Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelky A. Č., proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 27 Co 113/2025-50 ze dne 3. června 2025 a usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 23 C 276/2024-28 ze dne 25. února 2025, spojené s návrhem na odklad jejich vykonatelnosti, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mladé Boleslavi jako účastníků řízení, a F. K. a JUDr. Zdeňka Zítky, soudního exekutora, sídlem Palackého náměstí 740/28, Plzeň 3, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1.Dne 23. 2. 2026 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou stěžovatelka, aniž by byla zastoupena advokátem, brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím. Návrh stěžovatelky není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních nedostatků. Stěžovatelka především není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). 2.Stěžovatelka se bez řádného zastoupení obrací na Ústavní soud opakovaně. Ústavní soud ji v minulosti na tento nedostatek rovněž opakovaně upozornil a poučil ji o následcích této vady. Stěžovatelka přesto nikdy v minulosti plnou moc nedoložila.
3.Vzhledem k tomu, že byla o náležitostech ústavní stížnosti již mnohokrát poučena, lze nyní posuzovanou ústavní stížnost odmítnout bez dalších výzev nebo dodatečných lhůt. V tomto ohledu lze odkázat např. na usnesení sp. zn. II. ÚS 3590/25 ze dne 28. ledna 2026, sp. zn. IV. ÚS 29/26 ze dne 15. ledna 2026, sp. zn. III. ÚS 3458/25 ze dne 8. prosince 2025, kde byly důvody odmítnutí obdobných ústavních stížností téže stěžovatelky podrobně vysvětleny.
4.Ústavní soud zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv.
5.Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřené aplikace § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. března 2026
Martin Smolek v. r.
soudce zpravodaj