66.
Zákon
ze dne 17. května 1950
o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první. — Úvodní ustanovení.
§ 1
Účel zákona.
(1)Účelem tohoto zákona je uspořádat pracovní a platové poměry státních zaměstnanců obdobně, jak jest tomu u ostatních pracujících, umožnit tak správný výběr, hodnocení a odměňování zaměstnanců a zaručit v nejvyšší míře osobní odpovědnost, uvědomělou kázeň a podmínky pro socialistický poměr k práci, a tím i celkové zvýšení produktivity práce.
§ 2
Rozsah platnosti zákona.
(1)Tento zákon se vztahuje na všechny státní zaměstnance s výjimkou
- a)příslušníků ozbrojených sborů z povolání a
- b)soudců z povolání a prokurátorů.
(2)Vláda určí podniky, ústavy, fondy a zařízení, na jejichž zaměstnance se tento zákon nevztahuje. Vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný také upraví pracovní a platové poměry těchto zaměstnanců; než se tak stane, platí pro ně dosavadní předpisy.
§ 4
Plánování pracovních sil.
(1)Plánem pracovních sil se stanoví počet a druh pracovních sil potřebných pro plnění úkolů státní správy; přitom se určí odděleně též funkční místa. Tento plán se sestaví vždy na časové období shodné s obdobím jednotného hospodářského plánu (plánovací období).
(2)Nastanou-li během plánovacího období změny v organizaci státní správy nebo některého jejího oboru nebo změny úkolů, jež byly podkladem pro sestavení plánu pracovních sil, jest pro zbývající část plánovacího období přizpůsobit plán uvedeným změnám.
(3)Pracovní síly mohou být plánovány jen v počtu nezbytně potřebném k obstarávání úkolů státní správy v plánovacím období, funkční místa jen v počtu, jehož jest při nejúspornějším uspořádání státní správy nezbytně třeba.
(4)Plán pracovních sil schvaluje vláda.
(5)Směrnice pro sestavení, projednání a kontrolu plánu pracovních sil a pro jeho provádění vydá vláda.