327
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 18. července 1991
o referendu
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
čl. 1
(1)V referendu mohou být předloženy občanům České a Slovenské Federativní Republiky k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky.
(2)O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem.
(3)Hlasovací právo má v České republice každý, kdo je oprávněn volit do České národní rady. Hlasovací právo má ve Slovenské republice každý, kdo je oprávněn volit do Slovenské národní rady.
čl. 3
(1)Prezident České a Slovenské Federativní Republiky vyhlásí referendum současně v obou republikách, navrhne-li mu to Federální shromáždění po vyjádření České národní rady a Slovenské národní rady, a to do 15 dnů od doručení návrhu.
(2)Prezident České a Slovenské Federativní Republiky vyhlásí referendum podle čl. 1 odst. 2 v České republice na návrh České národní rady a ve Slovenské republice na návrh Slovenské národní rady, a to do 15 dnů od doručení návrhu.
(3)Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 odmítnout návrh na vyhlášení referenda, jestliže navržené otázky, které mají být v referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné. V takovém případě návrh s připomínkami vrátí příslušnému zákonodárnému sboru. Pokud tento zákonodárný sbor na původních otázkách trvá, prezident České a Slovenské Federativní Republiky referendum vyhlásí do 15 dnů od opětovného doručení návrhu.
(4)Referendum se vykoná do 90 dnů ode dne, kdy prezident České a Slovenské Federativní Republiky obdržel návrh podle odstavce 1, 2 nebo 3.
čl. 5
(1)Návrh předložený v referendu podle čl. 3 odst. 1 je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina oprávněných voličů v každé z republik.
(2)Návrh předložený v referendu podle čl. 3 odst. 2 je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina oprávněných voličů republiky.
(3)Rozhodnutí přijaté v referendu provedeném podle ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlašuje předsednictvo Federálního shromáždění ve Sbírce zákonů obdobně jako zákony Federálního shromáždění; rozhodnutí přijaté v referendu provedeném podle ustanovení čl. 3 odst. 2 vyhlašují předsednictva národních rad republik ve Sbírce zákonů obdobně jako zákony národních rad.
(4)Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky přezkoumá na žádost předsednictva Federálního shromáždění nebo předsednictva národních rad ústavnost postupu referenda před vyhlášením jeho výsledku.
(5)Referendum vykonané podle tohoto zákona se může o stejné otázce opakovat nejdříve za 5 let.
čl. 6
(1)Výsledek referenda vyhlášeného podle čl. 1 odst. 1 má závaznost ústavního zákona.
(2)Je-li návrh podle čl. 1 odst. 2 přijat alespoň v jedné z republik, zanikne Česká a Slovenská Federativní Republika uplynutím jednoho roku od vyhlášení výsledku referenda; její působnost přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku, jimž pak přísluší plný výkon státní svrchovanosti.
(3)Ústavní zákon Federálního shromáždění upraví přechod majetku z vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku. Stejně tak upraví státní finanční aktiva a pasiva České a Slovenské Federativní Republiky, měnové rezervy, hmotné federální rezervy a majetek České a Slovenské Federativní Republiky nacházející se mimo její území.
čl. 8
(1)Čl. 8 1. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se doplňuje takto:
- a)v článku 41 se za slova „a k jejich změně,“ vkládají slova „k přijetí návrhu na vyhlášení referenda,“,
- b)v článku 58 odst. 1 se za slovo „federace,“ vkládají slova „usnášet se o návrhu na vyhlášení referenda,“.
(2)v článku 2 odst. 2 se tečka za slovem „voleny“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „a lidovým hlasováním (referendem).“.