ČÁST PRVNÍ — STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 1
(1)Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, lyceum, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.
§ 2
Typy středních škol
(1)Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.
(2)Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.
(3)Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.
(4)Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.
(5)Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:
- a)požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,
- b)didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
- c)specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,
- d)charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
- e)požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem,
- f)efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.
(6)Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem. Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.
(7)Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků.
(8)Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12), se započítává jako žák příslušného oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového počtu žáků školy se započítává pouze jednou.
§ 2a
Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování
(1)Třídu, v níž se vzdělávají žáci více oborů vzdělání (dále jen „víceoborová třída“), lze zřídit, pouze pokud
- a)jde o obory vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání11), stejné formy a délky vzdělávání a stejného ročníku,
- b)jde o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem, a
- c)počet žáků v každém z těchto oborů vzdělání je v ročníku dané školy nižší než 17.
(2)Pokud nelze zřídit víceoborovou třídu podle odstavce 1, lze ji zřídit alespoň z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 2b
Obecná ustanovení o víceoborové třídě
(1)Víceoborová třída může být složena nejvýše
- a)ze 3 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem, nebo
- b)ze 2 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2)Pro účely víceoborových tříd se obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12) považují za obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.
§ 2c
Počet oborů víceoborové třídy
(1)Pro obor vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, lze zřídit víceoborovou třídu pouze pro žáky vzdělávající se v oboru vzdělání s talentovou zkouškou. Počet oborů vzdělání ve víceoborové třídě podle věty první není omezen.
(2)Odstavec 1 se nevztahuje na
- a)víceoborovou třídu, v níž je 1 z oborů vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění kategorií dosaženého vzdělání H, L nebo M a počet žáků v tomto oboru vzdělání je v daném ročníku a formě vzdělávání v dané škole nižší než 17, a
- b)víceoborovou třídu pro obory vzdělání Gymnázium a Gymnázium se sportovní přípravou.
§ 3
Zvláštní pravidla pro obory vzdělání s talentovou zkouškou
(1)Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
- a)1 - výborný,
- b)2 - chvalitebný,
- c)3 - dobrý,
- d)4 - dostatečný,
- e)5 - nedostatečný.
(2)Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
(3)Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn1a), uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.
(4)Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5)V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:
- a)1 - velmi dobré,
- b)2 - uspokojivé,
- c)3 - neuspokojivé.
(6)Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
- a)prospěl(a) s vyznamenáním,
- b)prospěl(a),
- c)neprospěl(a),
- d)nehodnocen(a).
(7)Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 – výborný.
(8)Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
(9)Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí1b).
(10)Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu1c).
§ 4
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(1)Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy:
- a)zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,
- b)kritéria stupňů prospěchu,
- c)podrobnosti o komisionálních zkouškách,
- d)průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
- e)průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání při kombinované výuce, pokud je ve škole uskutečňována,
- f)průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou,
- g)průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.
§ 4a
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
(1)Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12) pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb.
§ 5
Závěrečná zkouška v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou
(1)V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů2) je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
(2)Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
§ 5a
Individuální vzdělávací plán
(1)Rozsah distančních prvků výuky činí z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce nejvýše
- a)20 % synchronní výuky a
- b)20 % asynchronní výuky.
(2)V případě nižších stupňů víceletých gymnázií nebo odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se výuka s distančními prvky uskutečňuje pouze synchronně, a to z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce, nejvýše v rozsahu 20 %.
(3)Pokud je ve škole uskutečňována kombinovaná výuka, ředitel školy zveřejní
- a)způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a její celkový rozsah,
- b)jaké distanční prvky a v jakém rozsahu budou v rámci kombinované výuky využívány a
- c)způsob zajištění kombinované výuky ve škole u žáků, kteří nemají podmínky pro vzdělávání v domácím prostředí.
§ 6
Kombinovaná výuka
(1)Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
- a)při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání3),
- b)koná-li opravné zkoušky4),
- c)koná-li komisionální přezkoušení5).
(2)Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
(3)Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
(4)Výsledek přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(5)Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy5a) a zveřejní je na přístupném místě ve škole.
§ 6a
Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu
(1)Škola zřízená obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen „seznam určených škol“), poskytuje žákům této nebo jiné školy bezplatnou přípravu k začlenění do středního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků cizinců, kteří se vzdělávají ve střední škole, a zahrnující základy příslušné odborné terminologie (dále jen „jazyková příprava“).
(2)Seznam určených škol vytváří krajský úřad a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)Na seznam určených škol krajský úřad vždy zařadí alespoň jednu školu v kraji.
(4)Krajský úřad na seznam určených škol zařadí zpravidla školu, v níž
- a)je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %, nebo
- b)je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 6b odst. 2.
(5)Seznam určených škol je možné měnit i v průběhu školního roku.
(6)V seznamu určených škol je u každé školy uvedeno jméno kontaktní osoby a kontaktní údaje.
(7)Určená škola poskytuje jazykovou přípravu v každé skupině pro jazykovou přípravu jak osobním způsobem, tak distančním synchronním způsobem, pokud nemohou být všichni žáci ve skupině osobně přítomni. Určená škola poskytuje jazykovou přípravu i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem; způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto přípravu.
§ 6b
Určená škola
(1)Ředitel školy, jíž je žák žákem, vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka uvedeného v odstavci 2 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.
(2)Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který se vzdělává ve škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení nejvýše 36 měsíců před podáním žádosti.
(3)Zletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě své žádosti. Nezletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka je prohlášení, že žák splňuje podmínku podle odstavce 2.
(4)Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
(5)Ředitel určené školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel určené školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.
§ 6c
Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
(1)Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.
(2)Skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 5 a nejvýše 15 žácích podle § 6b odst. 2. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 15 žáků podle § 6b odst. 2.
(3)Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 6b odst. 2, a to i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 6b odst. 2.
(4)Pokud vznikne pouze jedna skupina pro jazykovou přípravu ve správním obvodu kraje, neplatí pro ni podmínka nejméně 5 žáků podle odstavce 2 věty první.
§ 6d
Vznik skupiny pro jazykovou přípravu
(1)Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 400 hodin po dobu nejvýše 30 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, na základě doporučení ředitele školy, jíž je žák žákem, a podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 400 hodin.
(2)Jazyková příprava přednostně probíhá mimo dobu vyučování žáka ve škole, jíž je žákem. V době vyučování probíhají nejvýše 3 hodiny týdně. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn.
(3)Škola, jíž je žák žákem, zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním synchronním způsobem.
(4)Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, jíž je žák žákem.
(5)Škola, jíž je žák žákem, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi týkající se vzdělávání a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.
§ 7
Organizace jazykové přípravy
(1)Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání6).
(2)Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.
§ 8
Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka
(1)Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
§ 9
Uznání částečného vzdělání žáka
(1)Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.
§ 10
(1)Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
(2)Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
(3)Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je
- a)napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
- b)důtka, kterou ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník, nebo
- c)důtka ředitele, kterou ukládá ředitel školy.
(4)Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání kázeňských opatření jsou součástí školního řádu.
(5)Ředitel školy, třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.
(6)Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamená do dokumentace školy.
§ 11
Teoretické vyučování
(1)Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví.
(2)Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová, délka polední přestávky je nejméně 30 minut.
(3)V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.
§ 11a
Praktické vyučování
(1)Náležitosti smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání v podrobnostech obsahují
- a)rozsah příslušného školního vzdělávacího programu, ve kterém se duální poskytovatel zavazuje poskytovat duální praktické vyučování, nebude-li je poskytovat v celém rozsahu,
- b)popis materiálního a technického vybavení poskytovaného duálním poskytovatelem žákům v duálním praktickém vyučování nad rámec standardu kvality duálního praktického vyučování pro daný obor vzdělání,
- c)způsob zajištění dopravy žáků do místa, případně z místa konání duálního praktického vyučování, vyžadují-li to organizace výuky školy a školského zařízení nebo provozní podmínky duálního poskytovatele,
- d)způsob a lhůty prokazování nákladů, které duálnímu poskytovateli nutně vznikají výhradně za účelem poskytování duálního praktického vyučování,
- e)druh, lhůty a způsob předávání údajů o průběhu duálního praktického vyučování a o práci žáků v něm zaznamenávaných u duálního poskytovatele,
- f)způsob omlouvání nepřítomnosti žáků na pracovišti duálního poskytovatele a
- g)pravidla pro vstup zaměstnanců školy a školského zařízení na pracoviště duálního poskytovatele.
§ 11b
Podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání
(1)Před zahájením duálního praktického vyučování duální poskytovatel
- a)určí osoby s profesní nebo odbornou kvalifikací podle § 65e odst. 1 školského zákona, pod jejichž vedením a dohledem se na pracovišti uskutečňuje duální praktické vyučování; 1 osoba vede současně nejvýše 6 žáků,
- b)vydá písemně dodatek k provoznímu řádu pracoviště, který stanoví odchylky pro žáky v duálním praktickém vyučování přiměřeně jejich věku, rozumové a volní vyspělosti, a seznámí s ním všechny žáky i zaměstnance na pracovišti a
- c)seznámí žáky s rozvrhem duálního praktického vyučování na pracovišti a se způsobem omlouvání nepřítomnosti žáků na pracovišti; dojde-li později ke změně rozvrhu, seznámí s touto změnou před jejím uskutečněním žáky, jichž se týká.
§ 11c
Pravidla pro vedení žáků a dohled nad žáky na pracovišti duálního poskytovatele
(1)Certifikát poskytovatele obsahuje
- a)jméno nebo název a sídlo nebo místo trvalého pobytu, popřípadě pobytu, a předmět činnosti nebo podnikání osoby,
- b)identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
- c)adresu nebo adresy pracovišť duálního praktického vyučování,
- d)obor vzdělání, v němž osoba poskytuje duální praktické vyučování,
- e)nejvyšší počet žáků, jimž může osoba poskytovat duální praktické vyučování, a
- f)datum vydání certifikátu a označení organizace duálních poskytovatelů, která jej vydala.
§ 12
Náležitosti certifikátu poskytovatele
(1)Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování8) obsahuje zejména:
- a)obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování budou vykonávat,
- b)místo konání praktického vyučování,
- c)časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
- d)počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
- e)poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
- f)způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
- g)opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při praktickém vyučování,
- h)podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby (dále jen „instruktor“),
- i)ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.
§ 13
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
(1)Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu.
(2)V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin.
(3)Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.
(4)Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo ve školském zařízení se zařazuje přestávka v délce 15 až 25 minut.
(5)Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích fyzických nebo právnických osob, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
(6)Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí učitel odborného výcviku. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede současně nejvýše 6 žáků.
(7)Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 10 skupin podle § 2 odst. 6, může ředitel školy určit 1 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku; jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 20 skupin, může určit až 2 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucí učitele odborného výcviku a za každých dalších 20 skupin dalšího zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku. Do počtu skupin podle věty první se započítává také jedna polovina všech skupin žáků, které vede instruktor podle odstavce 6, zaokrouhlená na celé číslo směrem dolů. Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 9 a méně skupin, nelze určit zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku.
§ 14
Odborný výcvik
(1)Cvičení je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují odborné vzdělávání a přípravu žáků. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.
§ 15
Cvičení
(1)Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.
(2)Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně. Odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.
(3)Učební praxi, odbornou praxi a uměleckou praxi vyučuje učitel odborných a uměleckých odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.
(4)Podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu stanoví organizační uspořádání učební praxe nebo odborné praxe ředitel školy, v případě umělecké praxe na návrh jím určeného uměleckého vedoucího oboru.
§ 16
Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe
(1)Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut. Maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6.
(2)Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
(3)Dopolední vyučování ve vyučovacím dni začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy určit počátek dopoledního vyučování od 6 hodin a konec odpoledního vyučování ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek zpravidla 12 hodin.
§ 17
Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost
(1)Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:
- a)organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,
- b)poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách.
(2)Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas zákonného zástupce.