Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] se sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] trvale bytem [anonymizováno]
o 30 310 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 676 Kč od 01.07.2024 do 31.01.2026, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 700 Kč od 21.07.2024 do 31.01.2026, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 584 Kč od 26.07.2024 do 31.01.2026, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 750 Kč od 25.08.2024 do 31.01.2026, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 450 Kč od 04.10.2024 do 31.01.2026, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení stravného ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním dluhu ve výši 11 650 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 150 Kč za období od 01.07.2024 do 31.01.2026, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 4 700 Kč za dobu od 01.07.2024 do 20.07.2024, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 4 700 Kč od 21.07.2024 do 31.01.2026, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 1 584 Kč za dobu od 01.07.2024 do 25.07.2024, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 1 584 Kč od 26.07.2024 do 31.01.2026, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 750 Kč za dobu od 01.07.2024 do 24.08.2024, úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 750 Kč od 25.08.2024 do 31.01.2026, úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 450 Kč za dobu od 01.07.2024 do 03.10.2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 450 Kč od 04.10.2024 do 31.01.2026.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 208 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá po žalované zaplacení částky 23 500 Kč, která představuje školné za měsíce březen, duben a červen až srpen roku 2024 (5 x 4 700 Kč); dále částky 6 810 Kč, která představuje stravné za měsíce leden (1 056 Kč), únor (1 430 Kč), duben (1 540 Kč), červen až srpen (1 584 Kč + 750 Kč + 450 Kč) roku 2024. Školné i stravné se žalovaná zavázala hradit ve smlouvě uzavřené s žalobkyní dne 25.09.2023. Žalovaná dluh ani po opakovaných telefonických a písemných výzvách neuhradila.
Dále žalobkyně požaduje „penále z prodlení“ a částku 11 650 Kč jakožto „náhradu škody“ za čas strávený s dluhem žalované (práce ředitelky dětských skupin, účetního a ředitele žalobkyně – opakovaný telefonický a emailový kontakt, administrativa, shromažďování materiálu, opakované kontroly účetnictví a bankovního účtu, tvorba přehledu a bilance). Pro jednoznačnost soud již na tomto místě dodává, že tyto žalobní požadavky byly hodnoceny bez ohledu na jejich označení podle jejich obsahu [srov. § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“)]; takto hodnoceno se jedná (ve spojení s upřesněním ze dne 13.02.2026) o požadavek na zaplacení příslušenství výše uvedených dluhů ve smyslu § 513 OZ, občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to úroku z prodlení („penále z prodlení“) a nákladů spojených s uplatněním dluhů. Pro jednoznačnost soud dodává, že z obsahu doplnění je patrno, že úrok z prodlení žalobkyně požaduje za období od 01.07.2024 do 31.01.2026 („od července 2024 do ledna 2026“), přičemž vychází ze sazby úroku 14,75 % ročně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud rozhodoval v souladu s § 115a OSŘ, občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění. Ze smlouvy o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině [anonymizováno] (ve spise na č. l. 26-27) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 25.09.2023 mezi žalovanou a žalobkyní; žalobkyně se ve smlouvě zavázala postarat se o [anonymizováno] ([anonymizováno], narozena [anonymizováno]) ve všedních dnech od 7:00 do 16:30 od 01.10.2023 na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala za tuto službu hradit 4 700 Kč měsíčně plus denně 85/110 Kč za stravování, a to vždy do 20. dne předchozího měsíce.
Z faktur (ve spise na č. l. 7-18) bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyfakturovala za stravné za leden 2024 částku 1 056 Kč (12 x 88 Kč) se splatností do 19.02.2024; za únor 2024 částku 1 430 Kč (5 x 110 Kč + 10 x 88 Kč) se splatností do 22.03.2024; za duben 2024 částku 1 540 Kč (6 x 110 Kč + 10 x 88 Kč) se splatností do 17.05.2024; za červen 2024 částku 1 584 Kč (8 x 110 Kč + 8 x 88 Kč) se splatností 25.07.2024; za červenec 2024 částku 750 Kč (6 x 110 Kč + 1 x 90 Kč) se splatností 24.08.2024; za srpen 2024 částku 450 Kč (5 x 90 Kč) se splatností 03.10.2024.
Z kopií konverzací mezi [anonymizováno] [anonymizováno] a žalovanou (iMessage, e-maily, ve spise na č. l. 4-6, 19-25) bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě předmětných dluhů.
Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne 25.09.2023 smlouvu, na základě které žalobkyně vykonávala péči o [anonymizováno] žalované ve všedních dnech ve vymezeném čase, a to od 01.10.2023 na dobu neurčitou. Žalovaná se za tuto službu zavázala hradit paušální částku 4 700 Kč a částku za stravování ve výši 85 Kč (půldenní) a 110 Kč (celodenní). Žalobkyně eviduje u žalované dluh za školné za měsíce březen, duben a červen až srpen roku 2024 v celkové výši 23 500 Kč. Dále žalobkyně žalované fakturovala stravné za měsíce leden, únor, duben a červen až srpen 2024 v celkové výši 6 810 Kč, přičemž půldenní stravné fakturovala ve vyšších částkách, než bylo sjednáno ve smlouvě (fakturovány částky 88 Kč a 90 Kč). Takto bylo za předmětné měsíce dohromady vyfakturováno více o 150 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě uvedených dluhů.
Při právním hodnocení věci soud aplikoval právní předpisy vždy ve znění určeném dle okamžiku, kdy nastala příslušná právní skutečnost, nestanoví-li konkrétní relevantní přechodné ustanovení jinak.
Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely platnou smlouvu o péči o dítě v dětské skupině ve smyslu § 13 zák. č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, v rozhodném znění, ve které se žalovaná platně zavázala hradit žalované ujednané úhrady za poskytnutou službu péče o dítě a za poskytnutou stravu (srov. § 1789 OZ). Jelikož žalovaná požadované školné ani stravné dosud neuhradila, je žaloba v tomto rozsahu důvodná. Ve vztahu ke stravnému však soud žalobu částečně (v rozsahu 150 Kč) zamítl, jelikož ve smlouvě byla sjednána částka 85 Kč za půldenní stravu, přičemž žalobkyně za předmětné měsíce účtovala za půldenní stravu částky 88 Kč a 90 Kč. Důvodný je v obecné rovině i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, jelikož žalovaná byla s úhradou dluhů v prodlení. Úrok z prodlení však žalobkyni náleží u jednotlivých částek pouze od okamžiku prodlení a pouze v zákonné výši (§ 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. – sazba úroku z prodlení se odvíjí od okamžiku vzniku prodlení, což nastalo u úhrad za péči o dítě uplynutím 20. dne předchozího měsíce a v případě stravného uplynutím splatnosti jednotlivých faktur; u prodlení, které započalo až v 2. pololetí roku 2024 je sazba pouze 12,75 % ročně). Jako nedůvodný soud vyhodnotil požadavek žalobkyně na úhradu nákladů spojených s vymáháním dluhů ve výši 11 650 Kč (9 hodin práce ředitelky dětských skupin po 350 Kč; 3 hodiny práce účetního po 500 Kč; 14 hodin práce ředitele žalobkyně po 500 Kč), jelikož již z uvedených tvrzení vyplývá, že u těchto nároků absentuje příčinná souvislost s okolností, že žalovaná neuhradila své dluhy včas. Uvedené personální náklady žalobkyně za práci jejích zaměstnanců by totiž byly vynaloženy i tehdy, pokud by žalovaná svůj dluh uhradila řádně a včas (jinak řečeno nárok zaměstnanců na odměnu za jejich práci by jim vznikl bez ohledu na chování žalované). V tomto rozsahu proto byla žaloba zamítnuta. Pro úplnost lze ještě dodat, že ke kompenzaci obtížně vyčíslitelných škod vzniklých v důsledku prodlení slouží primárně výše přiznaný úrok z prodlení (srov. § 1971 OZ). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 OSŘ), přičemž při stanovení poměru úspěchu soud přihlížel i ke kapitalizaci veškerého příslušenství. Po tomto zohlednění vychází celkový úspěch žalobkyně v poměru cca 75 % a úspěch žalované cca 25 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 % (poměr úspěchu žalobkyně mínus poměr úspěchu žalované). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 516 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka určených podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve spojení se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2025, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2638_2025) za dva úkony (předžalobní výzva, podání žaloby; za doplnění samostatné odměny přiznány nebyly pro neúčelnost, jelikož upřesněná tvrzení měla a mohla být obsažena již v žalobě) ve výši 2 x 450 Kč. Soud přiznal poměrnou část. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.