Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci
žalobce: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno]
pro zaplacení 449 908 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Zastavuje se řízení, co do povinnosti žalované uhradit žalobci částku 69 667 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29.01.2025 do zaplacení.
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 380 241 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 29.01.2025 do zaplacení.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou domáhá přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem soudu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. krajsky/75_Cm_81_2020, které původně bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. okresni/23_C_314_2009, spočívající v nepřiměřené délce řízení. Tvrdí, že v uvedených řízeních došlo k nepřiměřeným průtahům, vadnému procesnímu postupu a dalším pochybením orgánů veřejné moci, jež mu měla nemajetkovou újmu. Uplatněný nárok specifikuje částkou 449 908 Kč s příslušenstvím, přičemž tvrdí, že žalovaná dosud neposkytla odpovídající zadostiučinění a že průtahy a nesprávné postupy soudů zasáhly do jeho práv, pověsti a osobní sféry. Žalobce argumentuje rovněž tím, že řízení byla vedena svévolně, nepředvídatelně a v rozporu s principy spravedlivého procesu. 2.Žalovaná namítá, že žalobou uplatněný nárok není důvodný, neboť žalobci již byla poskytnuta částka 69 667 Kč jako přiměřené zadostiučinění za zjištěný nesprávný úřední postup v nepřiměřené délce řízení, a to v souladu se zák. č. 82/1998 Sb. a relevantní judikaturou. Tvrdí, že uvedená částka odpovídá skutečné délce řízení po odečtení období, které již bylo kompenzováno v jiném odškodňovacím řízení, jelikož újma nevzniká duplicitně v souběžně probíhajících řízeních. Žalovaná poukazuje na to, že při výpočtu zadostiučinění postupovala dle stanoviska Nejvyššího soudu a ESLP, zohlednila délku řízení, jeho složitost, postup soudů, chování žalobce i víceinstančnost řízení. Zdůrazňuje, že poskytnutá částka představuje adekvátní kompenzaci a není důvod ji navyšovat, přičemž nárok na úroky z prodlení považuje za předčasný, neboť lhůta k plnění začne běžet až po marném uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku. 3.Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:
4.Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že:
- Žalobce dne 29.01.2025 uplatnil u žalované nárok na zadostiučinění ve výši 449 908 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. krajsky/75_Cm_81_2020, které původně bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. okresni/23_C_314_2009. - Žalovaná žádost projednala a zaslala žalobci 14.07.2025 své stanovisko, ve kterém konstatovala nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 69 667 Kč.
- Žalovaná částku 69 667 Kč žalobci 17.07.2025 zaslala
5.Z provedeného dokazování podstatným obsahem spisu podstatným obsahem spisu Městského soudu v Praze sp. zn. krajsky/75_Cm_81_2020 (dříve spisu OS Prahu 1 sp. zn. okresni/23_C_314_2009) má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: Dne 24.11.2009 bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručeno podání žaloby ve věci okresni/23_C_314_2009, kterou se žalobce domáhal vůči [anonymizováno] [anonymizováno], insolvenčnímu správci [anonymizováno] zaplacení částky 124 000 Kč z jeho pracovněprávního poměru. Dne 26.11.2009 kancelář vložila do spisu výpis z obchodního rejstříku advokátní kanceláře [anonymizováno]. Dne 20.01.2010 asistent soudce vyhotovil platební rozkaz, který téhož dne soud nařídil doručit účastníkům. Dne 08.02.2010 byl platební rozkaz doručen žalobci i žalovanému. Dne 11.02.2010 podal [anonymizováno] [anonymizováno] coby právní zástupce žalovaného odpor proti platebnímu rozkazu a připojil plnou moc datovanou dne 14.01.2010. Dne 15.02.2010 byl odpor doručen soudu. Dne 31.03.2010 soud nařídil jednání na 31.05.2010. Dne 31.05.2010 proběhlo první jednání a bylo odročeno na 01.09.2010. Dne 09.06.2010 žalobce předložil soudu navržené důkazy. Dne 15.06.2010 žalovaný doplnil zmocnění čestným prohlášením. Dne 30.08.2010 žalobce podal vyjádření k vyjádření žalovaného. Dne 31.08.2010 žalobce podal návrh na odmítnutí odporu z důvodu neplatnosti plné moci. Dne 01.09.2010 proběhlo ústní jednání a bylo odročeno na 25.10.2010. Dne 10.09.2010 žalovaný doplnil listinné důkazy. Dne 25.10.2010 proběhlo ústní jednání a byl vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobě vyhověl. Dne 20.01.2011 soud rozeslal písemné vyhotovení rozsudku. Dne 11.02.2011 podal žalovaný odvolání. Dne 17.06.2011 soud předložil spis Městskému soudu v Praze, který jej dne 03.11.2011 vrátil bez rozhodnutí, a to z důvodu chyby v psaní v záhlaví rozsudku. Dne 19.01.2012 soud vydal opravné usnesení kvůli vadnému doručování rozsudku. Dne 29.05.2012 byl spis znovu doručen odvolacímu soudu. Dne 07.08.2012 Městský soud opět převzal spis. Dne 09.08.2012 odvolací soud vydal výzvu k vyjádření ohledně rozhodnutí bez jednání. Dne 02.10.2012 soud předvolal účastníky k jednání na 19.11.2012 s tím, že na základě žádosti žalobce z důvodu plánované zahraniční cesty. Dne 28.11.2012 proběhlo odvolací jednání a bylo odročeno na neurčito z důvodu nutnosti vyžádání spisů obchodního soudu. Dne 05.03.2013 soud nařídil nové jednání na 15.05.2013. Dne 15.05.2013 odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Dne 04.09.2013 žalovaný podal dovolání. Dne 10.12.2013 Obvodní soud odmítl návrh na vydání opravného usnesení, proti kterému podal žalovaný dne 09.01.2014 odvolání. Dne 11.03.2014 byl spis doručen odvolacímu soudu, který dne 21.03.2014 potvrdil odmítnutí návrhu na opravné usnesení. Dne 30.06.2014 byl spis doručen Nejvyššímu soudu. Dne 21.07.2014 se k dovolání vyjádřil žalobce. Dne 25.09.2014 Nejvyšší soud odložil vykonatelnost rozsudku. Dne 25.06.2015 Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 07.07.2015 byl spis vrácen soudu prvního stupně. Dne 13.11.2015 soud rozeslal rozsudek Nejvyššího soudu účastníkům řízení. Dne 05.01.2016 soud vyzval žalobce k doplnění vyjádření a nařídil jednání. Dne 20.05.2016 nařízené jednání bylo zrušeno kvůli žádosti žalobce. Dne 12.09.2016 zaslal žalobce soudu závěrečnou řeč. Dne 12.09.2016 proběhlo ústní jednání. Dne 16.09.2016 byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Dne 06.10.2016 byl rozsudek zaslán účastníkům řízení. Dne 24.11.2016 podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 10.02.2017 žalobce odvolání doplnil. Dne 28.02.2017 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání, což učinil dne 04.04.2017. Dne 19.06.2017 soud vyzval žalovaného k vyjádření k odvolání žalobce. Dne 03.07.2017 se žalovaný vyjádřil. Dne 25.07.2017 byl spis doručen odvolacímu soudu, který dne 25.10.2017 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dne 20.12.2017 soud rozeslal rozsudek odvolacího soudu účastníkům. Dne 09.08.2018 podal proti rozsudku dovolání žalobce. Dne 05.09.2018 soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku za dovolací řízení, který žalobce uhradil dne 18.09.2018. Dne 31.10.2018 vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k dovolání. Dne 14.11.2018 se žalovaný vyjádřil. Dne 19.11.2018 byl spis předložen Nejvyššímu soudu k dovolacímu řízení. Dne 27.02.2019 Nejvyšší soud odložil vykonatelnost druhého a třetího rozsudku odvolacího soudu. Dne 10.03.2020 Nejvyšší soud opět zrušil rozhodnutí a věc postoupil Městskému soudu jako soudu věcně příslušnému. V odůvodnění uvedl, že nelze než uzavřít, že je o spor mezi členem představenstva a družstvem týkající se výkonu jeho funkce a k projednání takového sporu jsou příslušné v prvním stupni krajské soudu. Z tohoto důvodu je řízení stiženo vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dne 28.04.2020 byl rozsudek Nevyššího soudu rozeslána účastníkům a věc postoupena Městskému sodu v Praze k dalšímu řízení. Dne 29.06.2020 vyzval Městský soud v Praze ke sdělení osoby mediátora. Dne 21.07.2020 Městský soud řízení přerušil za účelem mediace. Dne 04.12.2020 soud vyzval účastníky, aby sdělili výsledek setkání s mediátorem. Dne 18.12.2020 sdělil soudu žalovaný, že setkání s mediátorem proběhlo bez výsledku a navrhuje pokračování v řízení. Dne 16.04.2021 soud nařídil ústní jednání na 06.08.2021. Dne 20.07.2021 soud k žádosti žalobce z důvodu jeho stěhování do ČR jednání odročil na 09.11.2021. Dne 08.11.2021 soud na žádost žalobce z důvodu jeho nemoci odročil na 25.03.2022. Dne 25.03.2022 proběhlo ústní jednání. Dne 22.04.2022 žalobce k výzvě soudu zaslal soudu doplnění svých tvrzení. Dne 17.06.2022 proběhla jednání. Dne 21.06.2022 soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne 08.08.2022 žalobce podal odvolání. Dne 30.08.2022 žalobce zaslal doplnění odvolání. Dne 07.09.2022 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 10.11.2022 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 07.02.2023 odvolací soud nařídil jednání na 08.03.2023. Dne 06.03.2023 žalobce zaslal žádost o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání účastníků řízení. Dne 06.03.2023 soud odročil jednání na neurčito. Dne 06.04.2023 soud nařídil jednání na 10.05.2023. Dne 10.4,. 2023 žalobce soudu sdělil, že nedošlo k uzavření mimosoudní dohody. Dne 10.05.2023 byl rozsudek potvrzen odvolacím soudem. Dne 18.05.2023 vydal soud opravné usnesení. Dne 07.08.2023 žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Dne 18.09.2023 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 27.02.2024 Nejvyšší soud odmítl dovolání. Dne 24.07.2024 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost. 6.Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti adresované žalobci 30.01.2025 ve vztahu k jeho nároku uplatněnému 16.09.2024 na přiměřené zadostiučinění ve výši 426 371 Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé z důvodu nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. okresni/15_C_214_2010 jako soudem prvního stupně má soud za prokázané, že žalovaná po zhodnocení případu dospěla k závěru, že nárok je oprávněný a žadatel má nárok na zadostiučinění ve výši 162 750 Kč. Navíc ze stanoviska je zřejmé, že žalovaná odškodnila i žalobce i za období 9 let a 1 měsíce, po které bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. okresni/23_C_314_2009 a poté u Městského soudu v Praze pod sp. zn. krajsky/75_Cm_81_2020 (posuzované řízení). 7.Soud zamítl návrhy obecného zmocněnce žalobce na dokazování stanovisky a rozsudkem Městského soudu v Praze týkající se řízení vedených vůči jeho osobě, neboť tyto neměly bezprostřední souvislost s posuzovaným řízením, kdy otázka stanovení formy a i výše zadostiučinění a případně zohlednění jednotlivých kritérií, případně i zohlednění souběhu s jinými již odškodňovanými řízeními, je otázkou právní, kterou si musí posoudit soud a postup žalované při dobrovolném plnění v jiných řízeních není pro soud v tomto případě relevantní.
8.Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.
9.Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:
10.Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11.Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
12.Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
13.Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
14.Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
15.Provedeným dokazování spisem Městského soudu v Praze sp. zn. krajsky/75_Cm_81_2020 (dříve spisu OS Prahu 1 sp. zn. okresni/23_C_314_2009) má soud za prokázané, že řízení trvalo 14 let a 8 měsíců. Soud tak dospěl (shodně s žalobcem i žalovanou) k závěru, že řízení je co délky zjevně nepřiměřeně dlouhé a je tak dán právní titulu dle zák. č. 82/1998 Sb. 16.Při hodnocení celkové délky posuzovaného řízení soud dospěl k závěru, že pro účely tohoto řízení je nutné odečíst dobu, po kterou bylo souběžně vedeno přerušené řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. okresni/15_C_214_2010, jelikož za tuto dobu již bylo žalobci poskytnuto odškodnění v rámci jiného mimosoudního řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce již byl odškodněn za období 9 let a 1 měsíce, dospěl k soud k závěru, že v rámci tohoto řízení je možné odškodnit zbylé období, a to období 5 let a 7 měsíců. 17.Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12.01.2011, sp. zn. nsoud/30_Cdo_1151_2009, ze dne 26.01.2011, sp. zn. nsoud/30_Cdo_3889_2009, nebo ze dne 13.07.2011, sp. zn. nsoud/28_Cdo_4540_2009) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční. 18.Pro posuzované řízení soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 19 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční.
19.Soud tak dospěl k základní částce odškodnění ve výši 76 000 Kč. Tuto pak podrobil kritériím uvedeným citovaném stanovisku Nejvyššího soudu.
20.Základní částka byla nejprve snížena o 20 % z důvodu právní a procesní složitosti věci. Procesní komplikovanost vycházela zejména z přítomnosti mezinárodního prvku, kdy se žalobce po významnou dobu řízení zdržoval v zahraničí. Tato skutečnost měla vliv na průběh řízení, neboť žalobce opakovaně podával žádosti o odročení jednání z důvodu své nepřítomnosti v České republice. Tato odročení vedla ke zpomalení procesního postupu a k prodloužení celkové délky řízení. Odročení z důvodu indispozice nebo nepřítomnosti účastníka nelze bez dalšího přičítat soudu a je třeba je reflektovat při posouzení složitosti věci podle § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., neboť ovlivňují tempo, v jakém může řízení postupovat. 21.Dále snížil základní částku o 25 % z důvodu víceinstančnosti řízení. Posuzované řízení probíhalo nejen u soudu I. a II. stupně, ale opakovaně také před Nejvyšším soudem a následně i před Ústavním soudem.
22.Soud naopak přistoupil k navýšení základní částky o 15 % z důvodu postupu soudů. Byly zjištěny průtahy v rozhodovací činnosti soudů, kdy zejména první rozsudek soudu I. stupně byl vrácen odvolacím soudem bez věcného vyřízení, rozsudky soudu I. a II. stupně byly opakovaně rušeny dovolacím soudem a dále byly zjištěny i průtahy v rámci dovolacího řízení. Tento proces nejen prodlužoval celkové trvání řízení, ale také zvyšoval míru právní nejistoty účastníka.
23.Z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce pak soud navýšil základní částku o 10 %. Posuzované řízení bylo pracovněprávního charakteru a týkalo se nároku na vyplacení odměny za práci. Takové řízení má pro účastníka význam nejen finanční, ale i osobní, neboť se dotýká jeho profesní pověsti, pracovního uplatnění a celkové ekonomické stability.
24.Po provedení všech korekcí soud dospěl k závěru, že celkové snížení je 20% a přiměřené zadostiučinění činí 69 667 Kč.
25.Vzhledem k tomu, že žalovaná před podáním žaloby tuto částku žalobci poskytla, soud na základě zpětvzetí žalobce řízení co do částky 69 667 Kč zastavil a ve zbylé části tuto částku převyšující žalobu zamítl.
26.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované ve věci, která svým chováním, kdy předběžně uplatněný nárok žalobce řádně projednala a zadostiučinění poskytla před podáním žaloby, nedala důvod podání žaloby. Soud tak žalované přiznal náhradu nákladů ve výší jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 OSŘ za písemné vyjádření ve věci. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.