Hlava I. — Ustanovení všeobecná.
§ 1
(1)Technicko-hospodářskými úpravami pozemků (§§ 34 a 35) podle tohoto zákona (dále jen „pozemkové úpravy“) se rozumějí scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva.
§ 2
Technicko-hospodářské úpravy pozemků.
(1)K provádění tohoto zákona se zřizují tyto orgány: 1. oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „oblastní komise“) se svými oblastními úřadovnami, 2. zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami, na Slovensku komise pro technicko-hospodářské úpravy při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále jen „zemské komise“).
(2)Úřadovny jsou výkonným orgánem oblastních (zemských) komisí. Těmto úřadovnám se přidělí zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů (§ 104, č. 2).
(3)Nejvyšším dozorčím úřadem nad orgány uvedenými v odstavci 1 je ministerstvo zemědělství.
§ 3
Scelovací (upravovací) orgány a úřady.
(1)Oblastní komise vykonává v I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem, pokud nejsou příslušné jiné orgány.
(2)Oblastní komise se skládá z předsedy a z tolika dalších členů, aby každý okresní národní výbor z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem. Předsedou oblastní komise je předseda okresního národního výboru v sídle komise, který může pověřiti předsednictvím některého ze členů oblastní komise, uvedených v předcházející větě. Ostatní členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených okresními národními výbory, na jejichž správní okresy se působnost oblastní komise vztahuje, po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále jednoho právníka, jednoho technického a jednoho zemědělského odborníka ze zaměstnanců oblastní úřadovny, jednoho odborníka lesního ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí. Není-li mezi členy zemědělské komise okresního národního výboru výkonný zemědělec, navrhne okresní národní výbor jiného člena, pokud možno obeznámeného se zemědělstvím. Nepodá-li okresní národní výbor ve lhůtě mu dané, nejméně do jednoho měsíce, příslušný návrh, provede se jmenování bez tohoto návrhu. Ke jmenování právníka za člena oblastní komise se vyžaduje, aby měl zkoušku soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou, zkoušku advokátní nebo notářskou a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý člen oblastní komise má svého náhradníka; o jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.
(3)K platnosti usnesení oblastní komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně dalších 5 členů zastupujících okresní národní výbory. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(4)Běžné záležitosti vyřizuje oblastní komise užším výborem. Působnost užšího výboru bude blíže vymezena jednacím řádem (§ 5, odst. 3) Užší výbor oblastní komise se skládá z předsedy, kterým je předseda oblastní komise, dále z 5 členů zastupujících okresní národní výbory, a ze jmenovaných členů – odborníků oblastní komise. Členy užšího výboru, zastupující okresní národní výbory, volí členové oblastní komise, kteří zastupují okresní národní výbory. K jednání užšího výboru musí býti pozván zástupce okresního národního výboru, o jehož záležitosti má býti rozhodováno, pokud není již členem užšího výboru. K platnosti usnesení užšího výboru je třeba, aby mimo předsedu byli přítomni nejméně dva členové zastupující okresní národní výbory.
§ 4
Oblastní komise.
(1)Zemská komise vykonává pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem jako II. stolice, pokud není příslušná podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.
(2)Zemská komise se skládá z předsedy a z dalších 11 členů.
(3)Předsedou zemské komise je předseda zemského národního výboru, který může pověřiti předsednictvím některého člena rady zemského národního výboru. Na Slovensku je předsedou zemské komise pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, který se může dáti zastoupiti úředníkem svého úřadu.
(4)Další členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to 6 členů z volených členů zemědělské komise zemského národního výboru, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených zemským národním výborem, po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců, dva odborníky (technického a právního) ze zemské úřadovny, jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí; jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí jmenování ministr zemědělství na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy s tou odchylkou, že 6 členů z výkonných zemědělců jmenuje z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů po slyšení Jednotného svazu slovenských zemědělců, ostatní členy jmenuje na návrh příslušných pověřenců. Jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti na návrh pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně ustanovení § 3, odst. 2, páté až sedmé věty. Každý člen komise má svého náhradníka. O jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.
(5)K platnosti usnesení zemské komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně 5 členů, z nichž jeden musí býti z právníků uvedených v odstavci 4, jeden technický odborník a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu lesních pozemků, musí býti přítomen lesní odborník. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
§ 5
Zemská komise.
(1)Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů národních výborů, se nahradí novými, jakmile jejich členství v národním výboru zaniklo, na př. smrtí, uplynutím volebního období v národních výborech a pod., ostatní jsou jmenováni do odvolání.
(2)Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali služební přísahu již jako státní úředníci, musí býti vzati do slibu a mají, pokud jde o jejich funkci, postavení veřejných orgánů.
(3)Ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a financí vydá jednací řád pro oblastní a zemské komise a vyhlásí jej v Úředním listě. Zda a pokud možno předsedovi a členům oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu, určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.
§ 6
Členství v oblastní (zemské) komisi.
(1)Ministr zemědělství, na Slovensku pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, ustanovuje úředníky oblastních a zemských úřadoven, pokud to není vyhrazeno vládě (sboru pověřenců) nebo presidentu republiky. Ministr zemědělství jmenuje přednosty těchto úřadoven především z jejich vysokoškolsky vzdělaných technických úředníků. Osobními úřady těchto úředníků jsou zemské komise.
§ 7
Ustanovování úředníků.
(1)Při ministerstvu zemědělství se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „poradní sbor“), jenž z vlastního podnětu činí ministru zemědělství návrhy ve věcech upravených tímto zákonem a podává mu na vyzvání v těchto věcech posudky.
(2)Členství ve sboru je funkcí čestnou. Ustanovení § 5, odst. 3, druhé věty platí obdobně.
(3)Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, složení a jednání poradního sboru a o náhradě hotových výloh členů, vydá vláda nařízením.
§ 8
Poradní sbor.
(1)Sídla oblastních komisí a obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.
(2)Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská komise, která oblastní komise provede řízení o úpravě.
(3)Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti zemské komise, rozhodne ministerstvo zemědělství, která zemská komise provede řízení o úpravě.
§ 9
Obvod působnosti oblastních (zemských) komisí.
(1)Pozemkové úpravy provedou scelovací (upravovací) družstva (dále jen „scelovací družstva“), jejichž úkolem je také udržování provedených pozemkových úprav a společných zařízení (§§ 39 a 74). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními korporacemi.
(2)Ke vzniku scelovacího družstva dojde:
- a)na podkladě usnesení většiny k hlasování oprávněných (§ 20) schválením stanov oblastní komisí,
- b)rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny (povinné scelovací družstvo) a předepsáním stanov (§ 10), je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům účastníků s hlediska celkového, hospodářsky únosný pro účastníky a jsou-li dány podmínky uvedené v § 33, odst. 1 až 4.
(3)Členy scelovacího družstva jsou všichni přímí účastníci pozemkové úpravy (§ 41).
(4)Obec je členem scelovacího družstva, i když není přímým účastníkem.
(5)Rozhodnutím zemské komise může býti scelovací družstvo prohlášeno pro scelovací obvod zároveň za vodní družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího řízení.
§ 10
Scelovací (upravovací) družstva.
(1)Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, které obsahují:
- a)název, sídlo a obvod scelovacího družstva,
- b)účel scelovacího družstva,
- c)úpravu členských práv a povinností,
- d)zásady pro rozvrh a úhradu nákladů spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním společných zařízení,
- e)úpravu vnitřní organisace scelovacího družstva,
- f)úpravu finančního hospodaření scelovacího družstva.
(2)Scelovací družstvo se řídí svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno podle § 9, odst. 5 za vodní družstvo.
§ 11
Stanovy scelovacího družstva.
(1)Orgány scelovacího družstva jsou:
- a)představenstvo nejméně tříčlenné a nejvýše patnáctičlenné,
- b)dozorčí rada nejméně tříčlenná a nejvýše patnáctičlenná,
- c)valná hromada.
(2)Představenstvo, dozorčí radu, jakož i náhradníky, jejichž počet určí stanovy, volí valná hromada z fysických členů scelovacího družstva nadpoloviční většinou hlasů (§ 12, odst. 5).
§ 12
Orgány scelovacího družstva.
(1)Představenstvo zastupuje scelovací družstvo a obstarává jeho záležitosti. Představenstvo volí ze svých členů nadpoloviční většinou hlasů, počítanou podle hlav, předsedu, který zastupuje scelovací družstvo navenek ještě s jedním členem představenstva. Písemnosti jest doručiti předsedovi nebo jeho zástupci.
(2)Dozorčí rada dohlíží na hospodaření scelovacího družstva a může, uzná-li to za nutné, do valné hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti zatímně členy představenstva funkce a učiniti opatření nezbytná pro další vedení scelovacího družstva.
(3)Poruší-li členové představenstva nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají scelovacímu družstvu rukou společnou a nerozdílnou za škodu tím vzniklou.
(4)Společná práva vyplývající z členství ve scelovacím družstvu vykonávají členové na valné hromadě. Valné hromadě přísluší:
- a)usnášeti se na stanovách a jejich změně; ke změně stanov je třeba schválení oblastní komise,
- b)zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní uzávěrky předložené představenstvem,
- c)zmocňovati představenstvo k uzavírání zápůjček,
- d)usnášeti se na zásadách o rozvrhu scelovacích nákladů na členy a o vybírání členských příspěvků,
- e)voliti místní znalce,
- f)schvalovati zadání technických prací scelovacích,
- g)projednávati projekt společných zařízení,
- h)stanoviti všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemků,
- ch)usnášeti se o odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání a o zatímních hospodářských opatřeních, jichž je třeba k umožnění a k zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby,
- i)projednávati scelovací plán.
(5)Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují též někoho jiného. Valná hromada je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina všech členů družstva. Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů, koná se valná hromada s týmž pořadem jednání o hodinu později za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů; na to musí býti členové v pozvání na valnou hromadu upozorněni. Pokud stanovy neurčují jinak, usnáší se valná hromada prostou většinou členů. Každý člen scelovacího družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu a do schůzí představenstva a dozorčí rady je zváti oblastní komisi. Její zástupce má právo ujmouti se v těchto schůzích slova, může zastaviti provedení usnesení, které se příčí předpisům, a je povinen předložiti je oblastní komisi k rozhodnutí. Podle potřeby učiní zástupce oblastní komise prozatímní opatření.
(6)Členy povinného scelovacího družstva svolá k ustavující valné hromadě oblastní komise a určí svého člena, který bude tuto valnou hromadu řídit. Nesejde-li se valná hromada nebo nezvolí-li představenstvo a dozorčí radu, ustanoví oblastní komise pro scelovací družstvo náhradní orgán, kterému přísluší oprávnění představenstva i valné hromady, vyjímajíc oprávnění měniti stanovy scelovacího družstva; dozor nad náhradním orgánem vykonává přímo oblastní komise. Podle pokynů oblastní komise pečuje náhradní orgán o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího družstva.
(7)Ustanovení předcházejícího odstavce o náhradním orgánu lze užíti přiměřeně, jestliže orgány scelovacího družstva nevykonávají řádně svou působnost.
§ 14
Úprava podrobností o scelovacích družstvech.
§ 15
Dozor nad scelovacími družstvy.
(1)Po zakončení scelovacího řízení se může scelovací družstvo usnesením valné hromady rozejíti, když splnilo všechny své závazky a jeho dalšího trvání není již zapotřebí pro udržování a správu společných zařízení (§ 74).
(2)K usnesení valné hromady o zániku scelovacího družstva se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných. Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení oblastní komise.
(3)Oblastní komise oznámí schválené usnesení zemské komisi, která vyhlásí zánik scelovacího družstva v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.
§ 16
Zánik scelovacího družstva.
(1)Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě v určitém obvodu může podati jeden nebo několik vlastníků (držitelů) zemědělských nebo lesních pozemků nebo místní národní výbor nebo místní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců nebo okresní národní výbor.
(2)Návrhy na zahájení pozemkových úprav na příští rok se podávají u místně příslušné oblastní komise nejpozději do 1. května každého roku. Návrhy na zahájení pozemkových úprav, které se mají provésti v roce 1948, jest podati u ministerstva zemědělství nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona; návrhy podané před účinností tohoto zákona se považují za řádně podané.
§ 17
Zahájení řízení o pozemkové úpravě.
(1)Uzná-li oblastní komise návrh (§ 16, odst. 1) za vhodný, vyjádří se k němu a předloží jej zároveň s ostatními návrhy ze své oblasti prostřednictvím zemské komise ministerstvu zemědělství k posouzení s hlediska celkového plánu pozemkových úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.
(2)Schválí-li ministerstvo zemědělství návrh, provede oblastní komise místní šetření k objektivnímu zjištění podmínek pozemkové úpravy.
§ 18
Schválení návrhu na zahájení pozemkových úprav.
(1)K místnímu šetření budou pozváni:
- a)místní národní výbor, v jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy provedeny,
- b)místní národní výbory sousedících obcí,
- c)příslušný okresní národní výbor (výbory),
- d)místní a okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců,
- e)místně příslušný katastrální měřický úřad,
- f)úřady (plánovací, vodohospodářský, lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou může býti dotčena jejich působnost, na Slovensku též okresní soud,
- g)vlastníci pozemkového majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové úpravy.
(2)Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné orgány pověřené správou státního pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni na doručenku. Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu šetření pozváni vyhláškou, která bude vyhlášena v místní obci i v sousedících obcích způsobem v místě obvyklým, a zároveň zvláště upozorněni na ustanovení § 19, odst. 2 a § 20.
(3)Místní národní výbor bude zároveň v obsílce vyzván, aby ihned určil a pozval z místních občanů zmocněnce k hájení zájmů vlastníků pozemků, kteří nemají ve scelovacím obvodu bydliště, ačli si vlastníci neustanovili sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením místního šetření prokázal zástupci oblastní komise, že hlasovací seznam nabyl právní moci (§ 20, odst. 6).
(4)Výlohy účastníků místního šetření hradí ten, kdo vyslal zástupce.
§ 20
Místní šetření.
(1)Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý vlastník má jeden hlas.
(2)Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni spoluvlastníci jeden hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených, tvořících jeden podnik.
(3)Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.
(4)Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítáni k hlasujícím pro utvoření scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření scelovacího družstva.
(5)Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní komise a zapíše do něho osoby, které podle předcházejících odstavců jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou, která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.
(6)Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.
(7)Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u pozemku, který je v držbě toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.
§ 21
Hlasování o utvoření scelovacího družstva.
(1)Vyzní-li výsledek hlasování pro utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, zda se zahajuje pozemková úprava či nikoliv.
(2)Vyzní-li výsledek hlasování proti utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, že se zahajuje pozemková úprava jen tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm. b).
(3)Oblastní komise vyhlásí své rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy (odstavce 1 a 2) v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku. Proti těmto rozhodnutím se mohou účastníci, zapsaní v hlasovacím seznamu, odvolati podáním u oblastní komise k zemské komisi ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Zemská komise rozhodne o odvolání proti zahájení pozemkové úpravy s konečnou platností.
(4)Nabude-li rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy právní moci, oblastní komise schválí, v případě § 9, odst. 2, písm. b) předepíše stanovy scelovacího družstva, veřejně vyhlásí pravoplatné rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku, a oznámí to také příslušnému knihovnímu soudu, katastrálnímu měřickému úřadu, okresnímu národnímu výboru a okresnímu sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.
(5)Dojde-li k pozemkové úpravě, není třeba, aby prohlášení o přístupu k scelovacímu družstvu bylo schváleno správním úřadem nebo poručenským (opatrovnickým) soudem.
§ 22
Rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy.
(1)Působnost orgánů uvedených v § 2 začíná pro příslušnou pozemkovou úpravu toho dne, který bude stanoven vyhláškou, uvedenou v § 21, odst. 4, a vztahuje se na projednání a úpravu všech právních poměrů, které při provedení pozemkové úpravy nemohou zůstati v dosavadním stavu. Tato působnost vylučuje ode dne stanoveného ve vyhlášce příslušnost jiných úřadů, s výjimkou věcí uvedených v odstavci 4.
(2)Působnost orgánů jmenovaných v § 2 se vztahuje také na projednávání a rozhodnutí vodoprávních věcí a věcí upravených lesními zákony, pokud takové věci musí být upraveny při provádění pozemkové úpravy.
(3)V těchto případech (odstavec 2) se řídí orgány jmenované v § 2 předpisy vodního a lesního práva.
(4)Sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví řízení podle tohoto zákona; na takový spor nemají vliv soudní prázdniny.
(5)Ve věcech, které se týkají železnic, letectví, veřejných silnic, veřejných cest, vodních cest, říčních toků, vodních nádrží a zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provozu hornictví, pozemků určených pro účely vojenské, hospodářství elektrárenského a soustavné elektrisace, krajinného a místního plánování, dále ve věcech upravených stavebními řády, živnostenským řádem (na Slovensku živnostenským zákonem) a zákony jej měnícími a doplňujícími, dále ve věcech zařízení pošt a telekomunikací, změny obecních hranic a hranic katastrálních území, jakož i ochrany památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, jsou rozhodnutí a opatření vyhrazena úřadům, povolaným k tomu příslušnými předpisy.
§ 23
Rozsah působnosti scelovacích (upravovacích) orgánů a úřadů.
(1)K platnosti prohlášení učiněných v řízení, t. j. za provádění pozemkové úpravy, jakož i k platnosti narovnání uzavřených v řízení, není třeba ani souhlasu nepřímých účastníků ani schválení správních úřadů, ani poručenských (opatrovnických) soudů.
§ 25
Závaznost nového právního stavu pro právní nástupce.
(1)Zatímní výkon práv a volné právní disposice majetkové nejsou za řízení nijak obmezeny, leč by příslušné orgány z důležitých hospodářských důvodů učinily zatímní hospodářská opatření, jichž je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby.
(2)Rovněž není za řízení obmezeno vedení exekuce.
§ 27
Vykonatelnost pravoplatných rozhodnutí.
(1)Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich nepoužije jinak, osvobozeny od poplatků. Úřední úkony potřebné k řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
(2)Převod vlastnického práva k nemovitostem v řízení o scelování podle tohoto zákona je osvobozen od poplatku nemovitostního a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 29
Poskytování operátů scelovacím orgánům.
(1)Veškeré technické práce prováděné v řízení upraveném tímto zákonem jest vykonávati pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení (ohrady, ploty atd.) a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.
(2)Nelze-li se uvarovati poškození nebo odstranění předmětů překážejících účelné technické práci, přísluší vlastníkům, po případě uživatelům náhrada, kterou určí oblastní komise, nedojde-li k dohodě mezi scelovacím družstvem, jež je náhradou povinno, a vlastníkem, po případě uživatelem. Za nepatrné poškození se náhrada neposkytuje.
§ 31
Ochrana památek, přírodních krás a krajinného rázu.
