čl. 1
(1)Zvyšují se důchody ze sociálního zabezpečení (pojištění) přiznané před 1. lednem 1971, a to důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, vdovské a sirotčí.
(2)Zvýšení náleží též k důchodům přiznaným po 31. prosinci 1970, jde-li o
- a)důchody starobní, invalidní a částečné invalidní, na které vznikl nárok před 1. lednem 1971 a které byly přiznány podle předpisů účinných před 1. lednem 1976, pokud tyto důchody byly vyměřeny z průměrného měsíčního výdělku nebo z jiného obdobného základu vypočteného za období ukončené před 1. lednem 1971,
- b)důchody vdovské a sirotčí, jestliže jsou vyměřeny z důchodů uvedených v odstavci 1 nebo v ustanovení písmene a).
(3)Zvýšení náleží
- a)k starobnímu a invalidnímu důchodu v částce 70 Kčs měsíčně,
- b)k částečnému invalidnímu důchodu a sirotčímu důchodu oboustranně osiřelého dítěte v částce 35 Kčs měsíčně,
- c)k vdovskému důchodu v částce 42 Kčs měsíčně,
- d)k sirotčímu důchodu jednostranně osiřelého dítěte v částce 21 Kčs měsíčně.
(4)Pobírá-li důchodce více důchodů, ke kterým se poskytuje zvýšení, náleží zvýšení jen k jednomu z nich, a to výhodnější. Toto zvýšení se pro souběh důchodů nesnižuje o polovinu; pro účely úpravy výše důchodů při jejich souběhu se ke zvýšení nepřihlíží.
(5)Zvýšení k důchodu náleží, i když důchod spolu s ním překročí hranice omezující výši důchodu stanoveným procentním poměrem k průměrnému měsíčnímu (ročnímu) výdělku nebo překročí nejvyšší výměry důchodu (úhrnu důchodů při souběhu) stanovené pevnými částkami. Zvýšení spolu s důchodem (úhrnem důchodů) nesmí však překročit hranici stanovenou v § 66 odst. 2 větě první zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.
(6)Vyplácí-li se důchod ve snížené výměře pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nebo je jeho výplata omezena,1) přizná se zvýšení k takto upravenému důchodu.
(7)Při výpočtu důchodu, jehož výše se stanoví z důchodu, k němuž náleží zvýšení, a při zvyšování důchodu pro bezmocnost se ke zvýšení nepřihlíží.
(8)Zvýšení důchodů podle předchozích odstavců a podle čl. I zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb. a čl. I zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb. jsou zahrnuta ve stanovené nejnižší výměře důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce (čl. II č. 1, 8 a 9) a v nejnižších výměrách důchodů účastníků odboje uvedených v čl. II č. 4 až 7. Zvýšení k starobnímu, invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu podle předchozích odstavců nenáleží, poskytují-li se tyto důchody ve výměře uvedené v čl. II č. 3.
(9)Zvýšení důchodu se vyplácí měsíčně předem současně s měsíčními částkami důchodu.
(10)Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o zvýšení důchodů obdobně předpisy o dávkách důchodového zabezpečení.
čl. 2
(1)Zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 76/1979 Sb., o zvýšení důchodů, zákona č. 150/1979 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 7/1982 Sb., o zvýšení důchodů a o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 116/1983 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, a zákona č. 56/1984 Sb., o některých změnách zákona o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto: 1. V § 42 odst. 1 a 2 a v § 45 odst. 2 se částka 880 Kčs nahrazuje částkou 950 Kčs a částka 1500 Kčs částkou 1600 Kčs. 2. § 46 odst. 1 zní:
(2)„(1) Výchovné náleží poživateli důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního, důchodu za výsluhu let, částečného důchodu za výsluhu let, osobního a sociálního na každé dítě (§ 40). Poživatelce vdovského důchodu náleží výchovné na každé dítě (§ 40), jestliže není účastna nemocenského zabezpečení46) a má v přímém zaopatření aspoň jedno dítě ve věku do tří let. Výchovné náleží i na dítě svěřené poživateli některého z uvedených důchodů do pěstounské péče. Výchovné nenáleží na dítě, kterému se poskytuje invalidní důchod.“. 3. § 56 odst. 2 zní:
(3)„(2) Starobní a invalidní důchod činí nejméně, jde-li o účastníka odboje skupiny Kčs měsíčně I. 1770 II. 1470 III. 1270 IV. 1170.“. 4. § 57 odst. 2 zní:
(4)„(2) Vdovský důchod vdovy po účastníku odboje I. skupiny činí nejméně 1140 Kčs měsíčně a vdovy po účastníku odboje II. až IV. skupiny činí nejméně 960 Kčs měsíčně.“. 5. § 57 odst. 5 zní:
(5)„(5) Nemá-li vdova po účastníku odboje nárok na vdovský důchod, požívá však starobní nebo invalidní důchod, náleží tento důchod nejméně ve výši 1140 Kčs měsíčně, jde-li o vdovu po účastníku odboje I. skupiny, a ve výši 960 Kčs měsíčně, jde-li o vdovu po účastníku odboje II. až IV. skupiny.“. 6. § 59 zní:
§ 2
(1)Je-li účastníku odboje přiznán sociální důchod, poskytuje se účastníku odboje skupiny ve výši Kčs měsíčně I. 1770 II. 1470 III. 1270 IV. 1170.
§ 2
(1)Je-li vdovský důchod vdovy po účastníku odboje jediným zdrojem příjmu vdovy a nedosahuje částky 1050 Kčs měsíčně, zvyšuje se na tuto částku. Ustanovení § 42 odst. 1 části věty prvé za středníkem a odst. 4 platí obdobně.
(2)Jestliže důchod (úhrn důchodů) nedosahuje částky 1700 Kčs měsíčně a je jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, z nichž jeden je účastníkem odboje, zvyšuje se důchod (úhrn důchodů) na tuto částku. Ustanovení § 42 odst. 2 až 4 platí obdobně.
(3)Zvýšení důchodu pro bezmocnost se přizná i nad hranici uvedenou v § 47 odst. 1, byl-li důchod (úhrn důchodů) upraven podle předchozího odstavce.“. 9. V § 159 se částka 880 Kčs nahrazuje částkou 950 Kčs a částka 1500 Kčs částkou 1600 Kčs.
čl. 3
Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a zvýšení důchodu pro bezmocnost
(1)Zvýšení důchodu podle čl. I se poskytuje k důchodům, které byly přiznány před 1. lednem 1971 (čl. I odst. 1), bez žádosti; zvýšení k důchodům, které byly přiznány po 31. prosinci 1970 (čl. I odst. 2), se poskytuje na žádost.
(2)Zvýšení důchodu podle čl. I se poskytuje k důchodům vypláceným ke dni účinnosti tohoto zákona od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(3)Důchody starobní, invalidní, vdovské, sirotčí oboustranně osiřelých dětí, sociální a rodičů a sourozenců vyplácené ke dni účinnosti tohoto zákona, které jsou upraveny jako jediný zdroj příjmu důchodce (§ 42 odst. 1, § 45 odst. 2 věta první a § 159 věta první zákona č. 121/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů), se zvýší na částku 950 Kčs (čl. II č. 1 a 9) bez žádosti od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona. Pokud důchody uvedené v předchozí větě nebyly dosud upraveny jako jediný zdroj příjmu a nedosahují částky 950 Kčs (čl. II č. 1 a 9), popřípadě částky 1050 Kčs (čl. II č. 8 - § 60a odst. 1), upraví se na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(4)Úprava starobního, invalidního, sociálního důchodu a důchodu rodičů a sourozenců, na který je odkázán též rodinný příslušník důchodce (§ 42 odst. 2, § 45 odst. 2 věta druhá a § 159 věta druhá zákona č. 121/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů), z důvodu jediného zdroje příjmu na částku 1600 Kčs (čl. II č. 1 a 9) se provede na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona. To platí též, jde-li o úpravu důchodu (úhrnu důchodů), který je jediným zdrojem příjmu, na částku 1700 Kčs podle čl. II č. 8 (§ 60a odst. 2).
(5)Důchody účastníků odboje, které nedosahují výše stanovené v čl. II č. 3 až 7, se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(6)Částečné invalidní důchody účastníků odboje přiznané před účinností tohoto zákona se na žádost přepočtou vzhledem k nově stanovené nejnižší výměře invalidního důchodu účastníka odboje (čl. II č. 3), je-li to pro ně výhodnější. Úprava důchodů se provede nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
čl. 4
Přechodná ustanovení
(1)Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985. Husák v. r. Indra v. r. Štrougal v. r. 1) § 39 a § 64 odst. 2 věta třetí zákona č. 121/1975 Sb. 46) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení. Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 128/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů.