Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 16.06.2026
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Lhůta procesní [ Lhůty ]
Dovolání
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 OSŘ Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 22.06.2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2001, sp. zn. nsoud/21_Cdo_123_2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz . USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Viktorem Sedlákem v exekuční věci oprávněné České televize, IČO 00027383, se sídlem v Praze 4, Na hřebenech II 1132/4, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, proti povinné A. H. , o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. okresni/16_C_37_2025, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2025, č. j. nsoud/19_Cmo_172_2025-20, t a k t o: Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně usnesením ze dne 05.09.2025, č. j. okresni/16_C_37_2025-10, odmítl podání povinné označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13.03.2025, č. j. krajsky/14_Cm_18_2025-19, jež mu bylo doručeno dne 02.06.2025. 2. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
3. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 OSŘ, občanský soudní řád, ve znění účinném od 01.01.2022 (viz čl. II a XII zák. č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl pro opožděnost. 4. Podle § 240 OSŘ může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3). 5. Podle § 208 odst. 1 OSŘ opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne. 6. Podle § 218a OSŘ nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného. 7. Podle § 243c odst. 3 OSŘ platí ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 pro řízení u dovolacího soudu obdobně. 8. Napadené usnesení odvolacího soudu, v jehož závěru byla povinná řádně poučena o možnosti podat proti němu dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, a to k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, bylo povinné doručeno dne 07.01.2026 (viz doručenka připojená k č. l. 21 spisu). Povinná na toto usnesení poté reagovala podáním ze dne 22.01.2026 doručeným soudu prvního stupně dne 28.01.2026, v němž vznesla námitku podjatosti členů senátu, který ve věci rozhodoval, dále navrhla provedení opravy jeho odůvodnění ve smyslu § 165 OSŘ a dodala, že podání mimořádného opravného prostředku „bude následovat“. Vlastní dovolání pak povinná sepsala dne 07.04.2026, kdy jej též elektronicky (bez podpisu) zaslala prvostupňovému soudu, přičemž dne 10.04.2026 jej odevzdala k poštovní přepravě (viz č. l. 30 a 35 spisu). 1. 2. Z uvedeného je patrné, že dovolání povinné bylo podáno poté, co zákonná dvouměsíční lhůta stanovená pro jeho podání, jejíž poslední den připadl v závislosti na okamžiku doručení napadeného rozhodnutí na pondělí 09.03.2026, uplynula. Jedná se tudíž o dovolání opožděné.
3. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo podáno opožděně, Nejvyšší soud v souladu s § 241b odst. 2 OSŘ nezkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky. Pro známé postoje dovolatelky, které v tomto řízení i v celé řadě dalších podobných řízení dlouhodobě zaujímá ve vztahu k plnění poplatkové povinnosti, kdy namísto zaplacení soudního poplatku opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků, pak dovolací soud k nesplnění této povinnosti vztahující se k podanému dovolání v daném případě nepřihlížel (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 07.07.2020, sp. zn. nsoud/30_Cdo_1341_2020). 4. Nepodepsaným podáním ze dne 11.06.2026, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, dovolatelka v návaznosti na obdrženou informaci o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesla námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu, z nichž tento senát sestává, odůvodněnou takto: „…se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objekt. důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podávám objektivně důvodný podnět“. Součástí vznesené námitky podjatosti, která se co do obsahu v ničem neliší od jiných četných námitek, jimiž dovolatelka pravidelně reaguje na získanou informaci o složení senátů dovolacího soudu, které v jejích věcech rozhodují či rozhodovaly, tak není žádné konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, z čeho dovolatelka důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob dovozuje, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, když namísto toho obsahuje jen zcela vágní formulace. Takto odůvodněná námitka podjatosti není námitkou řádnou, a je-li přesto vznesena, a to opakovaně, lze ji hodnotit jako procesní obstrukci, která s přihlédnutím k § 2 a 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tedy dán není, neboť za daných okolností se podle § 41a odst. 3 OSŘ k této námitce nepřihlíží (shodně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.06.2024, sp. zn. nsoud/23_Cdo_1137_2024, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 16.10.2024, sp. zn. usoud/II.__S_2708_24, ze dne 16.12.2025, sp. zn. nsoud/21_Cdo_2527_2025, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18.03.2026, sp. zn. usoud/II.__S_559_26, nebo ze dne 17.02.2026, sp. zn. nsoud/28_Cdo_66_2026). 5. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se v dané věci jednalo o dovolání podané v řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost coby prostředcích nápravy směřujících proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v němž o náhradě nákladů řízení zásadně nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].1.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16.06.2026
Mgr. Viktor Sedlák
předseda senátu