čl. 1
(1)Zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, se mění a doplňuje takto: 1. V § 10 odst. 3 se připojuje tato další věta:
(2)„Koná-li se společná schůze sněmoven, stanoví sněmovny pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu na návrh předsednictva Federálního shromáždění.“ 2. V § 11 odst. 2 větě první se mezi slova „na návrh“ a „svého“ vkládají slova „předsednictva Federálního shromáždění,“. 3. § 11 odst. 3 zní:
(3)„(3) Na schůzi sněmovny nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni president Československé socialistické republiky, poslanci druhé sněmovny a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem předsednictva sněmovny, a jde-li o společnou schůzi sněmoven, se souhlasem předsednictva Federálního shromáždění.“ 4. § 15 zní:
(4)„Členům předsednictva Federálního shromáždění se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze. Totéž platí i pro členy vlády Československé socialistické republiky.“ 5. K § 17 se připojuje další odstavec 5 tohoto znění:
(5)„(5) Obdobně lze postupovat, podá-li poslanec v rozpravě k projednávaným otázkám návrh, který se přímo nedotýká těchto otázek.“ 6. V § 21 odst. 3 se za slova „Na návrh“ vkládají slova „předsednictva Federálního shromáždění,“. 7. § 25 odst. 1 zní:
(6)„(1) Předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva obou sněmoven i jejich výbory spolupracují při přípravě usnesení Federálního shromáždění a usilují o sjednocování usnesení obou sněmoven. Za tím účelem se odpovídající výbory obou sněmoven informují o svých schůzích, o přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovídajícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek. K sjednocení rozdílných stanovisek konají odpovídající výbory zpravidla společné schůze.“ 8. V § 26 odst. 1 se mezi slova „usnést“ a „na novém“ vkládají slova „, a to i na návrh předsednictva Federálního shromáždění,“. 9. § 33 odst. 1 zní:
(7)„(1) Předsednictvo sněmovny informuje o podaných interpelacích předsednictvo Federálního shromáždění. Podané interpelace dá vytisknout a rozešle je předem, popřípadě rozdá je všem poslancům i interpelovanému.“ 10. § 33 odst. 3 zní:
(8)„(3) Předsednictvo sněmovny informuje o odpovědích na interpelace, a to popřípadě se svým stanoviskem, předsednictvo Federálního shromáždění; písemné odpovědi zařadí na pořad nejbližší schůze sněmovny, která k nim zaujme stanovisko. Navrhne-li to některý poslanec, koná se o odpovědích na interpelace rozprava.“ 11. § 38 odst. 4 zní:
(9)„(4) Od předložení zásad a politickoekonomického rozboru lze výjimečně upustit, vysloví-li s tím souhlas předseda Federálního shromáždění po projednání s předsedy sněmoven.“ 12. V § 39 se za slova „Předsednictvo sněmovny“ vkládají slova „nebo na základě jeho zmocnění předseda sněmovny“. 13. § 40 odst. 2 zní:
(10)„(2) Po projednání zásad sdělí výbor své stanovisko navrhovateli a předsednictvu sněmovny, které o něm informuje předsednictvo Federálního shromáždění, popřípadě s vlastním vyjádřením.“ 14. K § 41 se připojuje nový odstavec 4 tohoto znění:
(11)„(4) Osnovu zákona odůvodňuje ve sněmovně navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda Československé socialistické republiky, odůvodňuje ji ve sněmovně člen vlády, kterého tím vláda pověří.“ 15. V § 42 se za slova „Předsednictvo sněmovny“ vkládají slova „nebo na základě jeho zmocnění předseda sněmovny“. 16. § 50 zní:
(12)„Po projednání osnovy zákona seznámí předseda výboru s usnesením výboru neprodleně předsednictvo sněmovny a ostatní předsedy výborů sněmovny, jimž byla osnova zákona přikázána k projednání. Předsednictvo sněmovny informuje o usnesení výboru předsednictvo Federálního shromáždění.“ 17. § 53 zní:
(13)„(1) Ustanovení § 36 až 52 se vztahují přiměřeně i na projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění.
(14)Ustanovení § 41 až 52 se vztahují přiměřeně i na projednávání mezinárodních smluv. O záměrech sledovaných připravovanými mezinárodními smlouvami informuje vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění.“ 18. V § 55 odst. 1 větě první se čárka za slovy „obou sněmoven“ nahrazuje spojkou „a“ a vypouštějí se slova „a o schůzi předsednictva sněmovny“. 19. V § 55 odst. 3 se vypouští předposlední věta. 20. V § 56 odst. 1 se za slova „o schůzích“ vkládají slova „předsednictev a“. 21. § 58 zní:
(15)„(1) Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, působnost Federálního shromáždění podle čl. 58 ústavního zákona.
(16)Předsednictvo Federálního shromáždění dále zejména
- a)svolává zasedání a prohlašuje je za skončené podle čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2 ústavního zákona,
- b)usnáší se na svolání společné schůze obou sněmoven v případech podle čl. 34 ústavního zákona a navrhuje jejich denní pořad,
- c)rozhoduje podle čl. 52 ústavního zákona,
- d)koordinuje plán práce sněmoven a jejich orgánů,
- e)koordinuje práci výborů a projednává, je-li to potřebné, jejich stanoviska a zprávy; může navrhnout, aby se výbory věcí znovu zabývaly, nebo sdělit příslušnému orgánu stanovisko vlastní; o svém rozhodnutí informuje předsednictvo sněmovny,
- f)schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k rovnoprávnému zastoupení sněmoven,
- g)schvaluje návrh rozpočtu Federálního shromáždění,
- h)určuje, v jakém rozsahu a v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu Federálního shromáždění,
- ch)rozhoduje o plném, popřípadě o částečném nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich funkce,
- i)jmenuje vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění,
- j)vyhlašuje volby podle čl. 44 odst. 5 a čl. 59 ústavního zákona,
- k)zjišťuje, že souhlasná usnesení obou sněmoven (čl. 29 odst. 3 a čl. 44 odst. 1 ústavního zákona) se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění,
- l)vyhlašuje zákony Federálního shromáždění (čl. 45 odst. 3 ústavního zákona).
(17)Předsednictvo Federálního shromáždění předkládá opatření učiněná podle čl. 58 ústavního zákona sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění. Podává jim též zprávy o své ostatní činnosti.“ 22. V § 59 odst. 2 se připojuje tato další věta:
(18)„Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát předsedy výborů; na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.“ 23. § 61 se označuje jako odstavec 1, k němuž se připojují tato další písmena: 24. K § 61 se připojuje odstavec 2 tohoto znění:
- e)„e) rozhoduje po projednání s předsedy sněmoven o tom, kdy lze výjimečně upustit od předložení zásad a politickoekonomického rozboru (§ 38 odst. 4),
- f)přikazuje výborům po projednání s předsedy sněmoven návrhy zákonných opatření a jiné návrhy,
- g)zajišťuje styk s vládou Československé socialistické republiky a s národními radami.“
(19)„(2) Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.“ 25. § 63 odst. 1 věta první zní:
(20)„Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů, ověřovatele a dalších členů předsednictva sněmovny.“ 26. § 64 zní:
(21)„(1) Předsednictvo sněmovny
- a)připravuje schůze sněmovny a usnáší se na jejich svolání, nejde-li o společné schůze obou sněmoven, a podává jí zprávy o své činnosti a o činnosti jejích orgánů,
- b)projednává otázky týkající se vnitřních organizačních poměrů sněmovny a podrobnějších pravidel jejího jednání,
- c)přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, pokud k tomu nezmocní předsedu sněmovny,
- d)projednává, je-li to potřebné, stanoviska a zprávy výborů a předkládá je předsednictvu Federálního shromáždění, popřípadě s vlastním vyjádřením,
- e)určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny ostatní členové předsednictva,
- f)rozhoduje v disciplinárním řízení proti poslancům sněmovny.
(22)Předsednictvo sněmovny může do svých schůzí zvát předsedy výborů, projednávají-li se věci, které se činnosti výborů týkají, nebo požádá-li o to výbor. Na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.“ 27. § 65 zní:
(23)„Předseda sněmovny
(24)Předseda sněmovny:
- a)zastupuje sněmovnu navenek,
- b)řídí schůze sněmovny, nejde-li o společnou schůzi obou sněmoven,
- c)podepisuje usnesení sněmovny,
- d)přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, je-li k tomu předsednictvem sněmovny zmocněn.
(25)Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávu o opatřeních, která učinil.
(26)Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové, a jsou-li zaneprázdněni, další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny.“ 28. § 68 odst. 2 zní:
(27)„(2) Výbory projednávají věci, které jim byly přikázány [§ 61 odst. 1 písm. f), § 64 odst. 1 písm. c) a § 65 odst. 1 písm. d)], a věci, které jsou obsaženy v jejich plánu práce; zejména projednávají návrhy zákonů, zákonných opatření a mezinárodních smluv a zjišťují, zda zákony, zákonná opatření a předpisy vydané k jejich provedení jsou uplatňovány v souladu s cíli sledovanými jejich vydáním nebo zda se nedostaly do rozporu s potřebami rozvoje společnosti; dále jednají o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, o zprávách resortů o plnění jejich úkolů, o podnětech poslanců z volebních (pracovních) obvodů a o dalších věcech, na jejichž projednávání se usnesou na návrh některého svého člena.“ 29. § 70 odst. 2 zní:
(28)„(2) Předseda je povinen svolat schůzi, stanoví-li to sněmovna, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru nebo navrhne-li to předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění.“ 30. § 71 odst. 3 zní:
(29)„(3) Na schůzi výboru nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může dále zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem výboru.“ 31. § 72 zní:
(30)„(1) Výbor sněmovny je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(31)Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.
(33)„(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy.“ 33. § 73 odst. 4 věta první zní:
(34)„Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou dát ve schůzích výborů sněmovny zastupovat jinými členy vlády a výjimečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády.“ 34. § 76 odst. 1 zní:
(35)„(1) Výbory sněmovny mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí výborů se jejich předsedové střídají.“ 35. § 77 odst. 1 zní:
(36)„(1) Výbory Sněmovny lidu a výbory Sněmovny národů mohou konat na základě svých usnesení společné schůze a předkládat společné zprávy a návrhy. Pro řízení společných schůzí platí ustanovení § 76.“ 36. V § 80 se připojuje tento nový odstavec 3:
(37)„(3) Poslanci jsou povinni aktivně pracovat ve volebních (pracovních) obvodech, udržovat pravidelný styk s občany, objasňovat a prosazovat politiku Národní fronty a zkušenosti takto získané využívat ve své práci v orgánech Federálního shromáždění.“ 37. § 81 odst. 1 písm. b) a písm. c) zní:
- b)„b) požadovat od předsednictva Federálního shromáždění i od předsednictva sněmovny informace potřebné pro svou činnost,
- c)účastnit se schůzí druhé sněmovny a schůzí výborů obou sněmoven,“.
(38)Dosavadní písm. c), d) a e) se označují jako písm. d), e) a f). 38. § 82 odst. 3 zní:
(39)„(3) Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, u níž je poslanec v pracovním poměru, stát z prostředků rozpočtu Federálního shromáždění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním poměru, hradí náhradu ušlého výdělku Kancelář Federálního shromáždění přímo. Rozhodlo-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn, která se mu vyplácí vedle ušlého výdělku.“ 39. § 82 odst. 5 zní:
(40)„(5) Předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům obou sněmoven přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo Federálního shromáždění, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrady stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění a předsedům a místopředsedům obou sněmoven ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.“ 40. V § 86 odst. 3 se slova „generální tajemník Federálního shromáždění“ nahrazují slovy „vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění“.