Část druhá. — Změny předpisů o soudní příslušnosti.
čl. 2
(1)Zákon ze dne 1. srpna 1895, č. 111 ř. z., o vykonávání moci soudní a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma), ve znění novel, se mění takto: 1. V § 7, odst. 3 se vypouštějí slova „a zajišťovacích“. 2. V § 49, odst. 1, č. 1, v § 51, odst. 1 a v § 52, odst. 1 se nahrazuje částka „5.000 Kčs“ částkou „15.000 Kčs“. 3. § 76 zní:
(2)„Žaloby o rozvod, rozluku nebo o neplatnost manželství, jakož i o všeliké nikoliv ryze majetkové nároky z manželského poměru, náležejí, jsou-li strany nebo jedna z nich československými státními občany, před soud, v jehož obvodě manželé měli poslední společné bydliště.
(3)Jestliže manželé neměli poslední společné bydliště v tuzemsku, je příslušný obecný soud žalovaného, a není-li tu takového soudu, obecný soud žalobcův. Jestliže tu ani tohoto soudu není, je příslušný soud v Praze.“ 4. Jako § 76 a) se zařaďuje toto ustanovení:
(4)„Není-li žádná ze stran československým státním občanem, je příslušný pro spory uvedené v předchozím paragrafu soud, v jehož obvodě měli manželé poslední společné bydliště, a není-li tu takového soudu, obecný soud žalovaného. Soud však může, nejde-li o neplatnost manželství z důvodu, který by se podle československého práva vyšetřoval z moci úřední, ve věci jednat jen tehdy, může-li býti rozhodnutí uznáno v domovském státě manželů, a jsou-li státními občany různých států, v obou dotčených státech.
(5)Byla-li manželka v době uzavření manželství československou státní občankou, může žalovati o neplatnost manželství uzavřeného s manželem, který není státním občanem tohoto státu, není-li tu soudu příslušného podle odstavce 1, u zdejšího soudu, v jehož obvodě před uzavřením manželství naposledy bydlila, a není-li tu takového soudu, u soudu v Praze.
(6)Ustanovuje-li mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce zákonů a nařízení něco jiného, platí její předpisy místo předpisů odstavce 1 a 2.“ 5. § 100 s nadpisem zní:
(7)„Podpůrný soud pro žaloby z poměru rodičovského.
(8)Žaloby o všeliké nikoliv ryze majetkové nároky z poměru rodičovského náležejí, není-li tu obecného soudu žalovaného, před obecný soud žalobcův. Jestliže tu ani tohoto soudu není, je příslušný soud v Praze.“ 6. § 109, odst. 2 se zrušuje. 7. § 114 zní:
(9)„Povoliti dobrovolný rozvod je příslušný okresní soud, v jehož obvodě má některý z manželů svůj obecný soud, a není-li tu takového soudu, okresní soud civilní pro vnitřní Prahu. Soud však může ve věci jednat jen tehdy, je-li aspoň jeden z manželů československým státním občanem.
(10)Oznámení o opětném spojení rozvedených manželů se může státi u soudu, který na žádost manželů rozvod povolil, nebo u okresního soudu, v jehož obvodě mají manželé v době oznámení své společné bydliště. V posléz uvedeném případě třeba v oznámení uvésti soud, který rozvod povolil, aby mohl býti náležitě zpraven.“
čl. 3
Změny jurisdikční normy.
(1)Čl. III. K § 20 zákona ze dne 22. května 1919, č. 320 Sb., kterým se mění ustanovení občanského práva o obřadnostech smlouvy manželské, o rozluce a o překážkách manželství, se připojuje tento další odstavec: „4. Nelze-li určiti místní příslušnost podle předchozích ustanovení, je příslušný krajský soud civilní v Praze.“