Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 101 214,08 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno], s kapitalizovaným úrokem ve výši [anonymizováno], s úrokem ve výši 12,00 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne [anonymizováno] domáhala po žalované zaplacení částky [anonymizováno] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [anonymizováno] s žalobkyní, smlouvu o revolvingovém úvěru č. [anonymizováno], se sjednaným úvěrovým rámcem ve výši [anonymizováno], které se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z aktuální dlužné částky, a to vždy k 20. dni v měsíci. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky ve výši 26,28% ročně, příslušná část čerpaného úvěrového rámce a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši [anonymizováno] a na úvěr uhradila částku [anonymizováno]. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru i nad jeho rámec, když provedla prověrku v několika úvěrových registrech (včetně NRKI), vypočetla disponibilní částku MLS a využila pokročilé statistické a scoringové modely k ověření příjmů, výdajů a dlouhodobé schopnosti splácet. Tyto modely zohledňují široké spektrum proměnných a vycházejí z rozsáhlých empirických dat, což se potvrzuje i tím, že méně než 2 % úvěrů žalobkyně končí soudním vymáháním. Postup žalobkyně odpovídá principu přiměřenosti, který vyžaduje jak česká, tak evropská judikatura, přičemž zákon nestanoví jedinou závaznou metodiku posuzování úvěruschopnosti. Judikatura Nejvyššího soudu i dalších soudů potvrzuje, že věřitel může využívat veřejné statistiky i vlastní odborné modely, a že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné, zejména pokud klient své závazky dlouhodobě plnil. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti splácet řádně a včas, pročež byl úvěr ke dni [anonymizováno] zesplatněn. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky [anonymizováno], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [anonymizováno], úroku ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] a zákonného úroku z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení ve výši 11,5 %. Před podáním žaloby právní zástupkyně žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala žalobkyni dlužna žalovanou částku.
2.Přípisem zdejšího soudu ze dne [anonymizováno] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení ohledně skutečnosti, jakým způsobem posuzovala při poskytování úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že při posuzování úvěruschopnosti žalované použila výpočet maximální možné měsíční splátky (MLS), jehož metodika byla soudu předložena. Vzhledem k právním předpisům na ochranu osobních údajů nemohla žalobkyně ověřovat příjmy či výdaje dalších členů domácnosti a musela vycházet z údajů poskytnutých žalovanou. Z registrů (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR) nevyplývaly žádné negativní informace o platební morálce žalované, a žalobkyně tak neměla důvod pochybovat o její schopnosti úvěr splácet.
3.Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní.
4.Z listin předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5.Z úvěrové smlouvy ze dne [anonymizováno] číslo [anonymizováno] bylo zjištěno, žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu na revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši [anonymizováno], a to na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 26,28 % p.a., RPSN pak 29,70 % p.a. Celková splatná částka při čerpaní celého úvěru a ročním splácení činila [anonymizováno]. Čerpané finanční prostředky se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z aktuální dlužné částky, minimální splátka činila [anonymizováno], a to vždy k 20. dni v měsíci. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky ve výši 26,28% ročně, příslušná část čerpaného úvěrového rámce a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Dále byl sjednán spotřebitelský úvěr na splátky konkrétního zboží, a to telefonu iPhone 13 mini v celkové částce [anonymizováno], které se žalovaná zavázala splatit v 72 splátkách po [anonymizováno]. Úroková sazba činila 22,97 % ročně a RPSN pak 25,6% ročně. Celková částka k zaplacení činila [anonymizováno]. Splátka tohoto úvěru se připočítávala k minimální splátce revolvingového úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením byly sjednány následující sankce, a to [anonymizováno] měsíčně za upomínkování, smluvní pokuta ve výši [anonymizováno], po případném zesplatnění činila jednorázová smluvní pokuta 10% jistiny včetně úroků, dále nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. Smlouva obsahovala další poplatky za papírový výpis, SMS info, a poplatek ve výši [anonymizováno] za odklad splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně.
6.Z úvěrové zprávy žalované bylo zjištěno, že v registrech nebyly nalezeny žádné negativní informace ani žádné existující či ukončené úvěrové závazky žalované. Žalovaná neměla evidované splátkové ani nesplátkové úvěry, žádné služby ani ručitelské závazky. Jediným záznamem byla žádost o kreditní kartu z prosince 2021 s úvěrovým rámcem [anonymizováno], která však nepřešla do fáze aktivního kontraktu. Zpráva neuvádí žádné nesplacené částky, prodlení ani jiné rizikové ukazatele. Celkově tedy registr neobsahuje žádné údaje, které by svědčily o platební nespolehlivosti nebo předchozích problémech s úvěry.
7.Z karty klienta ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že její příjem činí [anonymizováno] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti [anonymizováno], její výdaje činí [anonymizováno] měsíčně. Žalovaná byla zaměstnaná, měla jednu vyživovací povinnost. Dále žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech NRKI, SOLUS, CEE, ISIR, JAP_PŮJČKA i MVČR, přičemž všechny odpovědi byly pozitivní („OK“, „Ověřeno“) a žádný registr neevidoval závazky žalované po splatnosti ani jiné negativní informace.
8.Z dokumentu výpočet [anonymizováno] (maximální limit splátky) bylo zjištěno, že posouzením bonity byl u žalovaného vypočten maximální limit splátky (MLS), který představuje částku, jíž bylo možné žalovaného bezpečně zatížit splátkou úvěru po odečtení všech nezbytných životních a finančních výdajů. Výpočet byl proveden v souladu s metodikou věřitele a zahrnuje jak individuální situaci klienta, tak i ekonomickou situaci jeho domácnosti. Při posouzení příjmů a výdajů žalovaného byly zjištěny následující hodnoty, a to příjem žalovaného ve výši [anonymizováno], životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši [anonymizováno], neměl žádné splátky jiným společnostem (NRKI), ani další splátky u žalobkyně, splátka posuzovaného úvěru činila [anonymizováno], žalovanému tak zůstal disponibilní zůstatek ve výši [anonymizováno]. Při posouzení ekonomické situace domácnosti byly zjištěny následující hodnoty, a to příjem žalovaného ve výši [anonymizováno], příjem ostatních členů domácnosti ve výši [anonymizováno], normativní náklady na bydlení ve výši [anonymizováno], reálné náklady na bydlení uvedené žalovaným ve výši [anonymizováno] (nižší hodnota byla nahrazena vyšší normativní částkou), životní minimum členů domácnosti ve výši [anonymizováno]. Domácnosti tak zbýval disponibilní příjem ve výši [anonymizováno].
9.Ze splátkového kalendáře byla ověřena výše čerpaného úvěru ve výši [anonymizováno], a dále skutečnost, že se žalovaná již s druhou splátkou úvěrů dostala do prodlení, a od samého počátku splácela opožděně. Bylo ověřeno, že za trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši [anonymizováno] a na úvěr uhradila částku [anonymizováno].
10.Z dopisu žalobkyně ze dne [anonymizováno] včetně poštovního podacího archu z následujícího dne bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru ke dni [anonymizováno] a byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné splátky ve výši [anonymizováno] nejpozději do 15 dnů od obdržení této výzvy.
11.Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [anonymizováno] včetně poštovního podacího archu z následujícího dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě částky [anonymizováno], a to do [anonymizováno].
12.Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu.
13.Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru prověřením a porovnáním jejích příjmů a faktických výdajů (výplatní pásky, výpisy z účtů, nájemní smlouva, pracovní smlouva apod.).
14.Žalovaná dlužnou částku nesporovala ani do důvodu jejího vzniku ani co do výše dlužné částky.
15.Z výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:
16.Soud má za prokázané, že mezi účastnicemi byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem [anonymizováno] a současně smlouva o spotřebitelském úvěru na financování konkrétního zboží (mobilního telefonu) ve výši [anonymizováno]. Úroková sazba činila 26,28 % p.a., RPSN pak 29,70 % p.a. u revolvingového úvěru a úroková sazba u financování mobilního telefonu činila 22,97 % ročně a RPSN pak 25,6% ročně. Žalovaná čerpala úvěr v celkové výši [anonymizováno] a následně se již s druhou splátkou dostala do prodlení, přičemž opožděné splácení pokračovalo po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Celkem žalovaná načerpala částku [anonymizováno] a uhradila žalobkyni [anonymizováno]. V důsledku opakovaného prodlení žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobkyně však nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že před poskytnutím úvěru prověřila skutečné příjmy a výdaje žalované prostřednictvím objektivních dokladů (např. výplatních pásek, výpisů z účtu, nájemní smlouvy či pracovní smlouvy). Žalovaná výši dluhu ani jeho vznik nijak nerozporovala, soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně o čerpané a žalovanou zaplacené částky.
17.Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
18.Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalované sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 odst. 1 a § 78 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. 19.V posuzované věci však nebylo vůbec prokázáno, že by žalobkyně prověřovala majetkové, finanční a osobní poměry žalované, především její příjmy nebyly nijak doloženy a ohledně výdajů se žalobkyně spokojila částkou životního minima a s částkou normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně nepředložila žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že zjišťovala informace o příjmech a výdajích žalované, a tyto uchovala tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Smlouva byla uzavřena v roce 2021, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni dostatečně známo. Pokud tedy žalobkyně, nijak neprověřovala a nedoložila tyto údaje o příjmech a faktických výdajích žalované, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak žalobkyně nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaná bude schopna úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud žalobkyně nezkoumala ani příjmy žalované, ani její podstatné výdaje, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.
20.Podle § 2395 OZ, občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21.Podle § 1751 odst. 1 OZ lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 22.Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 23.Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [anonymizováno] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [anonymizováno].
24.Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25.Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
26.Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná 27.Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
28.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29.Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
30.Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 31.Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 32.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 33.Podle § 1968 OZ dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 34.Podle § 1969 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 35.Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 36.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [anonymizováno], odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
37.Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno]), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
38.Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
39.Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
40.S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy (obou smluv) řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy skutečnost, zda je žalovaná schopna požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalované poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.
41.Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši [anonymizováno], které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [anonymizováno] (částka požadované jistiny ve výši [anonymizováno] po odečtení žalovanou vrácených [anonymizováno]), také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy z částky [anonymizováno] [anonymizováno] do zaplacení (výrok I.). 42.Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
43.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 OSŘ, a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, jak vyplývá z obsahu spisu. 44.Lhůta pro splnění povinnosti uložená žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ, tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i s ohledem na naprostou pasivitu žalované v řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.