Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
21 Cdo 101/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 20. 4. 2026
Spisová značka : 21 Cdo 101/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:21.CDO.101.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Náklady řízení
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 12. 5. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
21 Cdo 101/2026-416
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně P. J., zastoupené Mgr. Petrem Šmídem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti žalovanému P. Č., zastoupenému JUDr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Benešova č. 1304/8, o určení vlastnictví a zaplacení 306 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 11 C 351/2020, o dovolání Mgr. Petra Šmída, advokáta se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 21. října 2025, č. j. 54 Co 259/2025-388, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Ve sporu o určení vlastnického práva a zaplacení 306 000 Kč byl usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 7. 4. 2021, č. j. 11 C 351/2020-92, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 3. 5. 2021, č. j. 54 Co 101/2021-101, žalobkyni jako zástupce ustanoven Mgr. Petr Šmíd, advokát se sídlem v Jihlavě, Komenského č. 1321/1, a to pro řízení v této věci.
2. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 13. 8. 2025, č. j. 11 C 351/2020-367, určil Mgr. Petru Šmídovi odměnu a náhradu výdajů za zastupování žalobkyně ve výši 127 590 Kč, k odvolání zástupce žalobkyně Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 21. 10. 2025, č. j. 54 Co 259/2025-388, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že výši odměny a náhrady hotových výdajů určil ve výši 138 410 Kč.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal Mgr. Petr Šmíd dovolání a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že určí odměnu a náklady ustanoveného zástupce „v plném rozsahu, jak ji účtoval“, popř. aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání ustanoveného advokáta podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení s právnickým vzděláním) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 5. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2026, sp. zn. 31 Cdo 3205/2025 (vydaném podle § 19 a § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), sjednotil dosavadní nejednotnou praxi tříčlenných senátů v otázce přípustnosti dovolání proti usnesení o přiznání odměny a náhrady výdajů ustanoveného zástupce, představovanou např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2024, sp. zn. 28 Cdo 830/2024, na straně jedné, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 793/2020, na straně druhé, a dospěl k závěru, že „proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odměně advokáta ustanoveného podle § 29 o. s. ř. či podle § 30 o. s. ř., není dovolání objektivně přípustné“. 7. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu, uvedené v napadeném rozhodnutí. Dovoláním lze totiž napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně (v § 237 až 238a o. s. ř.) připuštěna, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4706/2018). 8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání Mgr. Petra Šmída pro nepřípustnost odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). 9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 4. 2026
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu