§ 1
(1)Zřizují se Federální policejní sbor a Sbor hradní policie (dále jen „policejní sbory“).
(2)Policejní sbory jsou ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky, které plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném tímto zákonem nebo jinými zákony na celém území České a Slovenské Federativní Republiky.
(3)Policejní sbory jsou nezávislé na politických stranách a politických hnutích a ve své činnosti se řídí ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy.
(4)Policejní sbory při plnění svých úkolů spolupracují; rovněž spolupracují s Policií České republiky a Policejním sborem Slovenské republiky a Federální bezpečnostní informační službou.
HLAVA PRVNÍ — Úvodní ustanovení
§ 2
ÚKOLY, ŘÍZENÍ A ORGANIZACE FEDERÁLNÍHO POLICEJNÍHO SBORU
(1)Federální policejní sbor plní tyto úkoly:
- a)vede boj proti terorismu,
- b)zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu,
- c)odhaluje trestnou činnost organizovanou ve spojení s cizinou a organizovanou trestnou činnost související s nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog, s pašováním a s falšováním a pozměňováním peněz, známek a cenných papírů,
- d)zajišťuje ochranu ústavních činitelů České a Slovenské Federativní Republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod,
- e)zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů a ochranu objektů zvláštního významu,
- f)koná vyšetřování o trestných činech proti bezpečnosti státu,
- g)projednává přestupky podle zvláštního zákona,1)
- h)vede celostátní evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,
- ch)vykonává speciální expertizní činnost, pokud ji není možno zabezpečit v rámci republik,
- k)spolupracuje s mezinárodní organizací Interpol a dalšími mezinárodními organizacemi za účasti orgánů republik,
- l)vyhlašuje celostátní pátrání.
(2)Federální policejní sbor plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.2)
(3)Úkoly služby rychlého nasazení jsou upraveny v § 58 tohoto zákona.
§ 3
Úkoly Federálního policejního sboru
(1)Federální policejní sbor je podřízen ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „ministr vnitra“).
(2)V čele Federálního policejního sboru je ředitel Federálního policejního sboru (dále jen „ředitel“).
(3)Ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.
(4)Ve Federálním policejním sboru působí zejména služba kriminální policie, ochranná služba, služba ochrany objektů zvláštního významu, služba rychlého nasazení, služba cizinecké a pohraniční policie, pátrací služba, letecká služba a služba vyšetřování.
(5)Služba vyšetřování Federálního policejního sboru je organizačně samostatnou součástí Federálního policejního sboru a je podřízena ministru vnitra.
(6)Organizaci Federálního policejního sboru, zejména řízení útvarů a služeb a součinnost mezi nimi, stanoví ministr vnitra.
§ 4
Řízení a organizace Federálního policejního sboru
(1)Vyšetřovatele Federálního policejního sboru (dále jen „vyšetřovatelé“) jmenuje ministr vnitra.
(2)Podmínky jmenování vyšetřovatelů stanoví zvláštní zákon.3)
(3)Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují,4) vázáni pouze ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v rozsahu stanoveném trestním řádem pokyny prokurátora.
(4)Vyšetřovatelé jsou ve věcech výkonu služby podřízeni řediteli útvaru vyšetřování Federálního policejního sboru.
(5)Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, oprávněni požadovat od služeb Federálního policejního sboru, Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy provedení úkonů nezbytných pro vyšetřování, vyžaduje-li to povaha nebo účel takového úkonu. Služby Federálního policejního sboru jsou povinny těmto požadavkům vyhovět; stejně tak jsou povinny vyhovět požadavkům vyšetřovatelů a útvarů vyšetřování Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky.
HLAVA DRUHÁ — Vyšetřovatelé
§ 6
Úkoly Sboru hradní policie
(1)Sbor hradní policie je podřízen náčelníku vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.5)
(2)V čele Sboru hradní policie je ředitel, kterého jmenuje a odvolává náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
(3)Organizaci Sboru hradní policie stanoví náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
HLAVA TŘETÍ — Organizace a řízení Sboru hradní policie
ODDÍL PRVNÍ — POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY — POVINNOSTI POLICISTY — Povinnosti při služebních zákrocích, služebních úkonech a ostatní služební činnosti
§ 7
(1)Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů, jakož i při ostatní služební činnosti je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, služebním úkonem nebo jinou služební činností, pokud to okolnosti dovolují.
(2)Policista je povinen při provádění služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech; v opačném případě je poučí dodatečně.
(3)Má-li být provedena osobní prohlídka (včetně zavazadel) u ženy, má tato právo požádat, aby tuto prohlídku vykonala policistka, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok.
§ 8
(1)Policista je povinen ve službě provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2)Policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav a není pod vlivem léku nebo jiných látek, které by snižovaly jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok v mezích tohoto zákona, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar Federálního policejního sboru, Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 10
(1)Policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodu důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje
- a)operativní činnost, včetně používání operativních prostředků,
- b)pátrací činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestné činnosti,
- c)služební zákrok pod jednotným velením,
- d)bezpečnost chráněných osob,
- e)leteckou činnost,
- f)šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
- g)pyrotechnické práce,
- h)služební zákrok, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
(2)Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.
(3)Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru policejního sboru.
§ 11
(1)Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2)Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije policista před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(3)Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.
(4)Kdo neuposlechne výzvy zakročujícího policisty, může být postižen podle zvláštního zákona.6)
§ 12
(1)Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policejnímu sboru, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.
(2)Příslušnost k policejnímu sboru prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením „policie“.
(3)Ústním prohlášením „policie“ prokazuje policista svou příslušnost k policejnímu sboru pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.
ODDÍL DRUHÝ — OPRÁVNĚNÍ POLICISTY — Oprávnění požadovat vysvětlení
§ 14
(1)Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupků a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se v přiměřené lhůtě dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení. Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.
(2)Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3)Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4)Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(5)Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4 a podat základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.
(6)Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje policejní sbor.
(7)Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8)Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na útvar policejního sboru k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9)Protokol o podání vysvětlení musí být sepsán s osobou ihned po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10)O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 15
(1)Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popřípadě přechodného pobytu osoby.
(2)Policista je oprávněn vyzvat osobu aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.
- a)přistiženou při spáchání přestupku,
- b)od které je požadováno vysvětlení podle § 14 odst. 1,
- c)která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,
- d)která se bezdůvodně zdržuje v bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,
(3)Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) policista dále přestupek vyřídí podle zvláštního zákona1) a osobu propustí.
(4)Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) policista osobu po podání vysvětlení podle § 14 odst. 1 propustí.
(5)Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) nebo d) policista osobu ihned propustí, jestliže se nejedná o osobu hledanou nebo pohřešovanou. V opačném případě osobu hledanou pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu neprodleně předá vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu a u osoby pohřešované vyrozumí toho, kdo pohřešování této osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.
(6)Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovouto osobu předvést na útvar policejního sboru k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti postupuje policista přiměřeně podle odstavců 3, 4 a 5.
(7)Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 6 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je zejména snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Osoba je povinna provedení nezbytných služebních úkonů strpět.
(8)Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.
(9)O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 16
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1)Policista je oprávněn za účelem provedení služebních úkonů zajistit osobu, která
- a)svým jednáním bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví své anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek a po marné výzvě od takového jednání neupustí,
- b)se pokusila při předvedení podle § 14 odst. 8 a § 15 odst. 6 o útěk,
- c)byla přistižena při spáchání trestného činu,
- d)byla přistižena při spáchání přestupku, a v protiprávním jednání pokračuje anebo maří řádné objasnění věci,
- e)se chová na útvaru policejního sboru násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí zařízení nebo majetek policejního sboru, a po marné výzvě od takového jednání neupustí,
- f)na základě kriminalisticky doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.
(2)Pominou-li důvody zajištění a policista nepředá zajištěnou osobu vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgánu, je povinen ji ihned propustit.
(3)Osoba může být zajištěna jen po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(4)Po zajištění osoby je policista povinen na její žádost vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 14 odst. 3, popřípadě osobu z jejího pracoviště. Jde-li o vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby.
(5)O zajištění osoby sepíše policista úřední záznam.
§ 17
Zajištění
(1)Policista je oprávněn zajistit osobu, a je důvodné podezření, že se tato osoba nepodrobí rozhodnutí o vyhoštění nebo bude mařit výkon takového rozhodnutí.
- a)která má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěna7) nebo
- b)o jejímž vyhoštění bylo zahájeno řízení
(2)Zajištění osoby podle odstavce 1 může trvat nejdéle 30 dnů.
§ 18
Zajištění z důvodu vyhoštění
(1)Policista je oprávněn osobu zajištěnou podle § 16 umístit do cely policejního zajištění (dále jen „cela zajištění“).
(2)Policista je dále oprávněn umístit do cely zajištění i osobu, která
- a)byla zadržena,8)
- b)byla zatčena na základě příkazu k zatčení,8)
- c)byla policistou převzata k provedení procesních úkonů z vazby vykonávané ve věznici nebo z výkonu trestu odnětí svobody,
- d)má být dodána do vazby nebo do výkonu trestu odnětí svobody,8)
- e)byla zajištěna podle § 17 z důvodu vyhoštění.
(3)Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely zajištění jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění do protialkoholní záchytné stanice nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení.9)
(4)Podmínky pro rozmísťování zajištěných osob do cel zajištění, jejich práva a povinnosti, zdravotní zabezpečení, povinnosti a oprávnění policistů vykonávajících ostrahu cel zajištění a další podrobnosti stanoví zvláštní zákon.10)
§ 19
Umísťování zajištěných osob do cel policejního zajištění
(1)Osobě, která se chová násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru policejního sboru, může být připoutána pouze k předmětu k tomu účelu určenému.
(2)Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než osoba od násilného chování upustí nebo než bude umístěna v cele zajištění, nejdéle však dvě hodiny; přitom musí být osobě umožněno sedět.
(3)O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše policista úřední záznam.
§ 20
Oprávnění k použití jiných prostředků proti osobám chovajícím se násilně
(1)Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předvedená nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň,11) jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.
(2)Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví policista osobě potvrzení o odebrání zbraně.
§ 22
Oprávnění k používání výbušnin a výbušných předmětů
(1)Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti a podobně držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumí zejména výbušniny, výbušné předměty, drogy, jedy, padělky peněz, známek a cenných papírů.
(2)Federální ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou bližší podrobnosti o oprávnění uvedeném v odstavci 1.
§ 23
Oprávnění k držení nebezpečných látek
(1)Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů uvedených v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiných trestných činu, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a při pátrání po těchto pachatelích a věcech pocházejících nebo souvisejících s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.
(2)Prohlídka dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem, než je uveden v odstavci 1.
§ 24
Oprávnění k prohlídce dopravních prostředků
(1)Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista zařazený ve službě cizinecké a pohraniční policie oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.
(2)Takovou věcí se podle odstavce 1 rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.
§ 25
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy
(1)Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je poskytována osobní ochrana, je policista zařazený v ochranné službě nebo Sboru hradní policie oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních prostředků a objektů nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby. Nedotknutelnost obydlí je přitom oprávněn omezit jen v nezbytně nutné míře.
(2)Prohlídku osob podle odstavce 1 je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)Prohlídka objektů, zavazadel, věcí a dopravních prostředků podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.
§ 26
Oprávnění při zajišťování bezpečnosti chráněných osob
(1)Při zajišťování ochrany státních hranic je policista zařazený ve službě cizinecké a pohraniční policie oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překračováním státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.
§ 28
Oprávnění zakázat vstup na určená místa
(1)Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby, anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn, hrozí-li nebezpečí z prodlení, otevřít byt nebo jiné uzavřené prostory (dále jen „byt“), vstoupit do nich a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2)Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá.
(3)K provedení služebních zákroků nebo jiných opatření podle odstavce 1 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen život, hrozí-li výbuch nebo jiné stejně závažné nebezpečí.
(4)Po provedení služebního zákroku nebo jiného opatření podle odstavce 1 policista neprodleně vyrozumí uživatele bytu a zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(5)Otevření bytu nesmí sledovat jiný zájem než ochranu života nebo zdraví osob, ochranu majetku, ochranu práv a svobod druhých a nebo odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti.
(6)O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 29
Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory
(1)Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí12) nebo může být zabrána.13)
(2)Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3)O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci.
(4)Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí12) nebo zabrání věci,13) je policista povinen věc neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil příslušnému správnímu orgánu, který o přestupku rozhoduje.
ODDÍL TŘETÍ — Oprávnění k odnětí věci — OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ OPERATIVNÍCH PROSTŘEDKŮ — Operativní prostředky — Operativní technika a povolení k jejímu použití
§ 30
(1)Při odhalování trestné činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) a při plnění úkolů podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) (dále jen „odhalování trestné činnosti“) je Federální policejní sbor oprávněn použít operativní prostředky, jimiž jsou
- a)operativní technika,
- b)osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru,
- c)krycí doklady,
- d)sledování.
(2)Operativní prostředky mohou být používány pouze v souladu s tímto zákonem za účelem získání informací důležitých k odhalení trestné činnosti uvedené v odstavci 1 a zjištění jejích pachatelů.
(3)Federální policejní sbor je povinen zabezpečit ochranu operativních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a ochranu osob uvedených v odstavci 1 písm. b) před vyzrazením nebo způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.
§ 31
(1)Pro účely tohoto zákona se operativní technikou rozumí zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně chemické, radiotechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení nebo jejich soubory používané utajeným způsobem při v případech, kdy se tím zasahuje do ústavních práv a svobod občanů.
- a)vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,
- b)odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
- c)pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů
§ 32
(1)Operativní techniku může Federální policejní sbor použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití operativní techniky (dále jen „povolení“) vydaného prokurátorem a pouze v případech, kdy odhalování trestné činnosti podle § 30 odst. 1 a zjišťování jejích pachatelů je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené.
(2)Použití operativní techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovního tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.
§ 33
(1)Žádost o povolení, kterou podává ředitel nebo jím pověřený zástupce písemně prokurátorovi, musí obsahovat zejména
- a)druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být operativní technika použita, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní má být pořizován zvukový záznam,
- b)informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování trestné činnosti, pro níž je použití operativní techniky vyžadováno,
- c)informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené v písmenu a), včetně rozhodnutí příslušného prokurátora o tomto požadavku,
- d)důvody k použití operativní techniky.
§ 34
(1)Povolení vydávají
- a)generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky nebo prokurátoři jím určeni,
- b)prokurátoři prokuratur v České republice a ve Slovenské republice, kteří jsou k tomu určeni generálním prokurátorem České a Slovenské Federativní Republiky v dohodě s generálním prokurátorem příslušné republiky.
(2)V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.
§ 35
(1)Prokurátor, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.
(2)V průběhu používání operativní techniky je Federální policejní sbor povinen soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití. Jestliže tyto důvody pominou, je Federální policejní sbor povinen použití operativní techniky bezodkladně ukončit.
(3)O ukončení používání operativní techniky informuje Federální policejní sbor prokurátora, který povolení vydal.
(4)Informace získané použitím operativní techniky podle tohoto zákona mohou být využity pouze v souladu s § 30 odst. 1.
§ 36
(1)Osobou jednající ve prospěch Federálního policejního sboru se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dobrovolně, utajeným způsobem poskytuje informace a služby Federálnímu policejnímu sboru při odhalování trestné činnosti.
(2)Federální policejní sbor může vést evidenci osob jednajících v jeho prospěch pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů.
(3)Na osoby uvedené v odstavci 1 se po dobu plnění jednotlivých úkolů vztahuje ustanovení § 69 tohoto zákona.
§ 37
Osoby jednající ve prospěch Federálního policejního sboru
(1)Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti policisty Federálního policejního sboru, který plní úkoly při odhalování trestné činnosti. Krycími doklady nesmějí být průkazy poslanců zákonodárných sborů a služební průkazy soudců a prokurátorů.
(2)Krycí doklady vydává Federální policejní sbor jen na základě rozhodnutí ředitele.
(3)Federální policejní sbor vede evidenci krycích dokladů. Údaje z této evidence předává Federální bezpečnostní informační službě.14)
§ 39
Sledování
(1)Federální policejní sbor uchovává údaje ve svých evidencích a využívá je při odhalování trestné činnosti podle § 30 odst. 1.
(2)Údaje o chování nezletilých mladších 15 let nesmí být ukládány do evidencí. Údaje o chování nezletilých starších 15 let musejí být po dvou letech od uložení přezkoumány a nejpozději po pěti letech zničeny, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim Federální policejní sbor získal další poznatky o trestné činnosti podle § 30 odst. 1.
(3)Federální policejní sbor je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.
§ 40
(1)Kontrolu použití operativní techniky vykonává Federální shromáždění, které k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá ze šesti poslanců příslušných výborů Federálního shromáždění.
(2)Kontrolní orgán je oprávněn řediteli Federálního policejního sboru nařídit, aby ukončil použití operativní techniky, které přesahuje působnost Federálního policejního sboru vymezenou v § 30.
ODDÍL ČTVRTÝ — Kontrola použití operativní techniky — POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU — Donucovací prostředky
§ 41
(1)Donucovacími prostředky jsou
- a)hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
- b)slzotvorné prostředky,
- c)obušek,
- d)pouta,
- e)služební pes,
- f)technické prostředky k zabránění odjetí vozidla,
- g)zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla,
- h)zásahová výbuška,
- ch)úder střelnou zbraní,
- i)hrozba namířenou střelnou zbraní,
- j)varovný výstřel do vzduchu.
(2)Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(3)Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.
§ 42
(1)Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek je policista oprávněn použít, aby
- a)zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
- b)zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,
- c)předvedl, zajistil, zatkl, zadržel nebo dodal do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby osobu, která klade aktivní odpor,
- d)zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných a střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán.
(2)Hmaty a chvaty sebeobrany, které neohrozí zdraví nebo život osoby, je policista oprávněn použít, aby předvedl, zajistil, zatkl, zadržel nebo dodal do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby osobu, která klade pasivní odpor.
§ 43
Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků a obušku
(1)Pouta je policista oprávněn použít
- a)ke spoutání zajištěné, zadržené, zatčené osoby nebo osoby, která má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby a klade aktivní odpor nebo napadá jiné osoby nebo policistu anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,
- b)ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných, zajištěných, zadržených nebo zatčených osob anebo osob, které mají být dodány do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby za podmínek uvedených v písmenu a),
- c)při provádění služebních úkonů nebo procesních úkonů s osobami zajištěnými, zadrženými, zatčenými nebo osobami, které jsou ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, jestliže se chovají násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo ničí majetek.
§ 44
Použití pout
(1)Služebního psa je policista oprávněn použít,
- a)aby zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
- b)aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob nebo úmyslnému poškozování majetku,
- c)aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
- d)k pronásledování osoby, která se v blízkosti státních hranic po marné výzvě nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jiným způsobem zadržena,
- e)k pronásledování osoby, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby,
- f)aby donutil ukrývající se osobu, která má být zajištěna, zadržena, zatčena nebo dodána do výkonu trestu odnětí svobody nebo do vazby, k opuštění úkrytu.
(2)Policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu osoby vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.
§ 46
Použití technických prostředků k zabránění odjetí vozidla
(1)Zastavovací pás je policista oprávněn použít k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů15) nezastaví, jestliže je
- a)bezohlednou jízdou ohrožen život, zdraví nebo majetek,
- b)důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé některého ze zvlášť závažného úmyslného trestného činu uvedeného v § 41 odst. 2 trestního zákona nebo jiného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo věci pocházející z této trestné činnosti,
- c)důvodné podezření, že se pokusí o násilný přejezd státních hranic.
(2)Za podmínek uvedených v odstavci 1 může policista použít k zastavení takového vozidla i jiné prostředky, zejména služební vozidlo, povoz, stavební mechanismy apod.
§ 49
Použití úderu střelnou zbraní
(1)Hrozby namířenou střelnou zbraní je policista oprávněn použít, aby
- a)zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby,
- b)zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
- c)překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.
§ 51
Použití varovného výstřelu do vzduchu
(1)Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech,
- a)aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
- b)jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
- c)nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,
- d)aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
- e)nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů15) nezastaví,
- f)aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů15) nezastaví,
- g)aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
- h)aby zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2)Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.
