§ 1
(1)Nikdo nesmí dovézt, vyvézt, koupit, prodat, zastavit, uschovat ani jakkoli jinak nakládat s předměty iráckého kulturního dědictví a dalšími předměty archeologického, historického, kulturního, vědeckého a náboženského významu, které byly odcizeny nebo jinak neoprávněně získány z Iráckého národního muzea, Národní knihovny a dalších míst v Irácké republice od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 661 ze dne 6. srpna 1990, jakož i s předměty uvedeného charakteru, u kterých existuje důvodné podezření, že se jedná o předměty získané neoprávněně.
§ 2
(1)Ropu, ropné výrobky a zemní plyn iráckého původu až do přechodu vlastnického práva na prvního kupujícího nelze zabrat, zajistit ani je podrobit exekuci.
(2)Při prodeji ropy, ropných výrobků a zemního plynu iráckého původu prvnímu kupujícímu se na výnosy nebo pohledávky z tohoto prodeje vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,1) s výjimkou těch případů, kdy se jedná o soudní řízení, ve kterém je postih takových výnosů nebo pohledávek nezbytný v rámci odpovědnosti za škodu vyčíslenou v souvislosti s ekologickou havárií, včetně úniku ropy, ke které došlo po dni 22. května 2003.
§ 3
(1)Nikdo nesmí nakládat s majetkem Irácké republiky, její vlády, státních orgánů, korporací nebo agentur, pokud se ke dni 22. května 2003 nacházel na území České republiky.
(2)Nikdo nesmí nakládat s majetkem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna nebo jiných vysokých činitelů bývalého iráckého režimu a jejich nejbližších příbuzných, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.
(3)Nikdo nesmí nakládat s majetkem, který byl vyvezen z Irácké republiky bývalým prezidentem Saddámem Husajnem nebo jinými vysokými činiteli bývalého iráckého režimu a jejich nejbližšími příbuznými, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.
(4)Seznam fyzických osob a dalších subjektů spojených s režimem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna, na jejichž majetek se zákaz uvedený v odstavcích 2 a 3 vztahuje, vydaný příslušným orgánem Organizace spojených národů, se uveřejňuje na návrh Ministerstva zahraničních věcí v Obchodním věstníku, vedeném na portálu veřejné správy.
(5)Na majetek uvedený v odstavcích 1 až 3 se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,1) s výjimkou těch případů, kdy tento majetek podléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.
§ 4
(1)Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí veškerý hmotný majetek a všechna práva a jiné majetkové hodnoty, zejména
- a)cenné papíry,2) dividendy a jiné příjmy z aktiv nebo přírůstky hodnot těchto aktiv,
- b)vklady u bank a finančních institucí, zůstatky na účtech, úroky a hotovosti,
- c)nároky z přijatých akreditivů, cenných papírů, nároky ze smluv na prodej jakýchkoliv majetkových hodnot,
- d)dokumenty potvrzující držení částí fondů nebo finančních zdrojů a jim naroveň postavených finančních nástrojů,
- e)vklady do kapitálových společností vložené do společností za účelem nabytí nebo zvýšení účasti na společnosti, podíly na zisku a vypořádací podíly těchto společností a likvidační zůstatky nebo jejich části z likvidace společností,
- f)práva autorská, práva průmyslového vlastnictví a práva duševního vlastnictví,
- g)kulturní statky.
(2)Nakládáním s majetkem podle § 3 odst. 1 až 3 se rozumí jakékoliv úkony s majetkem vymezeným v odstavci 1 směřující ke změně jeho stávajícího rozsahu nebo hodnoty, ke změně vlastnických a jiných práv s majetkem souvisejících, ke změně jeho umístění, či jakýkoliv jiný úkon s majetkem, který by umožnil jeho užití, s výjimkou případů, kdy je změna hodnoty majetku důsledkem jeho navýšení o úroky nebo příjmy včetně všech pohledávek splatných k určitému dni, anebo kdy jde o úkony související s ochranou tohoto majetku před znehodnocením nebo zničením.
§ 5
(1)Jestliže fyzická nebo právnická osoba zjistí, že se u ní nachází majetek uvedený v § 1 nebo v § 3 odst. 1 až 3, anebo jestliže má důvodné podezření, že se o takový majetek jedná, je povinna o tom bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 dnů od svého zjištění, učinit písemné oznámení Ministerstvu financí; v oznámení je povinna uvést všechny identifikační údaje, které o tomto majetku a jeho vlastníku či držiteli a o subjektu, kterým byl předmětný majetek vyvezen z Irácké republiky, má k dispozici. Obdobně postupují státní orgány, pokud při výkonu své působnosti přijdou s takovým majetkem do styku.
(2)Ministerstvo financí po projednání oznámení s Ministerstvem zahraničních věcí nejpozději do 14 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 písemně vyrozumí oznamovatele, zda se jedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona. Pokud není ve stanovené lhůtě tato informace oznamovateli sdělena, má se za to, že se o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona nejedná.
(3)Do doby, než bude sděleno, že se nejedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona, nebo do marného uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2, nesmí fyzická nebo právnická osoba s majetkem, jehož se oznámení podle odstavce 1 týkalo, nakládat.
(4)Pokud je fyzické nebo právnické osobě sděleno, že majetek, o němž učinila oznámení podle odstavce 1, je majetkem podléhajícím režimu podle tohoto zákona, je tato osoba povinna předat takový majetek Ministerstvu financí a postupovat při předávání tohoto majetku podle jeho pokynů.
§ 6
(1)Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí zajistí předání majetku uvedeného v § 1 příslušným institucím v Irácké republice a převod majetku podle § 3 odst. 1 až 3 na Rozvojový fond pro Irák, pokud tento majetek nepodléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.
(2)Rozvojovým fondem pro Irák se rozumí fond, který byl zřízen na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1483 (2003) při Centrální bance v Iráku.
(3)Na Rozvojový fond pro Irák se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů.1)
§ 7
(1)Kdo splnil povinnosti uvedené v tomto zákoně, neodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s těmito úkony.
(2)Nárok na náhradu škody nepřísluší, pokud se jednalo o úkony spojené s majetkem, který je vymezen v tomto zákoně.
(3)Na náhradu škody se užije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona.3) Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit u Ministerstva financí.
(4)Splnění oznamovací povinnosti podle § 5 odst. 1 není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.
(5)Tímto zákonem není dotčeno právo fyzických a právnických osob uplatňovat své nároky na majetek uvedený v § 3 odst. 1 až 3, převedený podle § 6 odst. 1 na Rozvojový fond pro Irák, vůči Irácké republice.
§ 8
(1)Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4.
(2)Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.
(3)Právnické osobě, která se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4, se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč. Pokutu lze uložit do 3 let ode dne, kdy bylo porušení povinností zjištěno, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.
(4)Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(5)Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.
(6)Přestupky a správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
(7)V řízení o uložení pokuty se postupuje podle zvláštního právního předpisu,4) není-li dále stanoveno jinak.
(8)Proti rozhodnutí podle odstavce 6 může účastník řízení podat rozklad. Rozklad je třeba doručit Ministerstvu financí do 30 dnů od doručení rozhodnutí o uložení pokuty.
(9)Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby5) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(10)Pokuty vybírá a vymáhá Celní úřad Praha 1; výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 9
(1)Opatření uvedená v § 2 odst. 1 a 2 platí do 31. prosince 2007.
(2)Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. v z. Jahn v. r. 1) Úmluva o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválená Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhlášená pod č. 52/1956 Sb. 2) § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.