s úrokem ve výši 15,4 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno],
s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení,
s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení,
s úrokem kapitalizovaným za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] částkou [anonymizováno]
částku [anonymizováno],
s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno],
s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení,
s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení,
s úrokem kapitalizovaným za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] částkou [anonymizováno]
částku [anonymizováno],
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Předmětem řízení jsou nároky žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku.
2.Nárok 1 představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [anonymizováno], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] (Dodatek č. [anonymizováno] k Rámcové smlouvě), jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [anonymizováno], který žalovaná řádně a včas nehradila.
3.Nárok 2 představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [anonymizováno], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne [anonymizováno] (Dodatek č. [anonymizováno] k Rámcové smlouvě), jíž byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s rámcem [anonymizováno], který žalovaná řádně a včas nehradila.
4.Nárok 3 představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [anonymizováno] představující nepovolený debet na běžném bankovním účtu žalované v rozporu s rámcovou smlouvou ze dne č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] uzavřenou mezi účastníky, jíž byl žalované zřízen běžný účet u žalobkyně.
5.Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Osobní údaje ověřuje proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Posouzení provedla na základě informací, které mu klient sám poskytl v žádosti o úvěr, detailněji odkázala žalobkyně na Karty úvěruschopnosti. Za celou dobu trvání smlouvy o kontokorentu, tj. od [anonymizováno] byla žalovanou vyčerpána jistina ve výši [anonymizováno] a uhrazeno na jistinu kontokorentu celkem [anonymizováno], přičemž nebyly účtovány žádné poplatky.
6.Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé.
7.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a OSŘ, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
8.Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.
9.Společné důkazy
10.Rámcová smlouva číslo [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu na poskytování platebních služeb včetně běžného účtu, debetní karty a internetového bankovnictví. Běžný účet byla založen pod č. [anonymizováno].
11.Výzva k zaplacení dluhu – předžalobní výzva ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do [anonymizováno] s tím, že upozornila na možnost soudního vymáhání.
12.Obchodní podmínky žalobkyně účinné od [anonymizováno], Obchodní podmínky žalobkyně účinné od [anonymizováno], ceník žalobkyně účinný od [anonymizováno], ceník žalobkyně účinný od [anonymizováno], neprokazují nic podstatného pro řízení.
13.Nárok 1
14.Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru č. [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně provedla kontrolu úvěruschopnosti žalované, přičemž žalovaná na žádosti uvedla, že je svobodná a nemá děti, má příjem [anonymizováno], výdaje na splátky úvěrů [anonymizováno], výdaje domácnosti [anonymizováno]. Žalobkyně ověřila příjem žalované ve výši [anonymizováno] z výpisu z účtu, splátky žalovaného z databáze BRKI/NRKI, přičemž žalovaná měla splátky ve výši [anonymizováno] a sjednané úvěrové rámce ve výši [anonymizováno]. Výdaje žalované ověřila pomocí statistického modelu, a to ve výši [anonymizováno] na bydlení a ve výši [anonymizováno] na další výdaje domácnosti.
15.Dodatek č. [anonymizováno] k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, předmětem byl úvěr ve výši [anonymizováno], úroková sazba činila 15,4 % p. a. se splátkou ve výši [anonymizováno].
16.Úvěrová zpráva ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně ověřila úvěrové zatížení žalované v BRKI, přičemž žalovaná měla pouze 1 existující nesplátkový úvěr s úvěrovým rámcem [anonymizováno], tj. kontokorent, který je předmětem nároku 2.
17.Výpis z bankovního účtu žalované u žalobkyně za období [anonymizováno] - [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná měla v uvedeném období:
příjmy ze zaměstnání a od ČSSZ z nemocenské celkem [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně [anonymizováno],
výdaje na jídlo cca celkem cca [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně cca [anonymizováno],
výběry z bankomatů celkem cca [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně cca [anonymizováno],
dále výdaje na pohonné hmoty celkem cca [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně cca [anonymizováno],
dále další běžné výdaje na oblečení, drogérii a volnočasové aktivity.
Výdaje na bydlení nejsou z výpisu seznatelné.
18.Doklad o načerpání úvěru č. [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná čerpala úvěr ve výši [anonymizováno] dne [anonymizováno].
19.Přehled plateb ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná uhradil splátky úvěru až do splátky splatné [anonymizováno], tj. celkem [anonymizováno].
20.Splátkový kalendář ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně hradila splátky úvěru v termínu až do splátky [anonymizováno], splátku k [anonymizováno] uhradila s prodlením a následně již žádné úhrady neučinila.
21.Formulář pro standardní informace k spotřebitelskému úvěru ke smlouvě č. [anonymizováno] neprokazuje nic podstatného pro řízení.
22.Podmínky pro používání úvěru účinné od [anonymizováno], Podmínky pro používání úvěru účinné od [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro řízení.
23.Nárok 2
24.Dodatek č. [anonymizováno] k rámcové smlouvě – úvěr s možností přečerpání ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, předmětem byl kontokorentní úvěr ve výši limitu [anonymizováno], úroková sazba činila 18,9 % p. a.
25.Úvěrová zpráva ze dne [anonymizováno] prokazuje, že žalobkyně ověřila úvěrové zatížení žalované v BRKI, přičemž žalovaná neměla žádné existující úvěry.
26.Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím kontokorentu prokazuje, že žalobkyně provedla kontrolu úvěruschopnosti žalované, přičemž žalovaná na žádosti uvedla, že má příjem [anonymizováno]. Žalobkyně ověřila příjem žalované z výpisu z účtu na částku [anonymizováno], splátky žalované z databáze BRKI/NRKI, přičemž žalovaná měla splátky ve výši [anonymizováno] a sjednané úvěrové rámce ve výši [anonymizováno]. Výdaje žalované ověřila pomocí statistického modelu, a to ve výši [anonymizováno] na další výdaje domácnosti.
27.Přehled čerpání a splácení kontokorentu ze dne [anonymizováno] prokazuje, jakým způsobem žalovaná čerpala a splácela kontokorentní úvěr od žalobkyně. Ke dni [anonymizováno] byl zůstatek na účtu [anonymizováno]. Žalovaná čerpala celkem úvěr v rozsahu [anonymizováno] a měla neuhrazené úroky ve výši [anonymizováno].
28.Výpis z bankovního účtu žalované u žalobkyně za období [anonymizováno] - [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná měla v uvedeném období:
příjmy ze zaměstnání a od ČSSZ z nemocenské celkem [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně [anonymizováno],
výdaje na jídlo cca celkem cca [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně cca [anonymizováno],
výběry z bankomatů celkem cca [anonymizováno], tj. průměrně měsíčně cca [anonymizováno],
dále další běžné výdaje na oblečení, drogérii a volnočasové aktivity.
Výdaje na bydlení nejsou z výpisu seznatelné.
29.Formulář pro standardní informace k spotřebitelskému úvěru ke kontokorentu neprokazuje nic podstatného pro řízení.
30.Podmínky pro používání kontokorentu účinné od [anonymizováno], Podmínky pro používání úvěru účinné od [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro řízení.
31.Nárok 3
32.Výpis z bankovního účtu žalované u žalobkyně za období [anonymizováno] - [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná měla konečný zůstatek na účtu -[anonymizováno].
33.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní kontrolována v případě nároku 1 i nároku 2, a to z údajů od žalované i nezávisle z BRKI a výpisů z bankovních účtů žalované. Žalovaná měla dostatečné doložitelné příjmy pro hrazení svých nezbytných výdajů a splátek úvěrů včetně splátky žalobkyni. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením splátek dle nároků 1 a 2, přičemž žalobkyně následně tyto úvěry zesplatnila. Žalovaná se dostala do záporného zůstatku na svém běžném bankovním účtu po zániku kontokorentu ve výši -[anonymizováno].
34.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
35.Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
36.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném od 01.01.2024) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
37.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném do 31.12.2023) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
38.Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném od 01.01.2024) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
39.Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném do 31.12.2023) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
40.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
41.V rozsudku Soudního dvora ze dne 05.03.2020 ve věci C-679/2018 (OPR-Finance s.r.o. proti GK), vyslovil Soudní dvůr při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti tak v souladu se shora uvedeným způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
42.Soud se tak nejprve v souladu s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k řádné kontrole úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěru. Soud dospěl k závěru, že žalovaná byla úvěruschopná, neboť doložený příjem postačoval pro hrazení obvyklých i deklarovaných nákladů na bydlení a na běžné životní výdaje, a to po zohlednění výše existujících splátek a budoucí splátky sjednaného úvěru. Žalobkyně prokázala úvěruschopnost žalované z údajů od žalované i nezávisle z BRKI a výpisů z bankovních účtů žalované.
43.V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 OZ, který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 OZ platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní.
44.Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr dle nároků 1 a 2, byl splněn, byly sjednány úroky v požadované výši a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. Stejně tak bylo prokázáno, že se žalovaná dostala do nepovoleného zůstatku na svém běžném účtu ve výši -[anonymizováno].
45.V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1969 OZ, který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 OZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
46.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.
47.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
48.Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.
49.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [anonymizováno], kdy žalobkyně v rámci žaloby žádné další náklady řízení nepožadovala.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.