228
ZÁKON
ze dne 22. dubna 1992,
kterým se mění a doplňuje devizový zákon č. 528/1990 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
čl. 1
(1)Devizový zákon č. 528/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 písm. e) se za slova „zahraniční cenné papíry“ doplňují čárka a slova „vkladové listy znějící na cizí měnu“. 2. V § 2 písm. f) se spojka „a“ mezi slovy „koupě“ a „prodej“ nahrazuje čárkou a v textu v závorce se vypouští slovo „půjčka“. 3. § 3 zní:
§ 1
(1)Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka1) nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.
(2)Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.“.
(3)Odkaz č. 1 zní: „1) § 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.“. 4. § 5 zní:
§ 1
(1)Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt,2) a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.
(2)Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů.3)
(3)Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli,3a) při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“.
(4)Odkazy č. 2, 3 a 3a znějí: „2) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. 3a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.“. 5. V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „církvím“ vkládají čárka a slova „náboženským společnostem4)“ a v § 6 odst. 2 písm. b) se doplňují čárka a slova „pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;“.
(5)Odkaz č. 4 zní: „4) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.“. 6. V § 6 odst. 2 písm. c) se doplňují slova „a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.“. 7. § 7 odst. 2 písm. a) zní: 8. V § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „- fyzické osoby“. 9. § 7 odst. 5 zní:
- a)„a) s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,“.
(6)„(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.“. 10. § 8 odst. 1 zní:
(7)„(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přijímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.“. 11. Z nadpisu třetí části se vypouštějí slova „a devizových cizozemců“. 12. V § 9 odst. 1 se slova „na výzvu příslušného devizového orgánu ve stanovené lhůtě ohlásit mu“ nahrazují slovy „Státní bance československé ohlásit“ a slova „na podnikání“ se vypouštějí. 13. § 9 odst. 2 zní:
(8)„(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.“. 14. V § 11 odst. 3 se slovo „kmenového“ nahrazuje slovem „základního“.
(9)Odkaz č. 6 zní: „6) Obchodní zákoník.“. 15. V § 11 odst. 6 se slova „obchodování s devizovými prostředky (§ 7 odst. 3)“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků“. 16. V § 12 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto textem: „Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedený v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedený ve výpisu z účtu zahraniční banky.“. 17. V § 13 odst. 1 se za slova „na základě“ vkládá slovo „jiného“ a doplňuje se druhá věta, která zní: „To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.“. 18. § 13 odst. 2 a 3 znějí:
(10)„(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.
§ 1
(1)Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.6a)
(2)Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3)Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
- a)k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
- b)k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4)Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).
§ 1
(1)Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
§ 1
(1)Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.6b)“.
(2)Odkazy č. 6a a 6b znějí: „6a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. 6b) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.“. 20. § 14 zní:
§ 1
(1)Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:
- a)nákupu nemovitostí v zahraničí,
- b)nákupu zahraničních cenných papírů,
- c)přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2)V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.“. 21.V § 15 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „na podnikání“. 22. § 15 odst. 2 se vypouští.
(3)Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 23. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(4)„(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.“.
(5)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 24. V § 17 odst. 4 a v § 17 odst. 6 se slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ nahrazují slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23“. 25. V § 20 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládá čárka a slova „k placení devizovému cizozemci do zahraničí“ se nahrazují slovy „které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).“. 26. V § 22 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“.
(6)Odkaz č. 6c zní: „6c) § 37 zákona č. 21/1992 Sb.“. 27. V § 22 odst. 2 se nahrazují slova „obchodování (§ 7 odst. 3), bez omezení“ slovy „případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23“. 28. § 23 zní:
§ 1
(1)Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem:
- a)devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
- c)devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
- d)devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
- e)devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2)Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
- a)nákupu nemovitostí v zahraničí,
- b)nákupu zahraničních cenných papírů a
- c)přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3)V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.“. 29. V § 24 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „v tuzemsku a“. 30. § 25 zní:
§ 1
(1)„§ 25 Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze:
- a)děděním,
- b)pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
- c)jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,
- d)výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,
- e)pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti,6d)
- f)pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
- g)pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.7)“.
(2)Odkazy č. 6d a 7 znějí: „6d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.). 7) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.“. 31. V § 28 se za slova „zahraniční platební dokumenty“ vkládá čárka a slova „vkladní knížky znějící na cizí měnu“. 32. V § 29 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
(3)„(3) Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.“. 33. V § 31 odst. 3 písm. b) se za slovo „zděděné“ doplňuje slovo „zlaté“. 34. Část sedmá zní:
„ČÁST SEDMÁ — MAJETKOVÁ ÚČAST V ZAHRANIČÍ
§ 1
(1)Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(2)Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.
(3)Devizový tuzemec může převádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(4)Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odst. 3, popřípadě podle § 10 odst. 2 a § 16 odst. 3.“. 35. V § 35 odst. 1 se za slova „v československé nebo v“ vkládá slovo „dohodnuté“ a na konci se doplňuje věta, která zní: „Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu.6c)“. 36. § 35 odst. 2 zní:
(5)„(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž:
- a)vkladový účet u banky8a) v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,
- b)vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil.“.
(6)Odkaz č. 8a zní: „8a) Zákon č. 21/1992 Sb.“. 37. V § 36 odst. 3 se doplňují druhá a třetí věta, které znějí: „Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a 32). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.“. 38. § 38 zní:
§ 1
(1)Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.
(2)Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení.8b)
(3)Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.
(4)Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.“.
(5)Odkaz č. 8b zní: „8b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 39. V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(6)„(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.“.
(7)Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a vkládají se v něm za slova „odstavce 1“ slova „a 2“. 40. V § 43 písm. f) se slova „přijímá úvěr v devizových prostředcích od devizového cizozemce“ nahrazují slovy „přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce“, v písmenu g) se na konci vypouštějí slova „a v tuzemsku“ a za písmenem m) se doplňuje nové písmeno n), které zní: 41. § 44 první věta zní: „Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,10) přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány.“.
- n)„n) neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3).“.
(8)Odkaz č. 10 zní: „10) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb. Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.“. 42. V § 44 odst. 2 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovem „policie11a)“.
(9)Odkaz č. 11 a zní: „11a) Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.“. 43. § 45 odst. 1 písm. b) zní: 44. Za § 46 se zařazuje nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:
- b)„b) pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až n),“.
„Oddíl 3 — Blokové řízení
§ 1
(1)Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.“. 45. § 48 odst. 1 zní:
(2)„(1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,8b) s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“. 46. § 48 odst. 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 47. V § 49 se za slova „Státní banka československá“ vkládají slova „po dohodě s ministerstvy financí republik“. 48. Za § 49 se vkládají nové § 49a a 49b, které znějí:
§ 1
(1)Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem způsob vypořádání nároků z odběrních poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.
(2)Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 1
(1)Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví.“. 49. § 51 odst. 2 zní:
(2)„(2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob (§ 5 odst. 1 a 3) zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.“.
čl. 3
(1)Zrušují se: 1. § 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i) a § 22 písm. j) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, 2. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex, 3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky, 4. vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 583/1990 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
(2)Povolení k prodeji zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území České a Slovenské Federativní Republiky vydaná podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
čl. 4
(1)Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění devizového zákona č. 528/1990 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.