ČÁST PRVNÍ — ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Oddíl 1 — Účel zákona
§ 1
(1)Účelem tohoto zákona je v devizové oblasti vytvořit podmínky pro účinnější zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce, pro rovnováhu platební bilance a stabilitu kupní síly československé měny s cílem postupného dosažení její směnitelnosti a zabezpečit ochranu celospolečenských zájmů.
Oddíl 2 — Vymezení pojmů
§ 2
(1)Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně.
(2)Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.
(3)Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů [§ 3 odst. 1 písm. a)].
§ 3
(1)Pro účely tohoto zákona se rozumějí:
- a)zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžité plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.),
- b)zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením,
- c)cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účastí na majetku (akcie, podílové listy apod.), převoditelné dílčí dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupóny a talóny,
- d)zahraničními cennými papíry cenné papíry, týkající se majetku v zahraničí, nebo které byly vydány v zahraničí,
- e)devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu,
- f)devizovým účtem zúročitelný majetkový účet devizového tuzemce u devizového peněžního ústavu, na němž jsou uloženy devizové prostředky.
(2)Ustanovení tohoto zákona, týkající se devizových hodnot platí i pro platební dokumenty, s nimiž je spojeno právo na peněžité plnění v zahraničí v československé měně.
§ 4
(1)Devizovým peněžním ústavem se pro účely tohoto zákona rozumějí banky a spořitelny se sídlem v tuzemsku, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů.1) Banky a spořitelny bez tohoto povolení mají při směnárenské činnosti, kterou jsou oprávněny vykonávat podle zvláštních předpisů,2) práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizovému peněžnímu ústavu.
(2)Jiné právnické osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami nebo k provádění platebního styku se zahraničím podle zvláštních předpisů,3) mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizovému peněžnímu ústavu.
§ 5
(1)Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům. Devizové povolení se uděluje na žádost devizového tuzemce nebo devizového cizozemce. Týká-li se žádost o devizové povolení úlevy z povinnosti stanovené tímto zákonem, toto povolení se udělí, jestliže trvání na jejím dodržení by vedlo k újmě žadatele, jež by byla v nepoměru k cílům sledovaným tímto zákonem.
§ 6
(1)Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde zdržují nepřetržitě po dobu alespoň jednoho roku, a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci.
(2)Za devizové cizozemce se považují rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku zřízené nebo vyvíjející činnost v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,4) pokud jejich činnost nemá výhradně podnikatelskou povahu.
(3)Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se v tuzemsku zdržují déle než jeden rok, cizí státní příslušníci, kteří jsou
- a)registrováni u federálního ministerstva zahraničních věcí jako členové nebo pracovníci diplomatické mise nebo konzulárního úřadu cizího státu, členové jejich rodin nebo jejich soukromé služební osoby, je-li zaručena vzájemnost v tomto cizím státu;
- b)zaměstnanci mezinárodních organizací, institucí nebo orgánů na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;
- c)pracovníky obchodního zastupitelství devizového cizozemce nebo podniků se zahraniční majetkovou účastí působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li zaručena vzájemnost ve státu, jehož jsou tyto osoby příslušníky;
- d)v tuzemsku pouze přechodně a výhradně k provedení určitých prací, za účelem studia na československých školách, léčení, k získání praxe nebo k vykonávání činnosti v tuzemsku na základě mezinárodní smlouvy, jakož i členové jejich rodin, dokud tyto osoby neobdržely od příslušných československých orgánů povolení k trvalému pobytu.
Oddíl 3 — Devizové orgány a jejich působnost
§ 7
(1)Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí, cen a mezd republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(2)Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není v jednotlivých ustanoveních stanoveno jinak,
- a)Státní banka československá ve vztahu k právnickým osobám, které nejsou uvedeny v odstavci 2 písm. b) a c) a ve vztahu ke všem právnickým osobám na úseku jejich hmotných dovozů,
- b)federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a společenským organizacím v působnosti federace, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností,
- c)ministerstvo financí, cen a mezd republiky ve vztahu k rozpočtovým, příspěvkovým a společenským organizacím v působnosti republiky, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště nebo pobyt na území této republiky.
(3)Ministerstva financí, cen a mezd republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích, zajišťují vnitrostátní uspořádání majetků vypořádaných na základě mezistátních jednání a vykonávají další úkony související s mezistátním jednáním o majetkoprávních nárocích.