Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupený advokátkou [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalovaným: 1) [anonymizováno], narozený [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
2)[anonymizováno], narozená [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
oba zastoupeni advokátkou [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
3)[anonymizováno], narozený [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
4)[anonymizováno], narozená [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
oba zastoupeni advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
o zaplacení částky 6.073.468,50 Kč
--- VÝROK ---
I. Zamítá se žaloba, že žalovaní 1), 2), 3), 4) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 6.073.468,50 Kč.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1), 2) náklady řízení ve výši 1.222.516 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaných 1), 2) do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 3), 4) náklady řízení ve výši 1.559.346,87 Kč k rukám právního zástupce žalovaných 3), 4) do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Znojmě náklady řízení 3.228,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou ze dne [anonymizováno], dále navrženou změnou ze dne [anonymizováno], která byla připouštěna usnesením ze dne [anonymizováno] a dále upřesněna usnesením ze dne [anonymizováno], se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně celkové částky 6.073.468,50 Kč.
2.V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne [anonymizováno] podali žalovaní, jakožto žalobci, návrh na vydání předběžného opatření a usnesením Okresního soudu ve Znojmě č.j. [anonymizováno] z [anonymizováno], když toto rozhodnutí bylo žalovanému v tomto řízení žalobci jako jednomu z žalovaných uložena povinnost, aby společně a nerozdílně odstranili překážky bránící průchodu a průjezdu po účelové komunikaci nacházející se na pozemcích ve zjednodušené evidenci parcely původ PK parc. č. [anonymizováno], parcela č. [anonymizováno], zapsaných na LV č. [anonymizováno] pro k. ú. [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno]. Dále bylo žalovaným uloženo, aby se zdrželi jakýchkoliv zásahů do průchodnosti a průjezdnosti účelové komunikace nacházející se na výše označených pozemcích ve zjednodušené evidenci na LV č. [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno]. Tímto předběžným opatřením bylo dále uloženo žalovaným povinnost snášet průchod a průjezd třetích osob po účelové komunikaci nacházející se na pozemcích ve zjednodušené evidenci parcely PK parc. č. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno] zapsaných na LV č. [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno] k budovám bez čp./če. na pozemcích č. st. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] a k pozemkům parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno], st. č. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], vše v k.ú. [anonymizováno] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno].
3.Žalobci následně podali [anonymizováno] v připuštěných doplňcích žalobu na určení podílového spoluvlastnictví, kdy rozsudek Okresního soudu ve Znojmě č.j. [anonymizováno] z [anonymizováno] ve znění opravného usnesení ze [anonymizováno] návrhy tehdejších žalobců zamítl a uložil žalobcům zaplatit žalovanému náklady řízení. Rozsudek Okresního soudu ve [anonymizováno] byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [anonymizováno] z [anonymizováno], který nabyl právní moc [anonymizováno].
4.Nařízením předběžného opatření, které bylo zdejším soudem nařízeno č.j. [anonymizováno] z [anonymizováno] a které zaniklo právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [anonymizováno] z [anonymizováno] k [anonymizováno] vznikla v přímé souvislosti s takto nařízeným předběžným opatřením žalobci škoda či jiná újma. V žalobě se dále uvádí, že žalobce měl uzavřenou nájemní smlouvu z [anonymizováno] s vlastníkem pozemku [anonymizováno], a to pozemky parc. č. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], st. [anonymizováno], jehož součástí je i budova čp. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], když tyto pozemky byly původně ve zjednodušené evidenci parcely původ PK parcela č. [anonymizováno], [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], st. [anonymizováno], jehož součástí je budova čp. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], vše bylo zapsáno na LV č. [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno]. V nájemní smlouvě byla sjednána doba pronájmu těchto nemovitých věcí od [anonymizováno] do [anonymizováno] s tím, že se zavázal nájemce uhradit částku v celkové výši 325.000 Kč. Žalovaní od vydání předběžného opatření [anonymizováno] až do jeho zániku [anonymizováno] užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoliv způsobem podíleli na úhradě uhrazeného nájemného, čímž vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud se týká výše bezdůvodného obohacení, tak vychází ze shody mezi stranami, tedy mezi žalobcem a žalovanými, kdy v rámci jednání o uzavření smíru, k němuž nedošlo, souhlasili s úhradou za užívání zpřístupnění cesty 12.600 Kč ročně. Žalobce tedy vychází z těchto smírných jednání, a proto se domnívá, že má nárok na vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno] vůči všem čtyřem žalovaným ve výši 80.430,50 Kč.
5.Další nárok, který žalobce požaduje, tak to jsou náklady, které vznikly s ostrahou objektu, jelikož došlo k otevření a volném zpřístupnění areálu vlivem nařízeného předběžného opatření z [anonymizováno]. Žalobce uzavřel smlouvu o ostraze se společnosti [anonymizováno], na plnění za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] a celkově za tuto dobu zaplatil 94.860 Kč, což doložil vystavenými fakturami, které byly zaplaceny ve třech splátkách dne [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále požaduje žalobce další náklady za ostrahu objektu společnosti [anonymizováno]. a žalobce požaduje částku ve výši 672.000 Kč, náklady na ostrahu vyplývají z faktury č. [anonymizováno] z [anonymizováno] a úhrada byla v dílčích splátkách [anonymizováno] ve výši 112.000 Kč, [anonymizováno] ve výši 200.000 Kč, [anonymizováno] ve výši 200.000 Kč a [anonymizováno] ve výši 160.000 Kč. Žalobce má za to, že mu příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením vznikla tato škoda za žalovanými za ostrahu předmětných nemovitostí. Další částku, kterou žalobce požaduje, je částka 7.138 Kč, jsou to náklady za vypracovaný znalecký posudek [anonymizováno]. Faktura ve výši 7.138 Kč byla uhrazena [anonymizováno]. Žalobce trvá na tom, že vznikla tato škoda v příčinné souvislosti s nařízením předběžného opatření.
6.Další nároky, které uplatňuje, jsou náklady, resp. ušlý zisk, který ztratil žalobce vzhledem k tomu, že [anonymizováno] uzavřel podnájemní smlouvu s podnájemcem [anonymizováno] se sídlem [anonymizováno], kdy předmětem pronájmu byl pozemek o celkové výměře 420 m2, což byla část pozemku parc. č. [anonymizováno], jednalo se o částku 40 Kč/m2/měsíc, tedy celkem 16.800 Kč za měsíc. Původně žalobce uváděl, že celkem byl podnájemce zavázán k úhradě 39.300 Kč, když částka se skládala z pronájmu pozemku a dále z pronájmu teleskopického nakladače [anonymizováno] v rozsahu 30 hodin. Pokud se týká doby nájmu, tak byla na dobu určitou s výpovědní lhůtou jednoho roku. Z těchto důvodů původně žalobce požadoval škodu v rozsahu ušlého zisku za dobu od [anonymizováno] do [anonymizováno] ve výši 2.167.440 Kč a v připuštěné změně na základě podání ze dne [anonymizováno] to byla částka 3.175.440 Kč.
7.Další nárok, který žalobce požaduje, je ušlý zisk z podnájemní smlouvy s podnájemcem [anonymizováno] z [anonymizováno] s tím, že se jednalo o pronájem části pozemku o výměře 230 m2, dohodnutá úhrada byla 25 Kč/m2/měsíc, tedy celkem za 1 měsíc 5.750 Kč a za dobu platnosti předběžného opatření, tedy za dobu 80 měsíců a 24 dnů je to částka 464.600 Kč.
8.Žalobce požaduje ušlý zisk na základě podnájemní smlouvy s podnájemcem [anonymizováno] s tím, že to bylo opět na dobu určitou od [anonymizováno], kdy byla pronajata část pozemku 240 m2, cena 25 Kč/m2/měsíc, tedy celkem 6.000 Kč za 1 měsíc. Za dobu trvání předběžného opatření 80 měsíců a 24 dnů, je to částka 484.800 Kč.
9.Žalobce dále uzavřel podnájemní smlouvu s podnájemcem společností [anonymizováno] s tím, že se jedná o pronájem části pozemku o výměře 150 m2, kdy místo bylo vyznačeno jako všechny podnájemní smlouvy na plánku, cena byla 20 Kč/m2/měsíc pronájem pozemku, takže měsíčně měl nájemce platit 3.000 Kč za 1 měsíc, požaduje náhradu škody žalobce od [anonymizováno] do [anonymizováno], tedy za 55 měsíců a 10 dnů, což je celkově částka 166.000 Kč. Původně žalobce požadoval částku 190.161,30 Kč, následně tedy v připuštěné změně byla provedena úprava.
10.Poslední podnájemní smlouvu, kterou žalobce uzavřel bylo s [anonymizováno], opět to bylo na část pozemku o výměře 410 m2 vyznačené v situačním plánku, cena byla 25 Kč/m2/měsíc, celkem tedy 10.250 Kč měsíčně a za dobu platnosti předběžného opatření to byla částka 828.200 Kč. Dále žalobce požadoval částku 100.000 Kč jako imateriální újmu dle ust. § 2956 obč. zákoníku, kdy došlo ke zhoršení pověsti vypovězením výše uvedených smluv, kterou zdůvodnil tím, že žalobce měl původně sídlo v budově postižené předběžným opatřením. Klienty byl dotazován, jaký je důvod toho, že na adrese původního sídla žalobce vázne předběžné opatření s poznámkou, že se jedná o spor o určení vlastnictví. Tato situace působila krajně nedůvěryhodně a žalobcova pověst byla poškozována. Z toho důvodu byl nucen změnit adresu sídla. 11.Žalobce dále ve svém podání upřesnil, na základě čeho svůj nárok uplatňuje, a to odkaz na ust. § 77a odst. 1 zákona č. 99/63 Sb. o.s.ř. v platném znění, kdy žalobce poukázal na to, že zde není nutnost protiprávního jednání, nevyžaduje se, aby navrhovatel předběžné opatření vznik škody nebo újmy zavinil. Jde o případ odpovědnosti za výsledek. Žalobce poukázal na to, že ust. § 77a o.s.ř. je zvláštní případ stanovený k náhradě škody bez ohledu na zavinění s tím, že je potřeba na základě předběžného opatření nahradit škodu nebo jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla, a to v případě, že předběžné opatření zaniklo z jiného důvodu, než proto že návrhu ve věci samé bylo vyhověno. Má za to, že podmínky pro odpovědnost za škodu byly v tomto případě splněny, předběžné opatření zaniklo na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě a potvrzením Krajského soudu v Brně z [anonymizováno], kdy došlo k zamítnutí žaloby žalobců a rozsudek nabyl právní moci, návrhu nebylo ve věci samé vyhověno. 12.Žalobce v závěrečném návrhu plně odkázal na vyjádření ze [anonymizováno]. Uvedl, že bylo prokázáno nájemní smlouvou a doklady o zaplacení, že žalobce uhradil pronajímateli panu [anonymizováno], bývalému vlastníku pozemku, částku 325 Kč. Dále že nájemné činilo 20.000 Kč ročně. Má za to, že bylo prokázáno, že žalovaní běžně užívali pozemky, nijak se nepodíleli na jejich údržbě, opravách, vše nesl sám žalobce. Nehradili nájemné. Z toho důvodu žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení v částce 80.430,50 Kč s tím, že bližší výpočet zdůvodnil ve svých podáních, jak k této částce došel, když vycházel z původně projednávané částky 12.600 Kč ročně za užívání.
13.Dále uvedl, že příčinné souvislosti s nařízeným předběžným opatřením a jeho důsledky z důvodu otevření areálu musel najmout ostrahu, nejprve to bylo od [anonymizováno] do [anonymizováno] společnosti [anonymizováno], kde uhradil 94.860 Kč, což je škoda, která vznikla v přímé souvislosti s předběžným opatřením. K tomu žalobce doložil smlouvu o ostraze a faktury a doklady o úhradě a tuto skutečnost potvrdil i slyšený svědek [anonymizováno], který byl jednatel této společnosti, byť si fakticky nic nepamatoval, ovšem potvrdil, že podpis na smlouvě je jeho a dohledal zpětně tytéž doklady. Stejně tak to, že byla firma ve společnosti žalobce k zajištění ostrahy, potvrdil svědek [anonymizováno].
14.Pokud se týká společnosti [anonymizováno]., tak tam žalobce uvedl, že již zaplatil 672.000 Kč, což bylo také v přímé souvislosti s předběžným opatřením. Dále uvedl, že doklady o úhradě jsou z roku [anonymizováno], byť to bylo období, kdy se již jednalo o promlčený nárok, přesto ho žalobce zaplatil.
15.Žalobce se také vyjádřil k výslechům slyšených svědků. Pokud se týká svědka [anonymizováno], ten tvrdil, že od [anonymizováno] do [anonymizováno] ostraha v objektu nebyla, jeho výpověď je nevěrohodná. Podepsal čestné prohlášení, které připravil žalovaný 3). Tento svědek uvedl, že odcházel ze zaměstnání nejpozději v 18.00 hod. večer, takže je naprosto nevěrohodné jeho tvrzení, že areál se zamykal a každý zaměstnanec měl svůj klíč. Dále se vyjádřil žalobce ke svědku [anonymizováno], i tuto hodnotí žalobce jako nevěrohodnou, taktéž předložil čestné prohlášení připravené žalovanými s tím, že tvrdí žalobce, že se dohodl s žalovanými, jak bude vypovídat. Výpověď svědka [anonymizováno] je opět nevěrohodná ohledně zavírání brány a ostrahy objektu, podepsal taktéž připravené čestné prohlášení. Pokud se týká svědka [anonymizováno], tak k tomu se žalobce vyjádřil tak, že svědek sice podepsal čestné prohlášení předložené žalovanými, uvedl, že klíč od brány neměl každý, což předchozí svědci tvrdili, ale pouze dva zaměstnanci a poté z výslechu vyplynulo, že byl ovlivněn žalovaným [anonymizováno], neboť sám doslovně uvedl, že s panem [anonymizováno] to dávali do kupy, že je to již 14 let. Dá se dovodit tedy, že byl svědek na výpověď připravován. Všechny výpovědi jsou nevěrohodné, stejně tak jako výpověď [anonymizováno]. Tento také podepsal čestné prohlášení, odpověděl k dotazu soudu, že když tam byla bezpečnostní agentura, tak byla brána odemčena. Je jasné, že byl i tento svědek ovlivněn žalovaným [anonymizováno], byl naveden, jak má vypovídat. Pokud se týká svědka [anonymizováno], podepsal čestné prohlášení předložené žalovaným. Tento tvrdil, že klíče od brány měli 4 zaměstnanci, takže v tomto se tvrzení svědků rozcházejí. Také potvrdil, že se o tom případu bavili. Svědek [anonymizováno] potvrdil, že brána do areálu byla v době platnosti předběžného opatření otevřená nebo přes noc zavřená, nikoliv zamčená. Dále byl slyšen svědek [anonymizováno], který potvrdil, že byla v době předběžného opatření brána odemčená a potvrdil, že se tam nacházela bezpečnostní agentura.
16.K hlídací službě se vyjádřil i svědek [anonymizováno]. Uvedl, že vlastnil bezpečnostní agenturu. Jako subdodavatel pracoval pro společnost [anonymizováno] s tím, že zabezpečoval hlídání areálu žalobce, a to přes kamery s tím, že účtovaná odměna za ostrahu byla naprosto adekvátní. Smlouva o ostraze mohla být i ústní, žádnou smlouvu neměl k dispozici a trvala 6 měsíců. Dále uvedl, že ostraha neměla klíč od areálu, ten byl otevřený a primárně šlo o hlídání vstupu a techniky za bránou. Dále žalobce uvedl, že po 12 letech si svědek již detaily nepamatoval, ale z toho nelze dovodit, že nemluvil pravdu. Pokud se týká nákladů na znalecký posudek [anonymizováno], tak je podstatné to, že toto bylo vypracováno ve věci samé a jako náklad vynaložený na obranu žalobce proti předběžnému opatření. Žalobce se následně vyjádřil k jednotlivým svědeckým výpovědím svědků [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a firmy [anonymizováno] s tím, že má za to, že nárok žalobce byl prokázán. Uvedl, že z mapy je zřejmé, že na dané ploše neparkovali zaměstnanci žalobce, tuto nijak nevyužívali. Z výpovědí svědků, jako je pan [anonymizováno], pan [anonymizováno] a dalších je zřejmé, že v době předběžného opatření byl celý areál otevřen, neboť to ukládalo toto předběžné opatření a žalobce ho respektoval. Žalobce má za to, že s ohledem na dobu, která uplynula od vydání předběžného opatření 12 let, že je nutné dávat větší váhu listinným důkazům, neboť svědci si často dané okolnosti přesně nepamatují, příp. si je nepamatují vůbec. Pokud však někdo podepíše podnájemní smlouvu na dobu neurčitou a zaváže se k placení nájemného, je to důkaz o tom, že tento závazek vznikl a měl trvat a nelze tento závazek zpochybňovat tím, že si po 12 letech svědek nic nepamatuje. Není podstatné, zda žalovaní skutečně potřebovali otevření celého areálu žalobce včetně brány, jak se bránili žalovaní a jak soud takto na jednání v červnu [anonymizováno] konstatoval. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] nakonec plyne, že to žalovaní nepotřebovali. K tomu však soud nemůže přihlížet. Žalobce tvrdí, že v době vydání předběžného opatření nebylo na zvážení žalobce, zda otevření celého areálu má či nemá smysl. Řídil se nařízeným usnesením. Návrh na předběžné opatření podali žalovaní, v celém rozsahu jim bylo vyhověno. Návrh byl šikanózní, neopodstatněný a žalovaní tím způsobili újmu a nyní jsou povinni ji uhradit.
17.Žalovaní 1), 2) se k žalobě písemně podrobně vyjádřili, v návrhu uvedli, že veškeré uplatněné nároky žalobcem jeho žalobou v celém rozsahu neuznávají a popírají. Pokud se týká předběžného opatření, v žádném případě nedošlo k tomu, že by se tímto předběžným opatřením žalovaní 1), 2) bezdůvodně obohatili. Žalobci nedluží z těchto titulů ničeho. Veškeré nároky uplatněné žalobcem považují za účelově a uměle vykonstruované.
18.Žalovaní 1), 2) se návrhem na vydání předběžného opatření bránili pouze protiprávnímu a zákeřnému jednání žalobce, který v roce [anonymizováno] v areálu původního [anonymizováno] [anonymizováno] záměrně umístil betonové překážky na účelových komunikacích, aby tím zablokoval žalovaným příjezd k jejich nemovitostem, znemožnil tak výkon jejich podnikatelské činnosti a zbavil se takto konkurence, kterou pro něj představovali.
19.Předběžným opatřením bylo uloženo [anonymizováno] jako vlastníku nemovitostí, pozemků a žalobci jako nájemci příslušných pozemků, aby společně a nerozdílně odstranili jím umístěné překážky z účelových komunikacích, aby se zdrželi zásahů do průchodu a průjezdu po těchto komunikacích a aby po nich strpěli průchod a průjezd třetích osob. Pokud se týká bezdůvodného obohacení v podobě neplacení podnájmu za užívání účelové komunikace umístěné na nemovitostech, které měl žalobce v nájmu, tak tento je nedůvodný, a to jednak z toho důvodu, že účelová komunikace byla charakterizována Okresním soudem ve Znojmě v rozsudku sp. zn. [anonymizováno] z [anonymizováno] jako komunikace veřejně přístupná s odkazem na kategorizace komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 o pozemních komunikacích, o komunikaci účelovou a tudíž i veřejně přístupnou a z tohoto důvodu veřejně přístupnou komunikaci měli žalovaní právo užívat bezplatně a nebyli tedy povinni hradit žádné nájemné. Navíc žalovaní 1), 2) namítají, že pokud by i soud dospěl k závěru, že by se žalovaný 1), 2) bezdůvodně obohatili užíváním dotčené účelové komunikace, tak v daném případě k podání žaloby na bezdůvodné obohacení může být výlučně vlastník nemovitosti, který je aktivně legitimován. Žalobce v žádném případě nebyl v inkriminované době vlastníkem příslušných nemovitostí, na níž byla umístěna dotčená účelová komunikace, ale pouze jejich nájemce, tudíž nemůže být v daném sporu aktivně legitimován. 20.Dále se žalovaní 1), 2) vyjádřili také k úhradě údajné škody vzniklé bezdůvodným obohacením. Žalovaní 1), 2) poukazují na to, že při posuzování otázky vzniku nároku na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžného opatření je třeba zkoumat nejen to, zda bylo předběžné opatření zrušeno ve smyslu § 77a o. s. ř., ale také to, zda v souvislosti s vydáním předběžného opatření skutečně vznikla škoda nebo jiná újmy a zda by k takové škodě nebo jiné újmě nedošlo i jinak. 21.Žalovaní 1), 2) se vyjadřují ohledně náhrady škody z titulu vynaložených nákladů na ostrahu objektu znaleckého posudku a z titulu ušlého zisku neuskutečněných pronájmů tak, že v žádném případě tyto nevznikly kvůli předběžnému opatření, ale z jiných příčin.
22.Žalovaní 1), 2) se domnívají, že žádná skutečná škoda žalobci nevznikla, neboť podnájemní smlouvy i dohody o jejich ukončení byly podepsány s jejich účastníky ryze účelově, a to až po vydání předběžného opatření s tím, že žalovaní jsou přesvědčeni, že účelem podpisu podnájemních smluv s příslušnými podnájemci nebylo tyto smlouvy skutečně realizovat, ale pouze vyinkasovat díky nim od žalovaných finančních prostředky z titulu odpovědnosti za údajný ušlý zisk žalobce. Toto tvrzení žalovaných 1), 2) dosvědčuje řada podezřelých okolností. Mezi ty například patří to, že za podnájemné pozemky je sjednaná cena mnoho násobně vyšší, než je obvyklé nájemné v daném místě a čase za obdobný předmět. Žalovaní 1), 2) poukazují také na to, že žalobce, který nikdy tyto pozemky neměl v podnájmu, nikdy neví o tom, že by je nabízel do podnájmu, se mu podařilo najít téměř ve stejnou dobu zájemce o uzavření podnájemní smlouvy na dobu neurčitou, a to s pěti zájemci, kteří byli ochotni hradit vysoké podnájemné, a to v období, které velmi těsně předcházelo vydání předběžného opatření. Navíc v těchto smlouvách není uveden účel vyjma smlouvy s panem [anonymizováno], k jakému mají být pozemky dány do podnájmu. Žalovaní 1), 2) uvádí, že mají za to, že podnájemní smlouvy i smlouva o ostraze areálu jsou simulovaná právní jednání, a tudíž a jsou to právní jednání absolutně neplatná. Co se týče existence protiprávního stavu, tak jak již bylo uvedeno, užívají-li žalovaní 1), 2) dotčenou účelovou komunikaci, jakožto veřejně přístupnou komunikaci, náleželo by jim toto právo i bez vydání předběžného opatření. Žalovaní 1), 2) nezavinili vznik žádného protiprávního stavu, a tudíž zde nejsou podmínky pro odpovědnost za škodu.
23.Žalovaní 1), 2) se dále vyjadřují k vzniku škody, mají za to, že nejsou splněny podmínky pro přiznání vzhledem k tomu, že náklady za ostrahu, znalecký posudek, ušlý zisk v podobě neuskutečněných podnájemních smluv, tak tyto škody ani vzdáleně nejsou v příčinné souvislosti s vydaným předběžným opatřením. Podle judikatury mají-li žalovaní odpovídat za tyto škody, musí jít o podstatnou příčinu a hlavní příčinu vzniku tvrzené škody způsobené předběžným opatřením. Žalovaní 1), 2) mají za to, že naprosto zbytečné bylo zaplatit celkem zhruba třičtvrtě milionů za ostrahu, když bylo naprosto jednoduché dát žalovaným klíče od brány s tím, že žalovaní by v případě použití tuto bránu zase otevřeli a uzamčeli. Podle žalovaných 1), 2) bylo naprosto neekonomické zaplatit třičtvrtě milionu, když bylo možné pořídit náhradní klíče za zhruba částku do 200 Kč. Žalovaní namítají, že žalobce nikdo nenutil a nikdo po něm nepožadoval, aby najímal ostrahu areálu. K uzavření smluv s agenturami došlo na základě dobrovolného rozhodnutí žalobce a pokud žalobce tvrdí, že mu vznikla škoda v podobě vynaložených nákladů za ostrahu objektu, pak bylo podstatnou a hlavní příčinou vzniku této škody naprosto nesmyslné, nelogické a zcela neekonomické jednání žalobce, nikoliv vydané předběžné opatření, které žádnou takovou povinnost žalobci neukládalo.
24.Žalovaní 1), 2) se také vyjadřovali k nákladům za znalecký posudek [anonymizováno]. Poukazují na to, že tento byl pořízen až po vydání předběžného opatření, a to za účely soudního řízení ve věci samé pod sp. zn. [anonymizováno] a žalobce si měl tyto náklady uplatnit v tom řízení ve věci samé, nikoliv až v tomto řízení.
25.Žalovaní 1), 2) tvrdí, že v žádném případě vydání předběžného opatření nezapříčinilo ukončení podnájemních smluv, tyto byly ukončeny na základě svobodné, dobrovolné a oboustranné dohody žalobce a příslušných podnájemců s tím, že v žádném případě jim nebylo bráněno v užívání pronajatých pozemků. Žalovaní 1), 2) uvádí, že již v době uzavření podnájemních smluv dotčená účelová komunikace existovala, k tomuto účelu byla rovněž využívána, což museli podnájemci zjistit prohlídkou na místě samém a je zřejmé, že tyto podnájemní smlouvy museli uzavřít s vědomím, že pozemky jsou již z části užívány jako veřejná komunikace. Odstoupení od sjednaných podnájemních smluv jsou neplatná.
26.Žalovaní 1), 2) uvádí, že hlavní a podstatnou příčinnou údajného ušlého zisku žalobce tedy bylo v prvé řadě dobrovolné ukončení podnájemních smluv mezi žalobcem a podnajímateli. Dobrovolně převzatá shora uvedená smluvní povinnost žalobce, která ovšem nebyla z objektivního hlediska nutná a v podstatě nedávala žádný smysl. S ohledem na to, tedy žalovaní 1), 2) namítli zamítnutí žaloby.
27.Pokud se týká rozšíření žaloby o částku 983.838,70 Kč, tak v této části namítli žalovaní 1), 2) promlčení nároku vzhledem k tomu, že uplynula lhůta, po kterou mohl být nárok uplatněn.
28.Žalovaní 1), 2) dále uvádějí ve svém vyjádření, že pokud by i nebylo vydáno předběžné opatření Okresním soudem ve Znojmě, tak žalobce nebyl oprávněn umístit překážku na dotčené účelové komunikaci ani omezovat žalovaným přístup na tyto komunikace ani jakkoliv zasahovat do průchodu žalovaných po těchto komunikacích. Opětovně poukázal na § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. zákona pozemních komunikacích, kdy vlastní komunikace nesmí omezit přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez rozhodnutí příslušného silničního, správního úřadu a po předchozím projednání s Policií ČR. Žádné takovéto rozhodnutí nebylo vydáno, a proto jednání žalobce spočívající v omezení veřejného přístupu k těmto účelovým komunikacím samo o sobě bylo protiprávní. 29.Žalovaní opětovně poukazují na to, že dotčená komunikace byla po celou dobu trvání předběžného opatření veřejně přístupnou, účelovou komunikací, což bylo i shledáno v rozsudku Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] z [anonymizováno] s tím, že žalovaní na doplnění uvádějí, že není třeba žádného rozhodnutí či jiného úkonu správního orgánu, ale postačí, že naplnění znaku veřejně přístupné účelové komunikace je splněno, což tato komunikace bez jakýchkoliv pochybností naplňuje a ještě na doplnění uvedli, že judikaturními podmínkami jsou 1) patrnost cesty v terénu a její využití vozidly nebo chodci, 2) spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, 3) souhlas vlastníka účelové komunikace s obecným užíváním, může být i konkludentní, 4) předmětná cesta musí být nezbytná a nenahraditelná. Dotčená komunikace představovala jediný možný a nenahraditelný přístup zemědělské a dopravní techniky žalovaných, která je nezbytná k obhospodařování jejich zemědělských pozemků. Žalovaní 1), 2) poukazují na to, že uvedené přístupové, účelové komunikace na pozemcích pronajatých žalobcem, tak zde existovaly a žalovanými byly po právu užívány ještě před tím, než si žalobce předmětný areál pronajal, jednalo se o vlastnost žalobcem pronajatého areálu, nikoliv o protiprávní stav vyvolaný žalovanými.
30.Žalovaný 1), 2) se vyjádřili také k bezdůvodnému obohacení za užívání veřejně přístupné účelové komunikace, kdy namítají nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce vzhledem k tomu, že aktivně legitimován by mohl být výhradně vlastník nemovitostí, na níž se komunikace nachází a pasivně legitimovanou osobou obec, na jejímž území se veřejné prostranství nachází.
31.Žalovaní 1), 2) i v rámci závěrečného návrhu odkázali na to, že žalobce nebyl oprávněn umístit překážku na dotčené účelové komunikaci ani omezovat žalovaným přístup na tyto komunikace, ani jakkoliv zasahovat do průchodu žalovaných po těchto komunikacích, a to opět s poukazem na § 7 odst. 1 zákona č. 1319/1997 Sb. o pozemních komunikací, kdy k tomuto omezení by mohlo dojít pouze na základě rozhodnutí příslušného silničního, správního úřadu a po předchozím projednání s Policií ČR. Poukazuje také na to, že tato komunikace splňuje podmínky veřejně přístupné účelové komunikace, jak se již žalovaní 1), 2) k tomuto vyjádřili. Pokud se týká bezdůvodného obohacení, tam opětovně odkázali žalovaní 1), 2) na to, že žalobce není ve věci aktivně legitimován. Pokud se týká nároku na škodu za náklady na ostrahu areálu, tam v podstatě jednoznačně poukazují na to, že bylo možné předat žalovaným klíče od bran s tím, že nebylo nutné nechávat brány otevřené a najímat si ostrahu na hlídání po pracovní době. Žalovaní poukazují také na to, že smlouvy s agenturami, které prováděly ostrahu jsou simulovaným právním jednáním, uměle vykonstruovaným nárokem žalobce, kdy zejména svědek [anonymizováno] měl vykonávat ostrahu jako subdodavatel pro společnost [anonymizováno]., vůbec nebyl schopen se vyjádřit k tomu prostřednictvím které své obchodní společnosti takto činil. Zdůvodnil to tím, že figuruje ve více firmách. Dále uvedl, že cena, která byla účtována, je obvyklá. Podle živnostenského rejstříku byl svědek [anonymizováno] jednatelem celkem ve 14 obchodních společnostech. V době jednání soudu ve 4 společnostech, když žádná z těchto společností nikdy neměla koncesovanou živnost – ostraha majetku a osob. Z údajů dostupných v živnostenském rejstříku tedy vyplývá, že svědek [anonymizováno] nikdy v tomto oboru nepodnikal, a proto se žalovaným jeví jeho svědecká výpověď jako velmi nevěrohodná. 32.Žalovaní 1), 2) namítají, že žalobci nemohl ujít žádný ušlý zisk tím, že došlo k ukončení podnájemních smluv s panem [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a společností [anonymizováno]., protože žalobce nebyl nikdy oprávněn omezit přístup na dotčenou komunikaci v areálu s poukazem na výše uvedené zdůvodnění, že nedisponoval rozhodnutím silničního, správního úřadu. Žádné omezení ani zatížení předmětu podnájmu nebyly ze strany žalobce nijak porušeny a pokud tedy došlo k ukončení podnájemních smluv z důvodu užívání komunikace žalovanými, neměli na toto ukončení právo a žalobce mohl ukončení podnájemních smluv odmítnout.
33.Pokud se týká jednotlivých svědků, kteří měli uzavřenu podnájemní smlouvu s žalobcem, tak svědek [anonymizováno] si vůbec z počátku nevybavovali uzavření podnájemní smlouvy, kterou podepsal. Uvedl, že žalobci za parkování svého vozidla v areálu určitě nikdy nic neplatil. Pozemek užíval občas k zaparkování svého vozidla v rámci dopravy komodit, nikoliv pravidelně a dlouhodobě. Uvedl, že parkování jeho vozidla bylo v areálu ukončeno, když si našel jinou práci a do [anonymizováno] přestal jezdit. Jednoznačně tento svědek potvrdil, že nebyl ochoten platit přemrštěné částky za parkování svého vozidla v areálu žalobce a už vůbec ne po dobu 7 let.
34.Svědek [anonymizováno] uvedl, že si chtěl údajně pronajmout část pozemku v areálu za účelem skladování materiálu, tento pronajatý pozemek ovšem nikdy nevyužil, nikdy tam nic nenavezl a nikdy za užívání tohoto pozemku neplatil. Tento svědek nedokázal ani na mapě ukázat údajně pronajatý pozemek, nedokázal ani přibližně odhadnout jeho výměru. Z jeho výpovědi vyplynulo, že sám na místě samém neshledal nic, co by mu bránilo v užívání pozemku a k ukončení této podnájemní smlouvy došlo k na základě iniciace žalobce.
35.Žalovaní 1), 2) uvedli, že svědek [anonymizováno] by platil za pozemek 201.600 Kč ročně, když tento pozemek podle žalovaných je kapacitně a dispozičně zcela nevhodný pro skladování, je to trojúhelník se šířkou 7,8 m na jedné straně, 1,6 m na druhé straně a délkou 65 m, nelze se na něm ani otočit a vůbec s čímkoliv manipulovat. Svědek [anonymizováno] ještě navíc dodal, že si pořídil v roce 2014 vlastní skladovací prostory.
36.Svědek [anonymizováno] sdělil soudu, že žalobci nikdy nic neplatil za užívání údajně pronajatého pozemku. Ukončení podnájemní smlouvy inicioval sám žalobce s tím, že mu sdělil, že je tam problém – nějaké předběžné opatření. Není tedy pravdou, že by se kontrakt neuskutečnil z důvodu nařízeného předběžného opatření, jak tvrdí žalobce. Žalovaní 1), 2) tvrdí, že pokud byl skutečně uzavřený kontrakt mezi osobami, pak k neuskutečnění došlo výhradně z důvodu vůle žalobce. Navíc v podnájemní smlouvě je uveden jako podnájemce nikoliv svědek, ale jeho syn.
37.Svědek [anonymizováno] uvedl, že si chtěl předmětné pozemky pronajmout, neboť zde chtěl parkovat zemědělskou techniku, se kterou bude dojíždět na zakázky do [anonymizováno], což je zhruba 40 km od [anonymizováno]. Žalovaní poukazují na to, že z ekonomického hlediska by si nikdo nepronajal místo k parkování v tak velké vzdálenosti od místa zakázky. Tento svědek uvedl, že zakázky v [anonymizováno] inkasoval zhruba 300.000 Kč ročně a je velmi podivné, že by byl ochoten za parkování hradit 120.000 Kč a plus vynaložit náklady na cestu zhruba 80 km tam a zpátky z [anonymizováno] do [anonymizováno]. Tato výpověď se žalovaným jeví jako nevěrohodná.
38.Pokud se týká nákladů za znalecký posudek [anonymizováno], tak tam poukazují pouze na to, že tyto náklady vznikly v souvislosti se soudním řízením sp. zn. [anonymizováno] a tam si měl žalobce tyto náklady uplatnit.
39.Pokud se týká náhrady na imateriální újmu, kterou požaduje po žalovaných, tak že pokud žalobci vznikl ušlý zisk kvůli času stráveném na cestách na soudní jednání, měl toto opět uplatnit jako náklad v soudním řízení u Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno]. 100.000 Kč imateriální újma za poškození pověsti, když v rámci soudního řízení byla vyznačena poznámka v katastru nemovitosti a žalobce zde měl umístěné své sídlo, tak toto žalovaní 1), 2) považují za zcela absurdní, ničím nepodloženým poškození.
40.Také žalovaní 3), 4) podali ve věci písemné vyjádření, kdy jednoznačně s žalobou nesouhlasili, uvedli, že žalobci nařízením předběžného opatření nevznikla žádná škoda ani žádná jiná újma nebo že nevznikla v příčinné souvislosti s nařízením předběžného opatření. Pokud se týká nařízeného předběžného opatření Okresním soudem ve Znojmě, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně z [anonymizováno] č.j. [anonymizováno], jak je ze znění předběžného opatření patrné, že žalobci a [anonymizováno], který byl tehdejší vlastník pozemků, bylo uloženo, aby odstranili překážky bránící průchodu a průjezdu po účelové komunikaci nacházející se na uvedených pozemcích, aby se zdržel jakýchkoliv zásahů do průchodnosti a průjezdnosti účelové komunikace nacházející se uvedených pozemcích a aby snášel průchod a průjezd třetích osob po účelové komunikaci nacházejících se na uvedených pozemcích.
41.Žalovaní 3), 4) žádali předběžné opatření z toho důvodu, že bylo zcela nezbytné zatímně upravit poměry účastníkům, když žalobce svým neoprávněným zásahem zamezil žalovaným přístupu k jejich nemovitostem v areálu a tím i ve výkonu jejich výdělečné činnosti. Žalovaní žádali, aby mohli v nezbytném rozsahu přistupovat ke svým nemovitostem, aby žalobce odstranil překážky z účelové komunikace a soud tomuto návrhu vyhověl. Z vydaného předběžného opatření je zřejmé, že se netýkalo celých výměr dotčených pozemků parc. č. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], nýbrž pouze jejich částí, na nichž se nachází účelová komunikace. Vymezení části pozemků, na nichž se nachází účelová komunikace bylo provedeno geometrickým plánem č. [anonymizováno] k datu [anonymizováno]. Předběžným opatřením v žádném případě nebylo žalobci zakázáno nakládání s těmito pozemky, které mohl nadále užívat podle nájemní smlouvy s tehdejším vlastníkem pozemků [anonymizováno]. Žalobce po celou dobu trvání předběžného opatření také tyto pozemky užíval. Měl pouze zakázáno zasahovat do průchodnosti a průjezdnosti po účelové komunikaci a byl povinen strpět po nich průchod a průjezd třetích osob. Žalobci v žádném případě předběžným opatřením nebylo zakázáno předmětné pozemky dát do podnájmu.
42.Žalovaní 3), 4) také namítají, že v žádném případě se bezdůvodně neobohatili. Užíváním po účelové komunikaci ke svým nemovitostem, nárok neuznávají, považují ho za nedůvodný. Žalobce nebyl vlastníkem těchto pozemků a není aktivně legitimován k uplatnění tohoto druhu nároku vůči žalovaným. Žalovaní 3), 4) navíc poukazují na skutečnost, že původní vlastník pozemků [anonymizováno] v rámci uzavřené kupní smlouvy ze dne [anonymizováno], na základě které byly pozemky prodány společnosti [anonymizováno], IČ: [anonymizováno], současně postoupil svou případnou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za žalovanými na kupujícího, tedy společnost [anonymizováno] Navíc v této kupní smlouvě z [anonymizováno] je jednoznačně specifikováno, jaká pohledávka je z prodávajícího na kupujícího převáděna, tedy pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení vztahující se k převáděným nemovitostem a dále případný nárok na náhradu škody s tím, že tyto nároky vycházejí z uvedeného soudního sporu u Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] a z vydaného předběžného opatření sp. zn. [anonymizováno] Okresním soudem ve Znojmě. Žalobce tedy není aktivně legitimován k uplatnění tohoto druhu nároku vůči žalovaným.
43.Žalovaní 3), 4) se jednoznačně vyjádřili i k charakteru pozemku, k tomu, že se jedná o účelovou komunikaci na těchto pozemcích a v souladu s vyjádřením žalovaných 1), 2) odkázali na zákonná ustanovení, jak se tato účelová komunikace musí v terénu projevovat, i na zdůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno]. Dále ještě doplnili, že komunikace byla vybudována podle povolovacího rozhodnutí ONV ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno].
44.Pokud se týká dalších nároků, tak žalovaní 3), 4) v celém rozsah neuznávají a považují náklady za ostrahu objektu za nedůvodný. Poukazují na to, že předběžným opatřením nebylo žalobci uloženo, aby otevřel a volně zpřístupnil své nemovitosti v areálu. Žalovaní 3), 4) nepoužívali bránu do části areálu užívaného žalobcem, ani před tím ani po nařízení předběžného opatření a předběžné opatření nenařizovalo žalobci zpřístupnit jeho část areálu a otevřít bránu do této části. Na předmětných pozemcích se nacházejí celkem dva po sobě jdoucí zabezpečené vjezdy vedoucí do části areálu bývalého ZD [anonymizováno], a to užívaný žalobcem, a to závora na pozemku parc. č. [anonymizováno], u pozemku parc. č. [anonymizováno] a dále brána na pozemcích parc. č. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno] u pozemku parc. č. [anonymizováno]. Druhý z uvedených vjezdů žalobce podle předběžného opatření zpřístupňovat žalovaným nemusel a mohl tak mít svou část areálu dostatečně zabezpečenou. Žalobce se přesto zbytečně a neúčelně rozhodl objednat si ostrahu své části areálu a pokud měl náklady na ostrahu, tak tyto výdaje nijak nesouvisí s nařízeným předběžným opatřením a nejsou s ním v příčinné souvislosti.
45.Žalovaní 3) a 4) rozporují, že by ostraha od společnosti [anonymizováno]., kdy byla v areálu ve [anonymizováno] prováděna. V relevantním období druhého pololetí roku [anonymizováno] nebyla v areálu přítomna žádná ostraha. Mají za to, že jde v tomto případě o zdánlivé právní jednání, kterým žalobce s touto společností fiktivně vytvořili neexistující škodu, kterou se snaží vymáhat po žalovaných.
46.Žalovaní 3), 4) současně neuznávají uplatněný nárok za znalecký posudek [anonymizováno] s tím, že tento byl navržen a vypracován až v řízení ve věci samé sp. zn. [anonymizováno] u zdejšího soudu. Žalobce odborné vyjádření v řízení o nařízení předběžného opatření vůbec nepoužil, a tudíž náklady měl uplatnit v jiném řízení. Pokud se týká ušlého zisku za jednotlivé podnájemní smlouvy, tak k tomu žalovaní 3), 4) uvádějí, že tento v celém rozsahu neuznávají a považují jej za neodůvodněný.
47.Žalovaní 3), 4) jsou přesvědčeni, že v žádném případě nařízení předběžného opatření nijak neomezovalo žalobce dát část pozemku do podnájmu, nebránilo užívání zbylých částí pozemků. Pokud došlo k uzavření dohody o odstoupení od podnájemních smluv, tak pak tak učinil žalobce dobrovolně ze své vlastní iniciativy bez vlivu předběžného opatření, které nemohlo být důvodem pro odstoupení od podnájemní smlouvy s podnájemcem. Žalobce nijak netvrdí a natož aby prokazoval, že by smluvní vztah podnájemní smlouvy s podnájemcem trval až do ledna [anonymizováno], tedy skoro 7 let, za které požaduje náhradu ušlého zisku. Smlouva mohla být kdykoliv z kterékoliv strany vypovězena a výpovědní doba byla sjednána na jeden rok. Z tohoto důvodu mohl žalobce mít jistotu nanejvýše zisku po dobu jednoho roku, když každá další delší doba byla dobou nejistou a teoretickou. Dále žalovaní 3), 4) uvádějí, že pokud se týká podnájemce [anonymizováno], ten neměl možnost části pozemku ani užívat vzhledem k tomu, že by se k těmto dostal pouze pokud by přejel jiné cizí pozemky, a to by bez povolení jejich vlastníků či oprávněných uživatelů nebylo možné. Navíc pronajaté pozemky jsou od místa podnikání pana [anonymizováno] zhruba 140 km. Navíc i sjednaná cena neodpovídá obvyklé ceně za nájem, které ji mnohonásobně, asi 80x převyšuje. V té době byla obvyklá cena pozemků v areálu [anonymizováno] zjištěna na částku 6 Kč za 1 m2, což vyplývá z odborného vyjádření znaleckého ústavu [anonymizováno]. Podnájemné ve výši 40 Kč je tedy 4x vyšší než samotná cena pozemků při jejich koupi, jak vyplývá z kupní smlouvy z [anonymizováno] na základě vlastník těchto pozemků pan [anonymizováno] je prodal kupujícímu [anonymizováno], za 120 Kč přibližně.
48.Žalovaní 3), 4) poukazují na to, že nikdy nebyl pan [anonymizováno] ani s nakladačem [anonymizováno] v předmětném objektu viděn, nikdy zde nebylo využíváno prostoru pro skladování hutního materiálu. Mají za to, že jde v tomto případě o zdánlivé právní jednání.
49.Pokud se týká nároku pana [anonymizováno], také toto žalovaní 3), 4) v celém rozsahu neuznávají, poukazují na to, že opět k dohodě o odstoupení od podnájemní smlouvy z [anonymizováno] došlo dobrovolně z iniciativy žalobce bez vlivu předběžného opatření. Pozemek, který měl pan [anonymizováno] užívat, je mimo užívanou přístupovou cestu k nemovitostem žalovaným. To znamená, že se podnájemního vztahu nijak tento pozemek netýkal s ohledem na pozemek, který měl pan [anonymizováno] užívat. Opětovně žalovaní poukazují na to, že v žádném případě žalobce netvrdil a ani neprokázal, že by smluvní vztah trval až do ledna [anonymizováno], tedy skoro 7 let. Znovu poukazují na to, že smlouva byla s roční výpovědní lhůtou, takže jistota byla maximálně jeden rok a také poukazují na to, že cena pronájmu vůbec neodpovídá obvyklé ceně za nájem, je mnohonásobně vyšší s tím, že z odborného vyjádření znaleckého ústavu [anonymizováno] je cena zjištěná 6 Kč za 1 m2.
50.Žalovaní 3), 4) poukazují na to, že v době uzavření podnájemní smlouvy již byly na tuto část pozemku umístěny betonové zátarasy a závora žalobce a dále také na to, že z předložených podnájemních smluv vyplývá, že podnajaté části pozemků pro pana [anonymizováno] a společnosti [anonymizováno]. se částečně vzájemně překrývají, že žalobce podnajal část pozemků dvěma podnájemcům najednou. Nelze tedy předpokládat, že by pan [anonymizováno] byl ochoten platit za výměru, kterou nemohl objektivně plně využívat. Podnájemce měl užívat podnajmuté části pozemků od [anonymizováno] do [anonymizováno]. V tomto období části pozemků nikdy nijak nevyužil, nikdy nebyl v areálu spatřen. Žalovaní 3), 4) mají za to, že v tomto případě se jedná o zdánlivé právní jednání, kterým žalobce s panem [anonymizováno] vytvořili fiktivní neexistující škodu, kterou se snaží vymáhat žalobce po žalovaných a k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Dále poukazuje na to, že nevznikla žalobci žádná škoda ani újma vzhledem k tomu, že navíc on sám dobrovolně ukončil podnájemní smlouvu a toto ukončení není v příčinné souvislosti s nařízením předběžného opatření.
51.Další nárok, kteří žalovaní 3), 4) zcela neuznávají, je škoda vzniklá z ušlého zisku z podnájemní smlouvy s panem [anonymizováno]. V podstatě zase tvrdí, že přišel o částku 484.800 Kč za období [anonymizováno] až [anonymizováno] po dobu nařízení předběžného opatření. Žalovaní 3), 4) poukazují na to, že byla uzavřena dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy [anonymizováno], opět k tomu došlo dobrovolně z vlastní iniciativy žalobce bez důvodu, vlivu předběžného opatření. Toto nemohlo být důvodem pro odstoupení předběžného opatření. Poukazují na to, že část pozemku, která měla být užívána panem [anonymizováno], je mimo užívanou přístupovou cestu k nemovitostem žalovaných a předběžné opatření se tohoto podnájemního vztahu nijak nedotýkalo. Znovu poukazují na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno žalobcem, že by podnájemní vztah trval skoro 7 let, tedy po dobu, za kterou požaduje ušlý zisk. Znovu poukazuje na to, že zde byla v podnájemní smlouvě sjednána roční výpovědní lhůta a měl tedy jistotu maximálně jednoho roku. Žalovaní 3), 4) poukazují opětovně na to, že cena za podnajmutí pozemků mnohonásobně převyšuje obvyklou cenu pozemků a znovu poukazují na odborné vyjádření znaleckého ústavu [anonymizováno]. a současně cenu, za kterou vlastník [anonymizováno] prodal pozemky společnosti [anonymizováno] Žalovaní 3), 4) poukazují na to, že na části pozemků, které byly podnajmuty panu [anonymizováno] [anonymizováno] žalobce umístil betonové zátarasy a závoru a dále z předložených podnájemních smluv vyplývá, že podnajaté části pozemků pro pana [anonymizováno] a společnost [anonymizováno]. se částečně vzájemně překrývají, došlo tedy k podnajmutí části pozemků dvěma podnájemcům najednou. Z toho důvodu by pan [anonymizováno] vůbec nemohl užívat celou podnajmutou výměru a nelze předpokládat, že by dobrovolně za toto platil. Žalovaní 3), 4) opětovně poukazují na to, že se v tomto případě také jednalo o zdánlivé simulované právní jednání s tím, že tímto byla vytvořena fiktivně neexistující škoda a k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
52.Pokud se týká ušlého zisku s ukončení podnájemní smlouvy ze společnosti [anonymizováno]., tak tato smlouva byla uzavřena [anonymizováno], domáhá se uhrazení částky za období [anonymizováno] až [anonymizováno] vzhledem k tomu, že tam bylo zahájeno insolvenční řízení vůči této společnosti. Žalovaní 3), 4) ani tento nárok neuznávají, považují ho za nedůvodný a v podstatě poukazují na to, že je podepsána smlouva jednatelem žalobkyně [anonymizováno] s tím, že ostatní smlouvy podepisoval za žalobkyni právě [anonymizováno]. Žalovaní 3), 4) poukázali na to, že společnost [anonymizováno]. v době jejich vyjádření byla v insolvenčním řízení. Celková výše přihlášených pohledávek byla téměř 38.000.000 Kč, majetek zjištěn byl v hodnotě zhruba 200.000 Kč. Je tedy zcela nereálné, aby podnájem trval až do doby zahájení insolvenčního řízení. I u této společnosti byla uzavřena dohoda odstoupení od podnájemní smlouvy z [anonymizováno], opět tak žalobce učinil dobrovolně ze své vlastní iniciativy bez vlivu předběžného opatření, které nemohlo mít vliv a důvodem pro odstoupení od podnájemní smlouvy podnájemcem. Část pozemků, které měl dle podnájemní smlouvy užívat společnost [anonymizováno]. je mimo jiné užívanou přístupovou cestou k nemovitostem žalovaným. Předběžné opatření se tohoto podnájemního vztahu nijak netýkalo. Navíc žalovaní 3), 4) uvádí, že část pozemku, které měl dle podnájemní smlouvy užívat [anonymizováno]. je mimo užívanou přístupovou cestu k nemovitostem žalovaných. Předběžné opatření se tohoto podnájemního vztahu nijak netýkalo. Žalovaní 3), 4) opětovně poukazují na mnohonásobně vyšší cestu za podnájem pozemku, než cena obvyklá v místě a znovu odkazují na odborné vyjádření znaleckého ústavu [anonymizováno].
53.Žalovaní 3), 4) neuznávají ani nárok za ušlý zisk z podnájemného ve vztahu k [anonymizováno], považují tento nárok za nedůvodný. Dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy byla [anonymizováno]. Opět tak žalobce učinil dobrovolně ze své vlastní iniciativy bez vlivu předběžného opatření, které nemohlo být důvodem pro odstoupení. Část pozemků, které měl dle podnájemní smlouvy užívat pan [anonymizováno] je mimo užívanou přístupovou cestu k nemovitostem žalovaných. Předběžné opatření se tohoto podnájemního vztahu nijak netýkalo. Žalovaní 3), 4) znovu odkazují na to, že žalobce po nich požaduje ušlý zisk zhruba za 7 let, byť sám nijak netvrdí, že by smluvní vztah trval tuto dobu. Podnájemní smlouva měla výpovědní lhůtu na 1 rok, takže maximálně by měl jistotu nějakého zisku po dobu jednoho roku. Podnájemce [anonymizováno] neměl možnost, jak se k částem pozemků, které měl v podnájmu, dostat, vzhledem k tomu, že by k těmto pozemkům musel projíždět a používat cizí pozemky bez povolení jejich vlastníků či oprávněných uživatelů. A znovu zde poukázali žalovaní na rozpor v ceně za podnájem pozemků, který byl v rozporu s obvyklou cenu v areálu [anonymizováno] a odkázali na odborné vyjádření znaleckého posudku [anonymizováno]., tak jak uvedli již v předchozích případech. Pokud se týká podnájemní smlouvy pana [anonymizováno], tak byla v období od [anonymizováno] do [anonymizováno], v tomto období předmětné části pozemků nikdy nijak nevyužíval, žalobce nedokládá, že by za toto období podnájemce cenu podnájmu části pozemků uhradil, a přesto i za tuto dobu požaduje náhradu. Žalovaní 3), 4) opětovně v tomto případě hovoří o zdánlivém právním jednání, že byla vytvořena fiktivní neexistující škoda a tuto se snaží žalobce vymáhat po žalovaných. K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Žalovaní 3), 4) neuznávají ani nárok na imateriální újmu. Domnívají se, že v žádném případě nařízení předběžného opatření nijak nesouvisí se změnou sídla. Vzhledem k tomu, že předběžné opatření se týkalo pouze účelové komunikace na pozemcích, nevztahovalo se vůbec na budovu čp. [anonymizováno], ve které měl žalobce své sídlo. Pokud se týká ust. § 2956 obč. zákoníku, na který žalobce odkazuje, pokud vznikne škoda, tak povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanovením první části tohoto zákona nahradí i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Žalovaní mají za to, že citované ustanovení zdůrazňuje vazbu na člověka a jeho přirozená práva, tedy na fyzickou osobu nikoliv právnickou osobu, která je v tomto případě žalobce. 54.Žalovaní 3), 4) také namítli promlčení po připuštění změny žaloby, kdy došlo k rozšíření žaloby. S ohledem na to, že uplynula lhůta, která je zákonem stanovená pro podání žaloby na náhradu škody z předběžného opatření, a to je 6 měsíců ode dne, kdy před běžné opatření zaniklo. Proto tedy rozšíření žaloby o částku 983.838,70 Kč podlehlo prekluzi.
55.Žalovaní 3), 4) na doplnění svých písemných vyjádřeních v závěrečném návrhu uvedli, že pokud se týká nároku na bezdůvodné obohacení plně odkázali na to, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, tak jak bylo v jejich písemném vyjádření, stejně tak, pokud se týká nákladů na ostrahu, že tyto jsou ve vztahu k žalovaným nedůvodné s tím, že jsou to nadbytečně uplatněné výdaje vzhledem k tomu, že závora byla na jiných pozemcích s tím, že žalobce si mohl svůj objekt uzamčít. Dále odkázali žalovaní 3), 4) zejména na výslechy svědků pana [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], kteří uvedli, že brána do areálu žalobce v tomto období byla pravidelně zamykána, stejně jako před nařízením předběžného opatření. Pokud se týká ostrahy, tak svědek [anonymizováno] uvedl, že ví jen o jedné firmě, která prováděla ostrahu. Potvrdili i ostatní svědci, že ví o jedné firmě, která prováděla ostrahu, a to zhruba jeden měsíc. Areál žalobkyně byl po odchodu zaměstnanců zamykán a jakákoliv ostraha nemohla mít souvislost s předběžným opatřením.
56.Žalovaní 3), 4) pokud se týká ušlého zisku z podnájmu části pozemků uvedli, že žádný z těchto podnájemních smluv její ukončení nemá příčinnou souvislost mezi vznikem škody v podobě ušlého zisku a nařízením předběžného opatření. Žalovaní 3), 4) poukazují na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR k otázce ušlého zisku, kde platí, že „ušlý zisk jako druh majetkové újmy (škody) spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností při pravidelném běhu věci dosáhl. Ušlý zisk tedy znamená ztrátu očekávaného přínosu, při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít zabránilo jednání škůdce, jinak řečeno, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický prospěch poškozený přišel. Je nutné tedy vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek poškozený získal s přihlédnutím k nákladům vynaložených na dosažení tohoto zisku“.
57.Pokud jde o jednotlivé podnájemní smlouvy, požaduje žalobce ušlý zisk za téměř 7 let, v žádném případě však netvrdí a ani neprokazuje, že by tyto smlouvy nějakým způsobem trvaly, že by skutečně o nějaký zisk přišel. Žalovaní 3), 4) následně v rámci shrnutí uvedli, že zejména, pokud jde o pana [anonymizováno], tak z jeho výpovědi vyplývá, že mu byl nabídnut podnájem pozemku panem [anonymizováno] na uskladnění železa. Údajně si měl pozemek několikrát prohlédnout, zjistil, že je přístupný, rozměrově vhodný a má se tam snad nacházet i přístřešek. Nakonec však podle žalovaných uzavřel podnájemní smlouvu na pozemek, který je bez přístřešku, rozměrově naprosto nevhodný, nepřístupný, který byl součástí jiného zemědělského areálu a byl oddělen oplocením a uzamykatelnou pojízdnou bránou třetí osoby. Žalovaní tedy uvádí, že buď pan [anonymizováno] nemluvil pravdu, nebo mu byl ukázán v areálu úplně jiný pozemek, než který je uveden v podnájemní smlouvě. Přibližně jeden měsíc pozemek neužíval s tím, že se dozvěděl od pana [anonymizováno] o předběžném opatření a došlo k ukončení smluvního vztahu. Za pozemek nic nezaplatil.
58.Žalovaní 3), 4) i ve vztahu k ostatním podnájemním smlouvám, které uzavřel pan [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], jednoznačně uvedli, že tyto pozemky nikdy neužívali, za tyto pozemky i po dobu trvání podnájemní smlouvy nic nezaplatili, stejně tak jako společnost [anonymizováno]. Žalovaní 3), 4) s ohledem na výpovědi svědků ohledně podnájemních smluv uvedli, že všichni tito se znalci velmi dobře s panem [anonymizováno], důvěřovali mu, smlouvy nachystal [anonymizováno], všichni je podepsali, aniž by se seznámili s tím, co podepisují. Nikdo sám nezmínil, že si pamatuje, že by byla podnájemní smlouva ukončena písemně, nikdo si nepronajal za podobných podmínek pozemek ve [anonymizováno] ani jinde v okolí, ani se o to nikdo nepokusil. Nikdo za dobu podnájmu nic nezaplatil bez ohledu na to, jestli pozemek užíval nebo neužíval. Žalovaní 3), 4) v závěru uvádějí, že z formulace předběžného opatření je zcela zřejmé, že jím bylo sledováno prozatímní nerušené zpřístupnění nemovitostí ve vlastnictví žalovaných po protiprávním zásahu žalobkyně, když instalovala žalobkyně závory a betonové zátarasy a toto znemožnilo zcela přístup žalovaným k jejich nemovitostem po účelové komunikaci veřejně přístupné, když se jednalo o přístup jediný možný, a to výslovně ke zpřístupnění budov v předběžném opatření vyjmenovaných. Žalobkyně po celou dobu trvání předběžného opatření pozemky užívala jako parkoviště a odstavnou plochu. Žalobkyně ani neuvolnila všechny podnajaté části pozemků, když na nich zanechala betonové bloky a zátarasy. Žalovaná byla pouze povinna zdržet se jakýchkoliv zásahů do průchodnosti a průjezdnosti účelové komunikace a strpět po nich průchod a průjezd žalovaných k jejich nemovitostem. V žádném případě nebylo předběžným opatřením uloženo, aby otevřela a volně zpřístupnila svůj areál za bránou (brána na pozemcích parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], u pozemku parc. č. [anonymizováno]), což ani neudělala, když svou bránu běžně uzamykala i v době trvání předběžného opatření.
59.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
60.Připojeným spisem Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaní podali návrh [anonymizováno] na vydání předběžného opatření, kterým by žalovaní, tedy dnes žalobce a pan [anonymizováno], byli povinni společně a nerozdílně odstranit překážky bránící průchodu a průjezdu po účelové komunikaci nacházejících se na pozemcích ve zjednodušené evidenci parcely původ PK parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], zapsaných na LV č. [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno]. Dále že jsou žalovaní povinni zdržet se jakýchkoliv zásahů do průchodnosti a průjezdnosti účelové komunikace nacházejících se na výše specifikovaných pozemcích a dále, že žalovaní jsou povinni snášet průchod a průjezd třetích osob po účelové komunikaci nacházejících se opět na výše uvedených pozemcích k budovám, které jsou v návrhu označeny a které jsou tedy ve vlastnictví žalovaných.
61.Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne [anonymizováno] návrhu na vydání předběžného opatření v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovaným, aby do 30 dnů podali žalobu ve věci samé.
62.Krajský soud v Brně usnesením ze dne [anonymizováno], kdy toto rozhodnutí nabylo právní moc [anonymizováno], usnesení soudu I. stupně zcela potvrdil.
63.Odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně z [anonymizováno] je uvedeno, že ze spisu je zřejmé, že se jedná o přístup k nemovitostem, které tvoří původní areál bývalého JZD, který je žalobci využíván k podnikání ve vlastnictví žalobců a tento přístup byl v minulosti vykonáván mimo jiné po pozemcích evidovaných ve zjednodušené evidenci, původ PK parc. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno]. Není sporné mezi účastníky ani to, že důvodem pro užívání označených pozemků byla nájemní smlouva ze dne [anonymizováno] a není sporu ani o vlastnických vztazích účastníků k nemovitostem v areálu bývalého JZD a o vybudování mechanické hydraulické závory a osazení betonových bloků vyplněných pískem na pozemcích parc. č. [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále je v odůvodnění Krajského soudu v Brně uvedeno, že zpevněná komunikace na uvedených pozemcích byla vybudována jak vyplývá z jednoho přiloženého rozhodnutí ve spise sp. zn. [anonymizováno] a je toto i uvedeno v rozsudku v této věci z [anonymizováno], tak přístupová cesta byla vybudována podle schválených plánů z dodržením podmínek povolovacího rozhodnutí ONV ve [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno]. Dále bylo doloženo povolení užívání střediskové komunikace a zpevněných ploch, a to rozhodnutím ONV č. [anonymizováno]. Dále je v odůvodnění uvedeno, že z předložených listin se jeví jako možné považovat cestu vedoucí po pozemcích evidovaných PK parc. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno] za účelovou komunikaci veřejně přístupnou dle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a pokud by šlo skutečně o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, může k omezení přístupu na ni rozhodnout pouze silniční správní úřad. Pokud tak nerozhodl, nemůže její vlastník svévolně bránit jejímu veřejnému užívání. Proto byly-li zbudovány překážky na této komunikaci, které brání v průchodu a průjezdu, je třeba do doby, než bude rozhodnuto ve věci samé, rozhodnout o dosavadním stavu, a to nařízením předběžného opatření dle návrhu žalobců. 64.Soud měl dále k dispozici rozsudek Okresního soudu ve [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], kdy žalovaní v pozici žalobců podali [anonymizováno] u Okresního soudu ve [anonymizováno] žalobu na určení, že jsou podílovými spoluvlastnicky účelové komunikace umístěné na pozemcích ve zjednodušené evidenci parcely PK parc. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] zapsaných na LV č. [anonymizováno] pro k.ú. [anonymizováno]. Dále že žalobci nabyli vydržením věcné právo, jemuž odpovídá právo umístění a vedení účelové komunikace za účelem průchodu a průjezdu k budovám a pozemkům ve vlastnictví žalobců po výše označených pozemcích.
65.V tomto spisu je založené srovnávací sestavení parcel, kdy parcela původní č. [anonymizováno] byla následně dále značena jako parcela č. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] a parcela č. [anonymizováno] jako parcela č. [anonymizováno].
66.Okresní soud ve [anonymizováno] rozsudkem ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [anonymizováno] č.j. [anonymizováno] žalobu v celém rozsahu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne [anonymizováno].
67.V odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Znojmě č.l. [anonymizováno] rozsudku je jednoznačně stanoveno, že není sporu o tom, že pozemky mají zpevněný povrch a jsou fakticky užívány jako komunikace. Dále je zde uvedeno, že z hlediska kategorizace komunikace jde ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích o komunikaci účelovou a tudíž i veřejně přístupnou. Pozemky byly ve vlastnictví druhého žalovaného již v době, kdy byla vybudována účelová komunikace, stavbu zřídilo družstvo v době, kdy byl pozemek v užívání socialistické organizace. Dále je z odůvodnění tohoto rozsudku zřejmé, že znalecký posudek, resp. odborné posouzení [anonymizováno] bylo z [anonymizováno], tedy až po právní moci nařízeného předběžného opatření. 68.Soud měl dále k dispozici snímky, které jsou založeny na č.l. [anonymizováno] ve spise, které znázorňují a ukazují, jak byly betonové zátarasy umístěny před vjezdem do areálu žalovaných.
69.Soud má také k dispozici kupní smlouvu, která byla uzavřena mezi [anonymizováno] jako prodávajícím a společností [anonymizováno], IČ: [anonymizováno] jako kupujícím. Tato společnost byla zastoupena jednatelem [anonymizováno], nar. [anonymizováno], který nabyl předmětné nemovitosti, na níž je příjezdová komunikace, smlouvou ze dne [anonymizováno]. Soud z této kupní smlouvy poukazuje na odstavec V. ostatní ujednání, kde je uvedeno, že prodávající touto smlouvu převádí pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoník vztahující se k převáděným nemovitostem a dále případný nárok na náhradu škody na kupujícího a umožňuje a přenechává kupujícímu uplatnit právo na jejich uplatnění ve prospěch kupujícího. Předmětné nároky vychází především z vedeného soudního sporu u Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] a dále z vydaného předběžného opatření [anonymizováno] Okresním soudem ve Znojmě. Soud měl k dispozici výpis insolvenčního řízení společnosti [anonymizováno]. s tím, že [anonymizováno] byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu. Soudu bylo doloženo odborné vyjádření znaleckého ústavu [anonymizováno]. k obvyklé výši nájemného a podle tohoto znaleckého ústavu obvyklá cena byla 6 Kč za 1 m2 a rok. Tato cena byla stanovena u pozemků parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno] zapsané na LV č. [anonymizováno] k.ú. [anonymizováno]. Vlastníkem pozemků byli žalovaní, zejména potom [anonymizováno]. Soudu byla doložena faktura – daňový doklad č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], kdy společnost [anonymizováno]. vyfakturovala ostrahu v areálu [anonymizováno] v období od [anonymizováno] do [anonymizováno], celkem částku 672.000 Kč. K této faktuře byl soudu doložen výpis z účtu žalobce, kde je ve výpisu z [anonymizováno] položka úhrada 112.000 Kč, poznámka [anonymizováno]. Dále soudu předložil žalobce výdajový pokladní doklad z [anonymizováno] na úhradu částky 200.000 Kč společnosti [anonymizováno]., další výdajový pokladní doklad ze [anonymizováno] na částku 200.000 Kč pro společnost [anonymizováno]. zaplaceno hotově a stejně tak [anonymizováno] částka 160.000 Kč. 70.Dále byla soudu doložena faktura, kdy dodavatelem je [anonymizováno], odběratel [anonymizováno]., označení dodávky obslužná komunikace v k.ú. [anonymizováno], částka 7.138 Kč a je to za odborné vyjádření posudku k prokázání reálnosti dopravního napojení nemovitosti čp. [anonymizováno]. Současně byl doložen výpis z účtu žalobce, kdy tato faktura, daňový doklad, byla zaplacena [anonymizováno].
71.Dále má soud k dispozici nájemní smlouvu uzavřenou mezi [anonymizováno] a žalobcem [anonymizováno] z [anonymizováno], a to mimo jiné na pozemky parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno] a parcela č. [anonymizováno], vše označeno jako způsob využití manipulační plocha. Je zde uvedeno, že smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu a je uzavřena na dobu určitou a dohodnuté období je od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Dále byla doložena plná moc, kterou udělil pan [anonymizováno] [anonymizováno], jednateli žalobce, a to [anonymizováno] k zastupování ve všech záležitostech a jednáním s právnickými a fyzickými osobami ve smyslu ukončení předcházejících nájemních smluv k pozemkům, k nemovitostem parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]. Výpis z katastru nemovitostí z ledna 2010 prokazuje, že všechny tyto pozemky, které byly výše označeny v nové nájemní smlouvě jsou ve vlastnictví [anonymizováno].
72.Soudu byla předložena smlouva o ostraze, a to mezi společností [anonymizováno], IČ: [anonymizováno] a žalobce ze dne [anonymizováno], kdy v této smlouvě je uvedena ostraha denně od 15.00 hod. do 07.00 hod. ráno, sobota, neděle nepřetržitě. Účastníci se dohodli, že bude předmět smlouvy plněn od [anonymizováno] do [anonymizováno], započne dnem [anonymizováno]. Soudu byla předložena faktura k úhradě za tyto služby a jednak to byla faktura na částku 84.780 Kč, když tato faktura byla vystavena [anonymizováno] a dále je to faktura na částku 10.080 Kč vystavena [anonymizováno]. K těmto fakturám byly doloženy výpisy z účtu ohledně zaplacení těchto částek, jednak to byla částka z [anonymizováno] 10.080 Kč, dále částka ze dne [anonymizováno] 44.780 Kč a z [anonymizováno] částka 40.000 Kč.
73.Soud měl dále k dispozici podnájemní smlouvy, a to podnájemní smlouvu mezi žalobcem a [anonymizováno] s tím, že jako předmět smlouvy je zde uvedeno, že se jedná o pozemky, které tam byly označeny jako parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno], kdy celková výměra těchto parcel byla 3317 m2. Součástí této podnájemní smlouvy byla kopie katastrální mapy, kde bylo žlutě vyznačeno část nějakého pozemku. Pokud se týká doby trvání, tak nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Ve smlouvě byla stanovena cena podnájmu 40 Kč/m2/měsíc podnájmu s tím, že zde byla roční částka za podnájem pozemku 201.600 Kč a dále částka za manipulaci s teleskopickým nakladačem, kdy byla sjednána cena 750 Kč/hodinu manipulace, měsíčně to bylo 22.500 Kč a za rok 270.000 Kč. Datum uzavření je [anonymizováno].
74.Dále je zde podnájemní smlouva mezi žalobcem a [anonymizováno]. Opět se jedná o podnájem týchž pozemků jako v předchozí podnájemní smlouvě s tím, že na mapě je žlutě vyznačena jiná část pozemku [anonymizováno], opět doba sjednána na dobu neurčitou, částka je 25 Kč/m2/měsíc, takže měsíčně 5.750 Kč, ročně 69.000 Kč s tím, že pokud se týká ukončení, tak je to roční výpovědní lhůta. Datum uzavření [anonymizováno].
75.Další podnájemní smlouva je mezi žalobcem a [anonymizováno], opět jsou uvedeny všechny pozemky jako u přechozích podnájemních smluv s tím, že na katastrální mapě, která je součástí, resp. je na této podnájemní smlouvě, je tam opět žlutě vyznačen prostor, který by měl být pronajmut s tím, že z tohoto nelze zjistit, jestli se částečně nepřekrývá s prostorem v podnájemní smlouvě pana [anonymizováno]. Pokud se týká ceny, tak je to 25 Kč/m2/měsíc, měsíčně je to tedy 6.000 Kč, ročně 72.000 Kč, je zde opět doba neurčitá s roční výpovědní lhůtou, k uzavření došlo [anonymizováno]. Dále je to podnájemní smlouva mezi žalobcem a společností [anonymizováno]., opět předmětem smlouvy jsou všechny pozemky, tak jak u všech předchozích smluv, je zde také katastrální mapa, kde je vyznačen prostor, který má být pronajmut a opět soud má za to, že pokud se nahlédne do takto vyznačených prostor, že minimálně společnost [anonymizováno] s prostorem, který si pronajmul, zasahuje do prostor, které měly být pronajmuty panu [anonymizováno] a panu [anonymizováno]. Cena 20 Kč/m2/měsíc, celkově měsíčně 3.000 Kč, roční pronájem 36.000 Kč s tím, že je to na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou a uzavřena [anonymizováno].
76.Poslední podnájemní smlouva je mezi žalobcem a [anonymizováno], zase na tytéž pozemky. V mapě, která je natištěna na této smlouvě, je vyznačen prostor, který si měl [anonymizováno] pronajmout. Soud nahlédnutím do podnájemní smlouvy pana [anonymizováno] a pana [anonymizováno] není zcela přesvědčen o tom, že se také tyto podnajmuté prostory nepřetínají zčásti, podnájemní smlouva na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou, cena 25 Kč/m2/měsíc, měsíční úhrada je 10.250 Kč, roční pronájem 123.000 Kč a k uzavření došlo [anonymizováno]. Soud ještě uvádí, že v každé této podnájemní smlouvě je uvedena výměra v m2, které jsou podnajmuty.
77.Soud má dále k dispozici snímky, pokud se týká možnosti přístupu k nemovitostem žalovaných, a to na č.l. [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], kde je jednoznačně vidět, že nově tam byla zbudována zvedací závora oproti předchozím snímkům, které soud konstatoval a dále je z tohoto snímku zřejmé, že rovný směr je příjezdová brána do areálu žalobce, dále jsou tam dva další vchody, když jeden je do areálu žalovaných a třetí do areálu výslovně třetího žalovaného a dále jsou zde vidět i umístěné betonové zátarasy. Betonové zátarasy jsou na dalším snímku č.l. [anonymizováno], a to do brány do areálu žalovaného 3).
78.Žalovaní dále soudu předložili snímky č.l. [anonymizováno], kde je náčrt toho, jak se přijíždí po komunikaci k objektům všech účastníků a současně je zde naznačeno kde byly pozemky využívány k parkování před vjezdem do areálu účastníků s tím, že na fotografiích jsou ještě vidět i automobily, které tam stojí a také kde jsou umístěny betonové zátarasy.
79.Soud ve věci slyšel několik svědků. [anonymizováno] uvedl, že v roce 2011 začal podnikat v oboru autodoprava, v tomto roce měl pouze jedno nákladní vozidlo s tím, že vozil z farmy žalobce materiál, různé komodity, na [anonymizováno], na [anonymizováno], do [anonymizováno] a v tomto období u něho i toto vozidlo bylo zaparkováno. S ohledem na vzdálenost z [anonymizováno] do [anonymizováno] proto ponechával vozidlo ve [anonymizováno] s tím, že se přepravoval osobním vozidlem, příp. ho přivezl pan [anonymizováno] nebo ho zase bral s sebou domů za účelem ušetření nákladů. Svědek uvedl, že si přesně nevybavuje, ale ví, že někdy v minulosti něco o smlouvě ohledně parkování po něm jednatel žalobce chtěl, ale neví, jestli to oficiálně uzavřeli, nevzpomíná si. Domnívá se, že nějaké přepravy možná byly i v roce ještě 2013 i pro externí firmy s tím, že vozili i do [anonymizováno]. Svědek uvedl, že materiál vozil nikoliv přímo jako kmenový dodavatel žalobce, ale přes druhé vytěžovací firmy. V pozdější době, když se poznali, vezl něco přímo pro pana [anonymizováno], na čemž se dohodli, ale zpočátku opravdu se tady pohyboval na okrese a ve firmě žalobce přes zprostředkovatelské firmy, kdy pro ně navzájem vozil zboží.
80.Svědek potvrdil, že si vzpomíná, že chtěl po něm žalobce, resp. jednatel žalobce, aby měl papír na parkování, že tam má nějaké problémy se sousedy, s pozemky, že se tam o něco dohadovali. Svědek uvedl, že v žádném případě si nevybavuje, jestli za parkování něco platil, určitě ne. Pokud se týká parkování u areálu žalobce, tak tam byl, pokud si to vybavuje, prostor, kde bylo možné stát. Pokud se týká naloženého nákladního vozidla, tak to vždy měl zájem parkovat v areálu vzhledem k tomu, že tento byl oplocen a uzavřen. Připouští, že vozidla parkoval jak před bránou, tak i za bránou, ale raději v uzamčeném areálu.
81.Svědek jednoznačně potvrdil, že zpočátku opravdu pro jiné firmy zpravidla odvážel zboží z firmy [anonymizováno], takto to fungovalo určitě v roce [anonymizováno]. Svědek potvrdil, že vozidlo v žádném případě nebylo parkováno v objektu žalobce každý den. Mohlo to tak být jednou za tři týdny, za měsíc a určitě za parkování nic neplatil. Uvedl, že si nikde nepronajímá žádný prostor. Na parkování má svůj vlastní areál. Má aktuálně smluvní partnery, které umožňují o víkendu parkovat v jejich firmách, pokud končí v pátek. Žádný nájem neplatí. Svědek uvedl, že opravu neví nic o tom, že by si pronajímal pozemek. Po celou dobu mluvil o parkování. Rozhodně v objektu žalobce parkování nijak neřešil, že by měl přesně vymezený prostor, vzhledem k tomu, že tam to vozidlo parkoval pouze občas. Pokud mu byla předložena podnájemní smlouva, tak svědek uvedl, že to vůbec neviděl, připustil, že se jedná o jeho podpis, mapku určitě neviděl, bylo mu řečeno, že se má jednat o nějakou konkrétní parcelu. Pokud se dívá na tabulku úhrady, tak toto určitě ne, to už řekl na počátku, že neplatil. Svědek trval na tom, že za občasné parkování u žalobce nic neplatil. Určitě by neplatil bez dokladu vzhledem k tomu, že pokud je to ročně 72.000 Kč, toto by vyhodil z čistých daňových peněz.
82.Soud dále slyšel svědka [anonymizováno], který k věci uvedl, že pokud se týká manipulátoru, tak ten byl zřejmě ve vlastnictví žalobce s tím, že manipulaci pro něho dělala firma [anonymizováno] v [anonymizováno], nebyl vlastníkem tohoto zařízení. Na [anonymizováno] nikdy nepodnikal, ale chtěl. Uvedl, že měl zájem využít volné prostory u žalobce, v té době spolupracoval s rakouskými firmami a obchodoval s ocelovým materiálem a potřeboval nějaké sklady. Došlo k uzavření smlouvy, ale nedalo se tam dostat, bylo tam nějaké opatření na pozemky a nedalo se tam podnikat. Pozemky viděl, několikrát se byl podívat, výměru si nepamatuje. Nic za tyto pozemky neplatil, neboť se tam nenastěhoval, protože se mělo jednat o prostor, kde byl přístřešek a zpevněná plocha. Svědek sdělil, že uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, ovšem v té době spolupracoval se zahraničními firmami, vozil materiál i z [anonymizováno], aktuálně už v tomto nepodniká, nelze přesně říci, na jak dlouho by to potřeboval, vyvíjí se to různě. Svědek uvedl, že pokud se jedná o nakladače, tak ho využil několikrát, asi 4x nebo 5x, vždy v [anonymizováno], kde byl nakladač umístěn, neví odkud přijel, normálně může jet po silnici. Domnívá se, že nakladač nebyl ve [anonymizováno]. Pokud se má vyjádřit k podnájemní smlouvě, ví, že něco s žalobcem uzavřel, jestli se to týká této smlouvy, kopie je špatně čitelná, připouští, že by to mohl být jeho podpis. V roce [anonymizováno] podnikal jako fyzická osoba. Nepamatuje si, kdy došlo k ukončení smlouvy, měl v úmyslu si prostory pronajmout, z tohoto sešlo. Svědek uvedl, že prostor, který si měl pronajmout, byl zaplocený, ohraničený, proto měl úplně sólo vymezené místo.
83.Soud ve věci dále slyšel svědka [anonymizováno], který uvedl, že má nákladní auto a měl i kontejner a jednatel žalobce začal podnikat v jejich okolí s tím, že tam vozil nějaké komodity. Nabídl mu, že má využít situaci, že je příležitost jezdit kolem stavby v [anonymizováno], svědek řekl jednateli žalobce, že je to daleko, zejména kvůli parkování, pohonných hmot. Bylo mu sděleno, že může parkovat u něho v areálu, protože mu vozil i tam do areálu komodity. Areál znal a věděl, že je tam nějaké zázemí, hlavně schovat vozidlo přes víkend. Uvedl však, že to nikdy nevyužil. Svědek uvedl, že tam vozidlo nikdy neparkoval. Práci na [anonymizováno] si nezajistil, pan [anonymizováno] mu řekl, že tam nemůže parkovat, že je tam nějaké předběžné opatření. O jaké spory se jednalo, se nezajímal. Pokud se týká parkování v předchozím období, tak tam parkoval asi jednou, kdy nemohli vysypat komoditu, ale jinak nikoliv. Jezdil s vozidlem domů. V době, kdy jednal o smlouvě o parkování, tak napevno sjednanou práci v této oblasti neměl, měl ji rozjednanou, proto hledal, kde by mohl zaparkovat. V žádném případě žalobci nic neplatil. Nahlédnutím do podnájemní smlouvy svědek potvrzuje, že se jedná o jeho podpis. Na podmínky si nepamatuje, nic neplatil. V prostoru žalobce parkoval skutečně pouze jednou, když nemohl vysypat zboží. K ukončení smlouvy došlo na základě toho, že jednatel žalobce mu zavolal, že jsou tam nějaké problémy a svědek to respektoval a brali to jako ukončení smlouvy ústně. Svědek potvrdil, že pokud se týká identifikace jeho na smlouvě, tak se nejedná o jeho IČ, ale jeho syna. Podpis je ovšem jeho.
84.Soud ve věci slyšel dalšího svědka pana Jánského ze společnosti [anonymizováno], který uvedl, že ve svém účetnictví nedohledal žádné informace o žalobci, oprávnění uzavírat smlouvy má pouze on. Aktuálně v době jednání soudu si nevybavoval, co pro žalobce dělali. Pokusí se dohledat ve svém účetnictví papíry a předložit je soudu.
85.Dalším svědkem byl [anonymizováno], který byl dříve jednatelem u žalobce, aktuálně již není ani zaměstnán, ani jednatelem v této společnosti, ani u [anonymizováno]. Pokud se týká pronájmu prostor od žalobce, něco asi podepisovali. Oba dva byli u žalobce jednatelé. Nevybavuje si, o čem je hovořeno. Svědek uvedl, že si určitě nepamatuje tolik let zpátky uzavření nějaké smlouvy. Nepamatuje si, že by skutečně pro firmu [anonymizováno]. uzavíral smlouvu o pronájmu 150 m2. Pokud by se tak stalo, měla by být ve firmě faktura. Nahlédnutím do podnájemní smlouvy svědek uvádí, že on smlouvu podepisoval za [anonymizováno]. Pokud si svědek vybavuje, tak docházelo k pronájmu prostoru boxu, kde byla uskladněna komodita. Pokud je dotázán na volný prostor vně, tak to si v žádném případě již nevybavuje. Svědek uvedl, že asi v roce 2014 uzavíral smlouvu se společností [anonymizováno] na ostrahu, byly tam nějaké problémy s tím, že musel být otevřený průjezd. Ostraha byla prováděna miroslavskou firmou [anonymizováno]. Nahlédnutím do smlouvy o ostraze (spis č.l. [anonymizováno]-[anonymizováno]) svědek uvádí, že tuto smlouvu za žalobce podepsal. Pokud se týká otevření prostoru, tak svědek uvedl, že brány byly otevřené z důvodu předběžného opatření s tím, že musela zůstat otevřená brána před váhou. Pokud se týká druhé brány, uvedl svědek, že musela být otevřená. Proto byla najmuta bezpečnostní agentura. Nařídil to soud.
86.Soud ve věci slyšel dále svědka [anonymizováno], který uvedl, že byl u žalobce zaměstnán v letech [anonymizováno] – [anonymizováno], zpočátku tam chodil na brigádu. Svědek uvedl, že si pamatuje, že v objektu asi měsíc byla bezpečnostní agentura někdy zjara, asi to bylo ze začátku roku 2011. Byli v buňce s tím, že je viděli, zhruba jeden měsíc. Hlídali, když oni končili s tím, že areál zůstával v noci otevřený. Když tam nebyli, zamykal se celý areál. Svědek uvedl, že areál byl otevřený zhruba po dobu jednoho měsíce, co tam byla ochranka, jinak areál zavírali, když končili v práci a v podstatě poslední bránu zamykal. Takto to fungovalo 4, 5 let, aby brány zůstaly odemčené 4, 5 let, to se stát nemohlo. Skutečně se to zamykalo. Uvedl, že si nevybavuje, že by tam byly problémy s průjezdy. Vzhledem k tomu, že kolegové měli vjezd vedle a vjezd k žalobci byl rovno do areálu. Na začátku byly zátarasy a namontovala se závora. Jeden čas se zavřela a pak byla otevřená dlouhodobě, trvale. Svědek uvedl, že od zvedací závory k branám do vjezdu areálu účastníků byly odstavné plochy, nic tam nebylo složeno, většinou tam zaměstnanci parkovali auta. Zboží tam v žádném případě nebylo. Přes areál žalobce se dalo dostat do skladů obou. Ke svým objektům se dostali svou bránou, nepotřebovali projíždět areálem žalobce. Nikdo je neviděl takto projíždět. O žádné další bezpečnostní agentuře nic neví, skutečně maximálně tam byla agentura po dobu jednoho měsíce. Svědek uvedl, že skutečně brána byla zamykána tím, kdo šel jako poslední. Jedny klíče byly na bráně, dávaly se na váhu, klíčky byly jen od té branky vedle. Svědek tvrdil, že klíče od branky měl každý. Tvrdil, že čestné prohlášení, které bylo soudu předloženo, on nesepisoval, přišel za ním žalovaný pan [anonymizováno] s tím, že toto podepsal, protože to odpovídalo situaci. Svědek na mapě ukázal prostor, kde byly parkovány auta, že se jedná o zvedací závory před brány do vjezdu areálu účastníků. Bylo to mimo areál, nikdo jim nezaparkoval, nemohli se z těchto míst dostat do žádného areálu z přítomných účastníků. Pokud se týká pana [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], všechny tyto zná, ale ohledně parkování se s nimi nikdy nebavil. Neví ani o tom, že by pan [anonymizováno] měl nějaké pronajaté pozemky v areálu.
87.Byl slyšel svědek [anonymizováno], ten uvedl, že byl zaměstnancem žalobce od [anonymizováno] do [anonymizováno], ví o sporech mezi účastníky, do areálu žalobce se dalo jet vždy, závora tam byla namontovaná, ale nebyla zavřena. Byla zavřená tak jeden, dva dny, pak byla otevřená pořád. Pokud se týká brány do areálu [anonymizováno], tedy žalobce, byla zamčená vždy přes noc, když tam nikdo nebyl, tak byly brány zavřeny. Výjimkou byla doba jednoho měsíce, kdy tam byla hlídací agentura, nepamatuje si její jméno. Hlídací agentura tam byla zhruba 1 měsíc. Po měsíci se brána zase zamykala. Když se odcházelo domů, tak poslední tuto bránu zamčel. I tento svědek uvedl, že klíče od brány měl každý zaměstnanec. Neví nic o tom, že by žalobce pronajímal jiným podnikatelům pozemky. Svědek potvrdil, že skutečně hlídací bezpečnostní agenturu viděl někdy na jaře s tím, že potom jednom měsíci tam již nikoho neviděl. Svědek uvedl, že čestné prohlášení nepřipravoval, které bylo předloženo soudu, přinesl mu ho pan [anonymizováno]. Neví, které externí firmy by měly přístup ke kamerovému systému u žalobce, toto mu není vůbec známo. Uvedl, že po určitou dobu byl se svědkem [anonymizováno] společně u žalobce.
88.Dále byl slyšen svědek [anonymizováno], který uvedl, že u žalobce nikdy nepracoval. Pokud se týká žalovaných, tak tam pracoval někdy od roku 2000 do roku 2017, kdy odešel do důchodu. Svědek uvedl, že pokud se týká problémů, tak někdy v období roku [anonymizováno] se nedalo vjet do objektu pana [anonymizováno], byly tam zátarasy a závora vpředu, byla přidělávána společně v době se zátarasami. Když byla brána otevřená, dalo se vjet do objektu pana [anonymizováno], ale musely být odstraněny betonové zátarasy. Svědek uvedl, že brána žalobce byla zvlášť, bylo to oddělené plotem a tu bránu otevřenou nebylo potřeba, pokud se vjíždělo do areálu pana [anonymizováno], on potřeboval otevřenou závoru a odstraněné zátarasy před svou bránou. Do areálu žalobce nechodil. Potvrdil, že mezi závorou a bránami do objektu stávali občas náklaďáky, které u žalobce čekali na uskladnění zboží. Připustil, že mu tam překáželi, pokud vyjížděl kombajnem. Pokud se týká hlídací bezpečnostní agentury, ví, že tam nějaká byla s tím, že po krátké době tato zmizela a vše fungovalo podle starého pořádku, brány se zamykaly. Žalobce 3), 4) soudu doložil, že si nechal zřídit vlastní bránu, a to podle předložené faktury v roce [anonymizováno]. Byly předloženy dohody o odstoupení od podnájemní smlouvy. Pokud se týká smlouvy s panem [anonymizováno], tak je z [anonymizováno], dohoda na skončení k tomuto dni. Dále je to dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy s panem [anonymizováno] z [anonymizováno], dohoda na skončení k tomuto datu. Dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy s [anonymizováno]. [anonymizováno] z [anonymizováno] s tím, že k tomuto datu skončila podnájemní smlouva. Dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy s [anonymizováno] je z [anonymizováno] a k tomuto dni došlo ke skončení této smlouvy a ze společnosti [anonymizováno]., byla dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy uzavřena [anonymizováno] a skončení bylo k témuž dni.
89.Okresní soud ve [anonymizováno] k návrhu účastníků ze zdravotních důvodů nechal vyslechnout navrženého svědka [anonymizováno] prostřednictvím dožádaného soudu Městského soudu v Brně. Soud podotýká, že svědek byl předvolán na [anonymizováno], kam se dostavil. Bohužel došlo k procesnímu pochybení a k tomuto výslechu nebyla předvolána právní zástupkyně žalobce. Na opakované nařízení videokonference se tento svědek vždy ze zdravotních důvodů omluvil, jak z protokolu, který z jeho výslechu byl učiněn, tak i z telefonického hovoru předsedkyně senátu s navrženým svědkem ohledně jeho zdravotního stavu a zda je schopen se videokonference následně v budoucnu účastnit. Tento svědek uvedl, že ohledně otevírání bran areálu nic neví, že od roku 2011 do roku 2018 byl v areálu asi 2x. Svědek předsedkyni senátu sdělil [anonymizováno], že mu zdravotní stav v jeho věku, téměř 85 let, nedovoluje účastnit se žádného soudního jednání, je připojen na přístroj s tím, co uvedl tehdy při výslechu u Městského soudu v Brně, je v podstatě všechno, co si k tomu pamatuje, nemá co by dodal. Okolnosti sporu si nepamatuje.
90.Na základě těchto skutečností dospěl soud k závěru, že s ohledem na další důkazy, které ve věci jsou, není třeba žádným způsobem trvat na výslechu svědka [anonymizováno], a proto od tohoto soud ustoupil.
91.Soud dále slyšel svědka [anonymizováno], který sdělil, že u žalobce pracoval někdy v období roku [anonymizováno], [anonymizováno], možná [anonymizováno], pracoval tam jako dělník. Potvrdil soudu, že každý z účastníků měl svoji bránu do svého objektu, brána žalobce se zamykala. Ráno, když přišli, tak ji někdo odemknul a odpoledne někdo odpovědný zamknul. V té době, kdy tam pracoval, tam byla ještě i závora, za jakým účelem, neví. Svědek potvrdil, že byla asi měsíc v objektu hlídací agentura. Odkud byli, neví, Svědek potvrdil, že prohlášení dával do kupy s panem [anonymizováno]. Je to dlouhá doba, přesně si to nepamatoval, podrobné věci. Svědek uvedl, že pokud jel do zaměstnání někdo autem, tak stálo před bránou nebo pod starou váhou.
92.Soud dále ve věci slyšel svědka [anonymizováno], který uvedl, že žalobce byl jeho zaměstnavatelem, pracoval tam v roce někdy [anonymizováno]-[anonymizováno], bylo to od [anonymizováno]. Také tento svědek potvrdil, že si pamatuje, že v objektu byla bezpečnostní agentura zhruba měsíc. Když tam byla agentura, brána byla odemčena a závora byla zvednuta. V této době se brána na noc nezamykala. Poté, co agentura skončila, se opět zamykalo, a to zamykali zaměstnanci. Neví, kdo měl klíče. Ráno otevíral ten, co přišel první. Podle svědka to byl většinou pan [anonymizováno], který i zamykal. Čestné prohlášení mu přinesl pan [anonymizováno] s tím, že mu řekl, co je tam napsané a on to podepsal.
93.Dále byl slyšen svědek [anonymizováno], který uvedl, že pracoval u žalobce od roku [anonymizováno] do roku [anonymizováno] s tím, že výpis má z důchodového. Půl roku tam před tím pracoval bez smlouvy. Z potvrzení z evidenčního listu důchodového pojištění bylo zjištěno, že je tam výdělečná činnost od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Chvilku před tímto datem pracoval u žalobce bez jakékoliv smlouvy. Také tento svědek potvrdil, že došlo k úpravě příjezdu k areálu původního družstva, daly se tam zátarasy a závora. Přesné období nebyl svědek schopen již říci. Tento svědek potvrdil, že za zvedací závorou byla brána, resp. dvě, obě do areálu [anonymizováno], jedna na váhu, druhá do areálu. Ráno se odemykaly a když se šlo z práce, tak se zase zamykaly, přes noc byly zamčené. Když tam byla ochranka, tak bylo všechno otevřené, ve dne i v noci. Svědek víceméně potvrdil, že bezpečnostní agentura tam byla viděna jím zhruba tak asi měsíc, přesně si již nepamatuje. Poté se brány opět odpoledne zamykaly. Pár lidí mělo klíče, přesně neví, kdo ty brány zamykal. On sám osobně klíče od brány měl. Svědek potvrdil, že později byl v areálu kamerový systém, bylo to později, ale neví, kdy tam byl. Také tento svědek potvrdil, že čestné prohlášení mu k podpisu přinesl pan [anonymizováno]. O případu se bavili. Svědek potvrdil, že pokud někdo přijel do zaměstnání autem, parkoval jak každý chtěl, někdo nechal auto před zátarasami, někdo zajel k buňce.
94.Soud dále slyšel svědka [anonymizováno], který uvedl, že byl u žalobce zaměstnán, vedl rok [anonymizováno], [anonymizováno]. U žalovaných zaměstnán nebyl. Svědek popsal situaci v těchto letech, byly tam před areálem zátarasy, závora a za tímto pak byla brána k žalobci a k panu [anonymizováno]. Brána se nezavírala na zámek, ta se nezamykala vůbec a závora byla vytažena nahoru. Svědek potvrdil, že když se odcházelo ze zaměstnání, tak se brána zavřena, ale nezamykala, nebyl tam zámek, akorát se brána zavřela. Poslední dobou se však brána již zamyká, má klíč, tak asi 4 roky zpátky. Tento svědek uvedl, že mu bylo známo, že brána se nezamyká ohledně nějakého předběžného opatření. O této situaci ho informoval až teď pan [anonymizováno].
95.Soud dále slyšel svědka [anonymizováno], který je otcem jednatele žalobce. Uvedl, že v předmětném objektu nikdy nepodnikal, pravidelně tam ovšem jezdil, zejména pokud došlo k nějaké závadě, protože poskytoval pro žalobce servis elektro. Předmětné pozemky koupil asi v roce [anonymizováno]. Co existuje firma [anonymizováno], tak ten areál zná.
96.Svědek soudu potvrdil, že při vstupu do areálu bývalého JZD, tak byla původně brána do areálu [anonymizováno], pak si žalovaný pan [anonymizováno] zřídil samopohybovou bránu a byla tam ještě dřevěná vrata do jeho objektu. Svědek uvedl, že před nařízením předběžného opatření byla večer závora i brána do objektu žalobce uzamčena, po vydání opatření zůstalo všechno otevřené a nezamykalo se to ani přes noc, proto byla najata služba, která objekt hlídala. Na jméno si svědek nevzpomněl. Svědek víceméně potvrdil, že žalovaný [anonymizováno] nepotřeboval otevřenou bránu žalobce ke vstupu do svého objektu, ale stanovovalo to tak podle svědka předběžné opatření. Svědek soudu jednoznačně potvrdil, pokud byla zvedlá závora, tak žalovaní do svého objektu ke vstupu nepotřebovali otevřenou bránu do areálu žalobce. Poukázal ovšem na to, že tak stanovilo předběžné opatření. Uvedl, že takto to v areálu fungovalo po dobu platnosti předběžného opatření. Svědek dále uvedl, že on se svojí firmou [anonymizováno], která vlastní předmětné pozemky, neprovozuje v objektu žádnou zemědělskou činnost. Tyto pozemky pronajímá firmě [anonymizováno], tedy žalobci.
97.Soud ve věci slyšel svědka [anonymizováno], který uvedl, že prodávali s žalobcem nějaké komodity a jednu dobu také zabezpečovali hlídání areálu. Svědek uvedl, že si přesně roky nepamatuje. V mezidobí byl dva roky v [anonymizováno] v [anonymizováno], bylo to asi v roce [anonymizováno], [anonymizováno], kdy odjížděl do [anonymizováno]. Pokud se týká ostrahy ve [anonymizováno] uvedl, že tam měli přístupy ke kamerám, byly tam nějaké problémy mezi nájemníky, sledovali to na kamerách, kdykoliv byl nějaký pohyb v areálu, tak by byl výjezd s tím, že měli zřídit pořádek. Přístup měli i na telefony a navíc byli v kontaktu s panem [anonymizováno] a když byl zaznamenán pohyb, tak dal pokyn tomu, kdo měl službu, aby vyjel do družstva. On je v [anonymizováno], takže pokud se něco dalo, dal pokyn pracovníku, který by byl v okolí. Která jeho firma zabezpečovala službu pro žalobce, na to si nevzpomíná, všechno musí být ve fakturách. On osobně figuroval ve více firmách. V době, když začal vykonávat činnost hlídání, tak kamery tam již byly zbudovány. Na tyto kamery byli připojeni, sledovali prostor na dálku. Svědek uvedl, že v areálu bylo hlídání volnější, byl tam párkrát na výjezdu, byl tam nějaký pohyb. Jednalo se o pohyb po pracovní době. Svědek uvedl, že k dohledání podkladů by musel vědět, která jeho firma tuto konkrétní službu prováděla, dělaly se ovšem i účastní smlouvy. Dále svědek uvedl, že pokud se týká firmy [anonymizováno]., jestli pro ni pracoval, tak sdělil, že by musel vidět výpis, měl více společností. Pokud se týká pana [anonymizováno], tak to je jeho bývalý švagr, určitě spolu spolupracovali. Svědek uvedl k tomu, že společnost [anonymizováno]. nemá v předmětu činnosti zajišťování ostrahy, hlídání, bezpečnostní práce, že záleží na tom, jakou máte koncesi, něco je koncesovaná živnost, něco je volná živnost. Záleží na tom, jak je postavená smlouva, neví, co mezi klienty ve smlouvě bylo. Svědek v podstatě nebyl schopen soudu sdělit, na jakou činnost týkající se ostrahy je potřeba koncese a na jakou činnost nikoliv. Svědek se nebyl schopen ani vyjádřit k tomu, jaká byla běžná cena poskytované služby či poskytování méně rozsáhlé této služby. Je to individuální. Svědek dále po předložení faktury od společnosti [anonymizováno]. uvádí, že k tomu musí být objednávka, musí být specifikováno co je objednáno, asi podle toho byla měsíční odměna necelých 100.000 Kč s tím, že [anonymizováno]. nebyla jeho firma, takže neví, co je v účetnictví. Je pravdou, že on tuto záležitost vyřizoval. Zbytek uvedl, že on si pamatuje, že byl v objektu na výjezdu dvakrát s tím, že to určitě nebylo hlášeno na policii, tato se nevolala. Svědek následně uvedl, že víceméně asi ani neví, jestli za své služby dostal zaplaceno. V roce [anonymizováno] je období, kdy byl po dobu dvou let v [anonymizováno].
98.Soud dále prostřednictvím dožádaného soudu vyslechl svědka [anonymizováno]. [anonymizováno], který k věci uvedl, že v roce [anonymizováno] pracoval jako OSVČ samostatně hospodařící rolník. Své práce vykonával po celém území Moravy s tím, že zprostředkovával i zemědělské služby, rozvážení kejdy, sklizňové práce. Ve [anonymizováno] prováděl sklizňové práce a v tomto období se zde pohyboval, zejména při sklizni obilí a kukuřice. Svědek potvrdil, že s jednatelem žalobcem jednal ohledně pronájmu pozemku vzhledem k tomu, že měl vyhlédnutý obchod s [anonymizováno]. [anonymizováno] z farmy [anonymizováno] s tím, že by na pozemcích uskladnil zemědělskou techniku. Svědek uvedl, že skutečně prováděl sklizňové práce, služby pro žalobce a dále také podnikal v aplikaci biomasy, chlévské mrvy, když ovšem tato práce, tento obchod se neuskutečnil, neboť [anonymizováno] z farmy [anonymizováno] přestal platit. Svědek potvrdil, že smlouvu o podnájmu podepsal. Svědek uvedl, že pozemky k parkování užíval asi rok. K ukončení parkování došlo poté, co si [anonymizováno]. [anonymizováno] mu přestal platit. Svědek nebyl schopen soudu sdělit, zda vůbec něco za předmětné pozemky platil, nepamatuje si to. Pokud se týká ukončení smlouvy, zda k tomu došlo nějakou oficiální listinou, má za to, že nikoliv. Svědek uvedl, že o předběžném opatření mu není nic známo, k ukončení parkování došlo z důvodu toho, že [anonymizováno] mu přestal platit, on sám se následně dostal do zdravotních potíží, takže firmu již nevede, vede ji jeho syn. Svědek potvrdil, že před tím, než se dohodl s [anonymizováno], parkoval vozidla u [anonymizováno] v objektu s tím, že mu za pronájem platil. Nepřevyšovalo to částku 10.000 Kč. Bylo to vždy na příslušnou akci za období sklizně. Svědek potvrdil, že v roce [anonymizováno] prováděl sklizňové práce pro žalobce. Uvedl, že se domnívá, že za parkování v té době nic neplatil. Navíc potvrdil, že není běžné, že když provádíte služby pro zákazníka, že mu za parkování něco platíte. Dále svědek potvrdil, že i když měl zaparkovanou techniku na práce pro [anonymizováno] ve [anonymizováno], což bylo jednou, domnívá se, že žádný nájem neplatil a dále potvrdil, že neměl zájem pronajaté pozemky užívat v zimě. Dále svědek uvedl, že ukončení podnájemní smlouvy inicioval pan [anonymizováno], nebral to ani tak, že měl tyto pozemky, neví, jestli za ně vůbec platil. Pokud byl svědek dotázán na placení nájemného 120.000 Kč za rok u žalobce, uvedl, že asi nic neplatil.
99.Soudu bylo předloženo rozhodnutí [anonymizováno], kdy byla povolena výstavba a umístění střediskové komunikace v terénu v objektu JZD. Toto rozhodnutí vydal Okresní národní výbor ve [anonymizováno].
100.Podle § 77a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského zákoníku zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak. 101.Podle odst. 2 téhož ustanovení žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odst. 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
102.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná. Pokud se týká žalované částky, původně byla žalována částka 5.089.629,80 Kč a následně byla žaloba rozšířena na částku 6.073.468,50 Kč. Tato změna žaloby byla připuštěna pravomocně [anonymizováno].
103.Soud v rozšířené části žaloby musí přisvědčit žalovaným, kteří namítli, že došlo k prekluzi této navýšené části. Vzhledem k tomu, že uplynula šestiměsíční lhůta od zániku předběžného opatření, soud podotýká, že rozsudek Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. [anonymizováno] nabyl právní moc [anonymizováno].
104.Pokud se týká dalších jednotlivých nároků, soud má za to, že žádný z těchto nároků není důvodný, že žalobci žádná újma, škoda nevznikla.
105.Pokud se týká v žalobě uplatněného prvého nároku za bezdůvodné obohacení za užívání pozemku, průjezdu, tak tam soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce ve věci není aktivně legitimován. Výlučným vlastníkem v tomto období těchto pozemků byl pan [anonymizováno]. [anonymizováno] tyto pozemky prodal společnosti [anonymizováno]. [anonymizováno] a výslovně v odst. V. této smlouvy uvedl, že převádí pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, a to i nároky spojené z vydaného předběžného opatření sp. zn. [anonymizováno] Okresním soudem ve Znojmě na kupujícího, tedy na společnost [anonymizováno]. V žádném případě tedy nemůže být ve věci bezdůvodného obohacení aktivně legitimován žalobce. 106.Další nárok, který žalobce uplatnil, byla náhrada za odborný posudek [anonymizováno], který vypracoval a který si vyúčtoval, soud má za to, že tyto náklady rozhodně nevznikly v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, toto má prokázané vzhledem k tomu, že posouzení bylo ke dni [anonymizováno], toto odborné posouzení bylo vypracováno [anonymizováno] a v podstatě sloužilo pro účely sporu ve věci samé vzhledem k tomu, že předběžné opatření bylo vydáno v [anonymizováno]. Proto i tento nárok soud zamítl.
107.Pokud se týká uplatněných částek za bezpečnostní hlídací agentury, a to jednak částka 94.860 Kč firmě [anonymizováno] a dále firmě [anonymizováno] 672.000 Kč, tak soud dospěl k závěru po rozsáhlém provedeném dokazování po výslechu mnoha svědků, že tyto náklady nevznikly v souvislosti s vydáním předběžného opatření. Podle soudu nebylo naprosto nutné, aby žalobce i po vydání předběžného opatření otevřel a neuzamykal bránu, kterým byla přímým vjezdem do jeho objektu. V celém provedeném dokazování bylo naprosto zřejmé, že aby byl zabezpečen průchod, průjezd k objektům žalovaných, k jejich bránám, stačilo pouze zvednout namontovanou závoru a odstranit betonové zátarasy. Žádné jiné úkony žalobce nemusel činit. Nikde podle soudu nevyplynulo ze znění předběžného opatření, které bylo nařízeno zdejším soudem a potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně, že musí žalobce otevřít svůj areál vzhledem k tomu, že tento nebyl vůbec potřebný k přístupu do areálu žalovaných. Pokud i žalobce tyto finanční prostředky vynaložil, tak podle soudu nebyly v souvislosti s předběžným opatřením nutné, a proto tedy soud tuto žalobu ohledně těchto nákladů zamítl.
108.Pokud se týká dalších nároků, které vyplývají jako ušlý zisk z podnájemních smluv s panem [anonymizováno], s panem [anonymizováno], panem [anonymizováno] a panem [anonymizováno] a společností [anonymizováno]., tak ve všech těchto případech soud dospěl k závěru, že také tyto částky jako ušlý zisk, které žalobce uplatnil, nejsou v důsledku vydaného předběžného opatření.
109.Všechny tyto podnájemní smlouvy byly uzavřeny v období od [anonymizováno] do [anonymizováno], tedy v období necelý měsíc před nařízením předběžného opatření. Z provedeného dokazování, tak jak bylo konstatováno při provádění důkazů, vyplynulo, že všichni slyšení svědci, kteří tyto podnájemní smlouvy měli uzavřít víceméně za nějaké užívání pozemku neplatili, smlouvy uzavřeli s tím, že by uvažovali o využívání těchto pozemků při rozšíření svého podnikání na Moravu. Ani jeden z těchto slyšených svědků neřekl, že by případně někdy za možnost zaparkování vozidla žalobci cokoliv zaplatil. Svědci zpravidla uvedli, že parkovali tam, kde bylo místo, před bránou, za bránou, takže v podstatě pro ně žádná změna nenastala a žádnou finanční částku žádný z těchto svědků neplatil.
110.Ze spisu je také nadále zřejmé, že byla se všemi těmito účastníky, kteří uzavřeli smlouvu o podnájmu části pozemku, uzavřena dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy, a to v průběhu měsíce května [anonymizováno]. V žádném případě nebyly k dispozici platně uzavřené podnájemní smlouvy až roku [anonymizováno], kdy přestala platnost předběžného opatření. Navíc soud má za to, že vydáním předběžného opatření, kterým byl žalovaným, tehdy ještě [anonymizováno], uloženo odstranit překážky bránící průchodu a průjezdu po účelové komunikaci a dále zdržet se povinnosti jakýchkoliv zásahů do průchodnosti a průjezdnosti účelové komunikace a že jsou povinni snášet průchod a průjezd třetích osob po účelové komunikaci k nemovitostem žalovaných, tak v žádném případě z tohoto nevyplývá, že by měl žalobce jakýmkoliv způsobem otevřít svůj areál. Samozřejmě v předběžném opatření jsou označeny pozemky, jak byly označeny ve zjednodušené evidenci parcely původ pozemkový katastr, samozřejmě zde bylo konstatováno, že se tento průchod, průjezd, odstranění překážek týká účelové komunikace a nikde z toho nevyplývá, že v podstatě je povinnost žalobce odstranit, resp. odemknout svou bránu. Skutečně se zde v tomto předběžném opatření jednalo pouze o umožnění žalovaným, aby se dostali do svých objektů a ze všech snímků, fotografií i ze svědeckých výpovědí a v podstatě i z potvrzení žalobce k tomu, aby se žalovaní dostali ke svým vchodům do svých areálů opravdu stačilo zvednout zábranu a odstranit betonové zátarasy. Žádný jiný úkon žalobce nemusel činit, aby splnil předběžné opatření. Z těchto důvodů má soud za to, že všechny vyčíslené bezdůvodné obohacení, náklady za bezpečnostní agenturu, ušlý zisk, jsou výdaje, které byly nepotřebné k realizaci dodržení předběžné opatření, protože nikdo žalobce nenutil k jiným úkonům podle předběžného opatření, než co tam bylo uvedeno, tedy odstranit překážky bránící průchodu, průjezdu po účelové komunikaci, zdržet se zásahu do průchodnosti, průjezdnosti účelové komunikace a snášet průchod, průjezd třetích osob po účelové komunikaci. Žádnou jinou povinnost žalobce neměl. Znamená to tedy, že nebylo důvodné, aby žalobce rušil podnájemní smlouvy, pokud byly v jiných místech, než na účelové komunikaci, což žalobce neprokázal. Byla tam historicky nějaká cesta, po které se jezdilo, jak vyplývá z předběžného opatření rozhodnutí Krajského soudu v Brně, z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ve sp. [anonymizováno], účelová komunikace veřejně přístupná, a to ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích dle § 7 odst. 1 zákona. 111.S ohledem na tyto skutečnosti soud nároky žalobce, pokud se týká ušlého zisku, náklady za bezpečnostní agentury a bezdůvodné obohacení zamítl. Dále soud zamítl i žalobcem uplatněnou i materiální škodu ve výši 100.000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle soudu v žádném případě nebylo prokázáno, že by pověst žalobce, jako obchodní společnosti, nějakým způsobem utrpěla. To, že žalobce změnil sídlo firmy, je sice prokázáno ve výpisu z obchodního rejstříku, ale rozhodně žalobce žádným způsobem neprokázal, nedoložil, že by to způsobilo to, že byl veden spor u zdejšího soudu ve věci sp. zn. [anonymizováno]. S ohledem na vše výše uvedené skutečnosti, skutečně po provedeném podrobném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobci z titulu vydaného předběžného opatření Okresním soudem ve Znojmě sp. zn. [anonymizováno] a toto předběžné opatření, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. [anonymizováno] nezpůsobilo to, že by žalobci vznikla nějaká škoda, jiná újma, tak jak to předpokládá ust. § 77a občanského soudního řádu. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 112.S ohledem na to, že žalobce nebyl ve věci úspěšný, soud přiznal žalovaným i náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. 113.Soud přiznal žalovaným 1), 2) náklady řízení v celkové výši 1.215.616 Kč. Soud vycházel u sedmi úkonů z punkta 5.089.629,80 Kč s tím, že úkon byl ve výši 28.660 Kč, když právní zástupkyně žalovaných 1), 2) zastupovala dvě osoby, takže zde v souladu s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif je při zastupování dvou a více účastníků snížená odměna o 20 %. Je to tedy snížení u jednoho o 5.732 Kč, takže úkon za jednoho je 22.928 Kč, při zastupování dvou účastníků je to 45.856 Kč. Soud tedy přiznal odměnu u 7 úkonů, a to za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě [anonymizováno], účast na mediačním jednání [anonymizováno] a [anonymizováno] a [anonymizováno], dále porada s klientem [anonymizováno] a účast na soudním jednání [anonymizováno]. Zde je tedy úkon za oba zastoupené 45.856 Kč, takže celkem je to 320.990 Kč. Dále došlo ke změně žaloby, kdy soud připustil změnu žaloby na úhradu částky 6.089.629,80 Kč. Změna žaloby byla připuštěna [anonymizováno], takže následující úkony jsou pak z vyšší částky. Úkon za jednoho je 32.620 Kč, 20% snížení je 6.524 Kč, tedy 26.092 Kč, tak při zastupování dvou účastníků je to 52.192 Kč a soud žalovaným 1), 2) přiznal tyto úkony: porada s klientem [anonymizováno], vyjádření z [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno] u Městského soudu v Brně, porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno]. Účast na jednání soudu [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu u Okresního soudu [anonymizováno] [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno] a účast na jednání soudu [anonymizováno]. Soud tedy celkem na odměně právního zastoupení přiznal částku 1.208.254 Kč, dále soud přiznal za zastupování dvou účastníků režijní paušál dohromady 300 Kč, a to za 23 úkonů, což je 6.900 Kč. Právní zástupkyně 1) a 2) žalovaného neplatí DPH. Dále soud přiznal cestovní náhrady, a to za 6 jízd z [anonymizováno] do [anonymizováno] a zpět účast k jednání vzdálenost 102,8 km s tím, že celkem je to 6 x 827 Kč, tj. 4.962 Kč. Dále ztráta za promeškaný čas u 3 zastoupení. Jedna cesta [anonymizováno] – [anonymizováno] zhruba 45 minut, tj. 4 půlhodiny, celkem 4 x 100 Kč, 400 Kč jedna cesta, 6 x je to 2.400 Kč. Celkem soud náklady řízení za 1), 2) žalovaného přiznal ve výši 1.222.516 Kč. 114.Soud dále přiznal náklady řízení i žalovanému 3), 4) s tím, že tyto náklady jsou vyčísleny ze stejných částech, tedy prvních 7 úkonů je za jednoho zastoupeného částka 22.928 Kč, po snížení, jak bylo zdůvodněno u nákladů řízení u žalovaných 1), 2) včetně půlky režijního paušálu 150 Kč a dále od 8. úkonu je to částka 26.096 Kč. Soud přiznal tyto úkony: příprava, převzetí, zastoupení [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], písemné podání ve věci samé [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], další porada s klientem [anonymizováno], písemné vyjádření ve věci samé z [anonymizováno]. Těchto sedm úkonů právního zastoupení je odměna za tento úkon 22.928 Kč. Další úkony pak jsou přiznány ve výši 26.096 Kč vzhledem k tomu, že [anonymizováno] byla připouštěna změna žaloby na částku 6.089.629,80 Kč a zde soud přiznal tyto úkony: písemné vyjádření, podání ve věci samé [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast u jednání soudu [anonymizováno], která přesáhla dvě hodiny. Účast na jednání [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], podání ve věci samé [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání před soudem [anonymizováno], porada s klientem [anonymizováno], účast na jednání soudu [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dále porada s klientem [anonymizováno], závěrečný návrh [anonymizováno] a účast na jednání soudu [anonymizováno]. Za jednoho zastoupeného je to včetně DPH částka 767.108,54 Kč. Soud dále přiznal cestovné a náhradu za promeškaný čas. Soud přiznal cestovné za účast u jednání soudu [anonymizováno] – vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 844,48 Kč za: jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/1 km x 140 činí 616 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a průměrné ceně pohonných hmot 27,20 Kč/l činí za 140 km celkem 228,48 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 589/2020 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 1.053,64 Kč za jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/1 km x 140 činí 658 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a průměrné ceně pohonných hmot 47,10 Kč/l činí za 140 km celkem 395,64 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 1.053,64 Kč za jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/1 km x 140 činí 658 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 47,10 Kč/l činí za 140 km celkem 395,64 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 1.053,64 Kč za jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/1 km x 140 činí 658 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 47,10 Kč/l činí za 140 km celkem 395,64 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 1.172,53 Kč za: jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/1 km x 140 činí 728 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 7,2 l/100 km a ceně pohonných hmot 44,10 Kč/l činí za 140 km celkem 444,53 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 467/2022 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno]: cestovní náhrada ve výši 1.172,53 Kč za: jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/1 km x 140 činí 728 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 7,2 l/100 km a ceně pohonných hmot 44,10 Kč/l činí za 140 km celkem 444,53 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 467/2022 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo [anonymizováno] cestovní náhrada ve výši 1.259 Kč za: jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] – [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 164 km (82 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/1 km x 164 činí 852,80 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 7,2 l/100 km a ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l činí za 164 km celkem 406,20 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 467/2022 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 6 půlhodiny po 100,- Kč = 600 Kč, (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 1x jednání soudu [anonymizováno] - vozidlo BMW X5: cestovní náhrada ve výši 1.074,75 Kč za: jednu cestu mezi obcemi [anonymizováno] - [anonymizováno] a zpět o celkové vzdálenosti 140 km (70 km za jednu cestu) dle výpočtu: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč / 1 km x 140 činí 728 Kč. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 7,2 l/100 km a ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l činí za 140 km celkem 346,75 Kč (§ 13 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve spojení s § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 467/2022 Sb.) + náhrada za promeškaný čas: 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif). Celkem soud přiznal cestovné ve výši bez DPH 20.768,42 Kč. Ze všech nákladů soud vypočetl DPH, které je 270.630,45 Kč a celková odměna právního zastoupení žalovaných 3), 4) je 1.559.346,87 Kč. 115.Soud dále žalobci uložil povinnost zaplatit svědečné, a to svědku [anonymizováno] ve výši 3.146,30 Kč a svědku [anonymizováno] ve výši 82 Kč.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.