lex.One
něco nefunguje?
č. 108/2006 Sb.Účinnost od: 2007-01-01V platnosti
Synch.: 23. 4. 2026 21:00
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon o sociálních službách

108 ZÁKON ze dne 14. března 2006 o sociálních službách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.
(2)Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v podpoře bydlení, poskytování dávky státní sociální pomoci, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, u poskytovatelů zdravotních služeb, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců, v azylových zařízeních a v integračním sociálním podniku.
(3)Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie54).
§ 2

Předmět úpravy

(1)Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.
(2)Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Přednost mají takové formy poskytování sociálních služeb, které podporují setrvání osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí.
§ 3

Základní zásady

(1)Pro účely tohoto zákona se rozumí 1. osoba blízká uvedená v žádosti o příspěvek na péči poskytující pomoc osobě před přiznáním příspěvku na péči, 2. osoba blízká poskytující pomoc osobě, jíž byl přiznán příspěvek na péči, 3. osoba, které je vypláceno dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění z důvodu péče o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, 4. osoba, jíž bylo vyplácení dlouhodobého ošetřovného ukončeno, ale nadále pečuje o osobu vyžadující péči v domácím prostředí, 5. osoba poskytující péči osobě, která spadá do cílové skupiny poskytované služby.
  • a)sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení,
  • b)nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením,
  • c)dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,
  • d)přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým1), domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity,
  • e)sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný,
  • f)sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace,
  • g)zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby,
  • h)sítí sociálních služeb souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající místní dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na území kraje a dostupnými finančními a jinými zdroji,
  • i)sítí sociálních služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem souhrn sociálních služeb, které v dostatečné kapacitě, náležité kvalitě a s odpovídající dostupností napomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob na území České republiky a které jsou v souladu se zjištěnými potřebami osob na území České republiky,
  • j)pečující osobou
§ 4

Vymezení některých pojmů

(1)Nárok na příspěvek na péči má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a to, pokud má bydliště na území České republiky, s výjimkou osob uvedených v písmenech j), n) a o); co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o dávce státní sociální pomoci.
  • a)osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu2), jde-li o státního občana České republiky,
  • b)cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu3),
  • c)cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4),
  • d)rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu a), pokud mu byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zvláštního právního předpisu3),
  • e)rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3),
  • f)cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu5),
  • g)osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu6),
  • h)cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu7),
  • i)cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky,
  • j)osoba, které nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie54), nebo osoba zaměstnaná, samostatně výdělečně činná, osoba ponechávající si takové postavení a její rodinní příslušníci mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie63),
  • k)cizinec, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu59),
  • l)cizinec, který je zaměstnán nebo již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání60), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61),
  • m)rodinný příslušník62) osob uvedených v písmenech f), h), k) a l), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu61),
  • n)cizinec, kterému bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání65) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání66),
  • o)cizinec, kterému byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance67) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie68), a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky,
  • p)rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu o), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
(2)Sociální služby se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně poskytují
  • a)osobám uvedeným v odstavci 1, s výjimkou osob uvedených v písmenech n) až p); podmínka bydliště na území České republiky zde neplatí,
  • b)občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce,
  • c)rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce.
(3)Sociální služby uvedené v § 57, 5963 a 69 se při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně poskytují také osobě, která není uvedena v odstavci 2, pokud oprávněně pobývá na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3). Sociální služby uvedené v § 57, 60 a 69 se poskytují také osobě, která je obětí trestného činu obchodování s lidmi nebo trestného činu zavlečení48). Sociální služby uvedené v § 37 se poskytují osobě, která je obětí trestného činu, pokud oprávněně pobývá na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3), a osobě, která je obětí trestného činu obchodování s lidmi nebo trestného činu zavlečení.
§ 5

Okruh oprávněných osob

(1)Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
  • a)Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
  • b)krajské úřady,
  • c)obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
  • d)Institut posuzování zdravotního stavu,
  • e)Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2)Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
(3)V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje.
§ 6

Působnost v oblasti sociálních služeb

(1)Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami.
§CZ Zákonv0.1.0