Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [anonymizováno] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 331,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [anonymizováno] domáhala zaplacení částky v celkové výši 21 744 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že smlouva o úvěru byla uzavřená se společností [anonymizováno] [anonymizováno]., IČO [anonymizováno], přičemž pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] na společnost [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [anonymizováno] mezi společností [anonymizováno]., jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Uvedla, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [anonymizováno] úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [anonymizováno]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 300,16 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 443,84 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[anonymizováno].cz , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne [anonymizováno]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [anonymizováno]. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [anonymizováno]. Uvedla, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 21 744 Kč nejpozději splatných dne [anonymizováno].
2 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [anonymizováno] písemně omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí v souladu s § 49 odst. 4 OSŘ, občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 OSŘ rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] postoupila společnost [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno].[anonymizováno]. pohledávku na společnost [anonymizováno]. Společnosti [anonymizováno]. byla pohledávka postoupena společností [anonymizováno]., a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno]. Postoupené pohledávky byly specifikované v příloze č. [anonymizováno] smlouvy. Žalobkyně současně prokázala, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno] společně s předžalobní výzvou. Aktivní legitimace je tedy dána.
4 Usnesením zdejšího soudu č.j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] bylo řízení o zaplacení částky 21 744 Kč s přísl. částečně, co do částky 6 744 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 744 Kč za dobu od [anonymizováno] do zaplacení, zastaveno. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobkyně k zaplacení 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [anonymizováno] do zaplacení.
5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 26C9D/808376 ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako klientem a společností Emma’s credit s.r.o., IČO [anonymizováno], a že jejím předmětem bylo sjednání bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč s termínem splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Úvěr měl být splacen jednorázovou splátkou ve výši 20 483,97 Kč. Bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno].
6 Z předžalobní upomínky ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne [anonymizováno].
7 Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že společnost [anonymizováno][anonymizováno][anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno].[anonymizováno].[anonymizováno]. převedla dne [anonymizováno] částku 15 000 Kč na účet č. [anonymizováno], VS [anonymizováno].
8 Ze zprávy [anonymizováno] [anonymizováno], a.s. ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že majitelem účtu č. [anonymizováno] byl v dotčené době žalovaný, a že na tento účet byla dne [anonymizováno] připsána částka 15 000 Kč z č. účtu [anonymizováno] vedeného na [anonymizováno][anonymizováno][anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno].[anonymizováno].[anonymizováno]. a pod VS [anonymizováno].
9 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze dne [anonymizováno], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do [anonymizováno].
10 Právní vztah mezi účastníky se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28.05.2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila ani zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr. Ve smyslu ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. V žádosti o úvěr sice byly uvedeny informace poskytnuté poskytovateli úvěru ze strany žalované, nebyly však provedeny žádné kroky směrem k prověření správnosti a pravdivosti takových údajů. Právní předchůdkyně žalobkyně sice zjišťovala příjmy žalované, avšak žádný důkaz o tom, s jakým výsledkem byly tyto příjmy zkoumány soudu nedoložil. To samé platí i ohledně výdajů žalobkyně. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by žalovaná byla lustrována v příslušných registrech či rejstřících. 12 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění do [anonymizováno], nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zák. č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zák. č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 OZ a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o zápůjčce z úřední povinnosti. 13 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění do 28.05.2022 a ust. § 588 OZ absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, podle kterého je účelem § 87 zák. č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 14 Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 15 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru č. 98451/[anonymizováno] ze dne [anonymizováno] neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 15 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný je ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč.
16 Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp.zn. krajsky/33_Co_3675_2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalovaného (spotřebitele) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení. 17 Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 87 zák. č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 18 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 OSŘ v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 OSŘ 19 Předmětem řízení byla částka 21 744 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 21 744 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 21 744 Kč + 4 387,40 Kč. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 15 000 Kč. Žalobkyně měla úspěch z 57 % a žalovaný ze 43 %, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 14 % (57 % – 43 %).
20 Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.
21 Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby á úkon 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 870 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem 2 370 Kč. Poměrné výši 14% odpovídá částka 331,80 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 OSŘ). --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.