Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno] [anonymizováno], IČO [anonymizováno] se sídlem [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]/[anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] - [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] se sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno][anonymizováno][anonymizováno]
o [anonymizováno] [anonymizováno] Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] s úrokem z prodlení od [anonymizováno] do [anonymizováno] kapitalizovaným částkou [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”). 2.Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující žalovaný jako držitel televizního přijímače byl povinen přihlásit se jako poplatník televizního poplatku ve výši [anonymizováno] měsíčně (od [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] měsíčně) a tento platit žalobkyni podle zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen „zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaný se jako poplatník přihlásil dne [anonymizováno]. Žalovaný nedostál své poplatkové povinnosti a dluží žalobkyni poplatky za období od dubna 2023 do července 2025. 3.Soud podle § 115a OSŘ rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 OSŘ ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se v měsíci červenec 2019 přihlásil jako poplatník televizních poplatků, neboť přihlásil televizní přijímač do příslušené evidence. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za období od dubna 2023 do července 2025, celkem [anonymizováno], a to ani přes opakované výzvy žalobkyně.
5.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaný se stal vlastníkem televizního přijímače, proto mu ve smyslu § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vznikla poplatková povinnost Platit televizní poplatek byl žalovaný povinen žalobkyni jako provozovateli televizního vysílání dle § 7 odst.1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je žalovaný jako fyzická osoba povinen platit televizní poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce s tím, že první platba televizního poplatku byla splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaný stal poplatníkem. Výše televizního poplatku činila [anonymizováno] měsíčně a od [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] měsíčně dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Protože žalovaný nezaplatil dle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek ani na základě výzvy žalobkyně, byla žalobkyně oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně práva na zaplacení úroku z prodlení.
6.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 OZ, občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě se žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti, tj. od [anonymizováno] do [anonymizováno], tj. ke dni podání žaloby v kapitalizované výši [anonymizováno], kdy byl žalovaný s úhradou těchto televizních poplatků již v prodlení. Za další období žalobkyně úrok z prodlení již přiznat nežádala. 7.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva však soud v této věci nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobkyně. Pokud je činnost žalobkyně financována převážně výběrem televizních poplatků, je namístě po žalobkyni požadovat, aby si sama zajistila jejich správu a vymáhání. Ve sporech o zaplacení dlužných televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize (srovnej např. nálezy Ústavního soudu sp.zn. usoud/I.__S_3344_12 ze dne [anonymizováno] nebo usoud/I.__S_3768_14 ze dne [anonymizováno]). V této věci k ničemu mimořádnému, co by odůvodňovalo výjimku z výše uvedeného a tedy přiznat žalobkyni náklady právního zastoupení, nedošlo. Jelikož se jednalo o právně jednoduchou věc, kdy žalobkyně disponuje patřičným právním aparátem pro vymáhání televizních poplatků, soud neshledal náklady právního zastoupení za účelně vynaložené. Soud tak při určení náhrady nákladů řízení postupoval, jako kdyby žalobkyně nebyla právně zastoupena a přiznal ji na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši [anonymizováno] a paušální náhradu nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x [anonymizováno] dle § 151 odst. 3 OSŘ a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem [anonymizováno]. 8.Soud žalobkyni přiznal paušální náhradu nákladů dle § 2 odst.1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť jinou náhradu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [anonymizováno].
9.Podle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jelikož pro uložení delší lhůty neshledal důvod. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.