lex.One
č. 298/2021 Sb.Účinnost od: 2021-08-14V platnosti
Synch.: 22. 8. 2026 08:35
Graf vazeb →
Verze: pouze aktuální znění (historické verze nejsou k dispozici)

Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

298 ZÁKON ze dne 22. července 2021, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ — Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

čl. 1
(1)zák. č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zák. č. 183/2017 Sb., zák. č. 182/2018 Sb., zák. č. 307/2018 Sb. a zák. č. 111/2019 Sb., se mění takto:
  • 1.Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879“.
  • 2.Na konci textu poznámky pod čarou č. 2 se doplňují slova „ , v platném znění“.
  • 3.V § 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
    • „g) povinnosti při prodeji podřízených způsobilých závazků.“.
  • 4.V § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se text „§ 82a zák. č. 374/2015 Sb.,“ zrušuje, slova „a konverze“ se nahrazují slovy „nebo konverze odepisovatelných“, číslo „128“ se nahrazuje číslem „126“, číslo „137“ se nahrazuje číslem „138“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „a 164a“.
  • 5.V § 2 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. písmena e) a f) znějí:
    • „e) významnou ovládanou osobou významný dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 135 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • f) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“.
  • 6.V § 2 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. písmena p) až r) znějí:
    • „p) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize,
    • q) skupinou podléhající řešení krize osoba podléhající řešení krize a jí ovládané osoby, které nejsou
    • 1.osobami podléhajícími řešení krize,
    • 2.osobami ovládanými jinou osobou podléhající řešení krize, nebo
    • 3.osobami se sídlem v jiném než členském státě, které nejsou podle plánu řešení krize součástí skupiny podléhající řešení krize, a jimi ovládanými osobami,
    • r) strategií řešení krize soubor opatření k řešení krize, která jsou stanovena v plánu řešení krize nebo ve skupinovém plánu řešení krize,“.
  • 7.V § 2 odst. 1 písm. t) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „správní rada, “zrušují.
  • 8.V § 2 odst. 2 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb., § 4 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb. bodě 3, § 52 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 60 písm. b), § 62 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 63 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 63 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., § 64 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb., § 65 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 166 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., § 222 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 228 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení, § 228 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., § 228 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb., § 228 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení, § 229 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 249 zák. č. 374/2015 Sb. a § 250 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“.
  • 9.V § 2 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
    • „h) kmenovým kapitálem tier 1 kapitál vypočtený podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“.
    • Dosavadní písmena h) až q) se označují jako písmena i) až r).
  • 10.V § 2 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno l) vkládají nová písmena m) až o), která znějí:
    • „m) způsobilým závazkem závazek splňující podmínky podle § 128 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 130 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • n) vnitroskupinovým způsobilým závazkem způsobilý závazek splňující podmínky podle § 130 zák. č. 374/2015 Sb. včetně závazků nesplňujících podmínku minimální splatnosti závazku podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • o) podřízeným způsobilým závazkem způsobilý závazek splňující podmínky podle čl. 72b odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“.
    • Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena p) až u).
  • 11.V § 2 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb.. písm. q) se za slovo „licence“ vkládají slova „a schválení finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby“.
  • 12.V § 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
    • „(3) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
    • a) konsolidovaným základem konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • b) orgánem příslušným k řešení krize orgán, který byl pověřen k výkonu pravomocí k řešení krize na finančním trhu,
    • c) orgánem příslušným k řešení krize skupiny orgán příslušný k řešení krize v členském státě, jehož orgán dohledu je orgánem příslušným k dohledu na konsolidovaném základě nad touto skupinou,
    • d) globální systémově významnou institucí globální systémově významná instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • e) kombinovanou kapitálovou rezervou kombinovaná kapitálová rezerva podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
    • f) požadavkem na podřízenost požadavek, aby osoba podléhající řešení krize plnila část minimálního požadavku prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků ovládané osoby podle § 128a zák. č. 374/2015 Sb.,
    • g) rizikem nadměrné páky riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“.
    • Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
  • 13.V § 4 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se slova „právními předpisy4)“ nahrazují slovem „předpisy4)“ a slova „právními akty5)“ se nahrazují slovy „dalšími akty5)“.
  • 14.V § 5 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 29 znějí:
    • „(5) V seznamu podle odstavce 4 jsou uvedeny alespoň instituce, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a dále povinné osoby, které povinná osoba označila jako člena konsolidačního celku v příslušném výkazu předkládaném povinnou osobou České národní bance podle zákona o České národní bance29).
    • (6) Česká národní banka může za účelem přípravy řešení krize rozhodnutím uložit instituci, aby oslovila za podmínek stanovených v § 97 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 potenciální nabyvatele.
    • 29) § 41 odst. 3 zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“.
  • 15.V § 6 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „26“ nahrazuje textem „26a“, slova „až 79“ se nahrazují slovy „a 78“, za text „§ 81 zák. č. 374/2015 Sb.“ se vkládají slova „až 81b“ a za číslo „98,“ se vkládají slova „128b, 128c, 129 až 129d, 131 až 131c, 137,“.
  • 16.V § 8 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „možný“ vkládají slova „výrazně nepříznivý“, slovo „systém“ se nahrazuje slovem „trhy“ a slova „včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek“ se nahrazují slovy „ , jakož i na financování nebo na hospodářství jako celek“.
  • 17.V § 17 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. a v § 22 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „a Fondu pojištění vkladů“ zrušují.
  • 18.V § 17 odst. 5 písm. j) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „rámci“ vkládá slovo „strategie“.
  • 19.V § 17 odst. 5 písm. o) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „minimálních požadavcích podle § 129 zák. č. 374/2015 Sb. a případných smluvních nástrojích podle § 137 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazují slovy „minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku“.
  • 20.V § 17 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
  • 21.V § 18 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
    • „(2) Plán řešení krize musí být aktualizován rovněž po uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Při aktualizaci plánu řešení krize Česká národní banka stanoví lhůtu podle § 17 odst. 5 písm. o) zák. č. 374/2015 Sb. a p) se zohledněním lhůty pro splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu podle jiného právního předpisu6).“.
    • Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
  • 22.V § 18 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
  • 23.V § 18 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
  • 24.V § 19 zák. č. 374/2015 Sb. odstavec 1 zní:
    • „(1) Plán řešení krize evropské finanční skupiny (dále jen „skupinový plán řešení krize“) obsahuje opatření, která mají být uplatněna vůči evropské ovládající osobě a jí ovládaným osobám se sídlem na území členských států. Skupinový plán řešení krize může zahrnovat opatření, která mají být uplatněna vůči ovládaným osobám se sídlem na území jiného než členského státu. Skupinový plán řešení krize vypracovává orgán příslušný k řešení krize skupiny ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, rovněž ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize významných poboček, v rámci kolegia pro řešení krize a po konzultaci s orgánem dohledu na konsolidovaném základě, orgány dohledu nad ovládanými osobami a orgány dohledu nad významnými pobočkami.“.
  • 25.V § 19 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní část ustanovení zní: „Skupinový plán řešení krize určí pro každou evropskou finanční skupinu osoby podléhající řešení krize a skupiny podléhající řešení krize; § 17 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., 4 až 6 a § 18 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., 2, 4 až 6 se na skupinový plán řešení krize použijí obdobně; skupinový plán řešení krize popisuje“.
  • 26.V § 19 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. písmeno a) zní:
    • „a) opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči osobě podléhající řešení krize, a dopady těchto opatření na jednotlivé členy evropské finanční skupiny; pokud evropská finanční skupina zahrnuje více skupin podléhajících řešení krize, popisuje skupinový plán opatření k řešení krize, která by měla být uplatněna vůči jednotlivým osobám podléhajícím řešení krize, a dopady těchto opatření na ostatní členy skupiny podléhající řešení krize a ostatní skupiny podléhající řešení krize, které jsou součástí stejné evropské finanční skupiny,“.
  • 27.V § 19 odst. 2 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „skupiny, jejích členů“ vkládají slova „nebo členů skupiny podléhající řešení krize“.
  • 28.V § 19 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , a důsledky pro řešení krize v Evropské unii“.
  • 29.V § 19 odst. 2 písm. e) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „v souvislosti se skupinovým řešením krize, a to i nad rámec opatření upravených tímto zákonem“ nahrazují slovy „vůči členům každé skupiny podléhající řešení krize“.
  • 30.V § 19 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se věta první nahrazuje větami „Součástí skupinového plánu řešení krize je posouzení způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize. Zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, je součástí skupinového plánu i posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize.“ a ve větě poslední se slova „a systémů pojištění vkladů“ zrušují.
  • 31.V § 20 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
  • 32.V § 20 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „minimálních požadavků podle § 129 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“.
  • 33.V § 21 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , a popřípadě určit osobu podléhající řešení krize“.
  • 34.V § 21 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „minimálních požadavků podle § 120 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“.
  • 35.V § 22 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slova „zákona nebo“ vkládají slova „uplatněním opatření k řešení krize“ a za slova „tohoto zákona“ se vkládá čárka.
  • 36.V § 22 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slova „nebo postupy“ nahrazují slovy „nebo uplatněním opatření k řešení krize vůči příslušné osobě podléhající řešení krize“ a ve větě druhé se slova „a Fondu pojištění vkladů nebo obdobných systémů pojištění vkladů jiného členského státu“ zrušují.
  • 37.V § 22 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „vymezuje“ nahrazuje slovem „stanoví“ a slovo „unie27)“ se nahrazuje slovy „unie upravující posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize27)“.
    • Na konci textu poznámky pod čarou č. 27 se doplňují slova „ , v platném znění“.
  • 38.V § 23 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě čtvrté se za slovo „navrhnout“ vkládají slova „České národní bance“ a věta poslední se zrušuje.
  • 39.V § 23 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
    • „(2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce
    • a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nebo
    • b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek.
    • (3) Česká národní banka posoudí, zda opatření podle odstavce 1 nebo 2 navržená institucí mohou vést k odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize.“.
    • Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8.
  • 40.V § 23 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se věta druhá zrušuje.
  • 41.V § 23 odst. 6 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „angažovanost“ nahrazuje slovem „expozici“.
  • 42.V § 23 odst. 6 písm. h) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „založit“ vkládají slova „tuzemskou nebo evropskou“.
  • 43.V § 23 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
    • „i) nebo osobě podle § 3 písm. b) nebo c), aby předložily plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, plán splnění kombinované kapitálové rezervy nebo plán splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice,“.
    • Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena j) až l).
  • 44.V § 23 odst. 6 písm. j) zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „odepisovatelné“ nahrazuje slovem „způsobilé“ a slova „minimálních požadavků podle § 129 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“.
  • 45.V § 23 odst. 6 písm. k) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „minimálních požadavků podle § 130 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazují slovy „minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku“.
  • 46.V § 23 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
    • „l) změnit profil splatnosti kapitálových nástrojů a způsobilých závazků,“.
    • Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m).
  • 47.V § 23 odst. 6 písm. m) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „instituci“ vkládají slova „nebo jinému členovi skupiny,“ a slovo „společnosti“ se nahrazuje slovem „skupiny“ .
  • 48.V § 23 odst. 8 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „6 a 7“.
  • 49.V § 24 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „provede“ vkládají slova „v rámci kolegia k řešení krize“ a za slova „skupiny k řešení krize“ se vkládají slova „ , a zahrnuje-li evropská finanční skupina více skupin podléhajících řešení krize, posouzení způsobilosti každé skupiny podléhající řešení krize“.
  • 50.V § 24 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „oblasti bankovnictví7)“ vkládají slova „a po konzultaci s dotčenými orgány dohledu“, za slova „finanční skupiny“ se vkládají slova „a každé skupiny podléhající řešení krize náležející k téže evropské finanční skupině “a za slovo „návrhy“ se vkládají slova „cílených a přiměřených“.
  • 51.V § 24 zák. č. 374/2015 Sb. se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V této analýze Česká národní banka zohlední model podnikání skupiny.“.
  • 52.V § 24 zák. č. 374/2015 Sb. odstavec 5 zní:
    • „(5) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 4 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných poboček. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných poboček a s ohledem na možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí, bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 4 měsíců ode dne sdělení návrhu podle odstavce 4, nebo ve lhůtě 5 měsíců ode dne předložení analýzy podle odstavce 3, pokud ke sdělení návrhu podle odstavce 4 nedojde v určené lhůtě.“.
  • 53.Za § 24 zák. č. 374/2015 Sb. se vkládá nový § 24a zák. č. 374/2015 Sb., který zní:
    • „§ 24a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Je-li překážka způsobilosti evropské finanční skupiny k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., posoudí Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny tuto překážku a po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize a orgánů příslušných k řešení krize institucí ovládaných touto osobou podléhající řešení krize oznámí své posouzení evropské ovládající osobě.
    • (2) Evropská ovládající osoba ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení navrhne České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, splnění kombinované kapitálové rezervy nebo splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkové míře expozice a jejich časový harmonogram, ve kterém evropská ovládající osoba zohlední důvody vedoucí ke vzniku překážky způsobilosti k řešení krize.
    • (3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny informuje o návrhu opatření podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví, orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob a, je-li to účelné, orgány příslušné k řešení krize významných poboček. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby po konzultaci s dotčenými orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize významných poboček bylo dosaženo dohody o odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize s orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob ve lhůtě 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle odstavce 2, a to s ohledem na možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí.“.
  • 54.V § 25 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za text „§ 24 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb.“ vkládají slova „nebo podle § 24a odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb.“ a za slova „ovládající osobě“ se vkládají slova „ , osobě podléhající řešení krize“.
  • 55.V § 25 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slova „ovládající osobě“ vkládají slova „ , osobě podléhající řešení krize“ a za větu první se vkládá věta „Takové opatření je Česká národní banka oprávněna uložit i tehdy, pokud je překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., a není-li dosaženo dohody do 2 týdnů ode dne sdělení návrhu opatření podle § 24a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb..“.
  • 56.V § 25 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a text „k)“ se nahrazuje textem „m)“.
  • 57.V § 26 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě druhé se za slovo „uložení“ vkládají slova „cílených a přiměřených“ a na konci textu věty se doplňují slova „a zohlední možný dopad ve všech členských státech, ve kterých dotčená skupina působí“.
  • 58.V § 26 zák. č. 374/2015 Sb. odstavec 3 zní:
    • „(3) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která není osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči členům skupiny se sídlem na území České republiky, není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil České národní bance návrh alternativních opatření k odstranění překážek vypracovaný evropskou ovládající osobou. Nesdělí-li evropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny návrh alternativních opatření, Česká národní banka samostatně rozhodne ve lhůtě 5 měsíců ode dne, kdy jí orgán příslušný k řešení krize skupiny předložil analýzu podstatných překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny spolu s návrhy opatření k jejich odstranění. Je-li překážka způsobilosti k řešení krize způsobena tím, že u člena skupiny jsou dány okolnosti uvedené v § 23 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., a není-li dosaženo dohody ve lhůtě 2 týdnů ode dne, kdy evropská ovládající osoba orgánu příslušnému k řešení krize skupiny navrhne opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize a časový harmonogram k jejich provedení, Česká národní banka rozhodne samostatně. Rozhodnutí musí vzít v úvahu stanoviska a výhrady ostatních orgánů příslušných k řešení krize. Rozhodnutí Česká národní banka oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny, orgánu příslušnému k řešení krize osoby podléhající řešení krize a osobě podléhající řešení krize.“.
  • 59.V § 26 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
    • „(4) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby, která je osobou podléhající řešení krize, samostatně rozhodne o uložení opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize vůči této osobě podléhající řešení krize a dalším členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky, není-li dohody dosaženo ve lhůtách podle odstavce 3. Česká národní banka v rozhodnutí zohlední stanoviska a výhrady orgánu příslušného k řešení krize skupiny a orgánů příslušných k řešení krize ostatních členů dotčené skupiny podléhající řešení krize. Rozhodnutí oznámí orgánu příslušnému k řešení krize skupiny.“.
    • Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
  • 60.V § 26 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slova „lhůty uvedené v odstavci 3“ nahrazují slovy „lhůt podle odstavců 3 a 4“, číslo „4“ se nahrazuje číslem „6“ a text „k)“ se nahrazuje textem „m)“ a ve větě druhé se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 4“.
  • 61.V § 26 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňuje odstavec 6, který zní:
  • 62.V části druhé hlavě III se doplňuje díl 5, který včetně nadpisu zní:
    • „Díl 5
    • Omezení související s porušením kombinované kapitálové rezervy
    • § 26a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Povinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bance, že
    • a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6) a
    • b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice.
    • (2) Pokud povinná osoba oznámí České národní bance skutečnosti podle odstavce 1 nebo tyto skutečnosti Česká národní banka zjistí jinak, může povinné osobě zakázat rozdělení poměrné části zisku po zdanění, přičemž zohlední
    • a) důvod, dobu trvání a rozsah neplnění kombinované kapitálové rezervy podle odstavce 1 a jeho dopad na způsobilost povinné osoby k řešení krize,
    • b) vývoj finanční situace povinné osoby a pravděpodobnost, že by v dohledné době mohla povinná osoba selhávat,
    • c) předpoklad, že povinná osoba v přiměřené lhůtě bude splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu,
    • d) skutečnost, zda důvody, pro které není povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti podle § 128 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 130 zák. č. 374/2015 Sb., jsou individuální povahy nebo následkem širší nerovnováhy na trhu, a
    • e) skutečnost, zda je zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění nejvhodnějším a přiměřeným opatřením k řešení situace povinné osoby, přičemž přihlédne k dopadu zákazu na finanční situaci a způsobilost k řešení krize povinné osoby.
    • (3) Nezakáže-li Česká národní banka rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro uložení tohoto zákazu.
    • (4) Česká národní banka zakáže povinné osobě rozdělení poměrné části zisku po zdanění, pokud podle odstavce 1 nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu po dobu 9 měsíců od oznámení podle odstavce 1 nebo od okamžiku, kdy Česká národní banka tyto skutečnosti zjistí; Česká národní banka rozdělení poměrné části zisku nezakáže, jsou-li splněny alespoň 2 z těchto podmínek:
    • a) povinná osoba nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu z důvodu vážného narušení fungování finančního trhu, které způsobuje rozsáhlé napětí napříč několika sektory finančního trhu,
    • b) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) má za následek částečné nebo úplné uzavření trhů, které neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky, přičemž za částečné nebo úplné uzavření trhů se nepovažuje pouhé zvýšení pohybu ceny nástrojů kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků vydaných povinnou osobou nebo zvýšení nákladů povinné osoby,
    • c) částečným nebo úplným uzavřením trhu podle písmene b) jsou dotčeny i další povinné osoby,
    • d) narušení fungování finančního trhu podle písmene a) neumožňuje povinné osobě vydat nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje nebo způsobilé závazky v dostatečné výši ke splnění kombinované kapitálové rezervy,
    • e) zákaz rozdělení poměrné části zisku po zdanění by negativně ovlivnil část bankovního sektoru, a tím by mohl narušit finanční stabilitu.
    • (5) Nezakáže-li Česká národní banka rozdělení poměrné částky zisku po zdanění podle odstavce 4, alespoň jednou za měsíc přezkoumá, zda jsou i nadále splněny alespoň 2 podmínky podle odstavce 4.
    • (6) Rozhodne-li Česká národní banka o zákazu rozdělení poměrné části zisku po zdanění podle odstavce 2 nebo 4, povinná osoba nesmí rozdělit částku vyšší, než je nejvyšší částka k možnému rozdělení vypočtena podle vzorce uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
    • (7) Rozdělením částky podle odstavce 6 se rozumí
    • a) přijetí rozhodnutí o rozdělení kmenového kapitálu tier 1,
    • b) převzetí závazku výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo vyplacení pohyblivé složky odměny, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy povinná osoba nesplňovala kombinovanou kapitálovou rezervu, a
    • c) provedení výplaty související s nástroji vedlejšího kapitálu tier 1.“.
  • 63.V § 27 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se text „§ 35 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje textem „§ 37 zák. č. 374/2015 Sb.“, ve větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „zajištění“ se vkládají slova „ , nebo jakékoli kombinace těchto forem finanční podpory v jedné nebo více transakcích, včetně transakcí mezi příjemcem podpory a třetí stranou“.
  • 64.V § 30 zák. č. 374/2015 Sb. odstavec 1 zní:
    • „(1) Obdrží-li Česká národní banka jako orgán dohledu nad ovládanou osobou, která je stranou smlouvy o skupinové podpoře, od příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě kopii žádosti o schválení smlouvy o skupinové podpoře, vyvíjí úsilí, aby bylo ve lhůtě 4 měsíců ode dne přijetí žádosti orgánem dohledu na konsolidovaném základě dosaženo dohody ohledně souladu smlouvy o vnitroskupinové podpoře s podmínkami podle § 28 zák. č. 374/2015 Sb. a § 32 zák. č. 374/2015 Sb. s přihlédnutím k možným dopadům takového rozhodnutí, včetně fiskálních následků poskytnutí plnění podle smlouvy o skupinové podpoře v členských státech, ve kterých dotčená skupina působí.“.
  • 65.V § 39 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slova „činnosti a“ vkládá slovo „uplatnění“ a slova „nebyla nebo nejsou realizována“ se nahrazují slovy „by nebylo dostatečné k nápravě nedostatků“.
  • 66.V § 51 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „konzultací podle odstavce“ nahrazují slovy „konzultací podle § 50 zák. č. 374/2015 Sb. odst.“.
  • 67.V § 56 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 se číslo „136“ nahrazuje číslem „135“.
  • 68.V § 57 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „banka“ vkládají slova „za účelem vykázání ztrát spojených s aktivy v účetnictví povinné osoby “a slova „podle § 45 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.“ se zrušují a ve větě druhé se za slova „Toto ocenění“ vkládají slova „je podkladem pro vydání rozhodnutí podle odstavců 2, 3 a 6 a“.
  • 69.V § 57 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se text „§ 114 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje textem „§ 114 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 70.Na konci nadpisu části páté se doplňují slova „A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ“.
  • 71.V § 59 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 60 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení a v § 70 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nástroje“ vkládají slova „a vnitroskupinové způsobilé závazky“.
  • 72.V § 59 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „nástroje“ vkládají slova „ani vnitroskupinové způsobilé závazky“.
  • 73.V § 59 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
    • „(3) Česká národní banka není povinna postupovat podle odstavců 1 a 2, pokud s ohledem na ocenění nebo předběžný odhad podle § 52 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. má za to, že v důsledku opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv neponesou věřitelé ztrátu ani nedojde ke konverzi jejich pohledávek.
    • (4) Je-li osoba podléhající řešení krize vlastníkem odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo věřitelem z vnitroskupinových způsobilých závazků nepřímo prostřednictvím povinné osoby náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky na úrovni této povinné osoby současně s odpisem nebo konverzí kapitálových nástrojů nebo vnitroskupinových způsobilých závazků na úrovni jí ovládané osoby tak, aby ztráty ovládané osoby byly účinně přeneseny na osobu podléhající řešení krize a aby byla povinná osoba účinně rekapitalizována.
    • (5) Jestliže Česká národní banka odepíše nebo konvertuje kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky nezávisle na opatření k řešení krize, použije se § 76 písm. e) obdobně.“.
  • 74.V části páté se na konci textu nadpisů hlav II až IV doplňují slova „A VNITROSKUPINOVÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ“.
  • 75.V § 62 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „opatřením“ vkládají slova „soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatřením k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatřením včasného zásahu podle § 37 zák. č. 374/2015 Sb. nebo odpisem a konverzí kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků“.
  • 76.V § 63 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „konverzi“ vkládá slovo „odepisovatelných“.
  • 77.V § 64 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se slova „a do“ nahrazují slovy „nebo do“, za slovo „základě,“ se vkládají slova „nebo která podléhá vnitřnímu minimálnímu požadavku,“ a slova „oznámí to bez zbytečného odkladu“ se nahrazují slovy „do 24 hodin po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize dotčené osoby podléhající řešení krize oznámí tuto skutečnost“.
  • 78.V § 64 odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „a“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
    • „c) orgánům příslušným k řešení krize osob, které jsou členy stejné skupiny podléhající řešení krize a které přímo nebo nepřímo nabyly odepisovatelné kapitálové nástroje nebo vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby.“.
  • 79.V § 64 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňuje odstavec 4, který zní:
    • „(4) Poté, kdy Česká národní banka učiní oznámení podle odstavce 1, posoudí po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), zda by opatření včasného zásahu podle § 37 zák. č. 374/2015 Sb., opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), rozhodnutí podle jiného právního předpisu6) o uložení povinnosti udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo převod prostředků nebo kapitálu od ovládající osoby, provedené samostatně nebo společně s jiným opatřením, v přiměřené době odvrátilo její selhání. Poté, kdy Česká národní banka učiní oznámení podle odstavce 2, provede po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 2 písm. a) a b) posouzení podle věty první obdobně.“.
  • 80.Na konci textu nadpisu § 67 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňují slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“.
  • 81.V § 67 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňuje odstavec 3, který zní:
    • „(3) Nepostačuje-li odpis podle odstavce 2 k plnému uhrazení ztráty povinné osoby, odepíše Česká národní banka za účelem úhrady této ztráty vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby. Nepostačuje-li konverze podle odstavce 2 k dosažení účelu řešení krize, konvertuje Česká národní banka vnitroskupinové způsobilé závazky povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize její ovládající osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 této ovládající osoby v rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu řešení krize.“.
  • 82.V § 68 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo vnitroskupinových způsobilých závazků“, ve větě druhé se slova „nebo nástroj “ nahrazují slovy „ , nástroj nebo závazek“ a ve větě třetí se slova „nebo nástroje“ nahrazují slovy „ , nástroje nebo závazky“.
  • 83.V § 69 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „kapitálového nástroje“ vkládají slova „nebo věřiteli z vnitroskupinového způsobilého závazku“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazku“.
  • 84.V § 69 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo vnitroskupinových způsobilých závazků“ a ve větě druhé se za slova „Pro odepisovatelný kapitálový nástroj“ vkládají slova „nebo vnitroskupinový způsobilý závazek“ a za slova „pro odepisovatelný kapitálový nástroj“ se vkládají slova „nebo závazek“.
  • 85.V § 70 odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. a c) se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinové způsobilé závazky“.
  • 86.V § 70 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „a“ nahrazuje čárkou, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazků“.
  • 87.V § 71 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „odepisovatelným kapitálovým nástrojům“ vkládají slova „nebo vnitroskupinovým způsobilým závazkům“, slovo „kapitálové“ se zrušuje, za slovo „nástroje“ se vkládá slovo „účasti“, za slovo „odpovídají“ se vkládá slovo „odepisovatelným“ a slova „nebo odepisovatelným“ se nahrazují slovy „nebo vnitroskupinovým způsobilým“.
  • 88.V § 71 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
  • 89.V § 72 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinového způsobilého závazku“.
  • 90.V § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo závazku,“.
  • 91.V § 72 odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „konvertovaného nástroje“ vkládají slova „nebo závazku“.
  • 92.V § 72 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nástroje“ vkládají slova „nebo závazku“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo závazek“.
  • 93.V § 73 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „kapitálového nástroje“ vkládají slova „nebo vnitroskupinového způsobilého závazku“ a za slova „kapitálový nástroj“ se vkládají slova „nebo vnitroskupinový způsobilý závazek“.
  • 94.V § 74 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení, § 250 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. a v § 250 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků“.
  • 95.V § 74b zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
    • „(2) Česká národní banka může rozhodnutím určit, že § 74a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se neuplatní vůči povinné osobě, u které je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné kapitálové nástroje, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle § 74a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku. Pravomoc podle věty první vůči blíže neurčenému okruhu povinných osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy.“.
    • Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
  • 96.V § 75 odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „a předcházet ohrožení nebo narušení finanční stability“ nahrazují slovy „významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém“ a slovo „omezením“ se nahrazuje slovem „zamezením“.
  • 97.V § 75 odst. 1 písm. c) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „objem veřejné podpory, která by mohla být zapotřebí pro řešení krize“ nahrazují slovy „spoléhání na mimořádnou veřejnou podporu,“ a slovo „tímto“ se nahrazuje slovem „tím“.
  • 98.V § 76 písm. c) se slova „investičním nebo jiným službám13)“ nahrazují slovy „hlavním investičním službám“.
    • Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
  • 99.V § 78 odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „jiné opatření než opatření k řešení krize odvrátilo“ nahrazují slovy „opatření soukromého sektoru včetně opatření institucionálního systému ochrany, opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), opatření včasného zásahu podle § 37 zák. č. 374/2015 Sb. nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v přiměřené lhůtě odvrátily“.
  • 100.V § 81 zák. č. 374/2015 Sb. se odstavce 2 a 3 zrušují.
    • Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
  • 101.V § 81 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se za text „písm. c)“ vkládají slova „ , která je osobou podléhající řešení krize,“.
  • 102.V § 81 odst. 2 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „instituci“ vkládají slova „ , která není osobou podléhající řešení krize a“.
  • 103.V § 81 odst. 2 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „skupiny, “nahrazuje slovy „skupiny podléhající řešení krize“.
  • 104.V § 81 odst. 2 písm. c) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „jinou instituci nebo“ zrušují a za slovo „skupinu“ se vkládají slova „podléhající řešení krize“.
  • 105.V § 81 zák. č. 374/2015 Sb. se odstavec 3 zrušuje.
    • Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
  • 106.V § 81 zák. č. 374/2015 Sb. odstavec 3 zní:
    • „(3) Je-li instituce přímo nebo nepřímo ovládaná současně smíšenou holdingovou osobou a finanční holdingovou osobou a je-li tato finanční holdingová osoba ovládána touto smíšenou holdingovou osobou, plán řešení krize nemůže určit smíšenou holdingovou osobu jako osobu podléhající řešení krize. Opatření k řešení krize nelze uplatnit ve vztahu ke smíšené holdingové osobě.“.
  • 107.V části šesté se za hlavu I vkládá nová hlava II, která včetně nadpisu zní:
    • „HLAVA II
    • MORATORIUM PŘEDCHÁZEJÍCÍ ŘEŠENÍ KRIZE
    • § 81a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Česká národní banka může pozastavit povinnost plnění povinné osoby ze smlouvy na dobu ne delší než nezbytně nutnou k dosažení účelu pozastavení, nejdéle však po dobu od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení postupem podle § 222 zák. č. 374/2015 Sb. a § 223 zák. č. 374/2015 Sb. do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni zveřejnění, pokud
    • a) zjistí, že povinná osoba selhává,
    • b) s přihlédnutím ke všem okolnostem nelze důvodně předpokládat, že by opatření soukromého sektoru v přiměřené lhůtě odvrátilo její selhání,
    • c) pozastavení povinnosti plnění je nutné k zabránění dalšímu zhoršení finanční situace povinné osoby a
    • d) pozastavení povinnosti plnění je nezbytné k určení, zda je řešení krize ve veřejném zájmu, ke zvolení vhodných opatření k řešení krize nebo k zajištění jejich účinného uplatnění.
    • (2) Podmínky pozastavení jsou součástí výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy. Povinnosti plnění protistrany z této smlouvy se současně pozastaví na stejnou dobu.
    • (3) Nastane-li povinnost plnění ze smlouvy během doby, na kterou byla pozastavena podle odstavce 1, platí, že nastala ihned po jejím uplynutí.
    • (4) Česká národní banka posoudí dopad pozastavení podle odstavce 1 na řádné fungování finančních trhů a zohlední případný dopad na práva věřitelů, a to zejména pro případ, že po uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neshledá veřejný zájem na řešení krize.
    • (5) Pozastavení povinnosti podle odstavce 1 se nevztahuje na plnění povinnosti vůči
    • a) platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, zahraničním platebním systémům s neodvolatelností zúčtování, vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání, zahraničním vypořádacím systémům s neodvolatelností vypořádání a provozovatelům těchto systémů,
    • b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,
    • c) ústředním bankám.
    • (6) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků.
    • (7) O uplatnění pozastavení podle odstavce 1 Česká národní banka neprodleně a vždy před případným přijetím opatření k řešení krize informuje osoby a orgány uvedené v § 175 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.. Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění pozastavení podle odstavce 1. Ustanovení § 176 zák. č. 374/2015 Sb. se použije obdobně.
    • § 81b zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. může Česká národní banka pozastavit výkon práva věřitelů povinné osoby na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 84 zák. č. 374/2015 Sb. se použije obdobně.
    • (2) Po dobu pozastavení povinnosti plnění povinné osoby ze smlouvy podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. může Česká národní banka pozastavit výkon práva smluvní strany na odstoupení, vypořádání nebo započtení nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo jiným právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“), a pokud trvá plnění povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění; přitom posoudí dopad pozastavení na finanční trh. Ustanovení § 85 zák. č. 374/2015 Sb. se použije obdobně.
    • § 81c zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Povinná osoba zajistí, aby finanční smlouva, kterou uzavírá a která se řídí právem jiného než členského státu, obsahovala uznání skutečnosti, že tato finanční smlouva může podléhat pravomoci České národní banky pozastavit nebo omezit práva a povinnosti podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb., § 81b zák. č. 374/2015 Sb. a § 83 zák. č. 374/2015 Sb. až § 85 zák. č. 374/2015 Sb., a dále uznání skutečnosti, že smluvní strany jsou vázány požadavky uvedenými v § 168 zák. č. 374/2015 Sb. a § 169 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (2) Odstavec 1 se použije na finanční smlouvu, která přiznává právo na uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou nebo právo na ukončení, na která by se použil § 81a zák. č. 374/2015 Sb., § 81b zák. č. 374/2015 Sb., § 83 zák. č. 374/2015 Sb. až § 85 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 168 zák. č. 374/2015 Sb., pokud by se finanční smlouva neřídila právem jiného než členského státu.
    • (3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky uplatnit ve vztahu k dotčené finanční smlouvě pravomoci podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb., § 81b zák. č. 374/2015 Sb., § 83 zák. č. 374/2015 Sb. až § 85 zák. č. 374/2015 Sb. a § 168 zák. č. 374/2015 Sb..“.
    • Dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy III a IV.
  • 108.§ 82a zák. č. 374/2015 Sb. se zrušuje.
  • 109.V § 83 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se za slovo „na“ vkládají slova „plnění povinnosti vůči“.
  • 110.V § 83 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se písmeno a) zrušuje.
    • Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
  • 111.V § 83 odst. 3 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „dluhy vůči“ a slova „ústředním protistranám a ústředním bankám,“ zrušují.
  • 112.V § 83 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. písmeno b) zní:
    • „b) ústředním protistranám, které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, a ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a“.
  • 113.V § 83 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňuje písmeno c), které zní:
    • „c) ústředním bankám.“.
  • 114.V § 83 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
    • „(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určené povinnosti ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených povinností nebo smluv nebo ve vztahu ke všem povinnostem nebo smlouvám dotčené povinné osoby. Česká národní banka posoudí vhodnost rozšíření pozastavení podle odstavce 1 na pojištěné pohledávky z vkladů, zejména na kryté pohledávky z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků.
    • (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb., nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.“.
  • 115.V § 84 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „protistranám“ vkládají slova „ , které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústředním protistranám uznaným Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“.
  • 116.V § 84 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
    • „(4) Rozsah pozastavení podle odstavce 1 lze určit ve vztahu k individuálně určenému právu ve smlouvě nebo smlouvách, ve vztahu ke skupině druhově určených práv nebo smluv nebo ve vztahu ke všem právům nebo smlouvám dotčené povinné osoby.
    • (5) Byla-li vůči povinné osobě uplatněna pravomoc podle § 81b odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., nevykoná Česká národní banka ve vztahu k povinné osobě pravomoc podle odstavce 1.“.
  • 117.V § 85 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „na odstoupení, vypořádání nebo započtení, nebo práva, jehož uplatněním dojde nebo může dojít ke splatnosti dluhu nebo k závěrečnému vyrovnání, nebo práva, v důsledku kterého dojde nebo může dojít ke vzniku, změně, pozastavení nebo zániku jiných práv a povinností smluvních stran, pokud je takové právo stanoveno ve smlouvě s povinnou osobou nebo právním předpisem a váže se ke smluvně nebo jinak určené právní skutečnosti (dále jen „právo na ukončení závazku“)“ nahrazují slovy „na ukončení závazku“.
  • 118.V § 85 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „protistrany“ vkládají slova „ , které získaly povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, ústřední protistrany uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“.
  • 119.Za § 85 zák. č. 374/2015 Sb. se vkládá nový § 85a zák. č. 374/2015 Sb., který zní:
  • 120.V § 92 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se na konci textu věty poslední doplňují slova „a z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize“.
  • 121.V § 93 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se věta poslední nahrazuje větami „Zvláštní správce je povinen provést veškerá opatření, která jsou v souladu s účelem řešení krize, a která mohou zahrnovat navýšení kapitálu, změnu vlastnické struktury nebo převzetí jinou institucí. Při provádění těchto opatření není vázán povinnostmi vedoucích orgánů vyplývajícími ze zakladatelského právního jednání nebo z jiných právních předpisů, jsou-li v rozporu s účelem řešení krize.“.
  • 122.V § 97 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se text „596/2014“ nahrazuje textem „596/201430)“.
    • Poznámka pod čarou č. 30 zní:
    • „30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění.“.
  • 123.V § 101 zák. č. 374/2015 Sb. větě druhé se slova „není dotčeno “nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „a § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb. a § 177 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazují slovy „podle § 96 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb., postup podle § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb. a právo na dorovnání podle § 177 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 124.V § 105 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slovo „Nabylo-li“ nahrazuje slovem „Je-li“ a slovo „vykonatelnosti“ se nahrazuje slovem „vykonatelné“.
  • 125.V § 105 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se věta druhá zrušuje.
  • 126.V § 105 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
    • „(3) Je-li rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. vykonatelné, může Česká národní banka rozhodnout o přechodu nástroje účasti nebo majetku nebo dluhů nebo jejich části, které na překlenovací instituci přešly, na třetí osobu.
    • (4) Při postupu podle odstavce 2 nebo 3 se § 96 zák. č. 374/2015 Sb., pokud jde o postup při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, použije přiměřeně.“.
    • Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
  • 127.V § 105 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „osobu“ vkládají slova „nebo jejího právního nástupce a o zpětném přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na původní vlastníky nebo jejich právní nástupce“.
  • 128.V § 108 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě druhé se slova „není dotčeno“ nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „a § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb. a § 175 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazují slovy „podle § 103 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb., postup podle § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb. a právo na dorovnání podle § 177 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 129.V § 118 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě druhé se slova „není dotčeno“ nahrazují slovy „nejsou dotčeny“ a slova „přiměřené protiplnění a § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb. a § 175 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazují slovy „dorovnání podle § 177 zák. č. 374/2015 Sb. a postup podle § 171 zák. č. 374/2015 Sb. až § 173 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 130.V § 122 písm. e) se slova „tomto systému “nahrazují slovy „těchto systémech, a dále vůči ústřední protistraně, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, nebo ústřední protistraně uznané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012“.
  • 131.V § 122 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
    • „i) dluhu vůči ovládané povinné osobě nebo obdobné osobě podle srovnatelného zahraničního právního předpisu, která není osobou podléhající řešení krize a je členem téže skupiny podléhající řešení krize, bez ohledu na jeho splatnost, s výjimkou dluhu, který odpovídá pohledávce uspokojované podle insolvenčního zákona po pohledávkách nezajištěných věřitelů.“.
  • 132.V § 123 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
    • „(3) Česká národní banka s ohledem na zajištění efektivního uplatnění upřednostňované strategie řešení krize vždy posoudí, zda z odpisu nebo konverze vyloučí podle odstavce 1 dluhy vůči ovládaným osobám, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize a jsou členem téže skupiny podléhající řešení krize, pokud tyto dluhy nesplňují výjimku podle § 122 písm. i).“.
    • Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
  • 133.V § 125 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 125 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení, § 125 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. a v § 158 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „pasiv“ nahrazuje slovy „kapitálu a celkových závazků“.
  • 134.V § 125 zák. č. 374/2015 Sb. se doplňuje odstavec 5, který zní:
    • „(5) Je-li vůči povinné osobě přijato opatření k řešení krize, částka, o kterou byly sníženy, odepsány nebo konvertovány položky kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a vnitroskupinové způsobilé závazky, se započítává pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1.“.
  • 135.V části šesté hlavě II dílu 6 oddíl 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 31 zní:
    • „Oddíl 2
    • Požadavky na kapitál a způsobilé závazky
    • Pododdíl 1
    • Obecná ustanovení
    • § 127 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Základní ustanovení
    • (1) Instituce se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuální úrovni alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.
    • (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, průběžně udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.
    • (3) Instituce, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
    • (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládaná osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, jestliže jí Česká národní banka vnitřní minimální požadavek určí.
    • (5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
    • (6) Pokud Česká národní banka postupuje podle § 131a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 131b odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize, udržuje kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku.
    • § 127a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek
    • (1) Minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 2 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu
    • a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
    • b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (2) Vnitřní minimální požadavek určí Česká národní banka podle pododdílu 3 a rozumí se jím požadovaný poměr součtu kapitálu a způsobilých závazků vyjádřený jako procentní podíl na celkovém objemu
    • a) rizikové expozice příslušné povinné osoby určeném podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
    • b) expozic příslušné povinné osoby určeném podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • § 127b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
    • (1) Při určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku povinné osobě přihlédne Česká národní banka k
    • a) potřebě zajistit, aby krize skupiny podléhající řešení krize byla řešitelná uplatněním opatření k řešení krize, včetně případného uplatnění odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, vůči osobě podléhající řešení krize způsobem, kterým lze dosáhnout účelů řešení krize,
    • b) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, měly dostatek kapitálu a způsobilých závazků k tomu, aby při odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být uhrazena ztráta a celkový kapitálový poměr a případně pákový poměr mohl být obnoven na úroveň nezbytnou ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu jsou na základě těchto povolení k činnosti oprávněny,
    • c) potřebě zajistit, aby osoba podléhající řešení krize měla v případě, že plán řešení krize určuje, že skupina způsobilých závazků může být vyloučena z odpisu nebo konverze nebo přejít na jiného, dostatečný kapitál a další způsobilé závazky k uhrazení ztráty a obnově celkového kapitálového poměru a případně pákového poměru v rozsahu nezbytném k tomu, aby splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti a pokračování v činnostech, k jejichž výkonu je na základě tohoto povolení k činnosti oprávněna,
    • d) velikosti, obchodnímu modelu, modelu financování a rizikovému profilu povinné osoby a
    • e) rozsahu, v němž by selhání povinné osoby mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu, včetně případů šíření nákazy vzhledem k propojení povinné osoby s jinými osobami nebo se zbytkem finančního systému.
    • (2) Pokud plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, je minimální požadavek a vnitřní minimální požadavek roven částce dostatečné k zajištění toho, že
    • a) očekávané ztráty povinné osoby budou plně uhrazeny (dále jen „částka pro úhradu ztráty“) a
    • b) osoba podléhající řešení krize a jí ovládané povinné osoby, které nejsou osobami podléhajícími řešení krize, budou rekapitalizovány v rozsahu nezbytném ke splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti a zachování výkonu povolených činností (dále jen „částka k rekapitalizaci“) po přiměřenou dobu, která nepřesáhne 1 rok.
    • (3) Pokud plán řešení krize předpokládá, že selhání povinné osoby bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona, Česká národní banka zejména s ohledem na odstavec 1 písm. e) posoudí možnost určit povinné osobě minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek ve výši částky pro úhradu ztráty.
    • (4) Předpokládá-li Česká národní banka, že skupina způsobilých závazků bude zčásti nebo zcela vyloučena podle § 123 zák. č. 374/2015 Sb. z odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nebo přejde na jiného, určí minimální požadavek tak, aby
    • a) výše vyloučených způsobilých závazků byla pokryta kapitálem a dalšími způsobilými závazky a
    • b) byly splněny podmínky uvedené v odstavci 2.
    • § 127c zák. č. 374/2015 Sb.
    • Prodej podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům
    • (1) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku se rozumí osoba, která podřízený závazek vydává, jiná osoba, která uzavírá obchod, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek, a osoba, která je oprávněna takový obchod uzavřít pro zastoupeného. Prodávající je při prodeji podřízeného způsobilého závazku povinen postupovat podle odstavců 2 až 6. Prodejem podřízeného způsobilého závazku se rozumí vydání a prodej podřízeného závazku nebo uzavření obchodu, jehož předmětem je podřízený způsobilý závazek.
    • (2) Prodávajícím podřízeného způsobilého závazku osobě, která není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „neprofesionální zákazník“), může být pouze
    • a) osoba podléhající minimálnímu nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, o jejíž podřízený způsobilý závazek se jedná, nebo srovnatelná osoba se sídlem na území jiného členského státu,
    • b) osoba, která je na základě povolení k činnosti uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu oprávněna v České republice poskytovat alespoň hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb., b), d) nebo e) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu upravujícího poskytování investičních služeb, nebo
    • c) jiná osoba, jestliže prodej podřízených způsobilých závazků neprovádí jako svou hlavní činnost, jednu z hlavních činností ani podnikatelsky.
    • (3) Prodej podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi prodávajícím podle odstavce 2 písm. a) nebo b) je přípustný, pouze pokud
    • a) prodávající podřízeného způsobilého závazku provede vyhodnocení informací podle § 15h odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu v rozsahu podle § 15h odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a na základě tohoto vyhodnocení nabude přesvědčení, že podřízený způsobilý závazek je pro neprofesionálního zákazníka vhodný,
    • b) prodávající podřízeného způsobilého závazku poskytne neprofesionálnímu zákazníkovi prohlášení o vhodnosti podle § 15e odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. nebo 4 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
    • c) celková investovaná částka do podřízených způsobilých závazků nepřesáhne 10 % investičního portfolia neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, a
    • d) počáteční investice neprofesionálního zákazníka, jehož investiční portfolio nepřesahuje částku odpovídající 500 000 EUR, do jednoho nebo více podřízených způsobilých závazků odpovídá částce nejméně 10 000 EUR.
    • (4) Neprofesionální zákazník poskytne pro účely odstavce 3 prodávajícímu podřízeného způsobilého závazku pravdivé a přesné informace o výši a složení svého investičního portfolia, včetně informace o výši svých investic do podřízených způsobilých závazků.
    • (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí ve vztahu k podřízeným způsobilým závazkům splňujícím podmínky uvedené v čl. 72a odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (6) Investičním portfoliem neprofesionálního zákazníka se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí jeho peněžní prostředky a investiční nástroje s výjimkou investičních nástrojů, které mu byly poskytnuty jako předmět zajištění.
    • Pododdíl 2
    • Požadavky na kapitál a způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize
    • § 128 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Způsobilé závazky ke splnění minimálního požadavku
    • (1) Za způsobilý závazek se pro účely dodržování minimálního požadavku považuje
    • a) odepisovatelný závazek, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 72a až 72c, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. d), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • b) nástroj kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně 1 rok, který není považován za položku kapitálu tier 2 podle čl. 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (2) Pro účely plnění části minimálního požadavku podle § 129d odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., která odpovídá požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se za způsobilý závazek považuje závazek podle čl. 72k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (3) Strukturovaný dluhopis nebo jiný závazek vyplývající z dluhového nástroje s vloženým derivátem, který splňuje podmínky podle odstavce 1 kromě podmínky podle čl. 72a odst. 2 písm. l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se považuje za způsobilý závazek pro účely dodržování minimálního požadavku, pouze pokud
    • a) jistina dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje je známa již v okamžiku vzniku závazku, je fixní nebo rostoucí, není ovlivněna vloženým derivátem a celková hodnota závazku se dá určit alespoň jednou denně podle výsledků aktivního a likvidního dvoustranného trhu se stejným nástrojem bez úvěrového rizika podle čl. 104 a 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
    • b) smluvní dokumentace dluhopisu nebo jiného dluhového nástroje obsahuje ujednání stanovující, že v případě řešení úpadku osoby, která jej vydala, v insolvenčním řízení nebo v případě uplatnění opatření k řešení krize vůči této osobě, je výše závazku fixní nebo rostoucí a není vyšší než původně poskytnuté protiplnění.
    • (4) Závazek podle odstavce 3 včetně vloženého derivátu nesmí být předmětem dohody o započtení nebo závěrečného vyrovnání a pro účely dodržování minimálního požadavku se zahrnuje pouze ve výši, která odpovídá částce jistiny podle odstavce 3 písm. a) nebo fixní nebo rostoucí částce závazku podle odstavce 3 písm. b).
    • (5) Souhlas se snížením nástrojů způsobilých závazků podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 uděluje Česká národní banka na žádost instituce za podmínek a postupem podle čl. 78a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • § 128a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Způsobilé závazky ovládané osoby
    • Závazek ovládané osoby se sídlem na území členského státu, která je součástí stejné skupiny podléhající řešení krize jako osoba podléhající řešení krize, vůči stávajícímu společníkovi ovládané osoby, který není součástí stejné skupiny podléhající řešení krize, může být zahrnutý mezi způsobilé závazky dotčené osoby podléhající řešení krize určené pro plnění minimálního požadavku, pouze pokud
    • a) splňuje podmínky uvedené v § 130 zák. č. 374/2015 Sb. a
    • b) celková výše všech takto zahrnutých závazků nepřekročí výši vnitřního minimálního požadavku ovládané osoby sníženou o součet výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných podle § 130a zák. č. 374/2015 Sb. a výši způsobilých závazků pro plnění vnitřního minimálního požadavku, ze kterých je přímým nebo nepřímým věřitelem osoba podléhající řešení krize.
    • § 128b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Požadavek na podřízenost způsobilých závazků
    • (1) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost, pokud
    • a) nepodřízené způsobilé závazky mají stejné nebo dřívější pořadí uspokojování v řízení podle insolvenčního zákona než závazky splňující výjimku podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb. nebo závazky, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • b) existuje riziko, že v důsledku plánem řešení krize předpokládanému odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků nebudou věřitelé z nepodřízených odepisovatelných závazků uspokojeni alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona, a
    • c) výše podřízených závazků a kapitálu není dostatečná pro zajištění uspokojení věřitelů podle písmene b) alespoň v takové míře, v jaké by byli uspokojeni v řízení podle insolvenčního zákona.
    • (2) Ke splnění požadavku na podřízenost podle odstavce 1 vyjádřeného podle § 127a odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. může osoba podléhající řešení krize využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy.
    • (3) Požadavek na podřízenost nesmí být vyšší než
    • a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a
    • b) součet
    • 1.dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • 2.dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a
    • 3.výše kombinované kapitálové rezervy.
    • (4) Jestliže by závazky splňující výjimku podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb. a závazky, které mají být vyloučeny z odpisu nebo konverze podle § 123 zák. č. 374/2015 Sb., byly uspokojovány v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako způsobilé závazky a zároveň představují více než 10 % celkové výše všech závazků uspokojovaných v daném pořadí, Česká národní banka vždy posoudí riziko uvedené v odstavci 1 písm. b).
    • § 128c zák. č. 374/2015 Sb.
    • Požadavek na podřízenost způsobilých závazků globálně systémově významné instituce a významné osoby podléhající řešení krize
    • (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize podle odstavce 6, plní požadavek na podřízenost ve výši 8 % kapitálu a závazků. Ustanovení § 128b odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. a § 128d odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se použijí obdobně.
    • (2) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 1 v žádosti České národní bance splnění podmínek uvedených v čl. 72b odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka této osobě povolit, aby plnila požadavek na podřízenost ve výši nižší než 8 % jejího kapitálu a závazků, nejméně však ve výši vypočtené podle vzorce uvedeného v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
    • (3) Nepostupuje-li Česká národní banka podle odstavce 4 a převyšuje-li požadavek podle odstavce 1 nebo 2 hodnotu 27 % celkového objemu rizikové expozice významné osoby podléhající řešení krize podle odstavce 6 písm. a), Česká národní banka zváží dopad takové výše požadavku na obchodní model dotčené významné osoby podléhající řešení krize a sníží požadavek na hodnotu 27 %, pokud
    • a) plán řešení krize nepředpokládá použití prostředků Fondu pro řešení krize, nebo
    • b) výši kapitálu a způsobilých závazků udržovanou ve výši odpovídající minimálnímu požadavku považuje Česká národní banka za dostatečnou k zajištění splnění podmínek pro použití prostředků Fondu pro řešení krize stanovených v § 125 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. nebo 2.
    • (4) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba uvedená v odstavci 1 plní požadavek na podřízenost, který nesmí být vyšší než vyšší z hodnot rovnající se 8 % kapitálu a závazků a částky vypočtené podle § 128b odst. 3 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb., pokud
    • a) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize a osoba uvedená v odstavci 1 ve stanovené lhůtě neprovedla opatření k jejich odstranění uložená Českou národní bankou podle § 23 zák. č. 374/2015 Sb. až § 26 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • b) při posouzení způsobilosti k řešení krize byly zjištěny podstatné překážky způsobilosti k řešení krize, které nelze odstranit postupem podle § 23 zák. č. 374/2015 Sb. až § 26 zák. č. 374/2015 Sb., a rozhodnutí, že část minimálního požadavku musí osoba uvedená v odstavci 1 plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a zák. č. 374/2015 Sb., by vedlo k částečnému nebo úplnému odstranění těchto překážek,
    • c) Česká národní banka považuje proveditelnost a věrohodnost upřednostňované strategie řešení krize za nedostatečnou s ohledem na velikost, propojení s jinými osobami, povahu, rizikovost a složitost vykonávaných činností, právní povahu a vlastnickou strukturu osoby uvedené v odstavci 1 nebo
    • d) osoba podle odstavce 1 patří s ohledem na výši požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) mezi 20 % nejrizikovějších institucí, pro které Česká národní banka stanoví minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek; počet institucí, které patří mezi 20 % nejrizikovějších institucí, se zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.
    • (5) Osoba uvedená v odstavci 1 může k plnění části minimálního požadavku podle odstavce 4 vyjádřené podle § 127a odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. využít i kmenový kapitál tier 1, který udržuje pro splnění kombinované kapitálové rezervy.
    • (6) Významnou osobou podléhající řešení krize se pro účely tohoto zákona rozumí osoba podléhající řešení krize, která není globálně systémově významnou institucí ani členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a
    • a) je součástí skupiny podléhající řešení krize s celkovou výší aktiv odpovídající částce nejméně 100 000 000 000 EUR nebo
    • b) byla jako významná osoba podléhající řešení krize určena rozhodnutím České národní banky z důvodu, že by v případě svého selhání mohla s přiměřenou pravděpodobností představovat systémové riziko; při určení osoby jako významné osoby podléhající řešení krize Česká národní banka přihlédne k
    • 1.převaze vkladů a absenci dluhových nástrojů v rámci jejího modelu financování,
    • 2.rozsahu, v jakém je přístup k obchodování se způsobilými závazky na kapitálovém trhu omezen, a
    • 3.rozsahu, v jakém dotčená osoba plní minimální požadavek prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1.
    • § 128d zák. č. 374/2015 Sb.
    • Skutečnosti zohledňované při rozhodování o požadavku na podřízenost
    • (1) Při přijímání rozhodnutí podle § 128b odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a § 128c odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. Česká národní banka zohlední
    • a) hloubku trhu pro nástroje kmenového kapitálu tier 1, odepisovatelné kapitálové nástroje a podřízené způsobilé závazky osoby podléhající řešení krize, způsob stanovení ceny těchto nástrojů a dobu potřebnou k provedení operací nezbytných ke splnění povinností uložených rozhodnutím,
    • b) celkovou hodnotu podřízených způsobilých závazků se zbývající splatností kratší než 1 rok ke dni rozhodnutí,
    • c) dostupnost a výši nepodřízených způsobilých závazků,
    • d) skutečnost, zda výše závazků splňujících výjimku podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb. a závazků, které mají být vyloučené z odpisu nebo konverze podle § 123 zák. č. 374/2015 Sb. a kterým podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka stejného nebo pozdějšího pořadí jako nejdříve uspokojovaným pohledávkám odpovídajícím způsobilým závazkům, je ve srovnání s kapitálem a způsobilými závazky osoby podléhající řešení krize významná,
    • e) obchodní model, model financování, rizikový profil a stabilitu osoby podléhající řešení krize a její přínos pro hospodářství a
    • f) dopad nákladů případné restrukturalizace osoby podléhající řešení krize na její rekapitalizaci.
    • (2) Za významnou výši podle odstavce 1 písm. d) se považuje, pokud výše závazků splňujících výjimku podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb. a vyloučených závazků přesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků osoby podléhající řešení krize. Česká národní banka vždy posoudí významnost výše nad tuto hodnotu.
    • (3) Při zahrnutí závazků vyplývajících z derivátů do kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize za účelem stanovení požadavku na podřízenost se zohlední právo protistrany provést započtení nebo závěrečné vyrovnání.
    • § 129 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny
    • (1) Česká národní banka určí postupem podle § 132a zák. č. 374/2015 Sb. osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize a požadavku na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a
    • b) k rekapitalizaci, která umožní osobě podléhající řešení krize, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
    • (2) Česká národní banka určí postupem podle § 132a zák. č. 374/2015 Sb. osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty osoby podléhající řešení krize, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě na úrovni skupiny podléhající řešení krize, a
    • b) k rekapitalizaci umožňující osobě podléhající řešení krize, aby po přijetí opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 a § 158 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb..
    • (4) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka použije poslední vykázané hodnoty celkového objemu rizikové expozice a příslušné celkové míry expozic, které upraví s ohledem na změny vyplývající z opatření k řešení krize předvídaného v plánu řešení krize.
    • (5) Při určování částky k rekapitalizaci podle odstavců 1 a 2 Česká národní banka s ohledem na očekávaný dopad opatření k řešení krize, které je předvídané v plánu řešení krize, upraví požadavek na kapitál, který osoba podléhající řešení krize bude udržovat v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo na základě opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
    • (6) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna plnit požadavek na kapitál na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize uložený v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), Česká národní banka určí minimální požadavek podle odstavce 1 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.
    • (7) Při určování minimálního požadavku Česká národní banka zohlední, zda se selhání ovládaných osob se sídlem na území jiného než členského státu má podle skupinového plánu řešení krize řešit odděleně.
    • § 129a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku instituci mimo evropskou finanční skupinu
    • (1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a
    • b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
    • (2) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
    • b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (3) Při určování minimálního požadavku podle odstavce 2 písm. b) Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 a § 158 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb..
    • (4) Ustanovení § 129 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. a 5 se použije obdobně.
    • § 129b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Rezerva pro zajištění důvěry
    • (1) Rezervou pro zajištění důvěry se rozumí částka rovnající se hodnotě kombinované kapitálové rezervy snížené o hodnotu proticyklické kapitálové rezervy, kterou by osoba podléhající řešení krize měla plnit po uplatnění opatření k řešení krize.
    • (2) Česká národní banka může částku k rekapitalizaci podle § 129 odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. a § 129a odst. 1 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. zvýšit o rezervu pro zajištění důvěry za účelem zajištění dostatečné důvěry účastníků finančního trhu po dobu nepřesahující 1 rok v osobu podléhající řešení krize, vůči které bylo uplatněno opatření pro řešení krize.
    • (3) Česká národní banka sníží rezervu pro zajištění důvěry, pokud nižší hodnota proveditelně a věrohodně zajistí dostatečnou důvěru účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize a její přístup k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize, po uplatnění opatření k řešení krize.
    • (4) Česká národní banka zvýší rezervu pro zajištění důvěry, pokud je nedostatečná k zajištění důvěry účastníků finančního trhu, zachování zásadních činností osoby podléhající řešení krize nebo zachování jejího přístupu k financování bez potřeby poskytnutí veřejné podpory, vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.
    • (5) Není-li osoba podléhající řešení krize povinna splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu na konsolidovaném základě na úrovni skupiny pro řešení krize, Česká národní banka určí rezervu pro zajištění důvěry v souladu s pravidly stanovenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 45c směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.
    • § 129c zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku významné osobě podléhající řešení krize
    • (1) Minimální požadavek významné osoby podléhající řešení krize nesmí být nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (2) Významná osoba podléhající řešení krize plní požadavek na podřízenost ve výši alespoň 13,5 % celkového objemu rizikové expozice určeného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a alespoň 5 % celkového objemu expozice určeného podle čl. 429 a 429a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Ustanovení § 128b zák. č. 374/2015 Sb. a § 128c zák. č. 374/2015 Sb. tím nejsou dotčena.
    • § 129d zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku globálně systémově významné instituci
    • (1) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného minimálního požadavku.
    • (2) Česká národní banka určí osobě uvedené v odstavci 1 dodatečný minimální požadavek tak, aby celkový minimální požadavek splňoval podmínky uvedené v § 127a zák. č. 374/2015 Sb., § 127b zák. č. 374/2015 Sb., § 128c zák. č. 374/2015 Sb. a § 129 zák. č. 374/2015 Sb. až § 129b zák. č. 374/2015 Sb..
    • Pododdíl 3
    • Požadavky na kapitál a způsobilé závazky povinné osoby jiné než osoby podléhající řešení krize
    • § 130 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku
    • Za způsobilý závazek pro účely dodržování vnitřního minimálního požadavku se považuje odepisovatelný závazek povinné osoby, která není osobou podléhající řešení krize, pokud
    • a) je věřitelem z pohledávky odpovídající odepisovatelnému závazku
    • 1.osoba podléhající řešení krize přímo nebo nepřímo prostřednictvím jí ovládaných osob náležejících do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo
    • 2.stávající společník povinné osoby, který nenáleží do téže skupiny podléhající řešení krize, a to pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize,
    • b) splňuje podmínky podle čl. 72a s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b), c), k), l) a m) a čl. 72b odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • c) má v řízení podle insolvenčního zákona pozdější pořadí než závazky, které nesplňují podmínku podle písmene a) a nejsou způsobilé pro plnění požadavků na kapitál,
    • d) odpis nebo konverze takového odepisovatelného závazku je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny podléhající řešení krize a zejména neovlivní ovládání povinné osoby osobou podléhající řešení krize,
    • e) nabytí způsobilého závazku není přímo ani nepřímo financováno povinnou osobou,
    • f) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, výslovně ani implicitně neuvádí, že by závazek mohl být povinnou osobou předčasně vypovězen, umořen, splacen nebo zpětně odkoupen, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a povinná osoba to ani jinak neuvádí nebo nenaznačuje,
    • g) smluvní dokumentace ani jiná ustanovení, kterými se závazek řídí, nedávají věřiteli právo na urychlení splacení výnosů nebo jistiny závazku, vyjma případů prohlášení úpadku povinné osoby nebo jejího vstupu do likvidace, a
    • h) výše výnosu ze závazku se nemění na základě úvěrového hodnocení povinné osoby nebo její ovládající osoby.
    • § 130a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Pro účely udržování kapitálu a způsobilých závazků alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku se přihlédne k nástrojům kmenového kapitálu tier 1 a k odepisovatelným kapitálovým nástrojům, pouze pokud jsou nabyty
    • a) osobou náležející do stejné skupiny podléhající řešení krize, nebo
    • b) jinou osobou, pokud výkon odpisu nebo konverze nemá vliv na ovládání povinné osoby, která nástroj kmenového kapitálu tier 1 nebo odepisovatelný kapitálový nástroj vydala, osobou podléhající řešení krize.
    • § 131 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení vnitřního minimálního požadavku
    • (1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6), a
    • b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a současně požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6).
    • (2) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. jako součet částky
    • a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na pákový poměr instituce podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
    • b) k rekapitalizaci umožňující instituci, aby po výkonu odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po přijetí opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila kapitálový požadavek na pákový poměr podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (3) Při určování vnitřního minimálního požadavku podle odstavce 2 Česká národní banka zohlední podmínky uvedené v § 125 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 a v § 158 odst. 1 písm. d) zák. č. 374/2015 Sb..
    • (4) Evropské ovládající osobě, která není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě na úrovni evropské finanční skupiny.
    • (5) Česká národní banka může určit povinné osobě, která není institucí ani osobou podléhající řešení krize a je členem evropské finanční skupiny, minimální vnitřní požadavek podle odstavců 1 a 2.
    • (6) Ustanovení § 129 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. a 5 a § 129b zák. č. 374/2015 Sb. se použijí obdobně.
    • § 131a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Výjimka z vnitřního minimálního požadavku
    • (1) Česká národní banka může rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže
    • a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
    • b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,
    • c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek osobou podléhající řešení krize ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči osobě podléhající řešení krize uplatněno opatření k řešení krize,
    • d) osoba podléhající řešení krize splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,
    • e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané osobou podléhající řešení krize se vztahují i na ovládanou osobu a
    • f) osoba podléhající řešení krize disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.
    • (2) Česká národní banka může dále rozhodnout, že ovládané osobě neurčí vnitřní minimální požadavek, jestliže
    • a) ovládaná a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
    • b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,
    • c) neexistuje ani se nepředpokládá podstatná faktická nebo právní překážka urychleného převodu kapitálu nebo splacení dluhů nebo pohledávek ovládající osobou ovládané osobě, u které jsou splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, zejména pokud by bylo vůči ovládající osobě uplatněno opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků,
    • d) ovládající osoba splňuje požadavky ohledně obezřetného řízení ovládané osoby a se souhlasem České národní banky se zaváže, že ručí za dluhy ovládané osoby, nebo jsou rizika ovládané osoby zanedbatelná,
    • e) postupy hodnocení, měření a kontroly rizik používané ovládající osobou se vztahují i na ovládanou osobu a
    • f) ovládající osoba disponuje více než 50 % hlasovacích práv v ovládané osobě nebo má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů vedoucího orgánu ovládané osoby.
    • § 131b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Plnění vnitřního minimálního požadavku prostřednictvím závazku k plnění
    • (1) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění osoby podléhající řešení krize, pokud
    • a) ovládaná osoba a osoba podléhající řešení krize mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
    • b) osoba podléhající řešení krize udržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši minimálního požadavku,
    • c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,
    • d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost osoby podléhající řešení krize plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,
    • e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,
    • f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),
    • g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,
    • h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
    • i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči osobě podléhající řešení krize přijato opatření k řešení krize.
    • (2) Česká národní banka může ovládané osobě povolit, aby vnitřní minimální požadavek plnila zcela nebo zčásti prostřednictvím závazku k plnění ovládající osoby, pokud
    • a) ovládaná osoba a ovládající osoba mají sídlo na území České republiky a patří do stejné skupiny podléhající řešení krize,
    • b) ovládající osoba udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši vnitřního minimálního požadavku,
    • c) závazek k plnění je poskytnut alespoň ve výši odpovídající části vnitřního minimálního požadavku, který nahrazuje,
    • d) právo ovládané osoby na plnění a povinnost ovládající osoby plnit vznikne v okamžiku, kdy ovládaná osoba není schopna hradit své splatné dluhy nebo kdy splňuje podmínky pro uplatnění odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, podle toho, která událost nastane dříve,
    • e) alespoň do výše 50 % je závazek k plnění zajištěn finančním zajištěním,
    • f) finanční kolaterál plní požadavky podle čl. 197 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a je po přiměřeně konzervativní srážce dostatečný k zajištění části závazku podle písmene e),
    • g) finanční kolaterál není zatížen právy třetích stran, zejména není použit k zajištění jiných závazků k plnění,
    • h) sjednaná doba trvání finančního zajištění, jakož i splatnost předmětu finančního zajištění splňuje podmínky podle čl. 72c odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
    • i) neexistují žádné právní, regulatorní ani provozní překážky, které by ovládané osobě bránily uspokojit se z finančního kolaterálu, včetně situací, kdy by bylo vůči ovládající osobě přijato opatření k řešení krize nebo uplatněn odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.
    • (3) Česká národní banka může požadovat, aby jí osoba podléhající řešení krize, ovládající osoba nebo ovládaná osoba předložila písemné, odůvodněné a nezávislé právní posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 2 písm. i), nebo aby jinak doložila splnění této podmínky.
    • § 131c zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení požadavku významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu
    • Česká národní banka určí významné ovládané osobě, která je povinnou osobou ovládanou globálně systémově významnou institucí se sídlem na území jiného než členského státu a současně není osobou podléhající řešení krize, vnitřní minimální požadavek odpovídající součtu požadavku podle čl. 92b a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a dodatečného vnitřního minimálního požadavku; § 128 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. a § 129d odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se použijí obdobně.
    • Pododdíl 4
    • Postup při určování minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
    • § 132 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení minimálního požadavku
    • (1) Instituci, která není členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka.
    • (2) Osobě podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, určí minimální požadavek Česká národní banka, je-li orgánem příslušným k řešení krize všech členů této evropské finanční skupiny.
    • Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize
    • § 132a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je součástí evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.
    • (2) Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.
    • (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
    • (4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí osobě podléhající řešení krize minimální požadavek a ostatním členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
    • (5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Česká národní banka nepožádá o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky uvedené v § 131 zák. č. 374/2015 Sb. a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (6) Česká národní banka oznámí rozhodnutí o minimálním požadavku evropské ovládající osobě.
    • § 132b zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize, která je členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, pro kterou je určena nejméně jedna další osoba podléhající řešení krize, vypočte ve spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize
    • a) součet dodatečných minimálních požadavků podle § 129d zák. č. 374/2015 Sb. určených osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a
    • b) dodatečný minimální požadavek podle § 129d zák. č. 374/2015 Sb. pro evropskou ovládající osobu, jako by evropská ovládající osoba byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí.
    • (2) Je-li rozdíl mezi součtem minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, a minimálním požadavkem, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globální systémově významnou institucí, způsoben rozdíly ve výpočtu celkového objemu rizikových expozic v členských státech, upraví podle čl. 72e nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 Česká národní banka po dohodě s orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny pro řešení krize minimální požadavek určený osobě uvedené v odstavci 1. Úpravu minimálního požadavku Česká národní banka neuplatní za účelem odstranění rozdílů vyplývajících ze vzájemných expozic mezi skupinami řešícími krizi v rámci téže skupiny, která je globální systémově významnou institucí.
    • (3) Součet minimálních požadavků určených všem osobám podléhajícím řešení krize, které jsou členy stejné skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nesmí být nižší než minimální požadavek, který by byl určen evropské ovládající osobě, pokud by byla určena jedinou osobou podléhající řešení krize ve skupině, která je globálně systémově významnou institucí.
    • § 133 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize
    • (1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize osoby, která není osobou podléhající řešení krize, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní, orgánem příslušným k řešení krize skupiny, orgánem příslušným k řešení krize osoby podléhající řešení krize a orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny podléhající řešení krize ohledně určení minimálního požadavku osobě podléhající řešení krize a vnitřního minimálního požadavku ostatním členům skupiny podléhající řešení krize.
    • (2) Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek v souladu s dohodou podle odstavce 1.
    • (3) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně, ledaže Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7). Při samostatném určení vnitřního minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
    • (4) Požádá-li Česká národní banka nebo některý z orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1 Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu, Česká národní banka přeruší řízení o určení vnitřního minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, Česká národní banka určí členům skupiny podléhající řešení krize se sídlem na území České republiky vnitřní minimální požadavek samostatně. Přitom přihlédne ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize uvedených v odstavci 1.
    • (5) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců od sdělení jejího návrhu, může Česká národní banka před uplynutím této lhůty požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví7).
    • § 134 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku
    • (1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize.
    • (2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku Česká národní banka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí.
    • § 135 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Určení odepisovatelného závazku z derivátu
    • (1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu, jako by bylo provedeno toto započtení, a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu.
    • (2) Česká národní banka nebo oceňovatel při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU31), a použije vhodné postupy pro
    • a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek,
    • b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována,
    • c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajících z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků.
    • Pododdíl 5
    • Podávání zpráv a informační povinnost
    • § 136 zák. č. 374/2015 Sb.
    • Podávání zpráv pro účely dohledu
    • (1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o
    • a) výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené v absolutních částkách a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a zák. č. 374/2015 Sb., po případném uplatnění odpočtů podle čl. 72e až 72j nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a
    • b) výši jiných odepisovatelných závazků.
    • (2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, podává České národní bance informace o
    • a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a zák. č. 374/2015 Sb. a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130 zák. č. 374/2015 Sb., vyjádřené v absolutních částkách, a o výši kapitálu a způsobilých závazků vyjádřené podle § 127a zák. č. 374/2015 Sb., a
    • b) výši jiných odepisovatelných závazků.
    • (3) Povinná osoba uvede u všech položek podle odstavců 1 a 2 jejich složení včetně profilu splatnosti, pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a informace, zda se řídí právem jiného než členského státu. Řídí-li se právem jiného než členského státu, uvede také, zda jsou splněny požadavky na obsah smluvní dokumentace podle § 74a zák. č. 374/2015 Sb., § 148 zák. č. 374/2015 Sb. a dále čl. 52 odst. 1 písm. p) a q) a čl. 63 písm. n) a o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
    • (4) Povinná osoba podává informace uvedené v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) nejméně jednou za 6 měsíců a informace uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b) a odstavci 3 nejméně jednou ročně. Česká národní banka může vyžadovat častější podávání informací.
    • (5) Informaci o výši jiných odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, která ke dni vzniku povinnosti podat informaci udržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši alespoň 150 % minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku vypočítané podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a).
    • (6) Informaci podle odstavce 1 nebo 2 nemusí podat povinná osoba, u které plán řešení krize stanoví, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona.
    • § 136a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Povinnost uveřejňování
    • (1) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně
    • a) výši kapitálu a způsobilých závazků,
    • b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a
    • c) minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (2) Povinná osoba, která má povinnost udržovat kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku, uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň jednou ročně
    • a) výši kapitálu splňujícího podmínky podle § 130a zák. č. 374/2015 Sb. a způsobilých závazků splňujících podmínky podle § 130 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • b) složení položek uvedených v písmeni a) včetně jejich profilu splatnosti a pořadí v řízení podle insolvenčního zákona a
    • c) vnitřní minimální požadavek vyjádřený podle § 127a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (3) Uveřejňovat informace podle odstavce 1 nebo 2 nemusí povinná osoba, u které plán řešení krize stanoví, že její selhání bude řešeno likvidací nebo postupem podle insolvenčního zákona.
    • (4) Pokud bylo provedeno opatření k řešení krize nebo došlo k odpisu nebo konverzi podle části páté, povinnost zveřejnit informace podle odstavce 1 nebo 2 vznikne uplynutím lhůty pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.
    • § 136b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Informační povinnost
    • Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o minimálním požadavku nebo vnitřním minimálním požadavku, které určila pro jednotlivé povinné osoby.
    • Pododdíl 6
    • Následky porušení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku
    • § 137 zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Pokud povinná osoba neudržuje kapitál a způsobilé závazky alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku nebo vnitřnímu minimálnímu požadavku, Česká národní banka uplatní
    • a) opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle § 23 zák. č. 374/2015 Sb. až § 26 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • b) pravomoc uložit omezení podle § 26a zák. č. 374/2015 Sb.,
    • c) opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6),
    • d) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
    • e) opatření včasného zásahu podle § 37 zák. č. 374/2015 Sb., nebo
    • f) sankce nebo opatření k nápravě podle části jedenácté.
    • (2) Při porušení povinnosti podle odstavce 1 může Česká národní banka rovněž provést posouzení, zda povinná osoba selhává podle § 4 zák. č. 374/2015 Sb..
    • Pododdíl 7
    • Přechodné období pro splnění minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
    • § 137a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Významná osoba podléhající řešení krize nemusí splňovat požadavek na podřízenost podle § 129c zák. č. 374/2015 Sb. po dobu 2 let ode dne, kdy byl vůči ní uplatněn odpis nebo konverze odepisovatelných závazků nebo odpis a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.
    • (2) Povinná osoba nemusí plnit požadavky podle § 128c zák. č. 374/2015 Sb. a § 129c zák. č. 374/2015 Sb. po dobu 3 let ode dne, kdy povinná osoba nebo skupina, jejíž je povinná osoba členem, byla určena globálně systémově významnou institucí nebo se stala nebo byla určena významnou osobou.
    • (3) Česká národní banka stanoví povinné osobě, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo pravomoc k odpisu a konverzi podle § 60 zák. č. 374/2015 Sb., vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost.
    • (4) Česká národní banka sdělí povinné osobě očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků pro každé období v délce 1 roku v rámci přechodného období s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace.
    • (5) Při určení přechodného období podle odstavce 3 Česká národní banka zohlední
    • a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování,
    • b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a
    • c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku.
    • (6) Pravomoc České národní banky následně přezkoumat délku přechodného období nebo očekávání ohledně výše kapitálu a způsobilých závazků ani pravomoc vydat v této věci nové rozhodnutí není odstavci 1 až 5 dotčena.
    • 31) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů, v platném znění.“.
  • 136.V § 148 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
    • „(2) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určit, že odstavec 1 se neuplatní vůči povinným osobám, u nichž je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné závazky, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle odstavce 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.“.
    • Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
  • 137.Za § 149 zák. č. 374/2015 Sb. se vkládá nový § 149a zák. č. 374/2015 Sb., který zní:
    • „§ 149a zák. č. 374/2015 Sb.
    • (1) Zjistí-li povinná osoba, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. je právně nebo fakticky neuskutečnitelné, oznámí tuto skutečnost České národní bance včetně kategorie příslušného odepisovatelného závazku a odůvodnění neproveditelnosti; to neplatí, jedná-li se o závazek, který vyplývá z dluhového nástroje nebo kterému odpovídá pohledávka, která je v řízení podle insolvenčního zákona uspokojována v pozdějším pořadí, než v jakém jsou uspokojovány pohledávky ostatních nezajištěných věřitelů. Povinná osoba poskytne bez zbytečného odkladu na žádost České národní banky veškeré informace potřebné k posouzení dopadů tohoto zjištění na způsobilost k řešení krize podle § 22 zák. č. 374/2015 Sb.. Od okamžiku obdržení oznámení o neuskutečnitelnosti požadavku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. Českou národní bankou se § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. nepoužije ve vztahu k odepisovatelnému závazku, ohledně kterého bylo oznámení učiněno.
    • (2) Česká národní banka oznámení podle odstavce 1 posoudí bez zbytečného odkladu. Dojde-li Česká národní banka k závěru, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. je proveditelné, uloží povinné osobě smluvní dokumentaci v přiměřené lhůtě doplnit o uznání skutečností podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.. Česká národní banka může povinné osobě uložit změnu postupů týkajících se uplatňování výjimek z požadavků podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU upřesnit kategorie závazků, u kterých může povinná osoba rozhodnout, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. je neuskutečnitelné.
    • (4) Pokud Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize povinné osoby zjistí, že skupina odepisovatelných závazků povinné osoby je tvořena v souhrnu z více než z 10 % závazky, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. nebo jsou vyloučeny z uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 123 zák. č. 374/2015 Sb., vyhodnotí dopad této skutečnosti na způsobilost k řešení krize povinné osoby včetně posouzení možného dopadu na věřitele.
    • (5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní uznání skutečnosti podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., tvoří podstatnou překážku způsobilosti instituce k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek podle § 23 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (6) Závazky instituce, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. nebo na které se podle tohoto ustanovení tato podmínka nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku.“.
  • 138.V § 152 zák. č. 374/2015 Sb. se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudí ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení.“.
  • 139.V § 164 písm. b) se slova „nebo oficiálním trhu“ zrušují.
  • 140.Za § 164 zák. č. 374/2015 Sb. se vkládá nový § 164a zák. č. 374/2015 Sb., který zní:
    • „§ 164a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Česká národní banka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122 zák. č. 374/2015 Sb., včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem, nebo změnit výši úroku sjednaného v souvislosti s takovými nástroji nebo závazky, je-li to nezbytné k uplatnění opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků.“.
  • 141.V § 165 písm. b) se text „§ 82a zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje textem „§ 83 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 142.V § 166 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
    • „(3) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o uložení povinnosti poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu povinné osobě nebo členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u kterých bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto jiného členského státu.“.
    • Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
  • 143.V § 166 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „ , 2 nebo 3“ a ve větě druhé se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.
  • 144.V § 167 odst. 1 písm. c) zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „165“ nahrazuje číslem „178“.
  • 145.V § 168 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a v § 168 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se za slovo „krize“ vkládají slova „ , opatření podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. a § 81b zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 146.V § 168 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. a § 81b zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 147.V § 168 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „zákona“ nahrazuje slovy „jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. a § 81b zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 148.V § 169 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „ujednání“ vkládají slova „ani ustanovení jiných právních předpisů“ a za slovo „krizím“ se vkládají slova „ , opatření podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb. a § 81b zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 149.V § 169 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se text „§ 82a zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje slovy „§ 81a zák. č. 374/2015 Sb., § 81b zák. č. 374/2015 Sb. a § 83 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 150.V § 171 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb. se slovo „zajištěné“ nahrazuje slovem „zajištění“.
  • 151.V § 171 odst. 7 zák. č. 374/2015 Sb. úvodní části ustanovení a v § 171 odst. 7 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se text „až 3“ nahrazuje textem „až 6“.
  • 152.V § 172 písm. a) se číslo „68“ nahrazuje číslem „115“.
  • 153.V § 176 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. se číslo „136“ nahrazuje číslem „127“.
  • 154.V § 177 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 písm. b) se za slova „kapitálových nástrojů“ vkládají slova „a vnitroskupinových způsobilých závazků,“.
  • 155.V § 180 odst. 3 písm. i) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „minimálních požadavků na individuální a skupinové úrovni“ nahrazují slovy „minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku“.
  • 156.V § 183 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slova „Mají-li instituce“ vkládají slova „nebo evropské ovládající osoby“.
  • 157.V § 183 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
    • „(2) Při stanovení minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku zohledňují členové evropského kolegia případnou globální strategii řešení krize přijatou orgány jiného než členského státu.
    • (3) Pokud členové evropského kolegia souhlasí s globální strategií řešení krize, podle které ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo evropská ovládající osoba a jí ovládané osoby nejsou osobami podléhajícími řešení krize, splní ovládaná osoba se sídlem v členském státě nebo na konsolidovaném základě evropská ovládající osoba ovládaná osobou se sídlem na území jiného než členského státu vnitřní minimální požadavek tím, že své ovládající osobě se sídlem na území jiného než členského státu nebo jí ovládaným osobám se sídlem na území stejného státu nebo jiným osobám za podmínek stanovených v § 130 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a v § 130a písm. b) vydají kapitálové nástroje a způsobilé závazky ke splnění vnitřního minimálního požadavku.
    • (4) Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu, pokud všechny ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá evropská ovládající osoba se sídlem na území České republiky. Česká národní banka předsedá evropskému kolegiu i tehdy, pokud ovládané osoby se sídlem v členském státě ovládané osobou se sídlem v jiném než členském státě ovládá více než jedna evropská ovládající instituce a Česká národní banka je orgán příslušný k řešení krize ovládané osoby s nejvyšší bilanční sumou.“.
    • Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
  • 158.V § 183 zák. č. 374/2015 Sb. se odstavce 6 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušují.
  • 159.V § 188 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za větu první vkládá věta „Není-li dosaženo dohody všemi dotčenými orgány příslušnými k řešení krize, může Česká národní banka uzavřít dohodu jen s orgány příslušnými k řešení krize, které s dohodou souhlasí.“.
  • 160.V § 189 zák. č. 374/2015 Sb. se za slova „skupinové řešení krize“ vkládají slova „nebo není-li dosaženo dohody podle § 188 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 161.V § 196 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se text „82a“ nahrazuje číslem „83“.
  • 162.V § 197 zák. č. 374/2015 Sb. se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
    • „(2) Rozhodne-li Česká národní banka o uplatnění opatření k řešení krize ve vztahu k pobočce instituce se sídlem na území jiného než členského státu, jejímž prostřednictvím instituce působí na území České republiky, přihlédne k účelu řešení krize a postupuje přiměřeně podle zásad řešení krize.“.
  • 163.V § 214 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. větě druhé se slova „a jiným účelům použití majetku Fondu pro řešení krize“ zrušují.
  • 164.V § 221 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „vkladů“ vkládají slova „je placena v peněžních prostředcích a“ a za slovo „nelze“ se vkládá slovo „ji“.
  • 165.V § 222 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se za slovo „krize,“ vkládají slova „pozastavení plnění ze smlouvy podle § 81a zák. č. 374/2015 Sb., pozastavení výkonu práva na zajištění podle § 81b odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., pozastavení práva na ukončení závazku podle § 81b odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb.,“.
  • 166.V § 223 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. a 2 se text „82a“ nahrazuje textem „81a“.
  • 167.V § 223 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slova „a 164“ nahrazují slovy „ , 164 a 164a“.
  • 168.V § 224 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se text „§ 131 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 132 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., § 133 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 169.V § 227 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se text „§ 131 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 132 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.“ nahrazuje textem „§ 132a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 133 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.“.
  • 170.V § 231 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb. části věty za středníkem se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, slova „ , a to až na dobu 5 let“ se nahrazují slovy „nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která neplní uvedené povinnosti “a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a to až na dobu 5 let“.
  • 171.V § 233 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) které zní:
    • „b) v rozporu s § 127c odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“.
    • Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
  • 172.V § 233 odst. 8 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“.
  • 173.V § 235 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
    • „b) v rozporu s § 127c odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,“.
    • Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
  • 174.V § 235 zák. č. 374/2015 Sb. se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
    • „(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která může být prodávajícím podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi, se dopustí přestupku tím, že nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb..“.
    • Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
  • 175.V § 235 odst. 9 písm. b) zák. č. 374/2015 Sb. se slova „odstavce 1 písm. a) až e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) až f)“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „ , nebo odstavce 8“.
  • 176.V § 237 odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb. se za číslo „3,“ vkládá text „§ 26a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., § 136 zák. č. 374/2015 Sb.,“.
  • 177.V § 237 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
  • 178.V § 237 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se písmeno o) zrušuje.
    • Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena o) až v).
  • 179.V § 237 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. písmeno o) zní:
    • „o) nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb.,“.
  • 180.V § 237 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která znějí:
    • „i) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření k odstranění překážek způsobilosti podle § 23 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • j) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění podle § 23 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb.,
    • k) neuplatní opatření uložená Českou národní bankou podle § 23 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb.,“.
    • Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena l) až r).
  • 181.V § 237 odst. 2 písm. l) zák. č. 374/2015 Sb. se text „23 odst. 3“ nahrazuje textem „23 odst. 5“.
  • 182.V § 237 odst. 2 písm. m) zák. č. 374/2015 Sb. se text „23 odst. 5“ nahrazuje textem „23 odst. 7“.
  • 183.V § 237 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb. se písmeno o) zrušuje.
    • Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena o) až q).
  • 184.V § 237 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb. písmeno e) zní:
    • „e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku, vnitřního minimálního požadavku nebo kombinované kapitálové rezervy podle § 24a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., nebo“.
  • 185.V § 237 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. písmena a) a b) znějí:
    • „a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo
    • b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.“.
  • 186.Za § 237 zák. č. 374/2015 Sb. se vkládají nové § 237a zák. č. 374/2015 Sb. a § 237b zák. č. 374/2015 Sb., které včetně nadpisů znějí:
    • „§ 237a zák. č. 374/2015 Sb.
    • Přestupky povinné osoby související s porušením minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku
    • (1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (3) Instituce se sídlem v České republice, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku
    • a) podle § 127 odst. 3 zák. č. 374/2015 Sb., nebo
    • b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládána osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku
    • a) podle § 127 odst. 4 zák. č. 374/2015 Sb., nebo
    • b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 5 zák. č. 374/2015 Sb..
    • (6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do
    • a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo
    • b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.
    • § 237b zák. č. 374/2015 Sb.
    • Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost
    • (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. nebo s rozhodnutím České národní banky podle § 128c odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost.
    • (2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 128b odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. neplní požadavek na podřízenost.
    • (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období.“.
  • 187.V § 241 zák. č. 374/2015 Sb. větě první se slova „povinným osobám“ zrušují, text „§ 237 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazuje slovy „§ 233 zák. č. 374/2015 Sb. až § 237b zák. č. 374/2015 Sb.“ a ve větě druhé se slova „povinným osobám“ zrušují a text „§ 233 zák. č. 374/2015 Sb.“ se nahrazuje slovy „tohoto zákona“.
  • 188.V § 244 odst. 1 písm. h) zák. č. 374/2015 Sb. se za slovo „nabyvatelé,“ vkládají slova „které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 zák. č. 374/2015 Sb. nebo“.
  • 189.V § 250 odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb. se slova „změnách výše “nahrazují slovem „výši“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a jejích změnách“.
  • 190.V příloze č. 1 se v písmeni e) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“.
  • 191.V příloze č. 2 se v bodě 1 písm. q) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“.
  • 192.Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí:
    • „Příloha č. 3 k zák. č. 374/2015 Sb.
    • Výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení
    • Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu
    • MDA = (A+B−C) * D,
    • kde
    • A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb., b) nebo c),
    • B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a) zák. č. 374/2015 Sb., b) nebo c),
    • C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a
    • D označuje multiplikační faktor.
    • Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází
    • a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,
    • b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2,
    • c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo
    • d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6.
    • Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů
    • Dh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×(Qn–1)
    • Hh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn
    • kde
    • Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu,
    • Hh Q označuje horní hranici každého intervalu,
    • kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a
    • Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4.
    • Příloha č. 4 k zák. č. 374/2015 Sb.
    • Vzorec pro výpočet požadavku na podřízenost
    • Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a zák. č. 374/2015 Sb., se vypočte podle vzorce
    • MP=(1–x1x2)*8%
    • kde
    • MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a zák. č. 374/2015 Sb.,
    • X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
    • X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy.“.
čl. 2

Přechodná ustanovení

  • 1.Ustanovení § 81c zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční smlouvu uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tomto dni došlo k její podstatné změně.
  • 2.Ustanovení § 127c zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na prodej podřízených způsobilých závazků vydaných před 28. prosincem 2020.
  • 3.Česká národní banka stanoví povinné osobě vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 128c zák. č. 374/2015 Sb. zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to tak, aby skončilo nejpozději 31. prosince 2023.
  • 4.Delší přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost, než je uvedeno v bodě 3, může Česká národní banka povinné osobě stanovit, je-li to vhodné s ohledem na převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování povinné osoby, její přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku; přitom vezme v úvahu
    • a) vývoj finanční situace povinné osoby,
    • b) pravděpodobnost, že povinná osoba bude v přiměřené lhůtě schopna plnit minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek a požadavek na podřízenost, a
    • c) skutečnost, zda je povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v čl. 72b a 72c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a § 128 zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 130 zák. č. 374/2015 Sb. zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud není, zda je tato okolnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.
  • 5.Česká národní banka stanoví mezitímní cílovou úroveň pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b zák. č. 374/2015 Sb. nebo § 128c zák. č. 374/2015 Sb. zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které musí povinná osoba splnit do 1. ledna 2022.
  • 6.Stanoví-li Česká národní banka povinné osobě přechodné období podle bodu 4, které končí po 1. lednu 2024, nemusí povinná osoba do konce přechodného období uveřejňovat informace podle § 136a zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
  • 7.Česká národní banka sdělí povinné osobě plánovaný minimální požadavek podle § 127a odst. 1 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 zák. č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro každé období 1 roku v rámci přechodného období stanoveného podle bodu 3 nebo 4 s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace.
  • 8.Při určení přechodného období podle bodu 3 nebo 4 Česká národní banka zohlední
    • a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování,
    • b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a
    • c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku.
  • 9.Česká národní banka může kdykoli následně přezkoumat přechodné období stanovené podle bodu 3 nebo 4, jakož i jakýkoli plánovaný minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, který povinné osobě sdělila podle bodu 7.
§CZ Zákonv0.1.0