaží 100,94 m2, 1. nadzemní podlaží 114,98 m2 a 2. nadzemní podlaží 100,94 m2. Znalec ocenil cenu tzv. obvyklou a tržní částkou 2 800 000 Kč, z toho obvyklou tržní cenu spoluvlastnického podílu žalobce částkou 420 000 Kč s tím, že znalec snížil ¼ částku celkové ceny, tj. 700 000 Kč na 420 000 Kč z důvodu horší prodejnosti id. spoluvlastnického podílu nemovitosti (viz znalecký posudek, doložený do spisu okresni/10_C_145_2015). 11.Rozsudek, vydaný ve věci, vedené pod sp. zn. okresni/10_C_145_2015 dne 11.05.2023, a kterým bylo vyhověno žalobě v plném rozsahu, dosud nenabyl právní moci. 12.Rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. okresni/4_C_291_2015 ze dne 07.12.2022 ve věci žalobce [anonymizováno], proti žalovaným 1. [anonymizováno] [anonymizováno] a 2. [anonymizováno], bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a byl nařízen prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky, každému podle jeho ideálního spoluvlastnického podílu na nemovitostech, tedy žalobci ve výši ¼, žalovanému 1. ve výši ¼ a žalované 2. ve výši ½. Rozsudek doposud nenabyl právní moci. 13.Ze znaleckého posudku Ing. Jiřího Pospíšila ze dne 01.11.2022, č. 807-13/2022, soud zjistil, že obvyklé nájemné (ve výši ¼) k pozemkům parc. č. 469/1 a 469/2, oba orná půda a pozemku – zastavěná plocha a nádvoří parc. č. 469/3, jehož součástí je stavba – objekt bydlení čp. [anonymizováno] v obci [anonymizováno], kat. území [anonymizováno] za období září 2015–červen 2018 činilo 157 055 Kč (viz znalecký posudek).
14.Z důvodu nespolupráce žalovaného s ustanoveným obhájcem, požádal obhájce o zrušení tohoto ustanovení, neboť je toho názoru, že žalovaný 1. sám a bez sebemenšího náznaku spolupráce činí návrhy na soud a advokáta o této svojí činnosti ani neinformuje. Usnesením ze dne 22.03.2021 byl [anonymizováno] zproštěn povinnosti zastupovat žalovaného 1. v daném řízení, vedené Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. okresni/7_C_138_2018. 15.U jednání dne 11.03.2021 zástupce žalobce uvedl, že postupují obvykle tak, že navrhují částku, která je hluboko pod tržní cenou tak, aby nedošlo vůbec ke sporu. Ke sporu se žalobce dostává jenom asi v 5 % případů, které má. Z důvodu vedení tohoto sporu, nechal žalobce vypracovat i odhad tržního nájemného podle cenové mapy. Vychází to na 147 Kč/m2 za nemovitost – dům, která má plochu 154 m2 a 78 Kč za m2 pozemku.
16.Odhad tržního nájemného byl soudu u jednání doložen, avšak tato cenová mapa vychází z roku 2019 a 2020, proto soud nechal vypracovat znalecký posudek (viz znalecký posudek Ing. Jiřího Pospíšila).
17.V předmětné věci má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. 469/3, jehož součástí je rodinný dům čp. [anonymizováno] a pozemků parc. č. 469/1 a 469/2, oba orná půda. Nemovitosti užívají žalovaní, a to výlučně žalovaní, mezi účastníky jako spoluvlastníky nedošlo k dohodě ohledně užívání předmětného domu, resp. že žalovaní za užívání domu a pozemků nehradí žalobci žádnou částku. Žalobce požaduje za užívání svého spoluvlastnického podílu částku stanovenou znaleckým posudkem.
18.Vyjádření žalovaného 1. se týkaly pouze osobních útoků vůči různým osobám Okresního soudu ve Vyškově, vyjadřování nesouhlasu s rozhodovací činností soudu a žalovaný 1. ve svých poměrně rozsáhlých a častých podáních, neuvedl žádné jiné rozhodné skutečnosti ve věci samé týkající se obvyklého nájemného. Neučinil tak ani po poučení soudu. Žalovaný 1. navíc neodůvodněnými podáními bezdůvodně protahoval soudní řízení. Rovněž žalovaná 2. se k meritu věci nevyjádřila.
