Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 27 090 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení
částky 6 000 Kč,
částky 6 090 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 507,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno], advokátky sídlem [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce jakožto právní nástupce věřitele [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] a původního věřitele [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] se žalobou doručenou dne 16. 12. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 27 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 10. 6. 2024 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel [anonymizováno].. uzavřel dne 8. 2. 2024 s žalovanou prostřednictvím webové stránky [anonymizováno] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované celkem částku 15 000 Kč na účet číslo [anonymizováno], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Předmětem žaloby je tak nárok žalobce na zůstatek nesplacené jistiny v částce 15 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši 6 090 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny a úroku. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Dále právní předchůdce žalobce měl k dispozici výpisy z bankovního účtu, případně výplatní pásky. Právní zástupce žalobce odeslal dne 10. 11. 2025 žalované předžalobní upomínku. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky.
2.Žalobce ve svém vyjádření ze dne 18. 2. 2026 uvedl, že úvěruschopnost žalované posuzoval na základě lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE a Databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra. Žalovaná s odesláním žádosti o poskytnutí úvěru prohlásil, že neexistují okolnosti, které by měly vliv na splácení úvěru a není v prodlení se splácením žádné dlužné částky. Žalovaná doložila příjmy a výdaje, a to tři potvrzení o přijaté platbě od ČSSZ za období od srpna 2023 do října 2023. Z předložených výpisů z účtu je zřejmá struktura příjmů a výdajů.
3.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.
4.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5.Česká spořitelna, a.s. v přípisu sdělila dne 25. 3. 2026 na výzvu soudu, že na běžný účet číslo [anonymizováno] byla připsána platba dne 8. 2. 2024 ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem [anonymizováno].
6.Ve smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] podepsané dne 5. 1. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobce zavázal poskytnout z účtu č. [anonymizováno] žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč na účet žalované číslo [anonymizováno]. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. U každé platby se žalovaná zavázala uvádět variabilní symbol [anonymizováno]. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 9. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5518,07 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]). Žalované byla na účet č. [anonymizováno] pod variabilním symbolem [anonymizováno] vyplacena dne 8. 2. 2024 částka ve výši 15 000 Kč. (z dopisu České spořitelny a.s. ze dne 25. 3. 2026). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr dne 9. 6. 2024 zesplatnil v celkové částce 42 389,45 Kč a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů (ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [anonymizováno]). Celkem tedy žalovaná načerpala za první měsíc doby čerpání částku 15 000 Kč, která se dle čl. II bodu 2.1.6. úvěrové smlouvy úročí 40 % úrokem. Dopisem ze dne 20. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 49 571 Kč do tří dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 včetně podacího lístku). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou nejprve na společnost [anonymizováno]., následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 20. 7. 2025 (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 a z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 7. 2025). Výzva k úhradě a oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno žalované (z Potvrzení o odeslání zásilky ze dne 23. 7. 2025).
7.V žádosti o úvěr žalovaná uvedla je svobodná, způsob bydlení jiné. Uvedla, že je invalidní důchodkyně bez vzdělání nebo neúplného základního vzdělání. Měsíční příjmy uvedla ve výši 19 028 Kč a měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč (z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [anonymizováno]). Žalované dne 7. 8. 2023, dne 7. 9. 2023 a dne 7. 9. 2023 byl připsán na účet invalidní důchod 3. stupně ve výši 18 880 Kč (z Potvrzení o provedení transakcí). Z výpisu z účtu žalované číslo [anonymizováno] za měsíc říjen 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek byl 1 321,29 Kč, konečný zůstatek byl 4 711,75 Kč, na účet celkem přišlo 155 648,68 Kč a z účtu odešlo 152 258,22 Kč. Dne 25. 10. 2023 je identifikována platba od [anonymizováno]. ve výši 27 000 Kč, dne 20. 10. 2023 od [anonymizováno] ve výši 7 000 Kč, dne 19. 10. 2023 od [anonymizováno] Ve výši 40 000 Kč a dne 14. 10. 2023 [anonymizováno] od 10 000 Kč atd.
8.Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytl v prvním měsíci čerpání žalované celkem částku v celkové výši 15 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Čerpanou částku žalobce úročil úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Vzhledem k prodlení žalované vyúčtoval žalobce žalované dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 10. 6. 2024 do 20. 7. 2025. Žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho. Dopisem ze dne 20. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného.
9.Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ). 10.Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14.Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15.Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16.Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17.Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18.Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ. 19.Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).
20.Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 21.Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
22.Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
23.S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední. 24.Soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce měl sice k dispozici přehledy o příchozích a odchozích platbách žalované, avšak pouze za měsíc říjen 2023, ale úvěr byl poskytnut až v únoru 2024. Žalovaná sama uvedla, že způsob bydlení je jiný, když není zřejmé jaký a jakou výši nákladů žalovaná tak vynakládá na bydlení. Za situace, kdy bylo právnímu předchůdci známo, že žalovaná je invalidní důchodkyně v třetím stupni, navíc bez neúplného základního vzdělání, měl předpokládat, že její uplatnění na trhu práce je těžké. Za situace, kdy právní předchůdce žalobce měl k dispozici pouze výpis z účtu za období dlouho předcházející poskytnutí úvěru, když i z tohoto výpisu je zřejmé, že většina příchozích plateb tvoří platby od společností poskytující úvěry, nebylo možné vyhodnotit, že žalovaná bude úvěruschopná bez alespoň znalosti příchozích a odchozích plateb na účtu žalované za období těsně předcházející poskytnutí úvěru. Tento postup žalobce, může vést (a vedl) u žalované jako spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021). Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaná skutečně bude schopna úvěr splácet, což však bez znalosti údajů uvedených výše nebylo možné. 25.S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 15 000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších kapitalizovaných úroků ve výši 6 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 090 Kč a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 6. 2024 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 10. 6. 2024 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu. 26.Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí částky 32 686,21 Kč (včetně příslušenství), měl ve věci úspěch pouze z 58 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 18 997,29 Kč), a žalovaná měla ve věci úspěch ze 42 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 16 % (58 % minus 42 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 355 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 400 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 3 170 Kč, z čehož 16 % představuje částku 507,20 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.