Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. dubna 2026 č. j. nssoud/22_As_9_2026-23, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1.Ústavní soud obdržel dne 10.06.2026 ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví označenému rozhodnutí.
2.Podání stěžovatelky nenaplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka Ústavní soud informuje, že žádostí ze dne 29.05.2026 požádala o určení advokáta Českou advokátní komoru a z tohoto důvodu žádá o stanovení lhůty k odstranění vady povinného právního zastoupení do doby, než o její žádosti rozhodne Česká advokátní komora.
3.Stěžovatelka se v minulosti mnohokrát obrátila na Ústavní soud s vadnými ústavními stížnostmi, byla mnohokrát vyzývána k odstranění jejich vad a upozorňována na následky spojené s jejich neodstraněním (např. ve věcech vedených pod sp. zn. usoud/IV.__S_3399_16 , sp. zn. usoud/I.__S_3518_17 , sp. zn. usoud/II.__S_3891_17 , sp. zn. usoud/II.__S_3975_17 nebo sp. zn. usoud/III.__S_2346_20 ). Stěžovatelce jsou tedy známy formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně nutného zastoupení advokátem již při jejím podání. Přesto nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti. 4.Důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti není sama o sobě skutečnost, že stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Je nepochybné, že lhůta dvou měsíců stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování poskytováním dalších lhůt k doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť jím je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí ve věci Horyna proti České republice ze dne 14.03.2024 č. 6732/20 rozhodl, že Ústavní soud nemusí vyhovět žádosti o dodatečné poskytnutí lhůty a může ústavní stížnost odmítnout bez dalšího, jestliže stěžovatel byl nepochybně obeznámen s tím, že v řízení o ústavní stížnosti existuje povinnost být zastoupen advokátem.
5.Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud přiměřeně použil § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. června 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
soudkyně zpravodajka