Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci
žalobců: a) [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
b)[anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno], 5, Santa Monica 923, 904 03 Kalifornie, Spojené státy americké
oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o vyklizení
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna vyklidit jednotku číslo [anonymizováno] (byt) v budově [anonymizováno], č.p. [anonymizováno] na pozemku parc.č.st. [anonymizováno], v katastrálním území a obci [anonymizováno], zapsanou na LV [anonymizováno] u [anonymizováno] pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště [anonymizováno], do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobců a) a b).
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1)Žalobci a) a b) se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [anonymizováno] domáhali, aby žalovaná vyklidila nemovitost konkretizovanou v odst. I. výroku (dále jen „předmětná nemovitost nebo předmětný byt“). Žalobu odůvodnili v podstatných skutečnostech tím, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti, kterou získali dědictvím po svém otci [anonymizováno] Nicajevském. Žalovaná, která byla dle informací žalobců pečovatelkou a družkou jejich otce, předmětnou nemovitost užívá, aniž by k tomu měla právní důvod, a nevyklidila ji ani přes výzvu žalobců.
2)Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, s [anonymizováno] žila jako družka a po zhoršení jeho zdravotního stavu se stala i pečovatelkou. Nejen do předmětné nemovitosti investovala nemalé finanční prostředky, kterými tyto nemovitosti zhodnotila, proto zemřelý sepsal listinu, kde veškeré nemovitosti, tedy i předmětný byt umožnil žalované užívat doživotně. Tato listina sice nesplňuje parametry řádné závěti, nicméně j to platné právní ujednání, které dokládá, že žalovaná předmětný byt užívá oprávněně. Žalovaná se s žalobci snažila dohodnout, že by uznali finanční prostředky vložené do nemovitostí s tím, že by předmětný byt přenechali žalobkyni, když ostatní nemovitosti byly žalobcům vráceny. Na tento návrh žalobci nepřistoupili. Žalobu žalovaná považuje za podanou v rozporu s dobrými mravy. Žalobci jsou si vědomi, že žijí v USA a jakékoli finanční žalované požadavky řešené soudní cestou budou prakticky nevymahatelné.
3)Rozsudkem Okresního soudu ve [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno] byla žalované uložena povinnost vyklidit předmětnou nemovitost a zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [anonymizováno].
[anonymizováno] odvolání žalované Krajský soud v Brně, pobočka ve [anonymizováno], usnesením ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
5)Žalovaná v další fázi řízení nejprve dovozovala, že vznikl nájemní vztah, který přešel ve vztahu k nájemci na dědice – oba žalobce, když s odkazem na ust. § 2238 OZ žalovaná dovozovala, že zemřel-li [anonymizováno] v prosinci 2021, uplynula tříletá lhůta stanovená zákonem, a tak došlo k uzavřen řádné nájemní smlouvě mezi účastníky řízení. Posléze dovozovala, že se jedná o pseudonájemní vztah, který vznikl na základě listiny, která se nedala použít v rámci dědického řízení, ale v ní zůstavitel projevil vůli, aby po jeho smrti měla žalovaná mít možnost byt užívat. 6)K tomu, jak takový vztah naplňuje definici nájemního vztahu, který je definován jako přenechání do užívání jinému s povinností platit nájemné, a jak se tedy žalovaná zavázala platit nájemné, žalovaná tvrdila, že platila energie, platby probíhaly podle domluvy z účtu, ke kterému měla žalovaná dispoziční právo.
7)Žalovaná byla vyzvána, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání, jak v tomto konkrétním případě byly naplněny základní předpoklady existence nájemního vztahu, tzn. přenechání nájemci k zajištění bytových potřeb a závazek nájemce platit nájemné, a jak dokument „poslední vůle“ naplňuje předpoklady vzniku nájemního vztahu.
8)Žalovaná zopakovala argumentaci, že byla družkou zemřelého, kromě toho i jeho pečovatelkou, neboť jeho zdravotní stav vyžadoval prakticky celodenní péči. Toto tvrzení žalovaná opírá o ustanovení § 2238 OZ [anonymizováno] zemřel v prosinci 2021, tedy uplynula tříletá lhůta stanovená zákonem, a tak došlo k uzavření řádné nájemní smlouvy mezi účastníky řízení. Žalovaná byla v dobré víře, že jí nájemní vztah vznikl, a to s odkazem na výše uvedené. Současně tato dobrá víra byla podtržena listinou poslední vůle, kde zemřelý jednoznačně projevil svou vůli k doživotnímu užívání předmětné nemovitosti. 9)Soud vyhodnotil, že při existenci sporu o to, zda v případě dokumentu „poslední vůle“ datované dne [anonymizováno] jde
- o jednostranné právní jednání spočívající v projevení poslední vůle – tedy závěti, kterou zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz nebo
- o jednostranné či dvoustranné právní jednání, kterým zřizuje právo doživotního bydlení pro žalovanou
pak strana, která se této listiny dovolává, musí prokázat, jaká byla skutečná vůle jednajícího [anonymizováno] k datu [anonymizováno], a na základě jakých skutečností či okolností, které nastaly v reálném světě, lze takovou vůli jednajícího dovodit, a vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a označení důkazů v tomto směru.
10)Žalovaná reagovala tak, že pokud se seznámila se zemřelým, měl byt na Tř. T. [anonymizováno], který žalovaná užívá. Žalovaná se starala i o jeho manželku. Když paní umřela, byl byt a na účtu nějaké peníze. K účtu žalovaná dostala dispoziční právo, kde chodily všechny její platby za „pečovatelák“, což potom vzala tyto peníze, takže nešlo o žádné obohacení, a z těchto peněz měl být hrazen, když žalovaná měla dispoziční právo, nájem bytu Třída [anonymizováno]. Co se týče, jestli k těm nemovitostem, ty začali budovat, až začali spolu žít. Žalovaná tam investovala kromě svého času i nemalé peníze. Chtěl, aby měla tyto nemovitosti, aby pak nemusela chodit do práce. Že slouží dvanáctky skoro každý druhý den. Chtěl, aby z těchto nemovitostí měla nájem, aby z toho žalovaná mohla žít. Ale nechtěl, aby hned přešly do dědictví, protože by to děti prodaly. Chtěl po sobě tady něco nechat. Jeho velké přání bylo, aby jeho syn se rozhodl. To je jen to, co on říkal. Svoje děti neviděl 10 let, jenom telefon, když byly peníze, jinak ne. Žádné Vánoce, žádný dárek. Děti žalovaná pravidelně informovala o zdravotním stavu. Když umřel, tak žalované bylo řečeno: tady je časový posun, my máme hodně práce, abych neotravovala. Zavolali až za 3 dny. Právě na základě toho, jak žalovaná popisovala negativně vztah mezi dětmi a jejich otcem, z toho dovozuje, že vznikl nájemní vztah, zemřelý chtěl, aby to podědila až vnučka a vnuci, ne přímo děti. Žalovaná navrhla výslech svědků, kteří u toho byli, když toto říkal: [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], paní [anonymizováno], kterým bylo známo, že dětem ne, ale vnoučatům. Okolnosti vzniku listiny „poslední vůle“ nejsou žalované známy, na jeho vzniku se nijak nepodílela, zemřelý ji pouze požádal, aby řekla jeho kamarádům, zašli za ním a podepsali to v nemocnici. Žalovaná se k dokumentu dostala při pravidelné návštěvě zemřelého v nemocnici, kde jí to bylo předáno.
11)Žalobci namítali, že argumentace žalované uzavřením nájemní smlouvy uplynutím 3 let užívání bytu je nepřiléhavá, kdy užívání předmětného bytu žalovanou nenaplňuje prvky nájemního vztahu, když ho žalovaná má snahu užívat bezúplatně, tedy bez úhrady nájemného, nadto se nedá dovozovat, že by žalobci s užíváním souhlasili. Žalovaná naopak sama opakovaně uvedla, že ž předmětný byt užívala coby družka zemřelého [anonymizováno]. Nárok k užívání bytu byl tudíž odvozen od vztahu se zemřelým, a jako takový nemohl po jeho smrti přejít na žalobce.
12)Žalobci zpochybnili pravost podpisu [anonymizováno] na listině „poslední vůle“, když podpis je výrazně roztřesený a není jasné, zda to bylo v důsledku špatného zdravotního stavu zemřelého či v důsledku napodobení podpisu jinou osobou. I kdyby byla předmětná listina skutečně podepsána [anonymizováno], pak obsah tohoto právního jednání nesměřuje k uzavření závazkového vztahu mezi žalovanou a zůstavitelem, je zřejmé, že autor listiny směřoval k vyhotovení pořízení pro případ smrti, neměl v úmyslu se tímto právním jednáním sám za doby svého života zavázat.
13)Žalovaná pak navrhovala zpracování znaleckého posudku na posouzení pravosti podpisu zemřelého [anonymizováno] na listině „poslední vůle“.
Závěr o skutkovém stavu
14)Bylo nesporné a prokázáno listinnými důkazy, a v tomto směru také soud činí závěr o skutkovém stavu, že:
žalobci jsou vlastníky předmětného bytu, který užívá žalovaná (viz výpis z katastru nemovitostí);
žalobci předmětný byt získali dědictvím po zemřelém otci [anonymizováno] Nicajevském (viz výpis z katastru nemovitostí a usnesení Okresního soudu ve [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno]), se kterým žalovaná žila v druhovském poměru a později při zhoršeném zdravotním stavu o něj pečovala;
byla sepsána listina označená poslední vůle, jejímž obsahem je prohlášení [anonymizováno], že své družce – žalované odkazuje do doživotního užívání byt na Kvítkové ulici č.p. [anonymizováno], byt na [anonymizováno] (předmětný byt) a dům ve [anonymizováno]. Všechny nemovitosti po její smrti přejdou na děti [anonymizováno] v USA. Listina je datována [anonymizováno], podepsána [anonymizováno]. Dálee jsou připojeny podpisy osob [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno];
v dědickém řízení byla listina označená jako poslední vůle datovaná dne [anonymizováno] vyhodnocena jako neplatná závěť [anonymizováno] pro nedostatek formálních náležitostí (viz usnesení Okresního soudu ve [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno]).
15)Z emailové komunikace vedené mezi právními zástupci žalobců a žalované vyplynulo, že od dubna 2024 vedli komunikaci ve vztahu k předání a vyklizení všech nemovitostí, nejen předmětného bytu, v jejímž rámci byly i řešeny požadavky žalované na vypořádání investic do nemovitostí provedených (viz emailová komunikace vedená od [anonymizováno] do [anonymizováno]).
Další důkazní návrhy
16)Žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem svědků [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] k tomu, že skutečná vůle zemřelého měla být taková, jak ji žalovaná popsala v rámci svých tvrzení. Protože však lze pro rozhodnutí vyjít již jen z tvrzení žalované, soud návrh na provedení dokazování výpovědí těchto navržených svědků zamítl.
17)Pokud pak žalovaná provedení dokazování výslechem svědka [anonymizováno] navrhovala ještě v souvislosti s konsekvencemi vydržení nájemního vztahu, kdy tímto výslechem měla být prokázána vůle doživotního užívání žalovanou, pak k vydržení nájemního vztahu ještě musí být dán aspekt placení nájemného, a to nebyl, žalovaná sama připouští, že nájemné neplatila, když platila energie. Výpovědí svědka [anonymizováno] k vůli zemřelého se na závěru o nemožnosti vydržet nájemní vztah, který bude rozebrán dále, nemůže nic změnit. I z tohoto důvodu soud návrh na provedení dokazování výpovědí svědka [anonymizováno] zamítl.
18)Žalovaná navrhovala také provedení dokazování výpovědí účastníků řízení k tomu, že byla v dobré víře, že jí nájemní vztah vznikl s odkazem na to, že byla družkou a pečovatelkou zemřelého a v důsledku uplynutí tříleté lhůty, současně její dobrá víra byla podtržena listinou poslední vůle, kde zemřelý projevil vůli k doživotnímu užívání předmětné nemovitosti. Provedení takového dokazování nebylo u jednání zamítnuto, nicméně soud má jeho provedení za nadbytečné, když vůle zemřelého je projevená v listině, kterou bylo provedeno dokazování, existence listiny je také prokázána, takto navržené dokazování se podle názoru soudu nevztahuje k problematice skutečné vůle žalovaného, která byla řešena v souvislosti s hodnocením právního jednání obsaženého v listině poslední vůle, k níž se žalovaná vyjádřila tak, že „to měli zdědit vnučka a vnuci, nikoliv přímo děti“ a lze tuto otázku posoudit již na základě tvrzení žalované. Kromě toho již na základě tvrzení žalované, že neplatila nájemné, pouze energie, dospět k závěru o nemožnosti vydržet nájemní vztah, na kterém se ani provedením dokazování výpovědí účastníků k otázce vůle zemřelého nemůže nic změnit. Takové dokazování soud tedy neprováděl.
19)Konečně žalovaná navrhla provedení dokazování k posouzení pravosti podpisu zemřelého [anonymizováno] na listině „poslední vůle“ ze dne [anonymizováno] znaleckým posudkem, pro jehož zpracování jako srovnávací materiály podpisu zemřelého předložila kopií darovací smlouvy ze dne [anonymizováno], listinu „Závěť - poslední vůle“ ze dne [anonymizováno], kopii parkovacího průkazu a cestovního pasu zemřelého [anonymizováno].
20)Jak bude podrobněji vyhodnoceno dále, i kdyby se ukázalo, že listina je pravá, když podpis je skutečně podpisem zemřelého [anonymizováno], tak její obsah odpovídá pouze jednostrannému právnímu jednání - pořízení pro případ smrti, které v pozůstalostním řízení neobstálo, a nelze na jeho základě dovodit dvoustranné právní jednání, které by založilo užívací vztah k předmětné nemovitosti pro žalovanou. Za této situace má soud prokazování, zda podpis na listině „poslední vůle“ je pravým podpisem zemřelého, za nadbytečné, když na závěru o důvodnosti žaloby o vyklizení žalované, které nesvědčí žádný právní titul k užívání předmětné nemovitosti, by se tím nic nemohlo změnit.
Právní posouzení věci
21)Podle § 1012 věty první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. 22)Podle § 1042 OZ, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 23)Podle § 1746 odst. 2 OZ strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 24)Podle § 1731 OZ z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 25)Podle § 1740 odst. 1 OZ osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo souhlas samy o sobě přijetím nejsou. 26)Podle § 2193 OZ smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. 27)Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 28)Podle § 2235 odst. 1 OZ zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 29)Podle § 2238 OZ užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že je nájem po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. 30)Podle § 2 odst. 3 OZ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 31)Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 32)Žalovaná svoje užívací právo předmětného bytu dovozuje od listiny označené jako „poslední vůle“ datované dne [anonymizováno], kterou [anonymizováno] odkázal žalované do doživotního užívání mj. předmětný byt. Jedná se o jednostranné prohlášení [anonymizováno], které nelze vyložit jako smlouvu uzavřenou mezi [anonymizováno] a žalovanou.
33)Podle jazykového výkladu, jestliže listina je označená poslední vůle a jejím obsahem je prohlášení [anonymizováno], že své družce – žalované odkazuje do doživotního užívání byt, je nutno dovodit, že obsahem té listiny je jednostranný projev vůle jako pořízení pro případ smrti.
34)„Poslední vůle“ je totiž termín používaný v právním kontextu pro označení posledního přání osoby ohledně rozdělení svého majetku po smrti jako dokumentu, který obsahuje instrukce a pokyny týkající se dědictví, pohřbu, pěstounství dětí nebo jiných záležitostí, které se týkají osoby po smrti. V dřívější právní úpravě se výraz „poslední vůle“ běžně používal ve spojení se závětí - typicky jako označení toho, co má závěť obsahovat. Např. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. u závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, výslovně vyžadoval, aby zůstavitel před svědky projevil, že listina obsahuje jeho „poslední vůli“ - viz § 476b zák. č. 40/1964 Sb. (ve znění účinném do [anonymizováno]). V současném občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. se pojem „poslední vůle“ v textu zákona také objevuje, i když spíše jako obecné označení posledního přání zůstavitele, např. § 1632 OZ, podle kterého nebyl-li určen vykonavatel závěti a nechce-li dědic věnovat splnění poslední vůle svůj čas a námahu, soud na jeho návrh za tím účelem jmenuje správce pozůstalosti, nebo uloží splnění poslední vůle správci pozůstalosti již povolanému. 35)I na základě toho, jak žalovaná u jednání reagovala na výzvu k výkladu projevu vůle zemřelého (že nechtěl, aby to v případě jeho smrti podědil syn, ale až vnučka, a že v případě jeho smrti měla mít žalovaná právo doživotního užívání právě, aby se tyto nemovitosti nedostaly hned synovi, že to mělo řešit situaci, aby to podědily až vnoučata, ne děti) je nutno dovodit, že se mělo jednat o jednostranné právní jednání pořízení pro případ smrti, které však v pozůstalostním řízení neobstálo, nicméně jako z jednostranného právního jednání pro případ smrti z něho nelze dovozovat dvoustranný smluvní vztah mezi zemřelým a žalovanou, tedy ani např. výpůjčku ve smyslu § 2193 OZ či vznik nájemního vztahu ve smyslu § 2201 ve spojení s § 2235 a násl. o. z. 36)Nelze přisvědčit námitce žalované, že jí svědčí existence nájemního vztahu ve smyslu § 2238 OZ 37)Ust. § 2238 obsahuje zvláštní pravidlo k ochraně dobré víry nájemce, že nájem je po právu. Důvodem je skutečnost, že nájem nelze vydržet, neboť právo nájemní je založeno na smluvním principu, jde tedy o obligace, které vydržet nelze, když vydržení je možné pouze u věcných práv.
38)Ust. § 2238 OZ řeší případ, v němž strany neuzavřely platnou nájemní smlouvu, přesto nájemce byt užívá v dobré víře, že nájemní smlouva byla platně uzavřena. Jde o stav, kdy nájemce nevěděl o důvodech neplatnosti smlouvy a ani o nich vědět nemohl (§ 4 odst. 2). Nejde o subjektivní pocity nájemce, který o určitých skutečnostech neví, neboť tím by mohl být chráněn i někdo, kdo si počínal nedbale. Dobrou víru ztrácí nájemce v okamžiku, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které u něj objektivně musely vyvolat pochybnosti o platnosti smlouvy. Nájemce musí být v dobré víře, že nájem je po právu, tedy že má nájemní právo k pronajatému bytu. Okolnosti vedoucí k závěru o užívání v dobré víře, že je nájem po právu, je nutno vykládat komplexně při zohlednění všech rozhodných skutečností (NS nsoud/26_Cdo_4342_2017 či nsoud/22_Cdo_2190_2000), např. placení nájemného a služeb, složení jistoty, předání bytu nájemci pronajímatelem, péče o byt a řádné udržování bytu, přijímání oznámení o změně počtu osob ve společné domácnosti. 39)Žalovaná svou dobrou víru odvozovala od listiny „poslední vůle“, kterou zemřelý [anonymizováno] projevil svou vůli k doživotnímu užívání předmětné nemovitosti. Tato listina však její dobrou vůli založit nemůže. Kromě toho, že jde o jednostranné právní jednání zemřelého pro případ jeho smrti, které však v pozůstalostním řízení neobstálo, nebylo vůlí zemřelého založit nájemní vztah, jehož podstatou je přenechání bytu do užívání se závazkem nájemce platit nájemné, když se podle projevu vůle zemřelého mělo jednat o bezplatné užívání. Jestliže nebylo vůlí zemřelého založit nájemní vztah, nemohla být žalovaná, která ani žádné nájemné i bez řádné smlouvy neplatila, v dobré víře, že předmětnou nemovitost užívá jako její nájemce.
40)Mezi žalovanou a zemřelým [anonymizováno] ani mezi žalovanou a žalobci nevznikl žádný smluvní vztah, na jehož základě by žalovaná měla být oprávněna užívat předmětnou nemovitost, když listina „poslední vůle“, od níž žalovaná své oprávnění užívat předmětnou nemovitosti, je jednostranným právním jednáním – pořízením pro případ smrti, které však v pozůstalostním řízení neobstálo.
41)Žalované tak nesvědčí žádný právní důvod užívání předmětného bytu a pokud předmětný byt stále užívá, zasahuje tak neprávem do vlastnického práva žalobců, kteří ve smyslu § 1042 OZ se podanou žalobou oprávněně domáhají ochrany svého vlastnického práva požadavkem na vyklizení předmětného bytu. K námitce žalované, že podaná žaloba je v rozporu s dobrými mravy
42)Zákaz rozporu výkonu práv a povinností s dobrými mravy byl formulován v § 3 odst. 1 OZ č. 40/1964. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. formulačně ani obsahově nepřejal § 3 odst. 1 ObčZ 1964 a situace, na které toto ustanovení dopadalo, je nyní třeba zásadně poměřit (jen) zákazem zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 OZ (NS nsoud/22_Cdo_5159_2014 = Rc 101/2016, nsoud/22_Cdo_5064_2015, usoud/II.__S_3653_17), když „pod pojem, zneužití práva‘, užitý v § 8 ObčZ, lze totiž zahrnout i jeho výkon v rozporu s dobrými mravy“ (viz NS nsoud/26_Cdo_2105_2017). 43)Dobré mravy tedy lze považovat za jednu z podkategorií zneužití práva či za kategorii překrývající se s ním. Zatímco dobré mravy stojí na vytvořených uznaných standardech, představuje zneužití práva soubor jednotlivých případů. Dobré mravy tak mohou být jedním z kritérií pro závěr o zneužití. Je však třeba pamatovat, že za účinnosti ObčZ 1964, nemajíce jiné normy, stavěly soudy svou judikaturu ke zneužití práva na dobrých mravech v tehdejším § 3 odst. 1. Tato judikatura je tak přiměřeně aplikovatelná i na dnešní § 8 OZ 44)Skutečnost, že pro žalovanou je z jejího subjektivního pohledu obtížně vymahatelný nárok na vypořádání finančních prostředků, které investovala do předmětného bytu, neznamená, že žalobci svoje vlastnické právo k předmětnému bytu, z něhož vyplývá požadavek na ochranu vlastnického práva ve smyslu § 1042 OZ uplatněný předmětnou žalobou, vykonávají způsobem, který by vedl ke zneužití vlastnického práva žalobců na úkor žalované. 45)Výkon vlastnického práva žalobců tak soud nepokládá za rozporný s dobrými mravy, kterému by ve smyslu § 8 OZ neměla být poskytnuta ochrana. Námitka žalované je nedůvodná. 46)Soud tedy žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost vyklidit předmětný byt ve lhůtě stanovené ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ, když pro stanovení jiné lhůty k vyklizení neshledal důvody, a to především ve světle toho, že účastníci o vyklizení bytu před podáním žaloby již jednali, právní zástupci účastníků vedli v období od dubna 2024 komunikaci ve vztahu k předání a vyklizení všech nemovitostí, nejen předmětného bytu, v jejímž rámci byly i řešeny požadavky žalované na vypořádání investic do nemovitostí provedených. Náklady řízení
47)Žalobci byli v řízení plně úspěšní, proto jim podle § 142 odst. 1 OSŘ přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejich práva. Tyto náklady řízení tvoří: za řízení před soudem I. stupně do vyhlášení rozsudku ze dne [anonymizováno]:
zaplacený soudní poplatek ve výši [anonymizováno];
odměna za zastoupení žalobců advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za čtyři úkony právní pomoci, a to
- převzetí a přípravu zastoupení na základě plných moci ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno]
- předžalobní výzvu ze dne [anonymizováno]
- písemné podání žaloby dne [anonymizováno]
- účast zástupce žalobců u jednání konaného dne [anonymizováno];
(žalobcům nebyla přiznána odměna za písemné doplnění žaloby, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když určitá a konkrétní skutková tvrzení, tedy skutečnosti doplňované na výzvu soudu, měla obsahovat již perfektní žaloba - viz nález Ústavního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. usoud/I.__S_988_12) za tarifní hodnotu je nutno ve smyslu § 9 odst. 1 citované vyhlášky považovat
- částku [anonymizováno] ve vztahu k úkonům učiněným do [anonymizováno] a
- částku [anonymizováno] ve vztahu k úkonům učiněným od [anonymizováno];
sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [anonymizováno] činí podle § 7 bod 4 citované vyhlášky ve znění účinném do [anonymizováno] částku [anonymizováno];
sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [anonymizováno] činí podle § 7 bod 4 citované vyhlášky ve znění účinném od [anonymizováno] částku [anonymizováno];
protože zástupce žalobců zastupuje dvě osoby a v případě všech úkonů právní pomoci jde o společné úkony, je nutno ve smyslu § 12 odst. 4 citované vyhlášky sazbu mimosmluvní odměny snížit:
- u úkonů učiněných do [anonymizováno] o 20 % u každé zastupované osoby (znění citované vyhlášky účinné do [anonymizováno]),
- u úkonů učiněných od [anonymizováno] za druhou osobu o 20 % (znění citované vyhlášky účinné od [anonymizováno]);
sazba mimosmluvní odměny za úkony učiněné do [anonymizováno] tak činí částku [anonymizováno] za každou zastupovanou osobu (20 % ze sazby [anonymizováno] představuje částku [anonymizováno]),
sazba mimosmluvní odměny za úkony učiněné od [anonymizováno] tak činí částku [anonymizováno] za zastupování žalobce a) a částku [anonymizováno] za zastupování žalobce b) (20 % ze sazby [anonymizováno] představuje částku [anonymizováno]);
odměnu za úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení zástupce žalobců žádal zvýšit na dvojnásobek ve smyslu § 12 odst. 1 citované vyhlášky, podle kterého u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího jazyka, může advokát odměnu zvýšit až na trojnásobek. Oba účastníci jsou cizími státními příslušníky hovořícími anglicky, lze se ztotožnit s tím, že při převzetí a přípravě zastoupení musel zástupce žalobců použít anglický, tedy cizí, jazyk, což odůvodňuje zvýšení odměny na požadovaný dvojnásobek, který soud považuje za přiměřený;
odměna za zastoupení žalobců advokátem za úkon spočívající
- v převzetí a přípravě zastoupení tak činí [anonymizováno]
([anonymizováno] za každou zastupovanou osobu, tj. [anonymizováno], z toho dvojnásobek);
- v předžalobní výzvě pak činí [anonymizováno] ([anonymizováno] za každou zastupovanou osobu);
- v podání žaloby a účasti u jednání činí [anonymizováno]
([anonymizováno] za žalobce a) + [anonymizováno] za žalobce b), tj. 4 140 x 2 úkony);
celkem tak odměna za zastoupení žalobců advokátem činí částku [anonymizováno];
dva režijní paušály po [anonymizováno] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění účinném do [anonymizováno]) související s převzetím a přípravou zastoupení a předžalobní výzvou, celkem tedy [anonymizováno];
dva režijní paušály po [anonymizováno] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s podáním žaloby a účastí u jednání konaného dne [anonymizováno], celkem tedy [anonymizováno];
cestovné zástupce žalobců k jednání konanému dne [anonymizováno] veřejnou hromadnou dopravou, když cesta byla konána z Prahy do Olomouce v ceně jízdenky [anonymizováno] a z Olomouce do [anonymizováno] v ceně jízdenky [anonymizováno], a zpáteční cesta ze [anonymizováno] do Olomouce v ceně jízdenky [anonymizováno] a z Olomouce do Prahy v ceně jízdenky [anonymizováno]; cestovné činí celkem [anonymizováno];
náhrada za ztrátu času v rozsahu 16 půlhodin po [anonymizováno]/1půlhodina (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb. ve znění účinném od [anonymizováno]) v souvislosti s cestou zástupce žalobců k jednání konanému dne [anonymizováno], ztráta času tedy celkem činí částku [anonymizováno];
náklady řízení za tuto fázi řízení tedy činí celkem částku [anonymizováno];
za řízení před odvolacím soudem:
odměna za zastoupení žalobců advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden úkon právní pomoci, a to
písemné podání dne [anonymizováno];
sazba mimosmluvní odměny činí částku [anonymizováno] za zastupování žalobce a) a částku [anonymizováno] za zastupování žalobce b), celkem [anonymizováno] - konkrétní vyčíslení viz výše;
jeden režijní paušál po [anonymizováno] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění);
náklady řízení za tuto fázi řízení tedy činí celkem částku [anonymizováno];
za další řízení před soudem I. stupně:
odměna za zastoupení žalobců advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní pomoci, a to:
- písemné podání dne [anonymizováno]
- účast zástupce žalobců u jednání konaných dne [anonymizováno] a [anonymizováno];
sazba mimosmluvní odměny činí částku [anonymizováno] za zastupování žalobce a) a částku [anonymizováno] za zastupování žalobce b), celkem [anonymizováno] - konkrétní vyčíslení viz výše;
odměna za zastoupení žalobců advokátem v této fázi řízení tak činí částku [anonymizováno];
tři režijní paušály po [anonymizováno] (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s podáním žaloby a účastí u jednání konaného dne [anonymizováno], celkem tedy [anonymizováno];
cestovné zástupce žalobce k jednáním konaným dne [anonymizováno] a [anonymizováno], když cesta byla konána z [anonymizováno] a zpět při celkem ujetém počtu 594 km osobním automobilem tovární značky Peugeot registrační značky [anonymizováno] průměrnou spotřebou 4,3 l/100 km nafty motorové;
za cestu k jednání konanému dne [anonymizováno] dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí:
paušální náhrada při sazbě základní náhrady [anonymizováno]/1 km částku [anonymizováno];
náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně motorové nafty ve výši [anonymizováno] /1 l částku [anonymizováno];
cestovné pak celkem činí částku [anonymizováno];
za cestu k jednání konanému dne [anonymizováno] dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí:
paušální náhrada při sazbě základní náhrady [anonymizováno]/1 km částku 3 504,60;
náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně motorové nafty ve výši [anonymizováno] /1 l částku [anonymizováno];
cestovné pak celkem činí částku [anonymizováno];
náhrada za ztrátu času po [anonymizováno]/1půlhodina (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb.) v souvislosti s cestami zástupce žalobce k celkem dvěma jednáním v rozsahu 12 půlhodin v souvislosti s cestou vždy k jednomu jednání a zpět, ztráta času tedy v rozsahu celkem [anonymizováno] půlhodin činí částku [anonymizováno];
žalobcům nebyly přiznány hotové výdaje ve výši [anonymizováno] za ubytování zástupce žalobců v hotelu na jednu noc z [anonymizováno] do [anonymizováno] v souvislosti s účastí u jednání konaného dne [anonymizováno]. Jednání bylo nařízeno na 10.00 hod. Při trvání jedné cesty osobním automobilem v rozsahu 2:42 hod., jak tuto časovou dotaci doložil zástupce žalobců k vyúčtování cestovného snímkem z internetového plánovače cesty [anonymizováno], i s příp. časovou rezervou, lze na cestu k jednání vyrazit v cca 7.00 hod. I kdyby měla být použita veřejná hromadná doprava, z jízdních řádů a plánovačů dostupných na internetových stránkách IDOS vyplývá, že lze využít vlak s odjezdem v 4:58 hod z Prahy, s jedním přestupem a příjezdem v 8.36 hod do [anonymizováno], tedy opět není nemožné dostat se na jednání se začátkem v 10.00 hod v den jednání, aniž by bylo nutno využít nocleh v místě konání jednání. Hotové výdaje na ubytování zástupce žalobce v místě konání jednání tak nelze považovat za účelně vynaložené;
náklady řízení za tuto fázi řízení tedy činí celkem částku [anonymizováno].
Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku [anonymizováno], po zaokrouhlení [anonymizováno].
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.