Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 153 504,54 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno]., uzavřela s žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne [anonymizováno] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě žalovanému poskytla revolvingový úvěr s limitem [anonymizováno] s možností navýšení na limit [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného a prověřila úvěruschopnost žalovaného porovnáním výše jeho příjmů a výdajů a lustrací žalovaného v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku a registru CRIF. Po zjištění, že žalovaný disponuje příjmem ve výši [anonymizováno], ze kterého je schopen hradit měsíční splátku [anonymizováno] včetně pojistného právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, resp. umožnila mu čerpat peněžní prostředky do limitu [anonymizováno]. Žalovaný úvěr ode dne [anonymizováno] čerpal a do dne [anonymizováno] vyčerpal převodem na účet č. [anonymizováno] celkovou částku [anonymizováno]. Dle smlouvy byl žalovaný povinen čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni splácet v minimálních měsíčních splátkách po [anonymizováno] splatných každého 15. dne v měsíci. Součástí každé splátky byla úhradě úroku ve výši 28 % ročně a pojistného ve výši 0,65 % z aktuální výše dluhu. První splátka byla splatná dne [anonymizováno]. Do dne [anonymizováno] žalovaný na splátkách právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkovou částku [anonymizováno]. Se splátkou splatnou dne [anonymizováno] se žalovaný ocitl již v prodlení, a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni [anonymizováno] od smlouvy o úvěru odstoupila a zůstatek úvěru zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný již na svůj dluh neuhradil ničeho, ač byl před podáním žaloby k zaplacení vyzván, a zůstal žalobkyni dlužen částku 153 504, [anonymizováno], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [anonymizováno], poplatků ve výši [anonymizováno], smluvní pokuty ve výši [anonymizováno], pojistného ve výši [anonymizováno] a úroků z úvěru kapitalizovaných ke dni odstoupení od smlouvy ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně požaduje po žalovaném dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [anonymizováno] do zaplacení.
2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3.Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 OSŘ). 4.Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:
5.Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno], s.r.o., uzavřela dne [anonymizováno] za pomoci prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem [anonymizováno] s možností navýšit jej na [anonymizováno], který byl žalovaný opakovaně čerpat. Žalovaný se smlouvou zavázala čerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 28 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši [anonymizováno] splatných vždy k 15. dni v měsíci. Součástí splátek byla i úhrada sjednaného pojistného za sjednané pojištění neschopnosti splácet. Měsíční pojistné bylo dáno sazebníkem ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu. Ke svým poměrům žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je ženatý, žije ve vlastním domě, hypotéku nesplácí, má dvě vyživovací povinnosti a jeho čistý měsíční příjem činí [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [anonymizováno] č. [anonymizováno] včetně sazebníku a všeobecných úvěrových podmínek).
6.Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).
7.Totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z občanského průkazu žalovaného a jeho rodného listu (prokázáno občanským průkazem a rodným listem žalovaného).
8.Právní předchůdkyně žalobkyně z výplatních pásek žalovaného ověřila, že čistý příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíc únor 2020 činil [anonymizováno] a za měsíc březen 2020 pak [anonymizováno] (prokázáno výplatními páskami žalovaného).
9.Dále právní předchůdkyně žalobkyně dle svých interních záznamů při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jej lustrovala v registru SOLUS, v insolvenčním rejstříku a v registru CRIF a vycházela z výše jeho příjmů [anonymizováno], nulových výdajů a nulové výše jiných závazků (prokázáno zprávou o posouzení úvěruschopnosti).
10.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na účet č. [anonymizováno] dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno] a dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], celkem tedy částku [anonymizováno]. Dle postupného navyšování úvěrového limitu byla navyšována i výše minimální měsíční splátky, kterou byl žalovaný povinen právní předchůdkyni splácet. Žalovaný uhradil na splátkách ode dne čerpání úvěru do [anonymizováno] celkovou částku [anonymizováno] (prokázáno přehledem transakcí a rozkladem splátek).
11.Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy dopisem ze dne [anonymizováno] odeslaným žalovanému dne [anonymizováno] odstoupila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky [anonymizováno] (prokázáno odstoupením od smlouvy o úvěru a výzvou k úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne [anonymizováno] včetně poštovního podacího archu).
12.Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni svou pohledávku za žalovaným v celkové výši [anonymizováno] ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno a žalovaný byl současně vyzván k zaplacení jeho dluhu dopisy ze dne [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] a oznámením o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] včetně upomínky).
13.Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [anonymizováno], podanou k poštovní přepravě dne [anonymizováno], k zaplacení žalované částky do [anonymizováno] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [anonymizováno] včetně sledování zásilek ze dne [anonymizováno]).
14.Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:
15.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky v celkové výši [anonymizováno]. Žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu shora uvedené smlouvy. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení jeho dluhu do dne [anonymizováno].
16.Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 OZ, občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. 17.Dle ust. § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [anonymizováno] (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20.Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
21.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22.Dle § 580 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 23.Dle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24.Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25.Dle ust. § 2991 odst. 2 OZ, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 26.Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 27.Dle ust. § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 28.Dle ust. § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 29.Dle ust. § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 30.Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
31.Podle § 78 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 32.Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne [anonymizováno] ve věci sp. zn. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno], [anonymizováno]-[anonymizováno]. vs. [anonymizováno], v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele. 33.V rozsudku č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
34.Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
35.V rozsudku sp. zn. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. 36.Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 37.Podle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 38.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle smluvních ujednání částku [anonymizováno], na níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku [anonymizováno]. Žalobkyně nepředložila důkazy, kterými by prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne [anonymizováno] ve věci C679/18: společnost [anonymizováno]-[anonymizováno]. proti GK. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně uchovat dokumenty, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela, jí byla stanovena § 78 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně především nezkoumala výdaje žalovaného, které byly žalovaným uvedeny v nereálné nulové výši, přičemž žalovaný musel vynakládat peněžní prostředky na své živobytí a na živobytí své rodiny, tedy manželky a dvou dětí, ke kterým měl žalovaný vyživovací povinnost. Celkový příjem domácnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nezjistila. Důkazy o lustraci žalovaného v dostupných registrech dlužníků, žalobkyně nedoložila a pouhý interní záznam právní předchůdkyně žalobkyně, že lustraci provedla, není s to tuto skutečnosti prokázat. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla před poskytnutím úvěru žalovanému dostatečně poznat finanční situaci žalovaného, aby bylo možné posoudit, zda je v jeho možnostech úvěr dlouhodobě splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný. 39.Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] Nejvyššího soudu České republiky). 40.Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 580 OZ shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [anonymizováno], jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy přihlédl soud dle § 588 OZ bez návrhu (absolutní neplatnost). Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částky vrátit podle § 2991 odst. 2 OZ jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl jistiny [anonymizováno], kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, a částky [anonymizováno], kterou žalovaný právní předchůdkyni vrátil. [anonymizováno] 501 Kč žalovaný dosud nevrátil. Aktivní legitimace žalobkyně byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky [anonymizováno] a i co do úroku z prodlení z této částek uplatněného v souladu s § 1970 OZ od [anonymizováno] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána ve výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 OZ splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne [anonymizováno], která byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání právním zástupcem žalobkyně, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do dne [anonymizováno]. Žalovaný však ničeho neuhradil, proto se dnem následujícím, tj. [anonymizováno] dostal do prodlení. 41.Jelikož, jak výše uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, soudu nezbylo než žalobu do zbytku žalované částky a zákonného úroku z prodlení částečně zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.
42.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, podle úspěchu ve věci (odečtení úspěchu žalovaného 80 % od neúspěchu 20 %, tj. 60 %). Procesně úspěšnějšímu žalovanému by náleželo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému, který byl po celé řízení nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (nařízení exekuce).