Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
21 Nd 155/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 13. 4. 2026
Spisová značka : 21 Nd 155/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:21.ND.155.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Podjatost
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 27. 4. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
21 Nd 155/2026-323
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v právní věci navrhovatelky a) Fostia, s. r. o. se sídlem v Praze 4, Krč, Štúrova č. 1701/55, IČO 28362861, zastoupené Mgr. Radkem Vojtkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Na pláni č. 3306/13a, a b) D. Š., zastoupené Ing. Jiřím Kocourem, obecným zmocněncem, bytem v Praze 1, Školská č. 655/1, za účasti TRINITY BANK a. s. se sídlem v Praze 1, Staré Město, Celetná č. 969/40, IČO 25307835, zastoupené Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Strži č. 2102/61a, o vyslovení neplatnosti, in ev. nicotnosti usnesení valné hromady ze dne 28. 4. 2023, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 64 Cm 160/2023, o návrhu navrhovatelky a) na vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ondřej Kubát není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 19 Cmo 119/2025.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 64 Cm 160/2023 vedeno řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti, in eventum na vyslovení nicotnosti všech usnesení přijatých na valné hromadě účastnice konané dne 28. 4. 2023.
Dne 7. 8. 2025 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání všech účastníků řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2025, č. j. 64 Cm 160/2023-215. Řízení je u Vrchního soudu v Praze vedeno pod sp. zn. 19 Cmo 119/2025.
Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 14. 1. 2026 vznesla navrhovatelka a) námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ondřeje Kubáta a námitku porušení práva na zákonného soudce.
Navrhovatelka a) námitku podjatosti odůvodnila tak, že předseda senátu JUDr. Ondřej Kubát „dne 13. 1. 2026 před zahájením jednání, resp. na jeho počátku, oznámil přítomným stranám, že má vůči žalovanému pohledávku z titulu vkladu na spořícím účtu vedeném u žalovaného (zřejmě myšleno účastnice – pozn. dovolacího soudu).“ Má za to, že předseda senátu má přímý majetkový vztah k účastnici, neboť má vůči ní pohledávku z titulu vkladu, vystupuje tedy jako věřitel, přičemž tato okolnost vyvolává důvodné pochybnosti o nepodjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Dále uvedla, že ve spise je založen výňatek z evidence akcionářů účastnice, z něhož je patrné, že jako akcionář účastnice „je uvedena osoba se shodným jménem a příjmením jako předseda senátu … Navrhovatelka netvrdí bez dalšího totožnost těchto osob; jde o objektivní okolnost vyžadující vyjasnění“. K námitce porušení práva na zákonného soudce uvedla, že „před zahájením jednání ve věci, resp. na jeho počátku, bylo přítomným oznámeno, že se jednání neúčastní soudkyně – členka senátu 19 Cmo JUDr. Radka Zahradníková, Ph.D., nýbrž jiný soudce odvolacího soudu“, a že „za této situace nebylo možné na místě ověřit, zda změna obsazení senátu odpovídá rozvrhu práce“. K návrhu navrhovatelky a) se vyjádřila navrhovatelka b) tak, že nestrannost soudce nesmí být zpochybněna, „jedná-li se o citlivou vazbu mezi věřitelem a dlužníkem, je to ještě více znepokojující“, a že neznalost výše pohledávky a doby trvání finančního vztahu zesilují pochybnosti na možnou podjatost.
Účastnice se vyjádřila tak, že námitka je nedůvodná, neboť běžný spotřebitelský vztah podjatost soudce nezakládá, že JUDr. Ondřej Kubát není akcionářem účastnice a vznesení námitky podjatosti je „relativně obvyklou obstrukční taktikou navrhovatelky a)“. K námitce týkající se porušení práva na zákonného soudce uvedla, že je zcela nedůvodná a zjevně obstrukční.
Nejvyšší soud předesílá, že námitka porušení práva na zákonného soudce není námitkou podjatosti [§ 15a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)]. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněném pod č. 85/2012 Sb. rozh. obč., vysvětlil, že námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení (přímo pro účely rozhodování o námitce podjatosti srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 29/2012, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2012, pod číslem 142). Nejvyšší soud proto o námitce porušení práva na zákonného soudce nerozhoduje. Ve vztahu k námitce podjatosti dospěl Nejvyšší soud jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) k závěru, že není důvodná. Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout; soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. § 15a odst. 1 větu první, § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 o. s. ř.). Podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze má věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 19 Cmo 119/2025 projednat a rozhodnout soudní oddělení 19 Cmo, jehož členem je JUDr. Ondřej Kubát.
Předseda senátu JUDr. Ondřej Kubát se podáním ze dne 5. 3. 2026 vyjádřil k námitce podjatosti tak, že dle jeho názoru nezakládá důvod k pochybnosti o jeho nepodjatosti, spořicí účet vedený u účastnice sjednal elektronicky za standartních podmínek jako kterýkoliv jiný klient, vklad je tak i úročen, ohledně takto založených práv a povinností nebyl a není s účastnicí v jakémkoliv sporu a projednání a rozhodnutí věci jeho osobou se tohoto smluvního vztahu nijak nedotýká. Dále uvedl, že akcionářem účastnice nikdy nebyl a není, osoby označené navrhovatelkou a) jsou jiné osoby.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný pod číslem 33/2000 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise pod č. 48/2002, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod č. 85/2012 Sb. rozh. obč.) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování) a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen také příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Důvod pochybovat o nepodjatosti nevzniká v důsledku pouhé existence spotřebitelského vztahu mezi soudcem, který je podobně jako jiný občan nositelem řady práv a adresátem řady povinností v oblasti soukromého i veřejného práva, a účastníkem řízení. Je však třeba posoudit konkrétní relevantní okolnosti dané věci. Od soudce se důvodně očekává jeho profesionalita, objektivní přístup a vědomost ústavního požadavku nestranného přístupu ke všem účastníkům řízení a dalším osobám, s nimiž přijde při výkonu své funkce do styku [srov. též § 80 odst. 2 písm. e) zákona č. 6/2020 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ( zákon o soudech a soudcích )]. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ondřeje Kubáta, který nemá k účastnici z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový důvod nelze spatřovat ve skutečnosti, že JUDr. Ondřej Kubát elektronicky sjednal s účastnicí za standardních podmínek zřízení a vedení spořicího účtu a vklad je takto i úročen; soudce není s účastnicí ve vztahu ekonomické závislosti ani s účastnicí nevede jakýkoliv spor. Vzhledem k uvedenému tak není možné dovodit legitimní pochybnosti o nestrannosti soudce. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ondřej Kubát není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 19 Cmo 119/2025 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o uplatněné námitce podjatosti rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 4. 2026
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu