čl. 1
(1)Tyto metodické pokyny upravují postup a metodiku vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1966 až 1970 (dále jen „pětiletý plán“) a prováděcích plánů počínaje rokem 1966.
(2)Tyto metodické pokyny jsou závazné pro všechny ústřední orgány, krajské národní výbory a Národní výbor hl. města Prahy (dále jen krajské národní výbory), které se účastní prací na státním plánu rozvoje národního hospodářství, pokud není podrobnějšími ustanoveními závaznost vymezena jinak. Pro nižší stupně řízení platí ustanovení těchto pokynů přiměřeně. Ústřední orgány, krajské národní výbory a oborová ředitelství je mohou účelně doplnit nebo upravit.
(3)Návrh plánu se vypracovává podle formulářů, vydaných Státní plánovací komisí.
(4)Přílohou metodických pokynů je seznam závazných úkolů a limitů návrhu státního plánu.
DÍL PRVNÍ — Úvodní ustanovení — OBECNÁ USTANOVENÍ
čl. 2
(1)Státní plán rozvoje národního hospodářství jako základní nástroj řízení usměrňuje vývoj základních proporcí a strukturu národního hospodářství a vytváří předpoklady pro dynamickou rovnováhu národního hospodářství.
(1)Spolu s vědomým využíváním socialistických zbožně peněžních vztahů vytváří plán podmínky pro co nejefektivnější rozvoj hospodářství, pro neustálý růst životní úrovně pracujících.
(2)Základem sestavování plánu je všestranná analýza výchozího stavu ekonomiky i analýza a vědecké studie vývojových tendencí. Metody plánování se musí postupně zaměřovat na široké využití matematických metod a výpočetní techniky.
(2)Zdokonalování současných metod tvorby plánu předpokládá dovést bilanční metodu až do strukturálních a mezioborových bilancí a v rozborech efektivnosti používat ve stále větší míře optimalizačních výpočtů.
čl. 3
(1)Pětiletý plán se vypracovává v procesu soustavné spolupráce mezi ústředními orgány, krajskými národními výbory a hospodářskými organizacemi a je systematicky zpřesňován se zřetelem na významné odchylky skutečného ekonomického vývoje od předpokladů plánu, na nové skutečnosti ve výchozí základně a na základě nových poznatků vývojových perspektiv.
(2)Ministerstva, ústřední orgány, krajské národní výbory, oborová ředitelství, podniky a organizace sestavují návrhy pětiletých plánů metodou postupného přibližování k nejvhodnějšímu řešení. Při tvorbě plánu vycházejí ze základních proporcí obsažených ve směrnici vlády k vypracování pětiletého plánu. Konečný návrh pětiletého plánu je syntézou výchozí směrnice a návrhů plánů ústředních orgánů, krajských národních výborů a výrobních hospodářských jednotek, vypracovaných na základě podnikových plánů.
čl. 4
(1)Prováděcí plány konkretizují a zpřesňují úkoly pětiletého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění. Prováděcí plán se vypracovává jako roční plán doplněný výhledem na další jeden rok popřípadě na dva roky.
(2)Roční plán s výhledem na další jeden rok se vypracovává zásadně v celém národním hospodářství, přičemž výhled se vypracovává ve zjednodušené struktuře ukazatelů. Výhled na další jeden rok je po schválení státního prováděcího plánu vládou zároveň směrnicí pro vypracování prováděcího plánu v následujícím roce.
(3)Výhled na druhý navazující rok se vypracovává ve všech ústředně řízených průmyslových odvětvích a ve stavebnictví, a to
- a)v oblasti těžkého strojírenství (strojírenství pro investiční výstavbu), stavebnictví a dovozu strojů a zařízení s dlouhým dodacím cyklem v zásadě v rozsahu podkladových údajů prováděcího plánu nutných z hlediska výrobního zajištění dodávek pro investiční výstavbu v jiných odvětvích a pro vývoz, jakož i z hlediska důsledků zajištění vlastních dodávek pro vlastní investiční výstavbu a z něho plynoucích termínů uvádění nových kapacit do provozu. Pokud jde o vývoz, dohodnou tyto úkoly s ministerstvem zahraničního obchodu;
- b)v oblasti ostatních průmyslových odvětví v zásadě v rozsahu podkladových údajů prováděcího plánu nutných z hlediska plánování potřeby (odběru) dodávek z odvětví uvedených v písmeni a) pro vlastní investiční výstavbu a z hlediska termínů uvádění nových kapacit do provozu, vyplývajících z plánu investiční výstavby;
- c)nároky na investiční výstavbu v dalších odvětvích národního hospodářství zpracují příslušné orgány formou celkových rozborů a studií.
(4)V prováděcím plánu na rok 1966 se vypracovává výhled ve zjednodušené formě.
čl. 5
(1)Návrh plánu se vypracovává v soustavě podkladových údajů určených formuláři a nomenklaturami vydanými Státní plánovací komisí. Vybrané ukazatele této soustavy budou vládě navrženy jako závazné úkoly (popř. limity) a orientační ukazatele. Charakter těchto nástrojů je určen příslušným předpisem.
(2)Podkladové údaje pomáhají analyzovat dosavadní vývoj, stanovit cíle plánu a prověřovat jejich efektivnost a bilanční vazbu. Podkladovými údaji plánu jsou zejména: Zdrojem těchto údajů jsou zejména technickoekonomické studie, které jsou hlavními podklady pro zaměření kvalitativní stránky plánu; Ve všech těchto skupinách je nutno využívat nejen plánových informací, ale i poznatků technických a společenských věd, statistických zjišťování, sociologických a psychologických průzkumů apod.
- a)údaje, které charakterizují výchozí ekonomickou základnu,
- b)studie o vývoji na zahraničním i domácím trhu, studie pružnosti poptávky a nabídky, rozbory efektivnosti jednotlivých záměrů plánu z hlediska technickoekonomické koncepce, vztahu množství, jakosti a sériovosti výroby k vývoji světových a domácích cen apod.
- c)údaje, charakterizující základní souvislosti a příčinné vztahy zejména v souvislosti se strukturálními změnami, které je možno získat jen soustavnou výměnou informací mezi jednotlivými stupni plánování;
- d)údaje o skutečnostech a detailních vztazích, které nelze podrobně analyzovat na vyšších stupních řízení v příčinných souvislostech. Tyto údaje je účelné zpracovávat souhrnně matematicko-statistickými metodami (regresní a korrelační analýzou apod.).
(3)Jednotlivé stupně řízení odpovídají za úplnost a pravdivost svých údajů uváděných v návrhu plánu. V těch částech plánu, kde to přichází v úvahu, musí být údaje o očekávaném splnění plánu a o navržených úkolech plánu předem v nezbytném rozsahu projednány mezi odběrateli a dodavateli.
(4)Pokud není stanoveno jinak, uvádějí se údaje, obsažené v časových řadách (v jednotlivých letech obsažených v příslušném plánu), přepočtené podle organizace a metodiky, popř. cen plánovaného roku. Spolu s návrhem plánu se předkládá podrobný propočet vlivu těchto změn. Při přepočtu se zpětně nepromítají věcné změny plánu, mzdové úpravy, zkrácení pracovní doby apod.
(5)Organickou součástí státního plánu jsou i ukazatele, které umožňují posoudit a aktivně ovlivňovat vytváření žádoucích oblastních proporcí, zejména pokud jde o rozvoj hospodářství na Slovensku (viz část XXIII.). Úkoly za hospodářství na Slovensku jsou určovány zásadně metodou územního průřezu, to znamená, že zahrnují i úkoly za závody na Slovensku, podřízené podnikům v českých krajích a nezahrnují závody v českých krajích, podřízené podnikům na Slovensku. Výjimky z této zásady jsou uvedeny v příslušných částech těchto pokynů. Seznam výrobních jednotek pro potřeby výpočtu územního průřezu dohodne příslušný ústřední orgán se Slovenskou plánovací komisí.
čl. 6
Postup při sestavování plánu
(1)Základní plánující jednotkou pro pětiletý a prováděcí plán je podnik či jiná jemu na roveň postavená organizace. Podniky vykonávají plánovací činnost v rámci výrobní hospodářské jednotky; přitom je řídí oborová ředitelství (nebo jiný nadřízený orgán, popř. příslušný národní výbor).
(1)Oborová ředitelství a jim na roveň postavené organizace předkládají návrh plánu svému bezprostředně nadřízenému orgánu, a to v souhrnu za všechny své podřízené základní plánující jednotky. Ve stanoveném rozsahu předkládají návrhy plánu rovněž slovenským národním orgánům a krajským národním výborům.
(2)Při sestavování návrhu plánu postupují plánující jednotky podle směrnic nadřízených orgánů, které konfrontují se svými poznatky, získanými dlouhodobým a krátkodobým průzkumem potřeb, a předkládají nadřízeným orgánům plány v souladu s poznanými potřebami ekonomického vývoje na úseku své činnosti.
čl. 7
(1)V souvislosti se svými úkoly v oblasti úvěru a peněžního oběhu sestavuje Státní banka československá úvěrový a pokladní plán a účastní se projednávání finančních plánů a devizového plánu.
(2)Výrobní hospodářské jednotky a podniky projednávají s příslušnou pobočkou banky návrhy plánu v rozsahu zdůvodňujícím potřebu úvěrů a devizových prostředků od banky a zejména ty části svého plánu, pro jejichž realizaci tyto prostředky od banky potřebují, nebo v jejichž oblasti je kontrola použití celospolečenských finančních prostředků uložena bance.
(3)Výrobní hospodářské jednotky a podniky uvedou v komentáři k plánu, zda bylo dosaženo s bankou dohody o finančním zajištění plánovaných úkolů. V případě neshody uvedou v komentáři důvody a vyčíslí finanční důsledky rozporů s bankou.
(4)Výrobní hospodářské jednotky a podniky předávají příslušné pobočce banky ty části plánu a jejich změny, které podle odstavce 2 jsou povinny s bankou projednat.
čl. 8
(1)Odvětvové ústřední orgány spolupracují při tvorbě, projednání a stanovení úkolů plánu tak, aby návrhy plánů vytvářely předpoklady optimálního rozvoje v rámci prostředků, které jsou pro tento rozvoj vymezeny a odpovídaly koncepci rozvoje příslušných odvětví.
(1)Při vypracování návrhů plánů rozvoje hospodářství, které řídí, vycházejí z rozborů hospodářské úrovně jednotlivých oblastí a zabezpečují žádoucí rozmístění výroby a výstavby.
(2)Odvětvové ústřední orgány zabezpečují vypracování návrhů plánu rozvoje hospodářství, které je jim na celém území státu podřízeno a vypracovávají komplexní návrh. Přitom spolupracují v jednotlivých etapách plánovacích prací se Státní plánovací komisí a ostatními objektivními orgány vlády, se slovenskými národními orgány a ústředními orgány dodavatelů a odběratelů.
(3)Odvětvovými ústředními orgány, které sestavují návrh plánu podle těchto metodických pokynů se rozumějí
- a)ministerstva a ostatní ústřední orgány, jimž státní plán přímo ukládá úkoly; přitom ústředním orgánem jednotných zemědělských družstev se rozumí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, které předkládá plán v členění podle hlavních odvětví a ústředním orgánem peněžnictví a pojišťovnictví se rozumí ministerstvo financí a Státní banka československá;
- b)ústřední orgány družstev jsou Ústřední svaz výrobních družstev a Ústřední svaz spotřebních družstev;
- c)ústřední orgány plánujících společenských organizací jsou Ústřední rada odborů a Ústřední výbor Národní fronty;
- d)Slovenská národní rada má funkci ústředního orgánu pro hospodářství, které řídí.
(4)Krajské národní výbory mají při sestavování plánu obdobnou funkci jako ústřední orgány a v některých případech jako oborová ředitelství. Spolupráce krajských národních výborů a ústředních orgánů při vypracování plánu hospodářství národních výborů je uvedena v části XXIV.
(5)Ústřední orgány (za všechny podřízené organizace) a krajské národní výbory (za hospodářství národních výborů) předkládají návrhy pětiletého plánu a prováděcích plánů Státní plánovací komisi a ostatním ústředním orgánům v rozsahu stanoveném těmito metodickými pokyny, jakož i formuláři a ve lhůtách stanovených vládou.
čl. 9
(1)Oborová ředitelství předkládají návrhy plánů za hospodářské jednotky a organizace na Slovensku v odvětvích řízených ústředně též Slovenské plánovací komisi a v odvětvích, ve kterých působí výkonné orgány Slovenské národní rady, těmto orgánům.
(2)Pověřenectva a komise SNR předkládají návrhy plánů příslušným ústředním orgánům a Slovenské plánovací komisi v plném rozsahu návrhu plánu za organizace, za které vystupují jako nositelé úkolů plánu, za ostatní organizace příslušného resortu jen v rozhodujících ukazatelích dohodnutých s ústředními orgány a Slovenskou plánovací komisí.
(3)Ústřední orgány předkládají své návrhy za hospodářství na Slovensku Státní plánovací komisi a Slovenské plánovací komisi v rozsahu stanoveném formuláři vydanými Státní plánovací komisí.
(4)Slovenská plánovací komise předkládá návrh plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku po projednání v předsednictvu Slovenské národní rady Státní plánovací komisi; tento návrh je předmětem společného projednání mezi Státní plánovací komisí, Slovenskou plánovací komisí, příslušným ústředním orgánem a krajským národním výborem.
(5)Návrhy plánů předkládané Státní plánovací komisí vládě obsahují též závazné úkoly a orientační ukazatele rozvoje hospodářství na Slovensku.
(6)Ústřední orgány a oborová ředitelství zajišťují, aby podniky na Slovensku zaslaly Slovenské plánovací komisi, popř. příslušným výkonným orgánům Slovenské národní rady své konečné podnikové plány.
čl. 10
Postup při plánování rozvoje hospodářství na Slovensku
(1)Aktivní účast pracujících na vypracování, realizaci a kontrole plánu je hlavní oblastí uplatnění jejich bezprostřední účasti na řízení národního hospodářství a nezbytnou součástí řídící práce.
(2)Pracující se podílejí na rozvoji, řízení a kontrole veškeré hospodářské a organizátorské činnosti formou účasti, kterou organizují odborové orgány diferencovaně podle charakteru odvětví, hospodářských organizací a jednotlivých stupňů řízení. V podnicích a oborových ředitelstvích projednávají zejména podklady a návrhy plánů, jejich rozpis, kontrolují a hodnotí jejich plnění spolu s rozvojem socialistického soutěžení především na výrobních poradách, v komplexních brigádách, na technickoekonomických konferencích a ve výrobních výborech.
(3)Ústřední orgány projednávají návrhy plánu rozvoje jimi řízeného hospodářství v etapách přípravy i schvalování s ústředními výbory příslušných odborových svazů. Seznamují je s jednotlivými problémy i celkovými úkoly daného odvětví nebo úseku národního hospodářství. Projednávají s nimi jejich stanoviska a společný postup při řešení důležitých otázek.
(3)Obdobně projednávají rady krajských národních výborů návrhy plánu rozvoje svého hospodářství s krajskými odborovými radami.
(4)K zabezpečování plánu a ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek pracujících a k upevňování vztahu soudružské spolupráce uzavírají podle příslušných předpisů a směrnic ÚRO, jménem pracujících orgány Revolučního odborového hnutí s vedením organizací kolektivní smlouvy.
čl. 11
Účast pracujících
(1)Pro zvýšení kvality plánu se budou používat postupně v co nejširším rozsahu ekonomicko-matematické metody, zejména soustava strukturálních bilancí, optimalizační výpočty, jakož i vyšší výpočetní technika a automatizovaný systém sběru a zpracování informací.
(2)Metoda strukturálních mezioborových bilancí se zavádí postupně tak, aby do roku 1970 se jí používalo v zásadě na všech stupních řízení, aby byla vytvořena návaznost v podstatě všech základních částí plánu. Forma a rozsah strukturálních bilancí se přizpůsobují charakteru a rozsahu činnosti příslušného stupně řízení.
(3)Státní plánovací komise sestavuje souhrnnou mezioborovou bilanci v peněžních jednotkách a souhrnnou materiálovou bilanci vybraných druhů energie, surovin, materiálů a výrobků převážně ve hmotných jednotkách. Na nižších stupních řízení se sestavují strukturální bilance především v peněžních jednotkách a podle potřeby i ve hmotných jednotkách. Bilance na nižším stupni řízení se zpravidla sestavují v podrobnějším členění, minimálně však v rozsahu bilance sestavované na nejblíže vyšším stupni.
(4)Současně se sestavováním mezioborových bilancí se postupně zavede plánování objemu výroby jako produkce zjišťované oborovou metodou místo dosavadní podnikové metody.
(5)Plán se sestavuje v návaznosti na jednotnou soustavu ekonomických klasifikací jako základního předpokladu pro oborové řízení a plánování národního hospodářství a tím pro postupné redukování výrobkového plánování na centrální úrovni.
čl. 12
Zdokonalování plánovacích metod
(1)Státní plán rozvoje národního hospodářství se člení na jednotlivé části, které se vypracovávají ve vzájemné komplexní návaznosti, jak to odpovídá vzájemné ekonomické podmíněnosti jednotlivých výrobních činitelů. Jsou to tyto části: I. Základní rozbor efektivnosti II. Průmyslová produkce, dodávky a jejich užití III. Stavebnictví IV. Zemědělství a nákup zemědělských výrobků V. Lesní hospodářství VI. Vodní hospodářství VII. Doprava VIII. Spoje IX. Geologický průzkum X. Vnitřní obchod XI. Zahraniční obchod a devizový plán XII. Školství a kultura XIII. Zdravotnictví XIV. Sociální zabezpečení XV. Místní hospodářství XVI. Výrobní družstevnictví XVII. Rozvoj vědy a techniky XVIII. Investiční výstavba XIX. Projektové práce XX. Práce XXI. Finance, náklady a hrubý důchod XXII. Ceny XXIII. Rozvoj oblastí XXIV. Národní výbory
(2)Součástí soustavy národohospodářských plánů je rovněž zvláštní část státního plánu rozvoje národního hospodářství pro obranu, bezpečnost a těžbu radioaktivních surovin, pro které se vydávají zvláštní pokyny.