Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 20.04.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Náklady řízení
Dotčené předpisy: § 237 OSŘ Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 12.05.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně P. J., zastoupené Mgr. Petrem Šmídem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti žalovanému P. Č., zastoupenému JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Benešova č. 1304/8, o určení vlastnictví a zaplacení 306 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. okresni/11_C_351_2020, o dovolání Mgr. Petra Šmída, advokáta se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 21. října 2025, č. j. krajsky/54_Co_259_2025-388, takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Ve sporu o určení vlastnického práva a zaplacení 306 000 Kč byl usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 07.04.2021, č. j. okresni/11_C_351_2020-92, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 03.05.2021, č. j. krajsky/54_Co_101_2021-101, žalobkyni jako zástupce ustanoven Mgr. Petr Šmíd, advokát se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, a to pro řízení v této věci. 2. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 13.08.2025, č. j. okresni/11_C_351_2020-367, určil Mgr. Petru Šmídovi odměnu a náhradu výdajů za zastupování žalobkyně ve výši 127 590 Kč, k odvolání zástupce žalobkyně Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 21.10.2025, č. j. krajsky/54_Co_259_2025-388, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že výši odměny a náhrady hotových výdajů určil ve výši 138 410 Kč. 3. Proti usnesení odvolacího soudu podal Mgr. Petr Šmíd dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že určí odměnu a náklady ustanoveného zástupce „v plném rozsahu, jak ji účtoval“, popř. aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a OSŘ) projednal dovolání ustanoveného advokáta podle zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení s právnickým vzděláním) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 OSŘ, se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 5. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) OSŘ dovolání podle § 237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11.03.2026, sp. zn. nsoud/31_Cdo_3205_2025 (vydaném podle § 19 a § 20 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), sjednotil dosavadní nejednotnou praxi tříčlenných senátů v otázce přípustnosti dovolání proti usnesení o přiznání odměny a náhrady výdajů ustanoveného zástupce, představovanou např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 09.04.2024, sp. zn. nsoud/28_Cdo_830_2024, na straně jedné, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 04.05.2020, sp. zn. nsoud/33_Cdo_793_2020, na straně druhé, a dospěl k závěru, že „proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odměně advokáta ustanoveného podle § 29 OSŘ či podle § 30 OSŘ, není dovolání objektivně přípustné“. 7. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, uvedené v napadeném rozhodnutí. Dovoláním lze totiž napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně (v § 237 až 238a o. s. ř.) připuštěna, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.06.2002, sp. zn. nsoud/29_Odo_425_2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2019, sp. zn. nsoud/30_Cdo_4706_2018). 8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání Mgr. Petra Šmída pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 OSŘ). 9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. neodůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20.04.2026
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu