57
ZÁKON
ze dne 14. března 1995,
kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
čl. 1
(1)Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění takto: 1. § 5 odst. 3 zní:
(2)„(3) Ze státního rozpočtu se mohou poskytovat 2. § 36 zní:
- a)dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám a fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost,4)
- b)návratné finanční výpomoci obcím a okresním úřadům a jejich prostřednictvím též organizacím jimi založeným nebo zřízeným,
- c)dotace občanským sdružením5) a politickým stranám,6)
- d)dotace právnickým osobám, které jsou založeny k poskytování zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sociálních služeb, a fyzickým osobám, které takové služby poskytují, a to výhradně na tyto účely,
- e)dotace státním fondům republiky ve výši stanovené pro jednotlivé fondy zákonem o státním rozpočtu,
- f)příspěvky fyzickým osobám podle zvláštních předpisů.7)“.
§ 1
(1)Ministr financí je oprávněn
- a)provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, zejména opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kč na peněžním trhu; k tomu může vydávat pokladniční poukázky České republiky,
- b)poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných forem finanční výpomoci a úroků z nich, upravených o případné kurzové rozdíly, a dalších výdajů spojených s úvěry a obdobnými formami finanční výpomoci určených k financování vládou schválených rozvojových programů.
(2)Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek podle odstavce 1 písm. b) splatných v jednotlivých kalendářních rocích nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.
(3)Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila v souvislosti s přípravou státní záruky a na základě ručení při uspokojení závazku. Při poskytnutí státní záruky může Ministerstvo financí k zajištění úplné nebo částečné úhrady vyplývající z ručení zřídit zástavní nebo podzástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn.“.