Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro [anonymizováno] Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno], zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 789 od [anonymizováno] do [anonymizováno], zákonný úrok ve výši 0,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [anonymizováno]
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se dne [anonymizováno] podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [anonymizováno] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [anonymizováno], a to po posouzení úvěruschopnosti žalované. Tvrdila, že touto smlouvou poskytla žalované zápůjčku v den uzavření smlouvy ve výši [anonymizováno], na základě dohody o navýšení ze dne [anonymizováno] pak dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], to vše na bankovní účet žalované č. [anonymizováno]. Žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného poplatku ve výši [anonymizováno] splatit do [anonymizováno], žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobkyně požadovala též náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [anonymizováno] podle žalobkyně vzniklé v souvislosti s prodlením žalované a spočívající v nákladech za písemné výzvy odeslané žalované ve dnech [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno]. Žalovaná nereagovala na výzvy ani na předžalobní upomínku. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.[anonymizováno].cz, kde si žalovaná přečetla nabídku, nastavila splatnost a výši zápůjčky a vyplnila formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde uvedla své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Takto žalovaná vytvořila a žalobkyni adresovala konkrétní návrh smlouvy a zaškrtl políčko s textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámila se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměla a souhlasím s jejich zněním.“ Žalovaná podle žalobních tvrzení dokončila podání návrhu smlouvy podpis odesláním PINu, který jí žalobkyně zaslala na její telefonní číslo, čímž dle žalobkyně byly splněny podmínky elektronického podpisu (§ 7 zák. č. 297/2016 Sb.). K posouzení úvěruschopnosti uvedla, že tu u žalované ověřila vyžádáním informací od žalované a nahlédnutím do relevantních databází.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
3.Z jednání dne [anonymizováno] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4.Žalobkyně se žalobou předložila Smlouvu o zápůjčce. Z ní bylo zjištěno, že v záhlaví je jako věřitel označena žalobkyně a jako klient žalovaná s tím, že předmětem smlouvy je poskytnutí bezhotovostní bezúčelové zápůjčky žalované žalobkyní ve výši [anonymizováno] s tím, že částka má být vrácena do [anonymizováno] s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] a Sazebník. V závěru smlouvy je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno „Klient: [anonymizováno], [anonymizováno], PIN kód: [anonymizováno], Věřitel: [anonymizováno], [anonymizováno]“, k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně. Shodný text je uveden v závěru Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno], jak z nich bylo zjištěno. Dle Dodatku ke Smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] mezi týmiž smluvními stranami bylo dohodnuto navýšení bezúčelové a bezhotovostní zápůjčky o [anonymizováno] na celkem [anonymizováno] s tím, že poplatek za navýšení činí [anonymizováno], tedy celkem [anonymizováno], vše splatné do [anonymizováno]. V závěru dodatku je pod nadpisem Podpisy smlouvy uvedeno „Klient: [anonymizováno], [anonymizováno], PIN kód: [anonymizováno], Věřitel: [anonymizováno], k čemuž jsou připojeny dva podpisy jednatelů žalobkyně.
5.Podle Všeobecných obchodních podmínek společnosti [anonymizováno] čl. 2.9. klient vyplní na stránkách věřitele formulář na uzavření Smlouvy prostřednictvím webových stránek žalobkyně jako věřitele a formulář je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru (kterým se dle čl. I. rozumí unikátní kód zaslaný věřitelem klientovi prostřednictvím SMS na mobilní telefonní číslo). Dle čl. 2.10 je následně nutné provést ověření totožnosti klienta, a to provedením autorizace platební karty. Dle čl. 2.11 takto lze provést ověření za předpokladu doložení dokumentace a možnosti strhávat platby přímo z platební karty. Klient bude ze stránek věřitele přesměrován na platební bránu, kde autorizuje platbu ve výši [anonymizováno] nebo [anonymizováno].
6.Zprávou [anonymizováno]. bylo prokázáno, že žalovaná byla vlastníkem účtu č. [anonymizováno], na který žalobkyně převedla ve výše uvedených dnech částky [anonymizováno] a částku [anonymizováno].
7.Žalobkyně sestavila několik dopisů (ve dnech [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]) obsahujících výzvu žalované k zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne [anonymizováno], k nimž nebylo zjištěno, že by byly žalované odeslány a došly do její dispoziční sféry. Právní zástupkyně žalobkyně dne [anonymizováno] sepsal žalované určený dopis, jehož obsahem byla výzva žalované k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [anonymizováno], jak vyplývá z uvedeného dopisu. Uvedený dopis byl dne [anonymizováno] podán k poštovní přepravě, jak bylo zjištěno z podacího lístku podacího čísla [anonymizováno].
8.Z provedených důkazů nevyplývá, že by byla ověřena totožnost žalované v souvislosti s tvrzenou smlouvou a dodatkem. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaná na webových stránkách požádala žalobkyni prostřednictvím tam umístěného formuláře o poskytnutí částek [anonymizováno] a částku [anonymizováno], že by jí žalobkyně na její telefonní číslo [anonymizováno] v uvedených dnech v PIN kód pro podpis smluvních dokumentů, klikla na příslušné tlačítko, kterým by projevila souhlasnou vůli s obsahem shora uvedené smlouvy, dodatků ke smlouvě a obchodních podmínek. I pokud by uvedené prokázáno bylo, žalobkyně neprokázala, že by ověřovala schopnost žalované splácet úvěr a že tak bylo učiněno řádně s náležitou péčí.
9.V posuzované věci žalobkyně nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o zápůjčce a dodatky byla žalovanou podepsána. Prokázáno bylo poskytnutí celkem částky [anonymizováno] na účet žalované a zaslání výzvy k vrácení této částky dne [anonymizováno].
10.Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o zápůjčce byla žalovanou podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 OSŘ s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání. 11.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce dle níže uvedených ustanovení.
12.Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 OZ lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 13.Podle § 546 OZ lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 OZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14.Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
15.Dne 01.07.2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19.09.2016 účinnosti zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. 16.ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
17.Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2009, sp. zn. nsoud/30_Cdo_1230_2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 18.Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
19.České právo rozlišuje různé druhy elektronického podpisu, přičemž právní důsledky je možné spojit s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně je nutné splnit ještě další požadavek občanského práva zakotvený v § 562 odst. 1 OZ, kterým je možnost určení jednající osoby. 20.V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná se smlouvou vyjádřila souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaná byla smlouvou vázána. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
21.Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalované poskytla plnění ve výši [anonymizováno], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 OZ). Žalované proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 OZ), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. 22.Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23.Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla mezi účastníky (resp. mezi žalovanou a věřitelem) dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 OZ), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2008, sp. zn. nsoud/33_Odo_142_2006). Za výzvu k plnění, s níž se žalovaná objektivně mohla seznámit, je tak nutno považovat zaslání předžalobní výzvy dne [anonymizováno], doručené žalované dle § 573 OZ dne [anonymizováno]. Lhůta k plnění byla sjednána třídenní, proto žalovaná byla povinna dlužnou částku do tří dnů, tj. [anonymizováno]. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení (§ 1970 OZ) z částky [anonymizováno] ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od prvního dne prodlení, tj. od [anonymizováno]. 24.Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
25.Co do jistiny převyšující přiznanou částku a úrok z prodlení za dobu dřívější nebo z částky vyšší, než žalobkyně požadovala, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Poněvadž z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti, upomínky (jejichž doručení žalovanému ani nebylo prokázáno) z důvodu tvrzeného prodlení žalované se smluvním závazkem nebyly důvodné, proto soud neshledal důvodnými ani náklady uplatněné v této souvislosti (výroku II.).
26.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, když procesní úspěch obou stran byl srovnatelný. Procesní úspěch žalobkyně je představován částkou [anonymizováno] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do dne vyhlášení rozsudku, tj. [anonymizováno], což je [anonymizováno], v součtu [anonymizováno]. Procesní úspěch žalované je představován částkou v součtu [anonymizováno], která sestává ze zamítnuté částky [anonymizováno], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 789 od [anonymizováno] do [anonymizováno] (což je [anonymizováno]). Soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok III.). --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.