Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové a soudců Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a Jana Wintra o ústavní stížnosti Ivany Fabichové, DiS. a Ing. Karla Fabicha, obou zastoupených Mgr. Davidem Obenrauchem, advokátem, sídlem Kopečná 987/11, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. října 2025 č. j. 28 Cdo 1981/2025-1252, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. března 2025 č. j. 22 Co 204/2024-1172 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 16. května 2024 č. j. 16 C 237/2019-853, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, a AQUACONSULT, spol. s r.o., sídlem Dr. Jánského 953, Černošice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1.Základem posuzovaného případu je spor o zaplacení vodného a stočného.
2.Z ústavní stížnosti a přiložených dokumentů plyne, že stěžovatelé jako většinoví spoluvlastníci domu v obci K. odebírali od vedlejší účastnice vodu a odváděli odpadní vody. Vedlejší účastnice se v civilním řízení po stěžovatelích domáhala zaplacení částky 55 384 Kč s příslušenstvím za nezaplacené vodné a stočné. Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") v části, v níž bylo uloženo stěžovateli zaplatit vedlejší účastnici 11 296,20 Kč s příslušenstvím a stěžovatelce 22 397,40 Kč s příslušenstvím. Jinak krajský soud prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů odmítl jako neprojednatelné, neboť neobsahovalo vymezení toho, v čem stěžovatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
3.Stěžovatelé v ústavní stížnosti tvrdí, že obecné soudy porušily jejich ústavně zaručená práva ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 95 Ústavy České republiky. Krom rekapitulace případu a podústavní argumentace uvádí, že Nejvyšší soud porušil jejich právo na přístup k soudu, když odmítl jejich dovolání, a to navíc nepřezkoumatelným a formalistickým způsobem. Nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, že v dovolání jen odlišně interpretovali zjištěný skutkový stav, naopak podle jejich názoru se Nejvyšší soud měl zabývat nevyřešenými otázkami hmotného práva. Podle stěžovatelů přípustnost dovolání založil extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry ze strany krajského a okresního soudu. 4.Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
5.Nezbytným předpokladem meritorního zkoumání věci je vyloučení tzv. bagatelnosti (např. usnesení ze dne 27. srpna 2025 sp. zn. II. ÚS 1735/25 ). Částku, se kterou stěžovatelé v nynějším případě spojují porušení svých ústavních práv, přitom lze za bagatelní považovat [srov. přiměřeně § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu]. V případě stěžovatelky se jedná o 22 397,40 Kč s příslušenstvím, v případě stěžovatele o 11 296,20 Kč s příslušenstvím. Bagatelnost zakládá důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, pokud případ neprovázejí takové (mimořádné) okolnosti, které jej z hlediska ústavnosti významným činí [např. nález ze dne 10. dubna 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13 (N 55/73 SbNU 89) či usnesení ze dne 30. října 2025 sp. zn. III. ÚS 1774/25 ]. Bylo tak především na stěžovatelích, aby vysvětlili, v čem tkví zcela mimořádné okolnosti, které by bagatelnímu případu dodávaly ústavněprávní význam, například přesahem vlastních zájmů (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. května 2014 sp. zn. III. ÚS 1161/14 ). Stěžovatelé takové důvody netvrdili. Neshledal je ani Ústavní soud. Již tyto skutečnosti představují dostačující důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné. 6.S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť nezjistil porušení základních práv stěžovatelů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2026
Dita Řepková v. r.
předsedkyně senátu