nssoud/6_As_102_2026- 12 - html6 As 102/2026 - 12 USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Štěpána Výborného a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Vrchní státní zastupitelství v Praze, sídlem nám. Hrdinů 1300/11, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.03.2026, č. j. SIN 215/2026‑9, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22.04.2026, č. j. 6 A 20/2026‑7,
takto:
Řízení o kasační stížnosti žalobce se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla podle § 46 odst. 1 písm. e) SŘS, soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta jeho žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného z důvodu zjevného zneužití práva. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 04.02.2026, č. j. SIN 9/2023‑3, vydané ve věci žádosti stěžovatele o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. [2] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není‑li navrhovatel či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle § 11 tohoto zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. [3] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle odst. 3 téhož ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[4] Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Stěžovatel kasační stížnost spojil s žádostí o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti a ustanovení zástupce. Tuto žádost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13.05.2026, č. j. nssoud/6_As_102_2026‑6, zamítl. Současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení a poučil jej o následcích spojených s nesplněním uvedené povinnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 26.05.2026 (úterý), kdy usnesení osobně převzal. Lhůta k zaplacení soudního poplatku v délce 15 dnů od doručení usnesení tak stěžovateli uplynula dne 10.06.2026 (středa). [6] Stěžovatel na výzvu reagoval podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 27.05.2026, které bylo dne 08.06.2026 doručeno Nejvyššímu správnímu soudu, v němž s odkazem na § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích požádal, aby Nejvyšší správní soud řízení nezastavil. K tomu Nejvyšší správní soud odkazuje na svou konstantní judikaturu (rozhodnutí ze dne 22.03.2024, č. j. nssoud/8_As_32_2024‑18, ze dne 21.03.2024, č. j. nssoud/10_As_33_2024‑20, či ze dne 20.03.2024, č. j. nssoud/2_As_42_2024‑14), podle níž žádosti o nezastavení řízení podle označeného ustanovení nelze vyhovět, netvrdí‑li účastník okolnosti, které by osvědčovaly nebezpečí z prodlení, a nedoloží‑li, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit. Označené ustanovení nemíří na situace, ve kterých poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů a o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se mu osvobození nepřiznává (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 01.07.2015, sp. zn. nsoud/32_Cdo_76_2015, či ze dne 14.06.2017, sp. zn. nsoud/25_Cdo_2185_2017). Smyslem podání dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích není ani polemika s důvody, pro něž Nejvyšší správní soud nepřiznal osvobození od soudních poplatků (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.06.2017, sp. zn. nsoud/25_Cdo_2185_2017). Stěžovatel ve svém podání ze dne 27.05.2026 nesdělil žádné relevantní okolnosti, proč by měl Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích postupovat. Poukázal jen na svou nemajetnost, která však s ohledem na výše uvedené sama o sobě nenaplňuje podmínky pro postup soudu dle uvedeného ustanovení. [7] Nejvyšší správní soud nepřihlíží k tvrzení stěžovatele, že je ve věci dána podjatost Nejvyššího správního soudu jako celku pro podvod, kterou stěžovatel opakovaně paušálně uplatňuje také v jiných řízeních vedených u tohoto soudu. Toto tvrzení nepředstavuje relevantně uplatněnou námitku podjatosti.
[8] Nejvyšší správní soud proto bez dalšího zastavil řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť stěžovatel ani na výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. O tomto nepříznivém následku nezaplacení soudního poplatku byl předem poučen.
[9] Pro úplnost Nejvyšší správní soud poznamenává, že stěžovatel nevyhověl ani výzvě k doložení splnění podmínky řízení dle § 105 odst. 2 SŘ s. (povinné zastoupení advokátem). I kdyby tedy byl dán důvod pro nezastavení řízení dle § 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích, musela by být kasační stížnost odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. a) SŘ s. [10] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 SŘ s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2026
Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu