100
ZÁKON
ze dne 16. června 1988
o sociálním zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ — ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní zásady
(1)Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani.
(2)Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času.
§ 2
Rozsah sociálního zabezpečení
(1)Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
- a)sociální péči,
- b)nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných.
§ 3
Účastníci právních vztahů sociálního zabezpečení
(1)Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona a podle dalších předpisů sociálního zabezpečení jsou občané, organizace a orgány sociálního zabezpečení.
§ 4
Občané
(1)Způsobilost občana mít v právních vztazích sociálního zabezpečení práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého.
(2)Způsobilost občana vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením šestnáctého roku věku. Občan mladší šestnácti let musí být zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem občana mladšího šestnácti let, stanoví zákon o rodině.
(3)O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonném zástupci občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo který byl této způsobilosti zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého platí ustanovení občanského zákoníku.
§ 5
Organizace
(1)Organizacemi se pro účely předpisů sociálního zabezpečení rozumějí právnické osoby a občané, kteří zaměstnávají jiné občany.