163
ZÁKON
ze dne 18. června 2015,
kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
čl. 1
(1)Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 241/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní:
(2)„(1) Účastníkem je pouze fyzická osoba, která má s penzijní společností uzavřenou smlouvu o důchodovém spoření zaregistrovanou v Centrálním registru smluv podle § 6.“. 2. V § 2 se odstavec 2 zrušuje.
(3)Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 3. V § 4 se odstavec 1 zrušuje.
(4)Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 1 až 7. 4. V § 4 odst. 3 se slova „fyzickou osobou, která splňuje podmínky vzniku účasti na důchodovém“ nahrazují slovy „účastníkem důchodového“. 5. § 30 se zrušuje. 6. V § 56 odst. 2 se ve větě první číslo „24“ nahrazuje číslem „48“ a slova „nebo do doby, než hodnota majetku v důchodovém fondu přesáhne 100 000 000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve“ se zrušují. 7. V § 99 odstavec 1 zní:
(5)„(1) Česká národní banka může penzijní společnosti nařídit převod obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům.“.
čl. 2
(1)Čl. II 1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nelze v Centrálním registru smluv registrovat první smlouvu o důchodovém spoření. Nebyla-li první smlouva o důchodovém spoření zaregistrována v Centrálním registru smluv do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká tato smlouva od počátku. 2. Změna statutu důchodového fondu provedená v souladu s § 56 odst. 2 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepodléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.