(1)Kdo neuposlechne úředních opatření a nařízení vydaných podle tohoto zákona, kdo poškodí, neoprávněně odstraní nebo přemístí signály, kolíky, mezníky a jiné značky, bude potrestán okresním národním výborem, nejde-li o čin přísněji trestný, pokutou do 5.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří podle míry zavinění náhradní trest na svobodě až do 14 dnů.
Hlava II. — Vyhlášky.
§ 33
Scelování pozemků.
(1)Zemědělské a lesní, jakož i jiné pozemky, i když se na ně vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou býti podle tohoto zákona sceleny, aby bylo umožněno a zabezpečeno úspěšnější a vydatnější hospodaření na nich a aby byl zabezpečen a usnadněn řádný stavební vývoj ve scelovacím obvodu.
(2)Scelování pozemků může býti provedeno také v případech, kdy prováděním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest, vodních úprav, letišť a pod. by byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně ohroženo.
(3)V katastrálních územích, která nemají katastrálních map, nebo mají mapy nevyhovující, a v nichž je proto nutno provésti katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci pozemkového katastru nebo založení pozemkové knihy, budiž toto řízení zpravidla prováděno jen ve spojitosti se scelováním pozemků, jsou-li pro scelování pozemků dány věcné podmínky. Úřady pozemkového katastru mohou v těchto případech vykonati také ostatní technické práce při scelování pozemků obdobně jako orgány oblastních komisí nebo jako civilní technici (inženýři).
(4)V obcích s většinou nových nabyvatelů půdy v zemích České a Moravskoslezské podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a nařízení č. 89/1947 Sb. n. SNR, je scelování povinné.
(5)Pozemky, které již byly předmětem scelování, mohou být podrobeny opětovně scelování proti vůli jejich vlastníků jen v těchto případech:
- a)nastane-li zřízením průplavů, vodních úprav, železnic, veřejných silnic a cest, letišť nebo jiných rozsáhlých zařízení značné roztříštění scelených pozemků,
- b)nastane-li časem takové rozdrobení scelených pozemků, že bude trvale na újmu řádnému hospodaření,
- c)v případech podle § 37, odst. 4, písm. b).
§ 34
(1)Za zemědělské pozemky podle tohoto zákona se považují role, louky, pastviny, chmelnice, vinice, polní zahrady a sady, ovocné školky, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné nebo neobdělávané plochy, dále zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož i pozemky určené k zalesnění, pokud do zemědělských pozemků zasahují nebo jsou porůznu rozptýleny.
(2)Za lesy (lesní pozemky) se považují všechny pozemky, které tvoří větší souvislé lesní plochy a mají býti zachovány pro lesní hospodářství podle lesních zákonů.
(3)Lesní pozemky mohou býti scelovány zároveň se zemědělskými pozemky nebo též zvlášť, má-li se umožniti účelnější lesní hospodaření.
(4)Pozemky, na něž se vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou být sceleny bez ohledu na jejich užívání a obdělávání jen při scelování pozemků uvedených v odstavci 1, a to v dohodě s příslušným úřadem.
§ 35
(1)Ve scelovacím obvodu mohou býti sceleny všechny pozemky, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 5.
(2)Zásadně toliko se souhlasem vlastníků mohou být změněny, přeloženy nebo jinému vlastníku přiděleny scelovacím družstvem:
- a)budovy, dvory a zahrady při domech,
- b)sady i se zásobními zahradami a skleníky, plochy věnované kulturám dendrologickým, stromořadí okrasných stromů a obory a porostní větrolomy,
- c)pozemky sloužící výhradně vinařství a ovocnářství, a to u vinic, jde-li o výměru nad 0,1 ha, u ovocných sadů, jde-li o výměru nad 0,2 ha,
- d)chmelnice alespoň tříleté, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,
- e)lesní pozemky, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,
- f)pozemky, na kterých se pěstuje vrbové proutí, mají-li výměru alespoň 0,5 ha,
- g)přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany,
- h)pomníky,
- ch)sportovní zařízení (sportovní hřiště, střelnice, plovárny a pod.),
- i)jezera, rybníky a zařízení pro chov ryb a k zavlažování,
- j)přírodní léčivé zdroje s příslušnými pozemky,
- k)jámy na hlínu, písek, křemen, vápno, slín, jíl, rudu a sádru, lomy kamenné a břidlicové, pokud se v nich těží podle báňského, po případě živnostenského oprávnění,
- l)pozemky určené k provozování hornictví, pozemky určené pro účely vodohospodářské, pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové, pokud jsou závody trvale v provozu, a pozemky určené pro účely rybářské,
- m)pozemky a rybníky, na kterých jsou přírodní nebo technická zařízení sloužící k odběru vody pro účely pitné, užitkové nebo průmyslové, jakož i pozemky určené pro rozšíření tohoto odběru vody,
- n)pozemky, které získaly energetické podniky pro účely svého provozu.
(3)Souhlasu vlastníků v případech podle odstavce 2 není třeba, jestliže by jinak nebylo možno scelování technicky provésti; o tom rozhoduje oblastní komise.
(4)Částí pozemků uvedených v odstavci 2, jichž je nezbytně třeba k účelnému zřízení společných zařízení (§ 39) nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům i bez souhlasu vlastníků za náhradu.
(5)Nemovitosti sloužící obraně státu, civilnímu letectví nebo účelům plavebním, dále hřbitovy a hroby a přístupy k nim, železnice, zařízení pošt a telekomunikací, vodní cesty, vodocestné a vodohospodářské stavby a veřejné silnice, jakož i majetkové podstaty nadační, sloužící trvale účelům kulturním, sociálním, vzdělávacím a výchovným, mohou být změněny jen se souhlasem vlastníků a příslušných úřadů.
§ 36
(1)Pozemky nebo jejich části, které svou polohou jsou vystaveny zvláštním škodám nebo jsou zatíženy zvláštními břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou být rozhodnutím oblastní komise ze scelování vyloučeny.
(2)To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření nebo jiná poškození následkem poddolování, a o pozemcích, na kterých váznou reálná břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.
§ 37
(1)Změny obecních hranic a hranic katastrálních území.
(1)Obvod, na který se vztahuje scelování (scelovací obvod), má být utvořen:
- a)z obvodu jednoho nebo několika sousedících katastrálních území,
- b)z jedné, po případě několika tratí, patřících k jednomu nebo několika katastrálním územím, při čemž musí být tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi (železnicemi, komunikacemi, lesy, vodotoky a pod.) nebo musí tvořiti samostatný hospodářský obvod. Scelovací řízení má být v takovémto menším scelovacím obvodu zahájeno jen tenkráte, když i z takového obmezeného scelování lze očekávati značné výhody pro zemědělství a nepředbíhá-li se rozsáhlejší a výhodnější scelování.
(2)Rozsah scelovacího obvodu musí být stanoven již v rozhodnutí oblastní komise, kterým bylo scelovací řízení zahájeno (§ 21).
(3)Všechny pozemky uvedené v § 34, které leží uvnitř stanoveného scelovacího obvodu, jsou podrobeny scelovacímu řízení, pokud nejsou podle § 35 nebo nebyly podle § 36 ze scelování vyloučeny.
(4)Výjimečně může být původně stanovený scelovací obvod dodatečně rozšířen za scelovacího řízení, a to:
- a)na sousední a jiné vhodně položené pozemky, žádají-li o to vlastníci a podporuje-li se tím účel scelování,
- b)bez ohledu na souhlas účastníků za podmínek uvedených v § 21, odst. 2 na sousední a jiné vhodně položené zemědělské pozemky, a to i na pozemky scelené, je-li rozšíření scelovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo dosaženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla být účelně provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena účelná úprava obecních hranic nebo hranic katastrálního území,
- c)na části pozemků uvedených v § 35, odst. 4 pro účelné zřízení společných zařízení.
(5)O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu rozhoduje v I. stolici oblastní komise.
(6)Je-li třeba k lepšímu uspořádání pozemkové držby změny obecních hranic nebo hranic katastrálních území, vyvolá o tom oblastní komise rozhodnutí příslušných úřadů. Při tom jest přihlížeti zejména k tomu, aby byly podle možnosti vytvořeny přirozené a účelné obecní hranice nebo hranice katastrálních území a aby přespolní pozemky byly převedeny do katastrálního území obce, v níž leží příslušné zemědělské podniky.
§ 38
Scelovací obvod.
(1)Leží-li ve scelovacím obvodu společenské pozemky, které se mohou upravovati podle předpisů pro dílčí řízení (hlava IV), budiž jejich úprava provedena zároveň se scelováním, není-li to na újmu řádnému hospodaření a byl-li k tomu dán zvláštní souhlas, pokud jest ho podle příslušných předpisů třeba.
(2)Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou být rozděleny zároveň se scelováním jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech; kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací (hlava IV).
(3)Výjimečně může být upuštěno od dělení společenských pozemků, je-li ze zvláštních hospodářských důvodů nebo k ochraně památek účelné zachovat společenství; i v tomto případě budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto pozemků.
§ 39
Dělení společenských pozemků při scelování.
(1)Při scelování buďtež projektována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby k náhradním pozemkům byl volný příjezd, aby se mohlo na nich účelně hospodařiti a aby bylo příslušné území chráněno před škodlivým účinkem větru a vody (erose). Zároveň budiž stanoveno pořadí, podle něhož budou tato zařízení uskutečňována, a to vzhledem k jejich naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků.
(2)Společnými zařízeními se rozumějí zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů, propustků, vodních odpadů a provedení melioračních zařízení, nutných v zájmu účelné úpravy pozemků, včetně kultivací náhradních pozemků, dále zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provedení ochranných zařízení, vysázení porostných zábran proti větrům (větrolomy), zpravidla též alejí ovocných stromů a remízů pro ochranu lovné zvěře a zpěvného ptactva a vymezení míst určených k dobývání materiálu (hliníků, písečníků, štěrkoven, lomů a pod.) a k jeho skládání, jakož i zjednání přístupu k těmto místům.
(3)V obcích, kde není obecních nebo společných pastvin, nebo kde takové pastviny pro stav dobytka nepostačují, mohou být potřebné pastviny jako společná zařízení zřízeny nebo doplněny na potřebnou výměru.
(4)Dále mohou být zřízena jako společná zařízení pro hospodářské potřeby účastníků scelování společné výběhy a brodidla pro dobytek nebo provedena jiná všeužitečná hospodářská zařízení.
(5)Pro sociální, zdravotní a tělovýchovné potřeby mohou býti přiděleny obci pozemky na koupaliště, hřiště, ozdravovny, veřejné sady a pod. jako společná zařízení, pokud to vyžaduje současný stav nebo očekávaný či plánovaný rozvoj obce.
(6)Podle potřeby budiž přihlíženo i k tomu, aby byla opatřena vhodná stavební místa pro družstevní a průmyslové podniky, jako skladiště, mlékárnu, sýrárnu, sušírnu, pro strojové zařízení, pro stavební rozvoj obce a pod.
(7)Za pozemky přidělené pro účely uvedené v odstavcích 5 a 6 přísluší scelovacímu družstvu přiměřená náhrada, pokud scelovací družstvo neposkytne tyto pozemky bezplatně.
§ 40
Společná zařízení.
(1)Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti, může být vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků těchto pozemků.
(2)Tímto předpisem není dotčeno právo pastvy na společenských pozemcích, upravené podle § 38, odst. 3.
§ 41
Přímí účastníci a jejich nárok na náhradu.
(1)Každý vlastník pozemků pojatých do scelování jest přímým účastníkem scelování a má nárok na náhradu (odstavec 4) za své dosavadní pozemky podle ceny těchto pozemků, dohodnuté přímými účastníky nebo podle jejich obecné ceny určené na podkladě posudku znalců (§ 51). Spoluvlastníci pozemku pojatého do scelování se považují za jednoho přímého účastníka. Byl-li však pozemek reálně rozdělen a toto rozdělení nebylo ve veřejných knihách provedeno, je držitel každého takového dílu přímým účastníkem. Spoludržitelé takového dílu se považují za jednoho přímého účastníka.
(2)Je-li vlastnictví sporné, jest považovati za účastníka až do vyřešení příslušného sporu skutečného držitele.
(3)Je-li i držba sporná, určí oblastní komise zmocněnce.
(4)Náhrada, pokud se nevyplatí v penězích (§ 85), musí býti dána v pozemcích, které se mají rovnati jakostí, výměrou a vzdáleností pokud možno dosavadním pozemkům, při čemž je však přihlížet i k výhodě získané scelováním.
(5)Nepatrné rozdíly mezi dosavadními pozemky a náhradními pozemky mohou být vyrovnány penězi a peněžitá vyrovnávací částka nemá přesahovati desátý díl zjištěné ceny nároků na náhradu. Jde-li o náhradu za pozemky, jejichž vlastnictví bylo za scelovacího řízení sporné, a k pravoplatnému rozhodnutí soudu došlo teprve po odevzdání pozemků do zatímního užívání, avšak před skončením scelovacího řízení, může býti náhrada poskytnuta v penězích až do jedné pětiny celkového nároku účastníka na náhradu. Oblastní komise bude již předem dbáti, aby sporným stranám byly dány náhradní pozemky vedle sebe alespoň v jedné trati.
(6)Přidělení náhradních pozemků, které by mělo v zápětí podstatnou změnu dosavadního způsobu hospodaření, nebo by vyžadovalo přeložení hospodářských budov na jiné místo, může býti provedeno jenom se souhlasem přímého účastníka.
(7)Rozhodla-li oblastní komise, že mají být přeloženy hospodářské budovy, jest scelovací družstvo povinno přiměřenou podporou a pomocí příslušnému přímému účastníku; náklady s tím spojené hradí scelovací družstvo a rozvrhne je na přímé účastníky podle výhod, které jim úpravou vzejdou (§ 72).
(8)Přímým účastníkům, kteří mají poměrně malý pozemkový majetek a žádají o to, jest přiděliti náhradní pozemky podle možnosti v blízkosti jejich obce.
§ 42
(1)Náhradní pozemky přidělené přímému účastníku a peněžité vyrovnávací částky podle § 41, odst. 5, po případě náhrada podle §§ 87 a 91, nastupují, pokud jde o poměr k třetím osobám, na místo jeho pozemků pojatých do scelování.
(2)Váznou-li na jednotlivých dosavadních pozemcích téhož vlastníka nebo jejich částech různá břemena, buďtež za různě zatížené pozemky nebo jejich části stanoveny díly náhradních pozemků, které budou označeny v pozemkovém katastru zvláštními parcelními čísly a pro něž budou založeny zvláštní knihovní vložky.
§ 43
(1)Třetí osoby, které jako věcně oprávněné nebo jako pachtýři jsou scelováním ve svých právech jen nepřímo dotčeny (nepřímí účastníci), nemohou scelování odporovati, mohou však činiti námitky proti výměře náhradních pozemků, proti odhadu (ocenění) pozemků (§ 51), jakož i proti zrušení nebo převodu věcných práv, pokud se cítí těmito opatřeními ve svých právech zkráceny.
§ 44
Nepřímí účastníci.
(1)Pozemkové služebnosti zanikají bez náhrady, stanou-li se provedeným scelováním zbytečnými.
(2)Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají pečovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv druhu byly při scelování odstraněny a aby nové služebnosti byly zřizovány jen v případě nezbytné potřeby.
(3)Nepravidelné a zdánlivé služebnosti mohou být přeneseny ze služebného pozemku na náhradní pozemek, je-li to hospodářsky účelné.
(4)Nemůže-li se náhradního pozemku přiděleného přímému účastníku účelně užívati bez služebnosti zatěžující jiný pozemek do scelování pojatý, budiž zřízena potřebná služebnost a vlastníku služebného pozemku poskytnuta scelovacím družstvem přiměřená peněžitá náhrada.
(5)Osobní služebnosti (právo užívání a právo požívání) a výměnek se přenesou na náhradní pozemek, nedohodnou-li se strany jinak.
(6)Osobní služebnost bytu zůstává na služebném domě, nedohodnou-li se strany jinak.
(7)Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování spojena práva nebo závazky, jejichž úprava byla již provedena podle císařského patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř. z., o úpravě a výkupu práv na dřevo, pastvu a lesní produkty, dále některých služebností a společenských práv na držbu a požívání, nebo podle zák. čl. LIII/1871, o úpravě právních a držebnostních poměrů pozůstalých ze zrušeného svazku urbariálního, a podle zák. čl. LIV/1871, o klučinách, buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou dohodou proveden výkup těchto práv a závazků. Nelze-li dosáhnout dohody, jest třeba změniti reálná břemena vzhledem k hospodářským poměrům. Změny takové nesmějí však být na újmu řádnému hospodaření na dotčených pozemcích ani co do výměry reálného břemene, ani po jiné stránce.
(8)Ve scelovacím řízení lze měniti nebo rušiti:
- a)služebnosti nebo užívací práva, jež váznou ve prospěch vojenské správy, železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací nebo vodocestných nebo vodohospodářských staveb na pozemcích pojatých do scelování, jen se souhlasem příslušného úřadu,
- b)služebnosti a užívací práva, jež váznou ve prospěch elektrických podniků, prohlášených za všeužitečné, na pozemcích do scelování pojatých, jen se souhlasem úřadu, který dílo schválil podle § 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace,
- c)závazky, uložené z jakéhokoliv titulu k ochraně památek, přírodních krás a krajinného rázu, jen se souhlasem ministerstva školství a osvěty.
(9)Pokud v předchozích odstavcích není stanoveno jinak, platí všeobecné předpisy o služebnostech i o reálných břemenech.
§ 45
Služebnosti a reálná břemena.
(1)Pachtýř pozemků pojatých do scelování nastupuje v užívání náhradních pozemků přidělených propachtovateli, není-li ve smlouvě pachtovní stanoveno nic pro případ scelování.
(2)Převezme-li pachtýř náhradní pozemky, budiž ponecháno dohodě stran, zda a oč roční pachtovné se sníží nebo zvýší podle toho, zda propachtovatel obdrží nebo doplatí peněžité vyrovnání podle § 41, odst. 5. Totéž platí o peněžitých částkách, které má propachtovatel obdržet nebo platiti za hodnoty a předměty, k nimž nebylo při odhadu pozemků přihlédnuto a jež byly vyhrazeny zvláštnímu ocenění. Nedohodnou-li se strany, rozhodne scelovací družstvo na návrh jedné ze stran.
(3)Propachtovatel hradí scelovací náklady i výlohy spojené s provedením trvalých zařízení, jichž na náhradních pozemcích je zapotřebí; pověří-li propachtovatel pachtýře provedením takových zařízení, musí mu nahradit výlohy s tím spojené.