(3)Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4)Před použitím zbraně je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Před použitím střelné zbraně je policista povinen použit též varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(5)Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
§ 52
Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně
(1)Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2)Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.
§ 53
(1)Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
(2)O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(3)Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu s tímto zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
(4)Použije-li policista donucovacích prostředků nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu útvaru Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.
§ 54
(1)Při služebním zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě zjevně mladší 15 let nesmí policista použít úder a kop sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušku, pout, služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraň vyjma případů, jestliže útok těchto osob ohrožuje život a zdraví policisty nebo život a zdraví jiných osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
ODDÍL PÁTÝ — Zvláštní omezení — OPRÁVNĚNÍ K POUŽITÍ SPECIÁLNÍCH DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A SPECIÁLNÍCH ZBRANÍ
§ 55
(1)Speciální donucovací prostředky a speciální zbraně jsou oprávněni používat při ochraně životů a zdraví osob a majetku pouze policisté zařazení ve službě rychlého nasazení, v ochranné službě, ve službě cizinecké a pohraniční policie na letištích a policisté zařazení ve Sboru hradní policie.
§ 56
(1)Speciální donucovací prostředky jsou
- a)dočasně zneschopňující prostředky,
- b)speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně,
- c)speciální úderné prostředky.
(2)Speciální zbraně jsou
- a)odstřelovací puška,
- b)broková zbraň,
- c)zbraň s tlumičem zvuku,
- d)zbraň se zařízením na osvětlení cíle,
- e)výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo,
- f)mechanické střelné zbraně,
- g)speciálně upravené střelné zbraně.
ODDÍL ŠESTÝ — ZÁKROKY SLUŽBY RYCHLÉHO NASAZENÍ
§ 58
(1)Služba rychlého nasazení provádí služební zákroky proti
- a)teroristům,
- b)únoscům osob a dopravních prostředků,
- c)nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.
(2)Službu rychlého nasazení je možno nasadit i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod, průmyslových havárií.
(3)O nasazení policistů služby rychlého nasazení ke služebním zákrokům a k záchranným akcím rozhoduje ministr vnitra.
§ 59
(1)Zákroky policistů služby rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením.
(2)Při služebních zákrocích pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně velitel zakročující jednotky. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být uchována na zvukovém nebo písemném záznamu. Ustanovení § 57 platí obdobně.
(3)Na velitele zakročující jednotku, který rozhodl o použití donucovacích prostředků nebo zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití donucovacích prostředků nebo zbraně policisté.
HLAVA ČVTRTÁ — VZTAHY POLICEJNÍCH SBORŮ K PRÁVNICKÝM A FYZICKÝM OSOBÁM
§ 61
(1)Policejní sbory při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracují s právnickými a fyzickými osobami.
(2)Útvary policejních sborů jsou oprávněny při plnění svých úkolů požadovat od právnických a fyzických osob podklady a informace.
(3)Právnické a fyzické osoby jsou povinny požadované podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
§ 62
(1)Policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 14 odst. 3 a nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
HLAVA PÁTÁ — POVOLÁVÁNÍ VOJÁKŮ K PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICEJNÍCH SBORŮ
§ 63
(1)Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů Federálního policejního sboru a na žádost vlády České republiky a vlády Slovenské republiky i k plnění úkolů Policie České republiky a Policejního sboru Slovenské republiky, pokud síly a prostředky těchto policejních sborů nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.
(2)Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policejních sborů stejná práva a povinnosti jako policisté, pokud vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozsah těchto práv a povinností neomezí.
§ 64
(1)Vojáci v činné službě povolaní podle § 63 odst. 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policejních sborů svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením „POLICIE“, popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policejních sborů.
HLAVA ŠESTÁ — NÁHRADA ŠKODY
§ 66
(1)Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policejním sborům nebo policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobí-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2)Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu
- a)náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,
- b)se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3)Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutou pomocí. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4)Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policejním sborům nebo policistům.
(5)Stát odpovídá i za škody způsobené policejními sbory nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, jestliže ke způsobení škody došlo v důsledku protiprávního jednání poškozeného.
(6)Náhradu škody poskytuje za Federální policejní sbor a jeho policisty a za Sbor hradní policie a jeho policisty v zastoupení státu federální ministerstvo vnitra.
HLAVA SEDMÁ — SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 68
(1)Ministr vnitra může
- a)povolat k plnění úkolů federálního ministerstva vnitra policisty zařazené ve Federálním policejním sboru,
- b)pověřit službu Federálního policejního sboru plněním úkolů státní správy uložených obecně závaznými právními předpisy federálnímu ministerstvu vnitra,
- c)vyčlenit do své podřízenosti některé služby Federálního policejního sboru.
§ 69
(1)Policisté a každý, kdo plní úkoly podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů policejních sborů nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.
(2)Povinnosti mlčenlivosti mohou zprostit v oboru své působnosti ředitel Federálního policejního sboru a náčelník vojenské složky Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 71
Přechodná ustanovení
(1)Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráži, Správě ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky nebo o příslušnících Sboru národní bezpečnosti nebo Pohraniční stráže, rozumí se tím podle povahy věci Federální policejní sbor, Sbor hradní policie a policisté.
§ 72
(1)Policisty se dnem účinnosti tohoto zákona stávají příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra.
(2)Příslušníci Pohraniční stráže ve služebním poměru vojáka z povolání se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty Federálního policejního sboru, pokud se ve lhůtě do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnou jinak.
(3)Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.3)
§ 73
(1)Vojáci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají základní službu u útvarů a jednotek Pohraniční stráže, dokončí tuto službu v délce stanovené zvláštním zákonem16) u útvarů služby cizinecké a pohraniční policie Federálního policejního sboru.
(2)Vojenská základní služba vykonávaná u útvarů služby cizinecké a pohraniční policie Federálního policejního sboru se považuje za službu konanou v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 74
(1)Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti zařazených v oboru působnosti federálního ministerstva vnitra a příslušníků Pohraniční stráže ve služebním poměru vojáka z povolání, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přejímá federální ministerstvo vnitra.
§ 76
(1)Zrušují se: 1. Zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic. 2. Zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. a čl. I zákona č. 385/1990 Sb. 3. § 1 a 2 zákona č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky a o Hradní stráži České a Slovenské Federativní Republiky. 4. Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 59/1976 Sb., o pomocnících Pohraniční stráže. 5. Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 12/1979 Sb., o prokazování příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti a oprávnění k plnění jeho úkolů. 6. Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém společenském vlastnictví. 7. Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 3/1984 Sb., o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. 8. Nařízení ministra národní bezpečnosti č. 70/1951 Sb., o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně. 9. Nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 15/1974, kterým se upravuje způsob a rozsah zákroků nebo nezbytných opatření příslušníků Sboru národní bezpečnosti mimo službu (registrované v částce 6/1974 Sb.). 10. Nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 16/1974 o prostředcích, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti používají při služebních zákrocích (registrované v částce č. 6/1974 Sb.), ve znění nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 15/1983 (registrované v částce 24/1983 Sb.). 11. Nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 3/1983 o povolávání vojáků Československé lidové armády v činné službě k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti (registrované v částce 13/1983 Sb.). 12. Nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 11/1983 o prokazování příslušnosti k Pohraniční stráži (registrované v částce 23/1983 Sb.).
§ 77
Zrušovací ustanovení
(1)Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Havel v. r. Dubček v. r. Čalfa v. r. 1) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí. 2) Např. zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky, zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, zákon č. 216/1991 Sb. 3) Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie. 4) § 1 písm. a) zákona č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti. § 161 odst. 4 trestního řádu. 5) Zákon č. 135/1991 Sb., o Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. 6) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb. Zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb. 7) Zákon č. 68/1965 Sb. 8) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. § 8 zákona SNR č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky č. 190/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 10) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Zákon SNR č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. 11) § 89 odst. 5 trestního zákona. 12) § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 15 zákona SNR č. 372/1990 Sb. 13) § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. § 18 zákona SNR č. 372/1990 Sb. 14) § 22 odst. 3 zákona č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků. 15) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 24/1990 Sb. 16) § 27 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.