116
ZÁKON
ze dne 1. prosince 1967
o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
čl. 1
(1)Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 1 zní:
(2)„(1) Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví podle zásad schválených vládou krajský národní výbor, pokud tuto svou pravomoc nepřenese na okresní národní výbor.“ 2. § 7 zní:
§ 1
(1)Dávky ze zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.“ 3. V § 8 se zrušuje odstavec 7. 4. § 9 odst. 1 zní:
(2)„(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.“ 5. V § 16 se zrušuje odstavec 8. 6. § 19a odst. 3 zní:
(3)„(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den.“ 7. § 22 odst. 1 zní:
(4)„(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 9) za období, stanovené prováděcími předpisy, přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou.“ 8. § 25 odst. 2 zní:
(5)„(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 22 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte.“ 9. V § 32 se zrušuje ustanovení písm. d) a na konci ustanovení písm. c) se nahrazuje čárka tečkou. 10. V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:
(6)„(2) Družstevníku, který je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách: při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky poskytují, Kčs na 1 dítě Kčs na 2 děti Kčs na 3 děti Kčs na 4 děti Kčs na 5 dětí Kčsdo 3000 38 86 144 212 290 nad 3000 do 3800 se neposkytují 48 144 212 290 nad 3800 se neposkytují 144 212 290
(7)Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.“
(8)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 11. § 44 odst. 3 zní:
(9)„(3) Nárok na starobní důchod má též člen (členka) družstva, jestliže byl po 30. září 1948 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 20 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let.“ 12. § 48 odst. 1 zní:
(10)„(1) Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí: v důchodovém pásmu při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny základní výměra důchodu nad Kčs do Kčs měsíčně Kčs I. - 300 230 II. 300 450 270 III. 450 600 310 IV. 600 750 350 V. 750 900 390 VI. 900 1150 440 VII. 1150 1400 500 VIII. 1400 1650 560 IX. 1650 - 650“ 13. V § 48 se zrušuje odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 14. § 49 zní:
§ 1
Základní ustanovení
(1)Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, se poskytuje i při další činnosti v takovém družstvu starobní důchod určený důchodovým pásmem ve výši stanovené vládou.
(2)Nepožádá-li člen družstva o starobní důchod, ačkoliv splnil podmínky pro nárok na tento důchod, nebo vzdá-li se výplaty přiznaného starobního důchodu, zvyšuje se jeho nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti v družstvu, pokud se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši, o 4 % průměrné měsíční pracovní odměny. Do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby.“ 15. V § 54 odst. 2 poslední věta zní:
(3)„Do doby 20 roků se započítávají náhradní doby podle § 40 odst. 1 písm. g) a h) a členkám družstva též doba pracovní činnosti podle § 39 odst. 1 č. 2 a náhradní doba péče o dítě.“
(4)V témže paragrafu se zrušuje odstavec 3; dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 16. V § 55 odst. 1 se vypouští citace odstavce 3 uvedená u § 54.
(5)V odstavci 2 téhož paragrafu se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5. 17. V § 56 odst. 2 se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5. 18. V § 59 se zrušují odstavce 2 a 3; dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4. 19. V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4 tohoto znění:
(6)„(4) Je-li poživatel důchodu zároveň uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije-li s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné měsíčně k důchodu na 1 dítě na 2 děti na 3 děti na 4 děti Kčs Kčs Kčs Kčs invalidnímu 120 260 420 600 jinému 70 170 310 490 a zvyšuje se za každé další dítě měsíčně o 220 Kčs.“
(7)Dosavadní odstavce 4 až 7 téhož paragrafu se označují jako odstavce 5 až 8, při čemž se v novém odstavci 8 zrušuje ustanovení písm. c) a v ustanovení písm. b) se čárka nahrazuje tečkou. 20. § 92 odst. 1 zní:
(8)„(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda nestanoví výjimky. Jestliže však družstevníku náleží výplata starobního důchodu při další pracovní činnosti v družstvu, vyplácí se starobní důchod, i když se oprávněnému vyplácí nemocenské. Invalidní (částečný invalidní) důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 75 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.“ 21. § 104 včetně nadpisu zní:
§ 1
„Fond kulturních a sociálních potřeb
(1)Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků.
(2)Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb, jichž má být použito k sociálním účelům.“ 22. V § 105 odst. 3 se nahrazují slova „ze sociálních fondů“ slovy „z fondů kulturních a sociálních potřeb“. 23. V § 110 odst. 2 se nahrazují slova „ze sociálního fondu“ slovy „z fondu kulturních a sociálních potřeb“. 24. § 112 odst. 1 zní:
(3)„(1) Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 12,5 % úhrnu peněžních pracovních odměn.“ 25. § 116 odst. 2 zní:
(4)„(2) Sociální komise rozhodují zejména o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.“ 26. K § 144 se připojuje další věta tohoto znění:
(5)„Při stanovení období podle § 9 odst. 1, § 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2, se zpravidla vychází z období 12 kalendářních měsíců.“ 27. § 146 se zrušuje.