Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
11 Tcu 25/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 31. 3. 2026
Spisová značka : 11 Tcu 25/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:11.TCU.25.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 4. 5. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz .
11 Tcu 25/2026-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 31. 3. 2026 v neveřejném zasedání o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky I. T. , a) rozsudkem Okresního soudu Košice II, Slovenská republika, ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 1 T 35/2019 , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 8 To 97/2020,
b) rozsudkem Okresního soudu v Trebišově, Slovenská republika, ze dne 8. 9. 2022, sp. zn. 3 T 124/2020 , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 5. 4. 2023, sp. zn. 4 To 117/2022, a
c) rozsudkem Městského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 27. 7. 2023, sp. zn. 10 T 7/2023 ,
hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 2. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 1 zákona. 3. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 4. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemská odsouzení byla zaznamenána do evidence rejstříku trestů dne
a) dne 30. 5. 2023,
b) dne 31. 5. 2023 a
c) dne 13. 9. 2023.
5. Oboustranná trestnost coby formální podmínka ustanovení § 4a odst. 3 zákona je splněna v případě všech tří cizozemských odsouzení. Ta se zásadně, jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje samostatně ve vztahu ke každému skutku zvlášť. Rozhodné je přitom, jak je na jednotu skutku nazíráno z hlediska tuzemského práva, nikoli jak na tuto kategorii nahlížel cizozemský soud. Ad a)
6. Rozsudkem Okresního soudu Košice II, Slovenská republika, ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 1 T 35/2019 , který nabyl právní moci 1. 12. 2020, byl I. T. (dále také „odsouzený“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 348 odst. 1 písm. d) slovenského trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců a trestu zákazu činnosti řízení všech druhů motorových vozidel na 48 měsíců. Krajský soud v Košicích, Slovenská republika, usnesením ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 8 To 97/2020, zamítl odvolání odsouzeného. 7. Podle skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu se uvedeného přečinu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že dne 30. 3. 2019 v Košicích řídil motorové vozidlo Mercedes Vito EČV XY, ačkoliv mu byl rozhodnutím Okresního ředitelství PZ v Trebišově ODI OBCP sp. zn. ORPZ-TV-ODI2-255/2018-P ze dne 3. 7. 2018, které nabylo právní moci dne 5. 12. 2018, uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 42 měsíců, a zároveň rozhodnutím téhož orgánu sp. zn. ORPZ-TV-ODI2-578/2018-P ze dne 10. 12. 2018, které nabylo právní moci dne 1. 3. 2019, mu byl opět uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 48 měsíců.
8. Toto jednání odsouzeného vykazuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Odsouzený mařil výkon rozhodnutí orgánu veřejné moci tím, že řídil automobil, ačkoliv mu byl opakovaně uložen zákaz řízení motorových vozidel. Ad b)
9. Rozsudkem Okresního soudu v Trebišově, Slovenská republika, ze dne 8. 9. 2022, sp. zn. 3 T 124/2020 , který nabyl právní moci 5. 4. 2023, byl I. T. uznán vinným přečinem krádeže podle § 212 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) slovenského trestního zákona. Za to byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Současně byl zrušen výrok o trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Košice-venkov, Slovenská republika, ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 3 T 99/2020. Dále mu byla uložena povinnost k náhradě škody. Krajský soud v Košicích, Slovenská republika, usnesením ze dne 5. 4. 2023, sp. zn. 4 To 117/2022, zamítl odvolání odsouzeného. 10. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se uvedeného přečinu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že v XY na ulici XY dne 16. 4. 2020 v čase okolo 21.30 hodin po předcházející společné domluvě s již odsouzeným J. S., uvolnil visací zámek na uzamčené garáži, do které vešli a z níž odcizili nářadí v celkové hodnotě 4 620 EUR a dále způsobili škodu v hodnotě 3 EUR poškozením visacího zámku .
11. Toto jednání odsouzeného vykazuje znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku. Posuzovaný skutek byl spáchán vloupáním a byla překročena hranice větší škody. Uvedeného přečinu se odsouzený dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. 12. Souhrnný trest byl ukládán ve vztahu k rozsudku Okresního soudu Košice-venkov, Slovenská republika, ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 3 T 99/2020, jímž byl odsouzený uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 348 odst. 1 písm. d) slovenského trestního zákona, jehož se dopustil tím, že 13. 7. 2020 řídil motorové vozidlo navzdory zákazu takové činnosti. I u tohoto jednání je zachována podmínka oboustranné trestnosti, neboť podle tuzemské právní úpravy vykazuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Ad c)
13. Rozsudkem Městského soudu v Košicích, Slovenská republika, ze dne 27. 7. 2023, sp. zn. 10 T 7/2023 , který nabyl právní moci dne 27. 7. 2023, byl I. T. uznán vinným přečinem krádeže podle § 212 odst. 1 písm. b) slovenského trestního zákona (bod 1.), přečinem neoprávněného vyrobení a používání platebního prostředku podle § 219 odst. 1, odst. 2 slovenského trestního zákona (bod 2.) a přečinem neoprávněného vyrobení a používání platebního prostředku podle § 219 odst. 2 slovenského trestního zákona (bod 3.). Za to byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu z předchozího rozsudku Okresního soudu Košice I, Slovenská republika, ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 6 T 5/2022. Rovněž mu byla uložena povinnost k náhradě škody. 14. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se uvedených přečinů dopustil zjednodušeně řečeno tím, že
1) v XY na ulici XY dne 9. 8. 2021 mezi 12.15 a 13.03 hod. nezjištěným způsobem překonal zámek na osobním vozidle Škoda Octavia, EČV XY, a následně odcizil z dámského batohu peněženku, která obsahovala platební kartu, doklady a finanční hotovost, čímž poškozené A. T. způsobil škodu v celkové výši 114,01 EUR,
2) odcizenou platební kartu [viz bod 1)] následně použil téhož dne v XY na ul. XY v novinovém stánku v čase 13.03 hod a 13.04 hodin na bezkontaktní platby tabákových výrobků, čímž způsobil poškozené A. T. škodu v celkové výši 44,90 Kč,
3) v XY dne 17. 8. 2021 mezi 14.10 a 14.30 hod si nezjištěným způsobem obstaral platební kartu na jméno I. B. a tuto následně použil v XY na ul. XY v prodejně 1. DAY ve 14.33 hod. na dvě bezkontaktní platby za tabákové výrobky, čímž jmenovanému poškozenému způsobil škodu v celkové výši 78 EUR.
15. Tato jednání odsouzeného tvoří z hlediska tuzemského práva pokračující skutek (§ 116 tr. zákoníku), který vykazuje znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku [bod 1)] v souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku [body 2) a 3)]. Odsouzený si přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil a čin spáchal vloupáním [bod 1)] a neoprávněně si opatřil a též neoprávněně použil platební prostředky – platební karty [body 2) a 3)]. 16. Souhrnný trest byl ukládán ve vztahu k rozsudku Okresního soudu Košice I, Slovenská republika, ze dne 13. 4. 2022, sp. zn. 6 T 5/2022, jímž byl odsouzený uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 348 odst. 1 písm. d) slovenského trestního zákona, jehož se dopustil tím, že 26. 8. 2021 řídil motorové vozidlo navzdory zákazu takové činnosti. I u tohoto jednání je zachována podmínka oboustranné trestnosti, neboť podle tuzemské právní úpravy vykazuje znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Ad a), b), c)
17. V posuzované věci jsou v případě všech tří cizozemských odsouzení zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním
a) porušil zájem společnosti na řádném a rychlém výkonu rozhodnutí orgánů veřejné moci, přičemž společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že zákaz řídit motorová vozidla mu byl orgánem veřejné moci uložen opakovaně v průběhu 3 měsíců;
b) porušil zájem na ochraně majetku třetích osob a (ve vztahu k trestnému činu, vůči němuž byl uznávaným cizozemským rozsudkem ukládán souhrnný trest) též zájem na řádném a rychlém výkonu rozhodnutí orgánů veřejné moci a
c) porušil zájem na ochraně majetku třetích osob a zasáhl též veřejný zájem na spolehlivosti a bezpečnosti platebních prostředků a finančního platebního styku, přičemž společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se jí dopustil ve dvou případech, jakož i způsobem jejich provedení. Ve vztahu k trestnému činu, vůči němuž byl uznávaným cizozemským rozsudkem ukládán souhrnný trest porušil též zájem na řádném a rychlém výkonu rozhodnutí orgánů veřejné moci.
18. Za tato společensky škodlivá jednání mu všemi třemi cizozemskými rozsudky byly uloženy již citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody, vždy ve výměře, která je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem. Konkrétně šlo o výměry trestu odnětí svobody v délce a) jednoho roku, b) dvou let a c) jednoho roku. 19. Za tohoto stavu lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedená tři odsouzení I. T. příslušnými soudy Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 3. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Ondřej Vítů
soudce