42
NÁLEZ
Ústavního soudu
ze dne 4. února 2026
sp. zn. Pl. ÚS 5/25 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, in eventum na zrušení některých ustanovení zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některých ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 5/25 dne 4. února 2026 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajka), Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Ing. Michael Canov, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 – Nusle, na zrušení části druhé čl. III a části páté čl. VI zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl změněn zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a in eventum na zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ v § 17 odst. 1 písm. d) a slov „neoprávněná činnost pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku“ v § 88 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 24/2025 Sb., a dále v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., na zrušení v § 33 slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“, na zrušení celých ustanovení § 318a a § 329 odst. 2 písm. g) a na zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“ v § 367 odst. 1 a 2 a v § 368 odst. 1, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 5/25 dne 4. února 2026 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajka), Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Ing. Michael Canov, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 – Nusle, na zrušení části druhé čl. III a části páté čl. VI zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jimiž byl změněn zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a in eventum na zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ v § 17 odst. 1 písm. d) a slov „neoprávněná činnost pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku“ v § 88 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 24/2025 Sb., a dále v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., na zrušení v § 33 slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“, na zrušení celých ustanovení § 318a a § 329 odst. 2 písm. g) a na zrušení slov „neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a)“ v § 367 odst. 1 a 2 a v § 368 odst. 1, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení,
takto:
- )Návrh se zamítá.
I. — Odůvodnění
Předmět řízení a obsah podaného návrhu
(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán
a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo
c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(5) Příprava je trestná.
- 4)Navrhovatelka předně rozporuje ústavní konformitu legislativního procesu. Odkazuje na vládní návrh zákona schválený dne 12. 6. 2024, jehož cílem a účelem bylo prodloužení časového rámce pro dočasnou ochranu osob prchajících před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Uvádí, že vláda v důvodové zprávě k tomuto zákonu nepředpokládala jakékoliv zvýšení bezpečnostních hrozeb a nenavrhovala ani změnu v oblasti trestní politiky státu. Tento předmět a účel dle navrhovatelky vyplývají rovněž ze systematiky původního návrhu zákona.
- 5)Dále popisuje průběh projednání návrhu napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou (srov. sněmovní tisk č. 727). Uvádí, že vláda coby předkladatelka prostřednictvím ministra vnitra konzistentně v průběhu prvního i druhého čtení zdůrazňovala shora vyjádřený předmět a účel návrhu zákona. V celém prvním čtení a ani při projednávání ve výborech, konkrétně ve výboru pro bezpečnost jakožto garančním výboru a dále výboru pro sociální politiku, se neprojednávaly otázky spojované s rozšířením trestního zákoníku o další nové skutkové podstaty trestného činu. Zdůrazňuje, že k návrhu zákona se vůbec nevyjádřil ústavně-právní výbor.
- 6)Uvádí, že změny trestních předpisů související se zavedením skutkové podstaty neoprávněné činnosti pro cizí moc byly do návrhu zákona vloženy až ve druhém čtení (pozn. Ústavního soudu: pozměňovací návrh byl odůvodněn již v obecné rozpravě, přičemž k tomuto odůvodnění se předkládající poslanec M. Exner přihlásil rovněž v podrobné rozpravě druhého čtení konaného dne 22. 10. 2024). Pozměňovací návrh byl rozeslán dne 23. 10. 2024 (srov. sněmovní tisk č. 727/3, pozměňovací návrh č. 5055). Navrhovatelka opětovně uvádí, že změna trestních předpisů nemá žádnou souvislost s původním záměrem vlády přijmout úpravu navázanou na prodloužení rámce pro dočasnou ochranu.
- 7)Navrhovatelka upozorňuje, že totožnou úpravu týkající se nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc obsahuje vládní návrh zákona (novely trestního zákoníku) ze dne 13. 11. 2024, předložený Poslanecké sněmovně dne 19. 11. 2024, jenž prošel prvním čtením a byl přikázán ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Ten dne 15. 1. 2025, tj. v době, kdy se nyní posuzovaným návrhem zákona zabýval Senát (viz dále bod 17), rozhodl o přerušení projednání příslušného sněmovního tisku č. 861 (pozn. Ústavního soudu: tento návrh zákona, již bez § 318a trestního zákoníku, byl v mezičase schválen a zákon byl dne 5. 8. 2025 vyhlášen ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod č. 270/2025 Sb.).
- 8)Navrhovatelka dále uvádí, že v průběhu projednávání návrhu zákona (sněmovní tisk č. 727) ve třetím čtení, konaném dne 11. 12. 2024, předkladatelka popsala důvody pro předložení pozměňovacího návrhu. Má za to, že došlo ke svévolnému rozšíření předmětu a účelu zákona Lex Ukrajina VII. Upozorňuje, že k pozměňovacímu návrhu se nemohla vyjádřit připomínková místa, ať už vládní (Ministerstvo spravedlnosti), či nevládní (Nejvyšší soud coby sjednocovatel judikatury). Odkazuje rovněž na vyjádření ministra spravedlnosti reagující na odbornou kritiku skutkové podstaty neoprávněné činnosti pro cizí moc a potvrzující nedostatky právní úpravy (např. vágnost širokých formulací). Navrhovatelka má za to, že důvodem pro obcházení řádného legislativního procesu nebyla s ohledem na tvrzenou akutnost obava z časové prodlevy při přijetí změny trestních předpisů, ale spíše obava předkladatelky z povinnosti vypořádat se s připomínkami dotčených subjektů. Odkazuje zde na připomínky Nejvyššího soudu, který se při projednávání novely trestního zákoníku a trestního řádu (sněmovní tisk č. 861) k navrhované úpravě vyjádřil negativně a uvedl řadu nedostatků, které plynou z případného přijetí řešené změny trestních předpisů. Navrhovatelka doplňuje, že v době projednávání návrhu zákona v průběhu třetího čtení dne 18. 12. 2024 byl již znám nález Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 41/23 (427/2024 Sb.). Uvádí, že předkladatelka na tento nález reagovala prostřednictvím svého zástupce, ministra vnitra, který významně rozšířil původně deklarovaný smysl a účel zákona a akcentoval „veřejný zájem na účinné ochraně ústavního zřízení, svrchovanosti, územní celistvosti, obrany a bezpečnosti České republiky“.
- 9)Následně popisuje průběh hlasování v Poslanecké sněmovně a průběh projednání a hlasování v Senátu. Uvádí, že návrh zákona byl schválen relativně těsnou většinou.
- 10)S odkazem na nosné právní závěry shora zmíněného plenárního nálezu Ústavního soudu navrhovatelka uvádí, že pozměňovací návrh č. 5055 je protiústavním přílepkem k původnímu vládnímu návrhu zákona. Má za to, že napadená ustanovení schváleného zákona nebyla předmětem původního vládního návrhu a nemají úzký vztah k jeho účelu a předmětu, přičemž nebylo dosaženo širokého konsenzu na jeho přijetí. Připomíná, že „předkládání pozměňovacích návrhů nespadá pod ústavní právo jednotlivých poslanců navrhovat zákony (právo zákonodárné iniciativy). Pozměňovací návrh musí být vskutku pozměňovacím návrhem k existujícímu návrhu zákona, nikoli alternativním návrhem zákona, jemuž slouží původní návrh zákona jen jako předmětem a účelem nesouvisející nosič“. Napadená ustanovení novelizující trestní zákoník a trestní řád nebyla podle navrhovatelky přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
- 11)Upozorňuje též na zkrácení řečnické doby v průběhu třetího čtení návrhu zákona na dvakrát 15 minut. Má za to, že v nyní posuzovaném případě nebyl k tomuto opatření důvod, neboť projednávání návrhu zákona neprovázely sněmovní obstrukce. Debatu probíhající v průběhu třetího čtení označuje za meritorní. Dále upozorňuje na ukončení rozpravy ve třetím čtení, ačkoliv do ní byli přihlášeni další poslanci, což považuje za rozporné s § 66 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, (dále jen „jednací řád“), a ponechává na rozhodnutí Ústavního soudu, zda toto nezákonné ukončení parlamentní debaty neporušuje rovněž ústavní principy.
- 12)Z věcného hlediska navrhovatelka k napadeným zákonným ustanovením namítá rozpor se zásadou legality, a to v rovině nullum crimen sine lege certa. Opětovně zmiňuje kritiku prezentovanou Nejvyšším soudem, připomíná, že ministr spravedlnosti již oznámil iniciativu směřující ke změně skutkové podstaty napadeného trestného činu, a odkazuje na nález ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), v němž Ústavní soud při derogaci jiného ustanovení trestního zákoníku týkajícího se postihu drogové kriminality, konkrétně § 289 odst. 2 zmocňujícího vládu ke konkretizaci pojmu množství větší než malé, argumentoval mj. právě nedostatečnou určitostí trestněprávní úpravy. Navrhovatelka zdůrazňuje, že neurčitost právní normy, vylučující seznání jejího normativního obsahu za pomoci obvyklých interpretačních postupů, činí právní normu rozpornou s ústavním požadavkem právní jistoty.
- 13)Konečně v závěru návrhu vysvětluje formulaci petitu. Navrhuje zrušení části Lex Ukrajina VII novelizující trestní řád (část druhá čl. III) a trestní zákoník (část pátá čl. VI) a vedle toho samostatně in eventum navrhuje rovněž zrušení příslušných novelizovaných částí trestního řádu [část § 17 odst. 1 písm. d) a část § 88 odst. 1] a trestního zákoníku [část § 33, § 318a, § 329 odst. 2 písm. g) a části § 367 odst. 1 a 2 a § 368 odst. 1]. Navrhovatelka navrhuje zrušit napadená ustanovení s účinností ke dni přijetí nálezu Ústavního soudu, a tedy nikoliv až dnem publikace nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Žádá rovněž přednostní projednání věci podle § 39 zákona o Ústavním soudu.