ČÁST I. — Náhrada škody za pracovní úrazy.
§ 1
(1)Byla-li zaměstnanci způsobena škoda na zdraví nebo smrt úrazem, který se přihodil v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání, nebo nemocí z povolání, odpovídají za tuto škodu ty podniky, ústavy, družstva nebo ostatní socialistické organisace anebo ty jiné podniky a osoby, v jejichž provozu (závodu) k ní došlo (dále jen „provozovatel“).
§ 2
(1)Provozovatel se zprostí odpovědnosti toliko tehdy, prokáže-li 1. neodvratitelnou událostí, která neměla původ v provozu, nebo 2. porušením předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se strany poškozeného zaměstnance, ač s nimi byl řádně seznámen, nebo tím, že tento zaměstnanec zanedbal důležitou povinnost svého povolání, anebo 3. neodvratitelným jednáním osoby třetí;
- a)při škodě způsobené úrazem, že škoda byla způsobena výhradně
- b)při škodě způsobené nemocí z povolání, že s jeho strany i se strany osob, kterých užil v provozu, byly dodrženy povinnosti plynoucí z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
(2)Neodvratitelnost události nebo jednání osoby třetí záleží v tom, že událost nebo jednání nemohly být zamezeny péčí podle poměrů potřebnou.
(3)Za třetí osobu se nepovažuje osoba užitá v provozu.
§ 9
(1)Příslušný orgán odborové organisace projednává všechny případy úrazů a nemocí z povolání (§ 1), a to zejména pokud jde o příčiny a okolnosti, za kterých k úrazu nebo nemoci z povolání došlo. Tento orgán je též oprávněn dávat provozovateli v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci závazné pokyny k odstranění příčin, které způsobily úraz nebo nemoc z povolání.
(2)Týž orgán projedná také s poškozeným a s provozovatelem nárok na náhradu škody, který poškozený uplatňuje vůči provozovateli. Bez tohoto projednání nemůže poškozený uplatnit nárok žalobou u soudu. Doba, po kterou toto projednání trvalo, se nepočítá do doby promlčecí (§ 7).
(3)Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů; přitom též stanoví, které orgány odborové organisace plní úkoly podle předcházejících odstavců.