(4)Nechce-li pachtýř převzíti náhradní pozemky propachtovateli přidělené, může vypověděti pachtovní smlouvu ve lhůtě 90 dnů počítajíc ode dne, kdy mu scelovací družstvo oznámilo, které náhradní pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr pachtovní tu zanikne, nebylo-li nic jiného umluveno, uplynutím pachtovního roku, do něhož spadá konec uvedené 90denní lhůty.
(5)Vypověděl-li pachtýř pachtovní smlouvu podle předcházejících ustanovení, nelze uplatňovat nárok na náhradu škody vzešlé tím, že pachtovní smlouva byla zrušena před uplynutím smluvené pachtovní doby.
§ 46
Úprava pachtu.
(1)Ustanovení § 45 platí také o výpovědi společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal jinému pozemky, aby na nich hospodařil, vymíniv si, že mu za to bude odváděna část výtěžku v plodech.
(2)Ustanovení § 45 platí dále také o výpovědi nájmu s tou změnou, že lhůta jest pouze 30denní, že místo roku pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem podle ustanovení občanského práva mlčky obnovuje.
§ 48
Scelovací řízení.
(1)Řízení předběžné zahrnuje:
- a)obchůzku a označení hranic scelovacího obvodu,
- c)odhad (třídění) pozemků, zjištění dosavadního držebnostního stavu a sestavení rejstříku držebností,
- d)vyložení odhadního plánu a rozhodnutí o námitkách podaných proti odhadu pozemků a proti rejstříku držebností.
§ 49
Řízení předběžné.
(1)Podkladem předběžného řízení je platný měřický a písemný operát katastrální. V obcích, kde není takový operát, lze použít jiného elaborátu, možno-li z něho bezpečně zjistit majetková práva.
(2)Není-li vůbec operát (elaborát) jmenovaný v odstavci 1, jest třeba zjistit rozsah práv účastníků buď dohodou nebo zaměřením skutečného stavu, a to použitím přiměřené a rychlé měřické metody, zejména letecké fotogrametrie.
(3)Není-li pozemková kniha v souladu s držebnostním stavem, požádá oblastní komise příslušný knihovní soud, aby na podkladě měřického a písemného operátu, předloženého oblastní komisí, odstranil tento nesoulad.
(4)Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o urychleném zjišťování skutečného stavu (odstavec 2) a o uvedení pozemkové knihy v soulad se skutečným stavem (odstavec 3).
§ 50
Podklad pro předběžné řízení.
(1)Hranice scelovacího obvodu musí být řádně vyznačeny a jejich správnost musí být zjištěna úřední obchůzkou.
(2)Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice katastrálních území nebo politických obcí, budiž za účelem odstranění sporů dán podnět k řízení podle příslušných předpisů.
§ 51
Obchůzka hranic.
(1)Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků, provede se odhad pozemků pojatých do scelování (§ 41, odst. 1) podle posudku místních znalců, volených valnou hromadou scelovacího družstva, za součinnosti úředního odhadce oblastní komise, která může pověřiti touto funkcí civilního zemědělského inženýra. K dohodě je třeba schválení oblastní komise.
(2)Při odhadování budiž přihlédnuto k tomu, aby každý pozemek, po případě každá část pozemku, byla oceněna takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti podle své přirozené nebo trvalými zařízeními dosažené jakosti půdy, podle své polohy a stavu v době odhadu pro každého držitele v určitém místě při náležitém hospodářském užívání, jež odpovídá místním poměrům. Avšak pozemky dosud neobdělávané a lesní pozemky určené k vymýcení, které lze přeměniti v půdu obdělávatelnou, buďtež při odhadu zařazeny do příslušných tříd jako půda obdělavatelná, při čemž se do jejich ceny započtou výlohy spojené s přeměnou.
(3)Při oceňování jest dbáti cenových předpisů.
§ 53
Odhadní plán.
(1)Scelovací družstvo vyloží v obcích, patřících ke scelovacímu obvodu, odhadní plán po dobu 15 dnů na vhodném místě k veřejnému nahlédnutí. Oblastní komise oznámí nejméně 8 dnů předem veřejnou vyhláškou, kde a po které dny bude odhadní plán vyložen a v kterých dnech bude účastníkům vysvětlen. V případech uvedených v § 49, odst. 3 se vyloží odhadní plán teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad se skutečným držebnostním stavem.
(2)Proti údajům odhadního plánu, zejména proti ocenění pozemků a rejstříku držebností, mohou účastníci scelování podati písemně nebo ústně námitky scelovacímu družstvu ve lhůtě 15 dnů, a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.
(3)Lhůta k podání námitek počíná dnem vyložení plánu (§ 52) a končí posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení odhadního plánu.
(4)Scelovací družstvo se pokusí vyříditi námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží námitky se svým vyjádřením oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností.
§ 55
Úprava podrobností odhadu.
(1)Řízení hlavní zahrnuje:
- a)vypracování, projednání a provedení projektu společných zařízení (§ 39), po případě zabezpečení jejich provedení,
- b)výslech přání účastníků o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají býti přiděleny, aby se účelně vyhovělo potřebám jejich zemědělských podniků,
- c)stanovení náhradních pozemků, peněžitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu,
- d)odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání přímým účastníkům,
- e)vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu,
- f)potvrzení a provedení scelovacího plánu.
§ 56
Řízení hlavní.
(1)Projekt společných zařízení opatří scelovací družstvo podle zásadních směrnic doporučených při místním šetření (§ 19) a podle podrobných pokynů oblastní komise.
(2)Vypracovaný projekt projedná scelovací družstvo. K tomuto projednání jest pozvati příslušnou oblastní komisi, podle potřeby zemskou komisi (§ 8, odst. 2), okresní národní výbor i příslušné orgány veřejné služby vodohospodářské a technické, úřad příslušný ve věcech krajinného plánování, po případě ve věcech upravovacích (regulačních) plánů, místní národní výbor a podle potřeby okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále místní národní výbory sousedících obcí, ostatní zájemníky (§ 18, odst. 1) a projektanta.
(3)Projednaný, po případě upravený projekt společných zařízení schvaluje oblastní komise. O schválení projektu se vydá výměr, který se veřejně vyhlásí podle § 32 a doručí se veřejným orgánům, které se zúčastnily jednání podle odstavce 2.
(4)Projektují-li se meliorační zařízení, úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská zařízení, musí se provésti také vodoprávní jednání podle předpisů vodního práva. Podle potřeby je třeba zříditi k provedení takových zařízení vodní družstvo, pokud nebylo scelovací družstvo prohlášeno za vodní družstvo (§ 9, odst. 5).
(5)K provedení vodoprávního jednání a zřízení vodního družstva jsou příslušné komise uvedené v § 2, které učiní potřebná opatření na žádost scelovacího družstva.
(6)Jsou-li projektem společných zařízení dotčeny železnice, platí pro vypracování a provedení dotyčné části projektu předpisy o stavbách na železnicích a v sousedství železnic.
§ 57
Projekt společných zařízení.
(1)Je-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení větší než plocha potřebná pro zřízení nových společných zařízení, použije se přebytku plochy k účelům uvedeným v § 82.
(2)Nestačí-li plocha dosavadních cest, příkopů a jiných zařízení k provedení nových společných zařízení, uhradí se větší potřeba této plochy z pozemkového majetku přímých účastníků podle poměru odhadní ceny jejich pozemků do scelování pojatých. Při úpravě lesních pozemků je možno plošný příspěvek na společná zařízení uhraditi penězi.
(3)Je-li nutně zapotřebí dodatečných společných zařízení teprve v pozdější době, kdy by vypočítání plošného příspěvku všech přímých účastníků bylo spojeno s nákladnými změnami prací již provedených, musí býti potřebná plocha k takovým dodatečným společným zařízením odstoupena dotyčným přímým účastníkem za smluvenou peněžitou náhradu; nedojde-li k dohodě, provede se vyvlastnění podle §§ 86 a 89.
(4)Plocha potřebná na zařízení, která jsou určena ke zvýšení hospodářské použivatelnosti pouze určitých jednotlivých náhradních pozemků, se opatří na účet těchto pozemků.
(5)Přímí účastníci, kteří z provedení společných zařízení nemají žádný prospěch, buďtež od plošného příspěvku k tomuto účelu osvobozeni; mají-li ze společných zařízení jenom nepatrné výhody, buď jejich plošný příspěvek k společným zařízením stanoven úměrně k těmto výhodám.
§ 58
§ 59
Námitky proti projektu společných zařízení.
(1)Před stanovením náhradních pozemků určí scelovací družstvo s přihlédnutím k směrnicím doporučeným při místním šetření (§ 19) všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemkového majetku, t. j. zásady pro umístění náhradních pozemků.
(2)Dále učiní scelovací družstvo opatření, aby všichni členové družstva mohli projeviti přání o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají být přiděleny [§ 55, písm. b)].
(3)Při vyhotovování návrhu nového rozdělení pozemkového majetku budiž podle možnosti přihlíženo k těmto přáním, pokud neodporují veřejným zájmům, nebo pokud jejich splněním nebudou porušeny právní předpisy, a pokud jsou technicky proveditelná.
(4)Návrh nového rozdělení budiž účastníkům vysvětlen a vytýčen v přírodě.
§ 60
Všeobecné zásady pro nové rozdělení a vyslechnutí přání.
(1)Po navržení a vytýčení náhradních pozemků mohou členové scelovacího družstva převzíti náhradní pozemky do zatímního užívání ještě před vyložením scelovacího plánu (§ 62), a to s výhradou všech právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu.
(2)Oblastní komise může rozhodnouti i proti vůli jednotlivých členů scelovacího družstva, že vytýčené náhradní pozemky mají být s výhradou právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu převzaty do zatímního užívání již před vyložením scelovacího družstva a je-li zjevno:
- a)že by další odklad v provedení scelovacího plánu způsobil účastníkům, kteří si přejí převzetí náhradních pozemků, značnou hospodářskou škodu a
- b)je-li tu zároveň jistota, že účastníci, přející si odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání, mohou poskytnouti odpůrcům tohoto opatření náhradu za újmu, jež by jim z toho opatření vznikla.
(3)Proti takovému rozhodnutí oblastní komise nelze podati odvolání.
(4)Po odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání mohou býti až do dne vyložení scelovacího plánu z úřední moci opraveny zjištěné chyby měřické a početní a mohou být provedeny změny náhradních pozemků s tím spojené, jakož i změny vyplývající z výsledku nového ocenění těchto pozemků.
(5)Scelovací družstvo je povinno učiniti zatímní hospodářská opatření, kterých je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby (§ 25).
§ 61
Odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání.
(1)Scelovací plán, který obstará scelovací družstvo, se skládá:
- a)z průvodní zprávy,
- b)z mapy nového rozdělení,
- c)z rejstříku držebností (§ 52),
- d)z výpočtu a z rejstříku náhrad, sestavených podle případného nového ocenění vzhledem k výhodám vzniklým scelováním.
(2)Ministr zemědělství v dohodě s příslušnými ministry upraví vyhláškou v Úředním listě podrobnosti o přípravě scelovacího plánu a vypracování jeho součástí.
§ 63
Vyložení scelovacího plánu a rozhodování o námitkách.
(1)Nebyly-li proti scelovacímu plánu podány námitky, nebo bylo-li o námitkách pravoplatně rozhodnuto a byl-li scelovací plán po případě upraven podle rozhodnutí, budiž předložen scelovací plán oblastní komisi k potvrzení. Nevyhovuje-li scelovací plán, vrátí jej oblastní komise scelovacímu družstvu k doplnění nebo opravě a k novému vyložení.
(2)Po potvrzení scelovacího plánu nelze žádati za navrácení v předešlý stav ani za obnovu řízení.
(3)Rozhodnutí o potvrzení scelovacího plánu a opatření učiněná k jeho provedení vyhlásí oblastní komise v obcích patřících k scelovacímu obvodu a v sousedících obcích a uveřejní je v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.
§ 64
Potvrzení scelovacího plánu.
(1)O provedení technických prací při scelování pečuje scelovací družstvo a oblastní komise.
(2)Geodetické práce při scelování pozemků, pokud jsou rázu čistě zeměměřického (podklady pro zjištění starého stavu a práce potřebné k vypracování pomůcek pro změnu, opravu nebo založení pozemkové knihy a pro sestavení nebo změnu, po případě založení katastrálního operátu), provedou úřady pozemkového katastru. Podle potřeby může je však provésti oblastní komise nebo scelovací družstvo je může zadati se souhlasem oblastní komise civilním technikům (inženýrům). Ustanovení předcházející věty platí obdobně i pro ostatní technické práce.
§ 65
Provádění technických prací.
(1)Revisi geodetických prací (§ 64, odst. 2) provádí státní finanční správa za přítomnosti orgánů ministerstva zemědělství.
(2)Dozor nad ostatními technickými pracemi při scelování pozemků, projektovanými a prováděnými buď orgány komisí (§ 2), úřady pozemkového katastru nebo civilními techniky (inženýry), zejména nad opatřením, vypracováním a uskutečněním projektu společných zařízení, vyhotovováním odhadů a scelovacího plánu, vykonávají scelovací orgány a úřady uvedené v § 2.
§ 66
Revise technických prací.
(1)Stane-li se při scelování chyba měřická, početní nebo taxační, může poškozený účastník do jednoho roku po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati náhradu od scelovacího družstva; náhradu, pro kterou přísluší scelovacímu družstvu právo postihu vůči tomu, kdo chybou získal, jest dáti v penězích nebo podle možnosti v půdě, když se chyba týkala výměry půdy.
(2)Byl-li někdo zkrácen v užitcích z náhradních pozemků jemu přidělených nebo jinak, protože nebyla uskutečněna opatření nařízená scelovacím družstvem (§ 60, odst. 5) k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby, může do 60 dnů po provedení příslušné části scelovacího plánu žádati peněžitou náhradu od scelovacího družstva, které může opět žádati náhradu od toho, kdo z tohoto zkrácení původně získal.
(3)Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2 mezi stranami k dohodě o způsobu a výši vyrovnání nebo náhrady, rozhodne oblastní komise.
§ 68
Řízení závěrečné.
(1)Pro změnu, opravu a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru dodají oblastní komise vrchnímu soudu a zemskému finančnímu ředitelství potřebné pomůcky, na Slovensku pověřenectvu financí (§ 47 katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 177 Sb.).
(2)Nelze-li zároveň se scelením pozemků vyhotoviti řádný grafický podklad pro katastrální mapu podle předpisů pro katastrální vyměřování a jsou-li obavy, že ani úřady pozemkového katastru nebudou moci vykonat potřebné zeměměřické práce (§ 64, odst. 2) v dohledné době, splní oblastní komise povinnost, uloženou jim v odstavci 1, tím, že dodají toliko polohopisné nástiny a srovnávací sestavení. Poloha nových hranic pozemků musí však býti řádně zajištěna jak v přírodě, tak i číselnými údaji v polohopisných nástinech.
(3)O polohopisných nástinech, které se vyhotoví podle mapy nového rozdělení [§ 61, odst. 1, písm. b)] zásadně jen v měřítku katastrální mapy, jakož i o srovnávacím sestavení, které musí obsahovat údaje o všech zrušených, změněných a nově vzniklých parcelách, platí přiměřeně ustanovení §§ 12, 13 a 34 zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, s tou změnou, že polohopisné nástiny a srovnávací sestavení předloží oblastní komise.
§ 69
Změna, oprava a založení pozemkové knihy a pozemkového katastru.
(1)Práva třetích osob, zajištěná na pozemku pojatém do scelování, se převedou na náhradní pozemek. Tyto převody jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony, nemá-li se zároveň zapsati změna v osobě oprávněného nebo v rozsahu práva.
§ 70
Převody práv třetích osob.
(1)Osobní a věcné náklady úřadů a orgánů jmenovaných v § 2 a náklady na pořízení scelovacího plánu a projektu společných zařízení hradí stát; totéž platí o nákladech na práce zadané podle §§ 51 a 64 civilním technikům (inženýrům). Scelovací družstvo zaplatí k úhradě těchto nákladů do státní pokladny 500 Kčs za 1 ha scelených pozemků. Změní-li se hospodářské poměry, zejména průměrná výše scelovacích nákladů, může vláda nařízením tento příspěvek snížit, po případě zvýšit, a to nejvýše o 50%.
(2)Veškeré další náklady na scelování, zejména náklady místní, jako náklady na mezníky, dřevo na měřické značky, mzdy figurantů, kancelář v obci a pod., a náklady na společná zařízení, pokud posléze uvedené náklady nejsou kryty příspěvky z veřejných prostředků, hradí scelovací družstvo.
(3)Scelovací náklady (odstavce 1 a 2) rozvrhuje scelovací družstvo na jednotlivé přímé účastníky scelování podle poměru odhadní ceny náhradních pozemků a vzhledem k výhodám získaným při scelování. Za takové výhody jest zejména považovati úbytek rozptýlenosti pozemků, získání vhodného tvaru náhradních pozemků, získání příhodnějšího přístupu k náhradním pozemkům, možnost odvodnění a zmenšení vzdálenosti pozemků, příděl záhumenice a pod.
(4)Pro rozvrh scelovacích nákladů tvoří přímí účastníci 6 tříd: Účastníci, kteří získali scelováním největší výhody, patří do I. třídy a přispívají k úhradě scelovacích nákladů v poměru 100% odhadní ceny svých náhradních pozemků, účastníci II. třídy přispívají v poměru 80%, účastníci III. třídy v poměru 60%, účastníci IV. třídy v poměru 40%, účastníci V. třídy v poměru 20% a účastníci VI. třídy v poměru 10% odhadní ceny svých náhradních pozemků.
(5)Kdyby tímto způsobem jednotliví přímí účastníci, jejichž celkový pozemkový majetek byl scelováním jen nepatrně změněn nebo zůstal nezměněn, byli nepoměrně zatíženi, sníží se pro tyto účastníky scelování příspěvek k úhradě scelovacích nákladů i pod výši stanovenou v VI. třídě, po případě mohou býti takoví přímí účastníci zcela osvobozeni od placení příspěvků.
(6)Bylo-li k provedení určitých společných zařízení (meliorací, úprav vodních odpadů nebo ochranných zařízení) zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), nesou náklady těchto zařízení členové vodního družstva podle stanov družstva.
(7)Vláda upraví nařízením podrobnosti o rozvrhu a placení scelovacích nákladů.
§ 71
Scelovací náklady a jejich rozvrh.
(1)Každý přímý účastník je povinen nést a zapraviti sám tyto náklady:
- a)peněžité vyrovnávací částky na něho připadající (§ 41, odst. 5),
- b)výdaje, k nimž došlo jen pro zvláštní osobní zájmy účastníkovy,
- c)výdaje za opisy listin, protokolů a jejich spisů a za kopie plánů, které si účastník vyžádal pro svoji potřebu,
- d)náklady hospodářských zařízení, která mají býti ku prospěchu jen jeho jednotlivých náhradních pozemků,
- e)poměrnou část peněžité podpory (§ 41, odst. 7).
(2)Výdaje zaviněné přímým účastníkem, zejména uplatňováním svévolných požadavků, dále výdaje za úřední jednání zmařená neospravedlněným nedostavením se účastníka, hradí přímý účastník podle rozhodnutí oblastní komise.
§ 72
Náklady, které nesou jednotliví přímí účastníci sami.
(1)O vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a o námitkách proti němu platí obdobně ustanovení § 62.
(2)Scelovací družstvo doručí přímým účastníkům pozemkové úpravy platební rozkazy o výši scelovacích nákladů na ně připadajících. Proti platebnímu rozkazu lze si stěžovati do 15 dnů po dni doručení k oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou platností. Platební rozkaz musí obsahovati poučení o opravných prostředcích.
§ 73
Vyložení rozvrhu scelovacích nákladů a námitky proti němu.
(1)Prostředky, potřebné na úhradu scelovacích nákladů, jest opatřiti příspěvky účastníků, vybíranými od nich zálohově za scelovacího řízení, a zápůjčkami.
(2)Zaopatřiti příspěvky je povinno scelovací družstvo, které jimi také hospodaří a vede účty o příjmech a vydáních.
(3)Zápůjčky, opatřené scelovacím družstvem se souhlasem oblastní komise na zaplacení scelovacích výdajů, může scelovací družstvo rozvrhnouti na jednotlivé přímé účastníky podle poměru výdajů na ně připadajících (§ 70). Svolení věřitelova není k tomu zapotřebí.
(4)Věřitel má k zajištění pohledávky za jednotlivým přímým účastníkem a úroků ne starších než tři roky i bez knihovního zápisu zákonné zástavní právo na náhradních pozemcích, kterých se účastníku dostane; toto zástavní právo má pořad přede všemi jinými závadami váznoucími na pozemku přímo po zákonném zástavním právu k zajištění daní, poplatků a jiných veřejných dávek a závazků družstevních podle vodních zákonů. Do pozemkové knihy se toto zástavní právo zapíše na návrh věřitele nebo scelovacího družstva podle rozvrhu potvrzeného oblastní komisí a označí se jako zástavní právo k zajištění scelovací zápůjčky.
(5)Zápůjčky se splácejí podle podmínek sjednaných mezi scelovacím družstvem a věřitelem. Není-li o tom jiné ujednání, umořují se stejnými ročními splátkami ve 40 letech. Vybírání těchto splátek od přímých účastníků mohou převzíti berní úřady, svolí-li k tomu na žádost scelovacího družstva ministerstvo financí.
§ 74
Opatření prostředků na úhradu scelovacích nákladů; zajištění příslušných pohledávek na náhradních pozemcích.
(1)Společná zařízení jest povinno spravovati a udržovati scelovací družstvo, ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny. Nově zřízené cesty s příslušenstvím, nejde-li o zařízení uvedená v § 71, odst. 1, písm. d), je povinna převzíti do vlastnictví a udržování obec, pokud tyto cesty podle jejich povahy není povinen udržovati jiný subjekt.
(2)Udržovati a spravovati společná zařízení, k jichž provedení bylo zřízeno vodní družstvo (§ 56, odst. 4), je povinno vodní družstvo. V případech uvedených v § 9, odst. 5 utvoří příslušný úřad před skončením scelovacího řízení k udržování a spravování společných zařízení vodní družstvo podle vodního zákona s tou odchylkou, že ke zřízení družstva není zapotřebí dohody účastníků ani usnesení většiny jinak předepsané.
(3)Na udržování společných zařízení jsou povinni přispívati všichni vlastníci pozemků ve scelovacím obvodu podle své plochy zemědělských a lesních pozemků a podle výhod z těchto zařízení. Vybírání těchto příspěvků mohou převzíti berní úřady, povolí-li to ministerstvo financí na zvláštní žádost scelovacího, po případě vodního družstva, podanou prostřednictvím oblastní komise.
(4)Oblastní komise dozírá na udržování společných zařízení a činí potřebná opatření, aby tato zařízení byla řádně udržována.
§ 75
Udržování a správa společných zařízení.
(1)Byly-li pravoplatně provedeny úkony uvedené v § 67, písm. a) až c), oznámí oblastní komise zakončení scelovacího řízení vyhláškou v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.
(2)Dnem uveřejnění vyhlášky zaniká působnost orgánů uvedených v § 2 pro dotčený scelovací obvod; tyto orgány jsou však i nadále příslušné, jde-li o náhradu nebo vyrovnání podle § 66 nebo § 70, odst. 1 a o dozor na udržování společných zařízení (§ 74, odst. 4), ledaže by jejich správa a udržování byly jinak zajištěny, anebo pokud nejsou příslušné jiné úřady nebo orgány.
§ 76
Státní záruka.
(1)Stát může převzít záruku za úvěr, poskytnutý scelovacímu družstvu k úhradě celého nebo části nákladu na scelování (§ 73, odst. 1 a 2) peněžními ústavy, určenými ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.
(2)Za scelovací náklady (odstavec 1) se považují i náklady spojené se zaopatřením projektů a vybudováním společných zařízení (§ 39).
(3)Při rozhodování o výši státní záruky jest přihlížeti k celkové hospodářské situaci účastníků, se zvláštním zřetelem k oblastem zvlášť hospodářsky chudým, dále k čistému katastrálnímu výtěžku scelovacího obvodu, ke stavu platného katastrálního operátu a k potřebě jeho obnovy nebo nápravy, jakož i k tomu, jde-li o pozemkovou úpravu v jedné obci nebo ve skupině obcí.
§ 81
(1)Za obstarání a dodání pomůcek pro založení pozemkového katastru, které budou vyhovovati předpisům o pozemkovém katastru a mohou býti převzaty jako katastrální operát, uhradí finanční správa scelovacímu družstvu, které tyto pomůcky s jejím souhlasem vlastním nákladem obstará, 50% výloh s tím spojených.
§ 82
Získání pozemků ke scelovacím účelům.
§ 83
(1)Pozemky označené v § 82 jsou:
- a)pozemky a jiné nemovitosti, získané podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., a podle zákona ze dne 21. března 1948, č. 46 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), a ponechané pro scelování; při tom zůstává nedotčena působnost úřadů a orgánů podle uvedených zákonů, zejména právo určiti přídělce a velikost přídělu. Přídělová cena této půdy nemá vliv na hodnotu pozemků stanovenou v odhadním řízení podle tohoto zákona;
- b)přebytek plochy vzniklý při zřízení nových společných zařízení (§ 57, odst. 1);
- c)pozemky získané koupí z volné ruky; na tyto koupě se nevztahují ustanovení dílu III zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, ani zákonná ustanovení o obmezení vlastnických práv k půdě, získané podle předpisů o přídělu zemědělského majetku, ani jiná ustanovení o přechodném obmezení nabývání zemědělského majetku;
- d)nemovitosti vyvlastněné k účelům scelovacím (§ 85).
§ 85
(1)Usnesla-li se na tom většina k hlasování oprávněných přímých účastníků (§ 41 a § 12, odst. 5), lze pro účely podle § 82 v míře nezbytně nutné vyvlastnit za náhradu zastavěné pozemky, dvory a zahrady při domech a jiné pozemky nebo jejich části, když není možné jiné vhodné řešení, a je-li jich nezbytně třeba k účelnému uspořádání zastavěné části obce nebo k účelnému provedení scelování vůbec.
§ 86
(1)Návrh na vyvlastnění podá scelovací družstvo zpravidla nejpozději při stanovení všeobecných zásad pro nové rozdělení (§ 59). Před podáním návrhu na vyvlastnění je scelovací družstvo povinno pokusiti se o získání potřebných práv dohodou. Vyvlastňovací řízení provede příslušná oblastní komise, u níž musí býti návrh podán.
(2)O došlém návrhu uvědomí oblastní komise toho, proti němuž vyvlastňovací návrh směřuje, a vyzve ho, aby se vyjádřil ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, zda a za jakých podmínek jest ochoten pozemky nebo právo dobrovolně odstoupiti, aby nemuselo dojíti k vyvlastnění.
(3)Nedojde-li k dohodě nebo nevyjádří-li se podle odstavce 2 dotázaný kladně ve stanovené lhůtě, nařídí oblastní komise místní šetření za účelem zjištění předpokladů pro vyvlastnění a stanovení náhrady a zpraví o tom všechny dotčené osoby. K námitkám, které nebyly podány nejpozději při místním šetření, se nepřihlíží; na to jest v pozvání k místnímu šetření výslovně upozorniti. Zároveň se stanovením místního šetření požádá oblastní komise příslušný soud, aby poznamenal ve veřejných knihách zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu na vyvlastňovaném pozemku.
(4)Po vykonaném místním šetření vydá oblastní komise rozhodnutí o návrhu na vyvlastnění. Ve vyvlastňovacím nálezu se určí zpravidla též doba převzetí vyvlastněné nemovitosti a výše náhrady. Určení náhrady se však může vyhraditi zvláštnímu rozhodnutí.
(5)Proti vyvlastňovacímu nálezu oblastní komise lze se odvolati ve lhůtě 15 dnů k zemské komisi.
§ 87
(1)Za vyvlastněné nemovitosti náleží vyvlastněnému peněžitá náhrada ve výši obecné ceny, zjištěné odhadem provedeným podle § 51.
(2)Při stanovení náhrady jest přihlížeti též ke škodě, kterou utrpěli uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři vyvlastněním, jestliže tato užívací, požívací, nájemní a pachtovní práva nejsou knihovně zajištěna.
(3)Byla-li vyvlastněna jen část nemovitosti, budiž dána přiměřená náhrada i za to, oč se snížila hodnota zbylé části nemovitosti vyvlastněním.
(4)K ceně zvláštní obliby se nepřihlíží.
(5)Náhradu poskytne scelovací družstvo v hotovosti do 14 dnů ode dne převzetí pozemku. Nebyla-li náhrada složena ve stanovené lhůtě, přísluší vyvlastněnému od téhož dne zákonné úroky.
§ 88
(1)Scelovací družstvo vyplatí náhradu přímo vlastníku nemovitosti, jestliže tento prokáže, že s výplatou souhlasí všechny osoby, jimž přísluší práva knihovně zajištěná na vyvlastněné nemovitosti.
(2)Nepodá-li vlastník nemovitosti tento průkaz, složí scelovací družstvo náhradu u soudu, v jehož obvodu je vyvlastněná nemovitost, který ji pak rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona).
(3)Průkaz uvedený v předchozím odstavci třeba podati listinou, na níž je podpis oprávněné osoby ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo veřejnou listinou.
§ 89
(1)Scelovací družstvo může i po pravoplatnosti vyvlastňovacího nálezu upustiti od provedení vyvlastnění, je však povinno nahraditi vlastníku vzniklou škodu a obnoviti původní stav; není-li to možno, je povinno poskytnouti přiměřené odškodné.
(2)Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 291 Sb., o vyvlastnění a o některých jiných opatřeních k účelům hospodářského přebudování státu nebo dočasného hospodářského zajištění nezaměstnaných osob, ve znění vládního nařízení ze dne 27. prosince 1944, č. 289 Sb.
§ 90
Vyrovnávací řízení.
(1)Je-li pro uskutečnění rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest a úprav letišť a jiných zařízení ve veřejném nebo národohospodářském zájmu třeba značných ploch hospodářských pozemků, jejichž použitím by byla pozemková držba tak roztříštěna, že by tím bylo ohroženo řádné hospodaření a že by byl zároveň pohlcen pozemkový majetek jen několika vlastníků, jest k žádosti stavebníka nebo stavbou postižených zavésti řízení o pozemkové úpravě podle tohoto zákona.
§ 91
(1)Přímým účastníkem scelování (§ 90, odst. 1) může být i vlastník, který přijal peněžitou náhradu za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, když náhradu, kterou dříve obdržel, složí jako součást náhradního nároku u peněžního ústavu, který určí oblastní komise, nebo se zaváže tak učiniti, jakmile náhradu obdrží.
(2)Nakládání s peněžitou náhradou podle odstavce 1 náleží scelovacímu družstvu, její úrokový výnos až do odevzdání náhradních pozemků přísluší bývalým vlastníkům.
§ 92
(1)Plošný příspěvek na získání pozemků potřebných pro odškodnění osob, jimž byly vyvlastněny pozemky na stavby uvedené v § 90, odst. 1, nebo které odstoupily pozemky pro ten účel, musí všichni přímí účastníci scelování poskytnouti v poměru hodnot svých pozemků, pojatých do scelování.
(2)Částky peněžitých náhrad za pozemky vyvlastněné nebo odstoupené, uvedené v § 91, odst. 1, se rozvrhnou na všechny přímé účastníky scelování v poměru hodnot pozemků, kterými přispěli na odškodnění podle odstavce 1.
Hlava III. — Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů.
§ 94
(1)Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnání hranic se provádí účelnou výměnou zemědělských a lesních pozemků buď podle dohody jejich vlastníků nebo, nedojde-li k dohodě, podle rozhodnutí oblastní komise.
(2)Příslušné směnné smlouvy, které byly schváleny oblastní komisí, a rozhodnutí podle odstavce 1 požívají výhod podle § 97. Oblastní komise jsou povinny na požádání sepsati směnné smlouvy a vypracovati knihovní návrhy potřebné k jejich provedení. Ke knihovnímu vkladu podle směnné smlouvy, vyhotovené nebo schválené oblastní komisí, není třeba soudního nebo notářského ověření podpisů.
(3)Má-li připadnouti k pozemku, jehož arondace se provádí, pozemek památkově cenný, nesmí býti bez souhlasu příslušného úřadu měněn dosavadní způsob jeho obdělávání.
§ 95
(1)Uzná-li oblastní komise pozemkovou úpravu (arondaci) podle § 94 za účelnou i nutnou a nedojde-li k dohodě mezi příslušnými vlastníky, může oblastní komise na návrh jedné ze zúčastněných stran provésti tuto pozemkovou úpravu vyvlastněním podle zásad uvedených v §§ 86 až 89.
(2)Náhrada za pozemek vyvlastněný k tomuto účelu má býti dána zásadně v pozemku (pozemcích) téže hodnoty, a není-li to možno, v penězích.
§ 96
(1)Dohodnou-li se strany uzavírající směnnou smlouvu převésti práva nebo závazky zapsané ve veřejných knihách s jednoho směňovaného pozemku na druhý anebo na jiný zemědělský nebo lesní pozemek, může býti souhlas osob, pro které jsou na pozemku, o který jde, zapsány knihovní práva nebo závazky, nahrazen svolením soudu.
(2)Uděliti svolení přísluší okresnímu soudu, v jehož obvodu je pozemek, na který mají býti práva a závazky převedeny, a mají-li být převedeny jako simultánní na pozemky v obvodech několika okresních soudů, tomu z nich, u kterého bude žádost nejprve podána.
(3)Soud rozhodne v řízení nesporném na společnou žádost smluvních stran po vyjádření zemské komise, že zamýšlená směna je s hlediska arondace a scelování pozemků účelná. Svolení udělí, nevznikne-li převodem práva nebo závazku osobám oprávněným nebo zavázaným škoda anebo vznikne-li jim jen škoda nepatrná, kterou lze vyrovnat peněžitou náhradou; v tom případě soud zároveň určí, nedojde-li k dohodě, výši náhrady.
(4)Soudním rozhodnutím podle předchozích odstavců nemůže býti nahrazen souhlas úřadů uvedených v § 44, odst. 8 k převodu služebností nebo užívacích práv ve prospěch železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací, státních vodocestných a státních nebo z veřejných prostředků subvencovaných vodohospodářských staveb nebo všeužitečných podniků elektrických anebo k převodu závazků uložených na ochranu památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu.
§ 97
Převod knihovně zapsaných práv a závazků.
(1)Směnné smlouvy, převody vlastnického práva ke směnným pozemkům, dále převody práv a závazků knihovně zapsaných ze směneného pozemku na jiný podle soudního rozhodnutí (§ 96) požívají výhod podle § 27 a jsou osvobozeny též od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud nemá býti současně zapsána změna v osobě oprávněného či zavázaného, ani změna v rozsahu těchto práv nebo závazků.
Hlava IV. — Dělení a úprava užívání i správy společenských pozemků.
§ 98
(1)§ 98. Až do další úpravy zůstávají v platnosti, po případě jsou dále použivatelné: 1. Na Slovensku:
- a)zák. čl. VI/1836, o těch věcech, které mimo užívání pozemků patří k užitkům poddaných,
- b)zák. čl. X/1836, o municipální pravomoci na půdě a o urbárenském procesu,
- c)zák. čl. XII/1836, o poměrném dělení společenských užitků pozemkových podle zvyklostí,
- d)zák. čl. VII/1840, o vysvětlení a částečné změně některých odstavců zák. čl. VI, X a XII z roku 1836 ve věcech urbariálních,
- e)zák. čl. LIII/1871 a
- f)zák. čl. XXXIX/1908, o rozdělení majetku urbariálního a úpravě poměrů pozemkového majetku a o komasaci pozemků,
Hlava V. — Ustanovení přechodná a závěrečná.
§ 99
(1)Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud se v něm nestanoví jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).
(2)Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí a opatření oblastní komise k zemské komisi a z rozhodnutí zemské komise k ministerstvu zemědělství.
(3)Shledá-li zemská komise v odvolacím řízení nebo při výkonu dozorčího práva, že byly při vyšetřování určité věci pominuty podstatné skutečnosti, nebo že byl za řízení porušen zákon takovým způsobem, že to má vliv na výsledek celé pozemkové úpravy, nebo že byla zkrácena práva jednotlivých účastníků této úpravy, má zemská komise naříditi nové jednání ve věci.
§ 103
(1)Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).
(2)Ministři (ministerstva) vykonávají svou působnost podle tohoto zákona na Slovensku prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se přitom řídí směrnicemi vydanými příslušným ministrem (ministerstvem).
(3)Vyhlášky ministrů uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto zákona, uveřejní příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.
§ 104
(1)Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, pokud odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost: 1. na Slovensku s výhradou ustanovení § 98, č. 1: 2. v zemích České a Moravskoslezské:
- a)zák. čl. VI/1836,
- b)zák. čl. X/1836,
- c)zák. čl. XII/1836,
- d)zák. čl. VII/1840,
- e)zák. čl. LIII/1871,
- f)zák. čl. VII/1908, o stálé hospodářské odborné komisi,
- g)zák. čl. XXXIX/1908 a
- h)zákona ze dne 13. prosince 1939, č. 328 Sl. z., o státním komasačním fondu, a vládního nařízení ze dne 28. února 1940, č. 48 Sl. z., jímž se provádí tento zákon;
- a)vládního nařízení č. 171/1940 Sb., s výjimkou přílohy B,
- b)vládního nařízení ze dne 21. července 1943, č. 208 Sb., kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 19. května 1939, č. 171 Sb., z roku 1940, o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby.