Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 13 771 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [anonymizováno] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [anonymizováno] s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] ode dne [anonymizováno] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně – společnost [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] (dále jen „věřitel“) uzavřela se žalovaným dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru, kdy žalovaný čerpal úvěr ve výši [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit nejpozději do [anonymizováno] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [anonymizováno] a úrokem ve výši [anonymizováno], avšak do uvedeného data, ani později po upomínání, ničeho neuhradil.
2.Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dokladovala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno], která byla uzavřena mezi [anonymizováno]. a společností [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] uzavřenou mezi společností [anonymizováno]. a žalobkyní.
3.K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že žalovaného ověřovala její právní předchůdkyně v dostupných registrech bankovních a nebankovních a dále výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.
4.Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním.
5.Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil odpovídající skutková zjištění, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6.Žalovaný s věřitelem vedl kontraktační jednání, kdy výsledkem bylo, že ze strany věřitele byla dne [anonymizováno] žalovanému poskytnuta částka ve výši [anonymizováno] (potvrzení o provedené transakce ze dne [anonymizováno]). Žalovaný měl povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, což však ani přes výzvu neučinil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, přičemž po tomto postoupení, ani přestože byl vyzván, žalovaný nic dalšího neuhradil (dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno], příloha č. [anonymizováno] – seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno], výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [anonymizováno], zásilka podací číslo [anonymizováno]).
7.Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
8.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12.Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, coby věřitele.
13.Jak výše uvedeno v bodě 3. tohoto odůvodnění, žalobkyně pouze obecně nastínila způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud posuzoval otázku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souladu s dlouhodobě jednotnými závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024, kdy poskytovatel úvěru, tedy právní předchůdkyně žalobkyně (věřitel), má povinnost aktivně zkoumat příjmy a výdaje žadatele o úvěr. Žalobkyně netvrdila, ani nedoložila konkrétní zkoumané příjmy a výdaje žalovaného, pouze obecně shrnula, jak takový proces u její právní předchůdkyně probíhá. S ohledem na uvedené je nutno poukázat na fakt, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na četnosti splácení a výši každé jednotlivé splátky zbude spotřebiteli v jeho rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez problémů úvěr hradit, a přitom mu zůstalo dostatek prostředků na potřeby běžného života. Proto musí věřitel mimo jiné ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo, telefonní a internetové poplatky, hygienické potřeby, benzín/naftu), když blíže nedoložila konkrétními tvrzeními či důkaznímu návrhy, jak konkrétně zkoumání proběhlo, s jakými výdaje a příjmy pracovala. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti, tedy povinnosti s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně. 14.Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
15.Ve smyslu cit. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva týkající se úvěru shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na základě kterého si strany plnily (§ 2991 odst. 2 o.z.) a podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila- li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [anonymizováno]. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnutých a dosud neuhrazených částek společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši [anonymizováno], když žalovaný ničeho neuhradil. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno] dnem [anonymizováno] (za užití § 573 o.z.), když žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky do 3 dnů. (výrok I.) 16.Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.
17.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků byl úspěšným jen v části, žalobkyně byla úspěšná z 61,30 % a žalovaný z 38,70 %, proto soud rozhodl tak, že nárok na náhradu nákladů řízení má žalobkyně v rozsahu 22,60 % nákladů řízení, tedy v částce [anonymizováno], vypočtených z náhrady nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši [anonymizováno] a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši [anonymizováno] (3 x [anonymizováno] dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x [anonymizováno] režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 6 písm. a) a.t., tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši [anonymizováno]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 18.Co se týče úkonu – vyjádření ze dne [anonymizováno], pak soud nárok na náhradu náklad řízení v souvislosti s uvedeným úkonem nepřiznal. Podání bylo učiněno na výzvu soudu, neboť měl soud za to, že nejsou dostatečně vykresleny okolnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti a tím doložení platného sjednání úvěrové smlouvy by měly být žalobkyní dostatečně tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, v opačném případě, kdy by tyto skutečnosti doloženy nejsou, vede to k částečnému či úplnému zamítnutí žaloby. Soud je tedy toho názoru, že informace, k jejichž sdělení byla žalobkyně soudem vyzvána, měly být tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, jedná se o doplnění návrhu, který je subsumován již pod úhradou za samotné podání žalobního návrhu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, proto za něj soud náhradu nepřiznal.
19.Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I. a III. základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.