19.Samotné vlastnické právo není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu. Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může „bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úrok ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2014, sp. zn. nsoud/22_Cdo_2512_2014). 20.Jak vyplynulo i z jednání, vedeném pod sp. zn. okresni/10_C_145_2015, pokud jde o stavebně technický stav předmětného domu, pak dům je dlouhodobě užíván právě žalovanými jakožto většinovými spoluvlastníky, je užíván žalovanými do dne vyhlášení rozsudku, jde tudíž o dům obyvatelný a uživatelný, nemůže tudíž být hodnota domu či obvyklého nájmu 0 Kč. Zhoršení stavu domu lze přičíst výlučně k neaktivitě právě žalovaných, kteří jsou dlouhodobě většinovými spoluvlastníky o celkovém spoluvlastnickém podílu ¾, tj. spoluvlastníky s majoritním spoluvlastnickým podílem, a tudíž s rozhodovacími možnostmi, jak předmětnou nemovitost užívat, udržovat, a to i bez souhlasu třetího původního či současného spoluvlastníka. Pokud však žalovaní cíleně nechávají dům chátrat, resp. neprovádí nutné údržby a opravy, pak tím cíleně snižují hodnotu předmětného domu, a tudíž i obvyklého nájmu, důvody k tomu vedoucí uváděné žalovanými, považuje soud I. stupně za zcela neadekvátní, neobvyklé a nepochopitelné, za situace, kdy nelze i dle popisu samotného žalovaného dům reálně rozdělit tak, aby ¼, resp. část odpovídající tomuto podílu mohl užívat žalobce, za stav, který lze klást za vinu výlučně žalovaným. Dříve probíhající dědické řízení, příp. spoluvlastnictví s předchozím spoluvlastníkem, ani nemožnost dohody se spoluvlastníkem současným, nelze přičítat k tíži žalobci, jehož spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ ho neopravňuje bez dohody se zbylými žalovanými k provádění úprav či údržby. Skutečnost, že žalovaní nepečují řádně o svůj majetek, tak soud nemá důvod zpochybňovat, pokud tak tvrdí sám žalovaný a není tak nutné ani v tomto rozsahu provádět dokazování. 21.K podání žalovaného 1. doručeného soudu I. stupně 10. července 2023 považuje za nutné uvést, že toto bylo doručeno soudu bezprostředně před jednáním, jeden den před jednáním, ačkoliv žádné skutečnosti uváděné žalovaným nejsou takové, že by nemohly být soudu sděleny dříve. Pokud jde o věc sp. zn. okresni/10_C_88_2022 (spis se nachází u KS Brno), jde o řízení, kde je jako navrhovatelka označena [anonymizováno] a jako „odpůrce“ Okresní soud ve Vyškově, a jednou z pěti osob „za účasti“ je označen i [anonymizováno]. Jde o řízení, které je ve fázi, kdy žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a proti tomuto bylo podáno odvolání. Podle soudu tato předmětná věc nemá žádné procesní důsledky pro věc předmětnou. Pokud jde o námitky v souvislosti se zdravotním stavem žalované, pak žalovaná byla předvolána k jednání soudu I. stupně a nesdělila žádné skutečnosti bránící účasti, tj. žalovaný mohl dohled matky vykonávat při jednání, a nikoliv doma. 22.Spoluvlastníci se mohou domáhat úpravy užívání věci. Samotné spoluvlastnické právo však není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu, tj. v případě žalovaných v rozsahu ¾. Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (není-li tu právní důvod pro užívání v jiném rozsahu). To, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním je považován za obohacení získané bez právního důvodu. I když však spoluvlastníci o hospodaření se společnou věcí (v daném případě o užívaní společné věci) rozhodují většinou počítanou podle velikosti podílů, musí být menšinovému spoluvlastníku dána možnost se k věci vyjádřit. Je-li tato možnost menšinovému spoluvlastníku odepřena, nemůže jít o rozhodnutí většiny a souhlas či nesouhlas může pak menšinový spoluvlastník vyjádřit výslovně nebo konkludentně. Pokud by menšinovému spoluvlastníku vůbec nebyla dána možnost vyjádřit se k zamýšlené změně v hospodaření se společnou věcí, pak i za situace, kdy s takovou změnou souhlasí většina spoluvlastníků počítaná podle velikosti podílů, nejde o rozhodnutí většiny.
23.Plnění bez právního důvodu odůvodňuje i stav v předmětné věci, kdy je spoluvlastnický podíl žalobce užíván žalovanými bez toho, aniž by toto užívání projednali se žalobcem. Žalovaným vzniká prospěch, aniž by za to žalobci hradili, a jejichž majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo, k obohacení žalovaných došlo na úkor žalobce již ze samotného titulu spoluvlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění předmětné nemovitosti užívat.
24.Užívají-li žalovaní rodinný dům a přilehlé pozemky společně, zavázal oba k úhradě požadovaného bezdůvodného obohacení, rovnající se nájemnému, a to společně a nerozdílně. Rovněž soud přiznal požadovaný úrok z prodlení, který žalobce požaduje až ode dne 01.08.2018.
25.Soud I. stupně se v průběhu řízení pokusil odstranit vady všech podání žalovaných, reakcí na výzvy a poučení soudu však byla zcela neurčitá a nesrozumitelná vyjádření, příp. se tato vyjádření týkala jiných věcí a osob, než věci samé a osoby žalobce. K řadě otázek se žalovaný odmítl vyjádřit, příp. odpovídal tak, jako by otázku nebral na vědomí a vyjádření se položené otázky vůbec netýkalo.
26.Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo prokázáno, že žalovaní 1. a 2. užívají předmětné nemovitosti, aniž by uzavřeli se žalobcem dohodu, či mu umožnili realizaci jeho práva.
27.Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že návrh žalobce je důvodný, jak je shora podrobně rozvedeno a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým dokazováním.
28.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovaným, kteří úspěch ve věci neměli. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 250 Kč a 2 753 Kč z rozšíření žaloby dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zák. č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení advokátem za úkony: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, a jednání u procesního soudu dne 11.03.2021, tj. 3 x 5 300 Kč dle § 7 bodu 5. při tarifní hodnotě 105 000 Kč vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále podání ze dne 17.01.2023 - 1 x 7 540 Kč při tarifní hodnotě 160 055 Kč této vyhlášky, a 4 x 300 Kč paušální náhrady dle § 13 této vyhlášky, cestovné osobním vozidlem k jednání u procesního soudu dne 11.07.2023 [anonymizováno] a zpět, celkem [anonymizováno] km při průměrné spotřebě 7 l/100 km, [anonymizováno] – sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., v ceně motorové nafty [anonymizováno]/1 l dle § 4 písm. c) této vyhlášky, tj. celkem 2 983 Kč. Celkem náklady řízení činí 35 626 Kč, z důvodu uvedeném ve výroku I. zavázal soud zaplatit i náklady společně a nerozdílně, a to k rukám zástupkyně žalobce. 29.Lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna žalovanými dobrovolně, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.