Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení částky 2 265 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 2 265 Kč od 4. 9. 2025 do 13. 1. 2026 ve výši 94 Kč, se žaloba zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 400 Kč na účet Okresního soudu v Třebíči do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 11. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 265 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení nákladů žalobce na převoz žalované do zdravotnického zařízení a nákladů spojených s vyšetřením žalované. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dne 28. 3. 2025 provedl převoz žalované do Nemocnice v Třebíči a při převozu za asistence policistů byly najety služebním vozidlem celkem 4 km. Ve zdravotnickém zařízení byl zjištěn pozitivní výsledek žalované na návykové látky THC. Za náklady na odběr a vyšetření krve žalované zaplatil žalobce zdravotnickým zařízením celkem 2 232 Kč a náklady na převoz žalované z [anonymizováno] do Třebíče činily 33 Kč. Žalobce žalovanou k zaplacení sporné částky písemně vyzval a k jejímu zaplacení jí stanovil lhůtu do 7. 11. 2025.
2.Žalovaná žalobci po zahájení řízení částku 2 265 Kč dne 13. 1. 2026 zaplatila. Již pravomocným usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. 1. 2026, č.j. EPR 310150/2025-11, bylo v této části již řízení zastaveno. Předmětem řízení tak zůstalo pouze zaplacení zákonného úroku z prodlení a rozhodnutí o nákladech řízení.
3.Žalobou uplatněný nárok je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce žalovanou k zaplacení sporné částky vyzval písemnými výzvami datovanými 4. 8. 2025 a 8. 10. 2025, přičemž v první výzvě jí stanovil lhůtu k zaplacení do 3. 9. 2025 a ve druhé výzvě jí stanovil lhůtu k zaplacení do 7. 11. 2025. Obě výzvy byly zaslány na adresu [anonymizováno]. Z výpisu z ISZR soud zjistil, že žalovaná měla od 25. 8. 2025 trvalé bydliště na adrese [anonymizováno]. Před uplynutím lhůty k plnění tak měla žalovaná jiné bydliště, než na jaké jí bylo žalobcem doručováno. Za výzvu k plnění je tak třeba považovat žalobu, která byla žalované doručena společně s elektronickým platebním rozkazem 12. 1. 2026. Pokud tedy následující dny žalovaná žalobci spornou částku zaplatila, nemohla se ocitnout vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. V části týkající se zákonného úroku z prodlení proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 4.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., neboť žalovaná zaplatila žalobci spornou částku až po zahájení řízení, a byla tak pro chování žalované vzata zpět žaloba, která byla podána důvodně. Žalobce byl v řízení neúspěšný ve zcela nepatrné části a soud proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě nákladů právně nezastoupeného účastníka. Soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to tří paušálních náhrad po 100 Kč za opatření listinných důkazů, výzvu k plnění před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení. 5.Protože žalobce byl jako Česká republika osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, přešla v souvislosti s vyhovujícím rozhodnutím soudu ve věci samé poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 téhož zákona na žalovaného. Soud proto žalované uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 400 Kč stanovený dle položky 2.1 písm. a) přílohy k sazebníku soudních poplatků ve znění platném ke dni zahájení řízení na účet zdejšího soudu v obecné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému umožnění plnění žalované ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.