čl. 1
(1)Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 se v první větě za slovy „s výjimkou cizích států“ vypouštějí slova „organizace zabezpečující podmínky pro činnost v diplomatických a konzulárních misí,“; slova v závorce se nahrazují slovy „(dále jen „povinná osoba“)“, přičemž se v dalších ustanoveních zákona, kde se užívá slova „organizace“ míní „povinná osoba“, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného.
(2)Dosavadní text paragrafu se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
(3)„(2) Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v § 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena.“. 2. § 9 zní:
§ 1
(1)Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich, podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.
(2)Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v § 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.“. 3. V § 10 odst. 3 a 4 znějí:
(3)„(3) Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v § 19a převyšuje náhradu podle § 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle § 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání.
(4)Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).“.
(5)V § 10 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:
(6)„(5) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4.
§ 1
(1)Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.
(2)Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
- a)činnost diplomatických a konzulárních misí,
- b)poskytování zdravotnických a sociálních služeb,
- c)potřeby školství,
- d)provoz kulturních a tělovýchovných zařízení,
- e)pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob,
(3)Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.
(4)Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení.“. 5. V § 14 odst. 1 se slova „s použitím vyhlášky ministerstva financí č. 73/1964 Sb., o cenách staveb v osobním vlastnictví a o náhradách při vyvlastnění nemovitosti“ nahrazují slovy „postupem uvedeným v § 19a“.
(5)V § 14 odst. 3 se slova „podle vyhlášky uvedené v odstavci 1“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“. 6. V § 15 odst. 1 se za první větu vkládají nové věty, které znějí: „Toto neplatí, jestliže fyzická osoba nabyla věc od státu způsobem uvedeným v § 4 odst. 2 zákona. V takovém případě se nemovitost vydá oprávněné osobě, přičemž povinné osobě vznikne právo na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi věci, a úhradu za zřízení práva osobního užívání pozemku. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.“.
(6)Dosavadní druhá a třetí věta § 15 se označují jako odstavec 2.
(7)Dosavadní odstavec 2 paragrafu 15 se označuje jako odstavec 3 a za slovy „vlastnické právo cizích států“ se v něm vypouštějí slova „československého státu, pokud právo hospodaření vykonává organizace zabezpečující podmínky pro činnost diplomatických a konzulárních misí“. 7. V § 19 odst. 2 na konci se doplňují slova „anebo ve lhůtě uvedené v § 10 odst. 3“. 8. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
§ 1
(1)Pro oceňování všech staveb pro účely tohoto zákona se použije část I., hlava první vyhlášky č. 73/1964 Sb. (dále jen „vyhláška“).
(2)Náhrada za pozemek, který se nevrací, se stanoví pětinásobkem sazeb uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) vyhlášky podle sazby platné pro výměru pozemků do 800 m2 bez ohledu na jeho výměru.
(3)Peněžní částku, kterou je oprávněná osoba povinna uhradit podle § 10 odst. 3, stanoví příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci současně se stanovením lhůty pro její zaplacení, a to i v případech, kdy byla nemovitost podle tohoto zákona již vydána.
(4)Způsob ocenění za použití vyhlášky stanoví v jednotlivých případech příslušné ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.“. 9. V § 22 odst. 1 na konci se doplňují slova „s výjimkou dohod o odevzdání a převzetí bytu, uzavřených na podkladě dohod o výměně bytu“. 10. Za dosavadní § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
§ 1
(1)Není-li oprávněné osoby nebo neuplatnila-li žádná z oprávněných osob nárok na vydání věci ve lhůtě stanovené v § 19, stává se oprávněnou osobou stát, který uplatní toto své právo nejpozději do osmnácti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při uplatnění nároku státu stanoví zvláštním předpisem příslušné orgány republik.“.